Konec nejasností ve zveřejňování účetní závěrky po novele zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících

Vydáno: 7 minut čtení

Po vyhotovení účetní závěrky, jejím schválení a připojení podpisového záznamu statutárního orgánu přichází na řadu zveřejnění závěrky ve sbírce listin. Stále se však v praxi setkávám s otázkami, zda je povinnost zveřejňovat účetní závěrku společenství vlastníků jednotek a spolků. Cílem článku je proto upozornit na nesprávné zveřejňování účetních závěrek, včetně možných sankcí a pokut.

Konec nejasností ve zveřejňování účetní závěrky po novele zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících
Ing.
Simona
Kropáčková
je ekonomickou a účetní poradkyní
 
Povinnost zveřejňovat
Novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, přinesla od 1. 1. 2014
povinnost zveřejňovat
účetní závěrky
všech účetních jednotek zapsaných do veřejného rejstříku
.
Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob se rozumí:
-
spolkový rejstřík
,
-
nadační rejstřík,
-
rejstřík ústavů,
-
rejstřík společenství vlastníků jednotek
,
-
obchodní rejstřík a
-
rejstřík obecně prospěšných společností.
Povinnost zveřejňovat v zákoně o účetnictví (ZoÚ)
Na novou úpravu zákona č. 304/2013 Sb. reagoval novelou ZoÚ, § 21a odst. 1. Podle tohoto paragrafu jsou povinny zveřejnit závěrku ty účetní jednotky, které se
zapisují do rejstříku
.
Důležitá jsou přechodná ustanovení novely ZoÚ, čl. II zákona č. 221/2015 Sb., body 2. a 3.:
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za období, které
započalo v roce 2014
, jejich uložením do sbírky listin nejpozději
do 31. března 2016
. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za období, které
započalo v roce 2015
, jejich uložením do sbírky listin nejpozději
do 30. listopadu 2017
.
Zveřejňovací povinnost společenství vlastníků jednotek:
Dříve docházelo často k diskuzím nad povinností zveřejňování účetní závěrky SVJ. Důvodem byly protichůdné názory odborné veřejnosti i nejednotný postup rejstříkových soudů. Podle výše uvedeného
SVJ mají povinnost účetní závěrku zveřejňovat
. Tato povinnost SVJ je potvrzena také stanoviskem Ministerstva financí čj. MF-48739/2015/28 ze dne 3. 11. 2015.
Zveřejňovací povinnost spolků:
1. Spolky vedoucí účetnictví
Registr zájmových sdružení právnických osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona.
Spolky, které vedou účetnictví, zveřejňují účetní závěrku
(§ 21a ZoÚ).
2. Spolky vedoucí jednoduché účetnictví
Tyto účetní jednotky sestavují
přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích
(dále jen přehled). Přehledy sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.
Spolky vedoucí jednoduché účetnictví zveřejňují přehled o majetku a závazcích
(§ 21a ZoÚ).
Nová povinnost zveřejňovat cash flow pro střední a velké účetní jednotky:
Novela ZoÚ zavádí povinnosti pro obchodní společnosti, které jsou
střední nebo velkou účetní jednotkou,
sestavovat
přehled o peněžních tocích
a přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 odst. 2 ZoÚ). Bude se týkat účetních závěrek nejdříve za rok 2016.
Malé a mikro účetní jednotky nemusí nově zveřejňovat výkaz zisku a ztráty:
Malé a mikro účetní
jednotky (§ 1b odst. 1. a 2. ZoÚ), které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
nebudou muset zveřejňovat výsledovku
(§ 21a odst. 9. ZoÚ). Bude se to týkat účetních závěrek nejdříve za rok 2016.
Zveřejňování zprávy auditora:
Podle zákona č. 304/2013 Sb, (§ 66) se také zveřejňuje
zpráva auditora o ověření závěrky
.
Zveřejnění návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty:
Do sbírky listin se
spolu s účetní závěrkou
nebo výroční zprávou ukládá
návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty
a jejich konečná podoba, nejsou-li součástí účetní závěrky (§ 67 zákona o veřejných rejstřících).
 
Účetní závěrka tvoří nedílný celek
V praxi se často setkáváme s tím, že každá součást účetní závěrky, tedy
rozvaha, výsledovka a příloha
, je tvořena samostatným dokumentem a podpisové záznamy pak bývají na každé části účetní závěrky samostatně. V zápisu jednání Koordinačního výboru ze dne 16. 12. 2015 se Generální finanční ředitelství vyjádřilo takto:
Pokud je účetní závěrka zveřejněna v několika dokumentech, tak přestože jsou zveřejněny všechny požadované informace dle zákona, není účetní závěrka zveřejněna správně – jako nedílný celek.
 
Podpisové záznamy
K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením podpisového záznamu se považuje účetní
závěrka
za sestavenou (§ 18 ZoÚ).
1. Listinná forma
účetní závěrky – závěrka v listinné, papírové podobě. Splnění podmínky § 18 odst. 2 zákona o účetnictví je dáno vlastnoručním podpisem osoby tam uvedené.
2. Elektronická forma
– účetní závěrka ve formě datového souboru. Splnění podmínky § 18 odst. 2 zákona o účetnictví je dáno uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu, nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost osoby uvedené v § 18 odst. 2 zákona o účetnictví ve formě datového souboru.
 
Do kdy zveřejnit
Účetní jednotky, které nepodléhají povinnému auditu, musí zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu
nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne
.
Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpis, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou,
nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky
.
 
Způsoby zasílání závěrky rejstříkovým soudům
Listiny ve formátu PDF je možné rejstříkovým soudů zasílat následujícími způsoby:
a)
datovou schránkou,
b)
na elektronickou adresu soudu – e-mailem,
c)
prostřednictvím online podání do Sbírky listin na https://or.justice.cz/ias/ui/podani,
d)
webovou aplikací e-podatelna dostupnou z www.justice.cz,
e)
na technických nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD + RW.
Maximální velikost všech PDF dokumentů pro jedno podání zaslané datovou schránkou, e-mailem, online podáním nebo přes webovou e-podatelnu je 10 MB.
 
Sankce
Sankce za nezveřejnění
– v § 37 zákona o účetnictví jsou vyjmenovány správní delikty. V § 37 odst. 1 písm. j) je za správní delikt označeno nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy podle § 21a. Může být udělena pokuta až do výše 3 % netto aktiv.
Neobsahuje-li účetní závěrka všechny povinné součásti
, uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2 ZoÚ, může být udělena pokuta až do výše 3 % netto aktiv.
2. sankce dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících:
Při neplnění zveřejňovací povinnosti může být subjekt vyzván rejstříkovým soudem, aby tuto skutečnost napravil. Při nesplnění této povinnosti hrozí pořádková pokuta 100 000 Kč (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb.). V případě opakovaného porušení této povinnosti vyzve k nápravě soud a může zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Z § 106 zákona č. 304/2013 Sb. vyplývá také osobní odpovědnost členů statutárního orgánu, neboť odst. 2 formou vyvratitelné právní domněnky stanoví, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti dle § 105 (tedy nesplní-li informační povinnost opakovaně), porušuje péči řádného hospodáře.
 
Závěr
Po legislativních změnách musí zveřejňovat účetní závěrku všechny účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, tedy například i spolky. Odhaduje se, že více než padesát procent firem účetní závěrku nezveřejňuje vůbec. Netroufám si odhadnout, kolik firem nemá zveřejněnou závěrku v souladu s legislativou. Bohužel, v obou případech jde o správní delikt podle ZoÚ se stejnou sankcí.