K rozhodovací činnosti soudů z oblasti insolvenčního práva

Vydáno: 13 minut čtení

V následujícím článku se seznámíme zajímavými rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR z oblasti insolvenčního práva týkající se zveřejňování v insolvenčním rejstříku, povinnosti uvést řádně veškerý majetek dlužníka v seznamu majetku a konečně s otázkou postupu správce v případě insolvenčního řízení ve fázi prohlášeného konkursu ve vztahu k možnosti odstoupit od smlouvy o vzájemném plnění.

K rozhodovací činnosti soudů z oblasti insolvenčního práva
Mgr.
Hana
Boulová,
je odbornicí na insolvenční řízení
1. K náležitostem výzvy k podávání přihlášek věřitele v insolvenčním řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016 sen. zn. 29 NSČR 27/2014)
V daném případě insolvenční soud vycházeje z ustanovení § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dospěl k závěru, že věřitel přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení podáním předaným k poštovní přepravě po uplynutí přihlašovací lhůty určené rozhodnutím o úpadku.
Předmětem rozhodovací činnosti byla námitka, že rozhodnutí o úpadku zveřejněné v insolvenčním rejstříku nesplňovalo náležitosti veřejné listiny, neboť nebylo elektronicky podepsáno vyhotovující osobou a nebylo tedy způsobilé založit vůči věřitelům žádné účinky (pozn.: rozhodnutí o úpadku elektronicky podepsala osoba, která je vyhotovila, potud tedy splňovalo náležitosti pro elektronický stejnopis, avšak šlo o vnitřní dokument, který nebyl veřejně přístupný, při veřejném přístupu na internet u zveřejněného rozhodnutí elektronický podpis připojen nebyl, nacházel se zde údaj, že dokument certifikoval isir.justice.cz). Rozhodnutí soudu má být podepsáno (obecně) předsedou senátu, stejnopis pak osobou, která jej vyhotovila (§ 21b odst.