Roční odměňování zaměstnanců

Výpočet ročních odměn má často vazbu na interní ukazatele výkonnosti. Účelem tohoto článku není zabývat se vhodnými hodnotícími ukazateli. Je třeba ovšem zdůraznit, že v praxi se bohužel setkávám s , který je v předchozím zdaňovacím období. V čem spatřuji nedostatky? Dříve, než zodpovím tuto otázku, podívejme se, jak zisk vzniká. Hospodářský výsledek je rozdíl mezi výnosy a náklady. O zisku mluvíme, pokud výnosy převyšují náklady. V nákladech se nám projeví investice v podobě odpisů, nákladovou položkou je například i vzdělávání zaměstnanců, zlepšování pracovního prostředí apod.

Pokud bude roční odměna manažerů navázána pouze na výši zisku, bude hlavním cílem managementu nesystematické snižování nákladů. To může mít neblahý dopad na růst a celkový rozvoj firmy. Podle mého názoru nemůže podnik bez investic a bez průběžného vzdělávání zaměstnanců v dnešním konkurenčním prostředí dlouhodobě přežít. Dále je zde riziko účetních manipulací za účelem navýšení složky, ze které jsou odměny vypočítávány, což je bohužel také častý jev.

Otázkou je, zda nám náklad v podobě ročních odměn ovlivní základ daně z příjmu již v roce, na který jsou odměny vázány, nebo až v roce, kdy jsou tyto odměny skutečně vyplaceny. Pro získání odpovědi bude zásadní skutečnost, zda se jedná u konkrétních zaměstnanců o .

O nenárokové složce mzdy hovoříme v případě, kdy zaměstnanec v pracovní smlouvě nemá stanoven právní nárok na výplatu odměn. To znamená, že nenároková složka mzdy poskytuje zaměstnanci nárok na stanovené plnění, jen pokud o jejím přiznání a o její výši rozhodne zaměstnavatel, a to bez ohledu na splnění předpokladů, na jejichž splnění je odměna vázána.

Pokud půjde o odměny, které jsou nenárokovou složkou mzdy, budeme v účetnictví tvořit , která bude v roce tvorby daňově neuznatelným nákladem a základ daně nám ovlivní až skutečný výdaj v roce vyplacení odměn.

Jak vyplývá z judikátu NSS (ze dne 31. 3. 2011, čj. ), právní nárok na odměny v tomto případě není dán pouze splněním sjednaných podmínek, ale k jejímu přiznání a následně k vyplacení je zapotřebí rovněž návrh a schválení této mzdy určenou osobou a schválení auditovaného hospodářského výsledku za příslušný rok představenstvem společnosti. Nepochybně může nastat situace, kdy odměna nebude vyplacena vůbec.

Bohužel se často setkávám s případy, kdy účetní rezervy nejsou tvořeny vůbec. V takovém případě je ovšem porušována základní zásada akruálního principu, vycházející ze zákona o účetnictví, dle které musíme zachovat věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů a dále porušení zásady opatrnosti, kdy musíme zachytit pravděpodobné budoucí závazky či výdaje.

O nárokovou složku mzdy půjde v případě, kdy má zaměstnanec v pracovní smlouvě stanoven právní (vymahatelný) nárok na roční odměny. Tj. zaměstnavatel je povinen tento nárok v určité výši uspokojit, jestliže zaměstnanec splní stanovené předpoklady a podmínky. V takovém případě firmě vznikl závazek v roce, ke kterému se odměna váže, jen nezná přesnou výši závazku. Tento závazek účtujeme pomocí . Tento dohad je daňově uznatelným nákladem v roce, ke kterému se odměny vážou, bez ohledu na okamžik jejich vyplacení.

Zkusme se blíže podívat na definici nárokové složky mzdy. Dovolím si zde shrnout závěry NSS, čj. . V tomto případě projednával soud případ žalobce, firmy vyrábějící textilie, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v HK. Předmětem sporu bylo tvrzení firmy, žalobce, že se v předmětu sporu jednalo o nárokovou složku mzdy a byla tedy správně zaúčtována dohadná položka. Soud dal v tomto případě za pravdu žalobci a zrušil předchozí rozhodnutí soudu.

Jak vyplývá z výše uvedeného judikátu, zaměstnanec měl stanoven v pracovní smlouvě rozpis ukazatelů pro poskytování roční hmotné zainteresovanosti, hodnotová rozpětí a současně výši přiznané odměny při jejich dosažení. Kritéria pro výpočet byla dána předem a nárok na odměnu vznikl splněním těchto podmínek. Schválení příslušnými osobami mělo v tomto případě dle soudu jen význam. Soud se v rozsudku vyslovil, že je rozdíl mezi případem, kdy je ve zdaňovacím období uskutečněno plnění a dosud není známa výše, a případem, kdy je zatím nejisté, zda mzdový náklad v podobě odměn vznikne. Dále zdůraznil, že pro posouzení okamžiku vzniku nároku zaměstnance na odměnu není určující jen prostý souhlas nadřízeného, ale , a to konkrétně skutečnost, .

Pro doplnění si ještě dovoluji zmínit, že z vyplacených odměn vázaných na splnění ekonomických ukazatelů bude vždy . Daňově uznatelným nákladem se tyto výdaje stanou až v roce vyplacení. Vycházíme ze skutečnosti, že podkladem pro zaúčtování mezd je „Zúčtovací a výplatní listina“, na základě které zachytíme v účetnictví tuto položku.

doporučuji čtenářům prozkoumání schvalovacího procesu odměn v jejich firmách a zároveň prostudování pracovních smluv a definic stanovujících nárok na odměny. Lze tak předejít dodatečnému vyměření daně z příjmů správcem daně.