Nad čím se ještě zamyslet před roční účetní závěrkou...

Vydáno: 6 minut čtení

U účetních jednotek, které mají zdaňovací období kalendářní rok, je již více než polovina účetního období minulostí a je tudíž možné podle dosažených výsledků za tyto měsíce roku odhadnout, jakým směrem se asi vyvine výsledek hospodaření za celý rok a zda není vhodná chvíle na případné investice, opravy či nákupy, na které většinou nezbývá koncem roku čas, kdy je hektické období nejen kvůli vánočním svátkům.

Nad čím se ještě zamyslet před roční účetní závěrkou…
Ing.
Radka
Míchalová
je daňovou poradkyní
Pokud má firma úspěšný rok a chtěla by si ho daňově optimalizovat, nezbývá čas tyto kroky promyslet nebo zrealizovat, protože většinou si tyto informace nechávají příslušní vedoucí zjišťovat během posledních měsíců, kdy už spousta e-shopů plánuje inventury, jsou omezení kvůli svátečním dnům a vybírají se i dovolené, takže provoz mnoha firem bývá omezen.
Jaké možnosti uplatnění nákladů lze promyslet a zrealizovat:
1.
Majetek, opravy - zda nechce firma investovat do modernizace SW, PC vybavení, kancelářského nábytku a nakoupit další majetek. Zda právě teď nenastal ten správný čas promyslet, objednat a zrealizovat nějaké opravy, modernizace, technické vylepšení, aby byl čas do konce roku na to vybrat a objednat kvalitního dodavatele a práce zrealizovat.
2.
Dary, bezúplatné plnění - pokud je firma oslovena, aby poskytla dar na nějakou sportovní nebo jinak prospěšnou akci, nebo sama chce poskytnout bezúplatné plnění, je dobré promyslet účel a částku, kterou je firma ochotna poskytnout a při splnění podmínek v § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto částku pak může uplatnit v daňovém přiznání. Zákon stanoví, komu (obce, kraje, právnické osoby atd.), na jaký účel (věda, vzdělávání, kultura, školství, požární ochranu atd.). Hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2 000 Kč a v úhrnu lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně sníženého dle § 34 ZDP. U fyzických osob jsou podmínky pro uplatnění darů, jako položky odečitatelné od základu daně, dány v § 15 odst. 1 ZDP.
3.
Reklama, sponzoring - jde o tzv. dar s protiplněním. Uzavírá se většinou smlouva o reklamě a sponzoringu a jde o poskytnutí finanční částky, za kterou pak firma získá jako protiplnění uvedení jako sponzora nějaké kulturní, sportovní, společenské akce na vstupenkách, webových stránkách nebo dalších místech. V tomto případě jsou náklady na reklamu, sponzoring účtovány na účty skupiny 518 a jsou daňově uznatelné. Jako důkazní břemeno je vhodné založit si veškeré podklady i fotodokumentaci akcí, pozvánky, vstupenky, propagační materiály, kde je uvedeno logo a název firmy - sponzora. V mnoha případech jde o prestižní události a jsou oslovovány firmy ke sponzoringu tam, kde jejich předmět činnosti nebo jejich vize se s danou akcí ztotožňují. Výhodou sponzoringu je publicita firmy a může to mít vliv na zvýšení prestiže nebo obratu firmy.
4.
Motivační příspěvek žákovi nebo studentovi - podle § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP je možné uzavřít se žákem nebo studentem, který se připravuje u zaměstnavatele pro výkon profese, smlouvu a poskytovat mu měsíční částku až 5 000 Kč nebo až 10 000 Kč u studenta vysoké školy jako motivační příspěvek, čímž je myšleno stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání, jízdné v MHD, osobní ochranné prostředky a pomůcky. U poskytovatele se jedná o daňový náklad a u studenta částka nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Podléhá sice dani z příjmů, ale při uplatnění slev je velmi pravděpodobné, že daň nakonec uplatněna nebude nebo jen částečně. Není stanovena délka poskytování příspěvku. Po ukončení studia musí příjemce příspěvku nastoupit do pracovního poměru u zaměstnavatele, ale není stanoveno na jak dlouhou dobu ani typ pracovního poměru. Tímto způsobem si již během studia může zaměstnavatel vyhlédnout a vybrat pro něj vhodného budoucího zaměstnance.
5.
Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta - dle § 34h je umožněn odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání jako součin 200 Kč a počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci praktického vyučování, odborné praxe nebo vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy. Tento paragraf skýtá možnost poměrně vysokých daňových úlev a zároveň se dá tímto způsobem už průběžně vyhlédnout a vychovat budoucí potenciální zaměstnance.
6.
Zaměstnanecké benefity - existuje široká škála zaměstnaneckých benefitů, které firma může uplatnit do daňových nákladů, a tím optimalizovat svůj daňový základ a zároveň vhodným způsobem motivovat a odměňovat své zaměstnance, protože investice do správných lidí se firmě vždy vrátí. Zaměstnanecké benefity se dělí na ty:
a)
které jsou daňovým nákladem firmy a u zaměstnance osvobozeny, například příspěvek na penzijní připojištění, na pojištění pro případ dožití do výše 30 000 Kč za rok, nepeněžní příjem ve formě odborného rozvoje zaměstnance související s předmětem činnosti firmy atd.,
b)
které jsou daňovým nákladem firmy, ale u zaměstnance vstupují do základu pro povinné odvody, například poskytnutí osobního automobilu i pro soukromé účely, peněžní příspěvek na rekreaci, cestovní náhrady nad limit zákoníku práce atd. a
c)
které jsou nedaňovým nákladem firmy a u zaměstnance jsou osvobozeny - občerstvení na pracovišti, nepeněžní dary do 2 000 Kč atd.
7.
Revize smluv - u smluv uzavřených na dobu neurčitou a již delší dobu platných stojí za to jednou na určitou dobu si zmapovat trh. Zjistit, zda nabídka za služby nebo výrobky se na trhu mezitím nezměnila cenou, kvalitou, sortimentem nebo doprovodnými službami. Pokud nepotřebujeme pro své podnikání jedinečný materiál či službu s téměř monopolním postavením na trhu, pak stojí za to jednou za určitou dobu tzv. rozhýbat ryby v rybníku a buď nalezneme třeba nové dodavatele, nebo u těch stávajících to zafunguje a firma může získat vyjednáváním lepší podmínky do dalších let.
8.
Dotační programy - existuje mnoho dotačních programů. Jedním z nich, spuštěný od 12/2015 do 11/2020 z Evropského sociálního fondu, je například POVEZ II viz https://portal.mpsv.cz/upcr/esf/projekty_v_realizaci/celorep/povez-ii.
Dotační programy skýtají další možnosti a je jen na firmě, zda se vydá do zkoumání podmínek sama nebo využije specializovaných poradenských firem, které se této problematice věnují a dokáží jí efektivně pomoci.