Některé zásady pro vypořádání společného jmění manželů v praxi, 1. část

Vydáno: 20 minut čtení

Právní úprava a zavedená judikatorní praxe vycházejí při vypořádání společného jmění manželů (SJM) z některých zásad, kterým se věnuje tento příspěvek. S určitými novými východisky právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014 (a to nejen, co se týká tzv. věčného tématu SJM a dluhy, potažmo exekuce) je více než zřejmé, že i v této tak zásadní problematice, jakou vypořádání SJM bezesporu je, nadále panují rozdílné představy a právní názory. To přirozeně nepřispívá ani předvídatelnosti soudního rozhodování.

Některé zásady pro vypořádání společného jmění manželů v praxi (1.)
JUDr.
Jakub
Kavalír
je soudcem Okresního soudu v Hradci Králové
Bude jen otázkou času, kdy se výklad ustálí, rozhodovací činnost zejména vyšších soudů praxi usměrní a poskytne přesvědčivé odpovědi na otázky, které se již nyní nad textem zákona a při řešení konkrétních životních situací objevují. Na některých místech se rovněž nabízí otázka, zda bude odpovídat spravedlivému uspořádání, pokud na uplatňování doposud nezpochybňovaných zásad budeme striktně (dogmaticky) trvat.
 
Východiska právní úpravy
Netřeba opakovat, že společné jmění sestává (v tzv. zákonném režimu) na straně jedné z aktiv (§ 709 OZ), tedy z toho, co manželé nabyli za trvání manželství, přičemž zákon samozřejmě stanoví určité výjimky, také však výslovně stanoví např. i to, že součástí společného jmění je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.
Součástí společného jmění jsou na straně druhé i pasiva (§ 710 OZ), dluhy „převzaté“ za trvání manželství (ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku; případně je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny).
Nadále se také uplatňuje zásada, že pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů (dříve výslovně v ust. § 144 zákona č. 40/1964 Sb.).
Společné jmění manželů zaniká nejčastěji zánikem manželství (srov. dříve výslovně v ust. § 149 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Zanikne-li tedy manželství (např. rozvodem), zaniká i SJM (odhlédněme zde od toho, že nelze předem vyloučit i určitý extenzivní výklad, podle kterého účinky zrušení a zániku SJM nastávají
de facto
až jeho vypořádáním). V mezidobí, dokud zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně každopádně alespoň přiměřeně ustanovení o společ