Legislativní novinky s komentářem

Primárně končí některé ochranné doby, které pro povinné v rámci výkonu rozhodnutí a zavedl zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (tzv. „Lex Covid Justice I.“) a které následně byly prodlouženy zákonem č. 155/2021 Sb. („Lex Covid justice III“)¹⁾. Dne 30. 6. 2021 končí ochranná doba, ve které . Výjimkou byla situace, kdy povinný písemně oznámil soudu, že má ve výkonu rozhodnutí pokračovat, nebo byly výkonem rozhodnutí vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

Do 30. 6. 2021 se také zákaz dle ustanovení § 304 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), týkající se dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zatímco od 1. 7. 2021 se tato hranice snižuje na trojnásobek životního minima²⁾.

Novinky do občanského soudního řádu a exekučního řádu zavádí zákon č. 38/2021 Sb.³⁾ Novelizované ustanovení § 304b o. s. ř. upravuje nově možnost povinného (fyzické osoby) vybrat z účtu postiženého výkonem rozhodnutí peněžní prostředky . Doposud tato nepostižitelná část pohledávky povinného činila pouze dvojnásobek životního minima (hovoříme-li o období před koronavirovou krizí). Dle důvodové zprávy k zákonu č. 38/2021 Sb. se hranice trojnásobku životního minima považuje za přiměřenou pro jednorázové zajištění životních podmínek jednotlivce a částka čtyřnásobku životního minima byla pouze dočasným řešením a podporou v době koronavirové krize. Peněžní prostředky peněžní ústav vyplatí na žádost povinného pouze jednou v průběhu jednoho řízení.

Dochází také k upřesnění výše částky, se kterou bude moci na svém účtu postiženém výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 262a odst. 4 o. s. ř. disponovat . Jedná se o částku ve výši které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V případě, že tato částka bude nižší než trojnásobek životního minima jednotlivce, uplatní se jako limit právě trojnásobek životního minima. Zatímco v případě účtu povinného je rozhodující nejen částka, která se na účtu nacházela v okamžiku, ve kterém bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, ale také částky připsané na účet dodatečně, nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění o právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, v případě pohledávky z účtu manžela povinného se výkon rozhodnutí vztahuje na částky, které byly na účet připsány po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Toto ustanovení doplňuje také § 42 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „e. ř.“), podle kterého od 1. 7. 2021 lze exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu . V jednom exekučním řízení tedy nebude možné postihovat opakovaně účet manžela povinného a k úhradě vymáhané pohledávky vždy strhnout z účtu polovinu částky, která zůstala manželovi povinného zachována po přechozí exekuci.

V souvislosti s výší nepostižitelné pohledávky byl rovněž novelizován § 307 odst. 3 o. s. ř. tak, aby bylo zřejmé, že . Jedná se o reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3524/2015, ve kterém soud rozhodl, že

Pokud tedy na účet povinného do šesti měsíců od doručení vyrozumění o právní moci nařízení výkonu rozhodnutí nedojdou finanční prostředky v takové výši, která by plně postačovala k uspokojení pohledávky oprávněného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků nebo ohledně finančních prostředků ve výši trojnásobku životního minima. Do té doby musí finanční prostředky ve výši trojnásobku životního minima zůstat povinnému k dispozici.

Zcela novým institutem, který zákon č. 38/2021 Sb. zavádí, je chráněný účet povinného. Jedná se o platební účet, na který se budou vztahovat speciální ustanovení občanského soudního řádu. Cílem chráněného účtu zejména v aktuální situaci, kdy v souvislosti s koronavirovou pandemií došlo k oslabení ekonomiky, což by mohlo uvrhnout ještě více lidí do exekucí a dluhových pastí. Na chráněném účtu se budou shromažďovat prostředky, které nebudou podléhat výkonu rozhodnutí a exekuci a budou sloužit výhradně pro zajištění základních životních potřeb povinného a jeho rodiny.

Peněžní ústav má nově povinnost zřídit pro povinného chráněný účet v následujících případech:

Chráněný účet je peněžní ústav povinen aby bylo zřejmé, že se jedná o chráněný účet. Peněžní ústav také chráněného účtu a účet je veden za podmínek, jimiž se řídí účet povinného, na který je veden výkon rozhodnutí. Podmínky vedení účtu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, se nesmí měnit v závislosti na tom, zda je či není na něj veden výkon rozhodnutí. Toto pravidlo bylo zavedeno především s ohledem na praxi některých bank, které účtu stiženému exekucí účtovaly za vedení vysoké poplatky nebo účtovaly poplatky za poskytnutí informací exekutorovi či realizaci exekučního příkazu. Praxe bank je ovšem různá a některé banky účty postižené exekucí nijak neznevýhodňovaly. V souvislosti se zavedením nového institutu chráněného účtu je tedy vhodné tuto praxi sjednotit zákonným ustanovením.

Náležitosti žádosti povinného o uzavření smlouvy o chráněném účtu se ponechávají na peněžních ústavech, přičemž se vychází z toho, že peněžní ústav již při podání žádosti má k dispozici údaje o označení účtu postiženého výkonem rozhodnutí, stejně jako údaje týkající se rozhodnutí, kterými byl výkon rozhodnutí nařízen, neboť povinný má v okamžiku zřízení chráněného účtu již alespoň jeden účet veden. Povinný spolu s žádostí musí prohlásit, že v jeho prospěch není veden žádný další chráněný účet.

Chráněný účet musí peněžní ústav ode dne podání žádosti. Zřízení chráněného účtu se oznamuje všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Zjistí-li peněžní ústav, že je ve prospěch povinného veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům do sedmi dnů od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil.

Výslovně se také stanoví, že . Zákon zde tedy výslovně definuje účel tohoto ustanovení, tedy že chráněný účet slouží k ochraně peněžních prostředků povinného, které mají sloužit k uspokojování životních potřeb jeho a osob, které je povinen vyživovat. Jsou rovněž chráněny peněžní prostředky, které jsou na účet postižený výkonem rozhodnutí připisovány z účtu plátce mzdy nebo dalších pohledávek a které budou převáděny na chráněný účet.

Zákon na ochranu peněžního ústavu dále stanoví, že ačkoli je obecně peněžní ústav povinen smlouvu o chráněném účtu uzavřít, nemusí tak učinit v případě, že by uzavřením této smlouvy porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

Novela zároveň neopomíjí ani vztah chráněného účtu k pohledávkám nepostižitelným výkonem rozhodnutí. Mezi ty obecně patří např. peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový , z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, dále pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, a další. Plátce těchto pohledávek je povinen způsobem umožňujícím dálkový přístup, a uvede v něm potvrzení o čísle účtu, ze kterého budou pohledávky vypláceny. Ode dne vystavení tohoto potvrzení do dne, kdy mu bylo doručeno potvrzení o tom, že chráněný účet ztratil chráněného účtu nebo že zanikl závazek ze smlouvy o tomto účtu, vyplácí dlužník z chráněného příjmu z účtu označeného v potvrzení pouze pohledávky nebo příjmy, které mohou být chráněny.

Jak již bylo zmíněno, povinný může mít . Vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soud může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení, že v jeho prospěch není veden jiný chráněný účet, nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje dlužníku z chráněného příjmu v žádosti o vystavení potvrzení svým dlužníkům podle § 304d odst. 1 o. s. ř. Institutu chráněného účtu jsme se blíže věnovali také v příspěvku uveřejněném v časopisu UNES č. 12/2020.

V souvislosti ze zákonem č. 192/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. 7. 2021 zavádí ustanovení § 889a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého

Toto ustanovení dále zavádí toto pravidlo: „

Na hmotněprávní úpravu navazuje také úprava procesněprávní a nové ustanovení § 262c o. s. ř.:

Obrana nezletilých dlužníků tedy nenastává z moci úřední, ale povinný bude muset být procesně aktivní a domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí, o čemž ale musí být soudem poučen.

V souvislosti s nezletilými účastníky řízení se rovněž mění ustanovení § 55b o. s. ř. odst. 4. Podle něj nově platí, že nezletilému účastníku, který dovršil patnácti let, se doručuje také tehdy, je-li zastoupen zákonným zástupcem podle ustanovení § 22 o. s. ř. To je změna, kterou lze podle našeho názoru uvítat.