Osadní výbory v obcích

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), rozlišuje výbory zastupitelstva obce na obligatorně a fakultativně zřizované. Zastupitelstvo obce dle § 117 odst. 2 zákona o obcích zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor, za splnění podmínek stanovených v odst. 3 pak i výbor pro národnostní menšiny. Fakultativně zřizované výbory jsou všechny ostatní, přičemž zastupitelstvo není omezeno co do počtu výborů ani do výběru oblastí, kterými by se výbory měly zabývat. Může tak být zřízen například výbor kulturní, pro sport, pro životní prostředí, pro strategický rozvoj, pro územní plánování, pro dopravu, sociální apod. Záleží na velikosti obce, velikosti zastupitelstva obce, politických dohodách, potřebách obce a místních zvyklostech.

Jedním z typů fakultativně zřizovaných výborů jsou i výbory osadní nebo místní. Zákon o obcích umožňuje obojí označení (názvy jsou si rovny), ale používá legislativní zkratku „osadní výbor“.

¹⁾

Složení a pravomoci osadního výboru upravuje § 117 odst. 4 zákona o obcích, § 120 a § 121 zákona o obcích. Osadní výbor může být zřízen pro část obce. Dle § 27 odst. 2 zákona o obcích se částí obce rozumí evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. V praxi je většinou území místní části tvořeno katastrálním územím. Zákon o obcích neurčuje, v jakých místních částech mají být osadní výbory zřizovány. Typicky budou tyto orgány zřizovány v okrajových částech obce s převažující venkovskou zástavbou (často jde o části, které bývaly dříve samostatnými obcemi a následně byly připojeny k jiné obci), které však mají části obce. Není povinností obce, aby byl osadní výbor zřízen pro každou část obce. Dokonce v praxi nastávají situace, že jeden osadní výbor je zřízen jako společný pro více částí obce. Všechny zahrnuté části obce však musí být částí obce ve smyslu § 27 odst. 2 zákona o obcích.

Není možné zřizovat osadní výbory pro část území obce, která nebyla zastupitelstvem obce prohlášena za část obce (například sídlištní zástavba, městská památková zóna nebo rezervace, případně jiné specifické území obce). Vyvstane-li taková potřeba, nebrání zastupitelstvu obce zřídit výbor pro záležitosti části území obce dle § 117 odst. 1 zákona o obcích, tedy podle obecných ustanovení o výborech. Toto ustanovení umožňuje zastupitelstvu obce zřizovat výbory různého věcného zaměření. V takovém případě by neměl tento výbor postavení osadního výboru, ale nic nebrání zastupitelstvu obce, aby svým usnesením přiznalo oprávnění obdobná pro osadní výbor, tedy s působností pro lokální témata (například formou statutu).

Osadní výbory jsou vnímány jako nástroj aktivity občanů místních částí ve směru k samosprávě a jako jakási prodloužená ruka orgánů města. Mnohdy jsou členové osadních výborů hybateli kulturního, sportovního a společenského dění a komunitního života v dané místní části.

Osadní výbor je orgánem zastupitelstva obce a jeho existence je závislá na existenci zastupitelstva obce. Volební období osadních výborů končí současně s volebním obdobím zastupitelstva obce, tedy zánikem mandátů jednotlivých členů zastupitelstva prvním dnem voleb do zastupitelstva obce. Vzhledem k tomu, že osadní výbory jsou fakultativními orgány zastupitelstva obce, mohou být zřízeny či zrušeny kdykoliv v průběhu volebního období.

Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce, přičemž minimálně má mít tři členy. Maximální počet členů není stanoven. Při stanovení počtu členů je potřeba respektovat obecná ustanovení o výborech zastupitelstva obce. Dle § 118 odst. 2 zákona o obcích je počet členů výboru vždy lichý. Při stanovení počtu členů bude potřeba vzít v úvahu velikost území, místní zvyklosti i zájem samotných občanů o členství v tomto orgánu. Zákon o obcích obsahuje podmínku pro členství v osadním výboru. V § 120 odst. 2 zákona o obcích stanoví, že členy výboru mohou být pouze občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen. Členy osadního výboru mohou být osoby, které nejsou členy zastupitelstva obce (což v praxi bývá pravidlem).

Zákon nestanoví procesní postup, jak mají být členové vybráni (nominováni). Proces se v praxi odvíjí od místních zvyklostí. Kandidáty mohou nominovat politické subjekty zastoupené v zastupitelstvu města nebo jednotliví členové zastupitelstva obce, členové stávajícího osadního výboru (je-li zřízen), spolky či další organizace působící na území části obce, ale kandidátem může být i kterýkoliv občan. Dokonce není vyloučeno, aby v dané části obce proběhlo mezi občany hlasování o kandidátech na členství v osadním výboru. Zastupitelstvo obce může při určení členů osadního výboru k návrhům přihlédnout, ale není jimi při svém rozhodování nijak vázáno.

Zákon o obcích upravuje ustavení předsedy osadního výboru. Na rozdíl od ostatních výborů zastupitelstva obce nemusí být předseda osadního výboru členem zastupitelstva obce (§ 117 odst. 4 zákona o obcích). Předsedu osadního výboru volí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru. Z toho vyplývá, že nejprve musí být určeni všichni členové osadního výboru a z takto personálně obsazeného výboru následně zastupitelstvo obce zvolí jeho předsedu. V případě vzdání se funkce předsedy osadního výboru nebo jeho odvolání zastupitelstvem obce zaniká pouze funkce předsedy, daná osoba tak zůstává řadovým členem osadního výboru, pakliže nebylo v rozhodnutí o odvolání nebo v oznámení o vzdání se funkce výslovně uvedeno, že se tento úkon týká i vlastního členství v osadním výboru.

Funkce člena osadního výboru zaniká odvoláním zastupitelstvem obce, zrušením (ukončením činnosti) osadního výboru zastupitelstvem obce v průběhu volebního období zastupitelstva obce, zánikem osadního výboru v důsledku ukončení volebního období zastupitelstva obce, rezignací člena (vzdáním se funkce). Protože členy osadního výboru mohou být pouze občané obce, kteří mají trvalý pobyt v obvodu části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, odstěhování člena osadního výboru z dané místní části v průběhu volebního období má za následek zánik jeho funkce.

Zákon o obcích neupravuje procesní pravidla týkající se jednání osadního výboru, s výjimkou obecných ustanovení týkající se výborů zastupitelstva obce. Usnesení osadního výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Usnesení se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. V praxi bývají ostatní procedurální záležitosti řešeny jednacím řádem výborů zastupitelstva obce (s úpravou specifik pro osadní výbory) či jednacím řádem výslovně upravujícím pouze činnost osadních výborů. Jednací řád pak obsahuje zejména způsob svolávání jednání osadního výboru, četnost jednání, průběh schůzí, způsob přijímání usnesení, náležitosti zápisů z jednání, způsob komunikace se zaměstnanci obecního úřadu a orgány obce, zejména ve vazbě na plnění úkolů osadního výboru dle § 121 zákona o obcích.

Osadní výbor nemá povinnost umožnit občanům přístup na své jednání. Jednání osadního výboru, na rozdíl například od zasedání zastupitelstva obce, není veřejné. To, zda občany přizve či nikoliv, je na vůli výboru jako kolektivního orgánu. Možnost účasti občanů na schůzi osadního výboru může zakotvit příslušný jednací řád.

Zákon o obcích ve svém § 121 upravuje působnost osadních výborů, tedy souhrn pravomocí ve směru k orgánům obce. Zmíněné ustanovení je naplněním úlohy poradního a iniciativního orgánu zastupitelstva obce a role při napomáhání uspokojování potřeb občanů dané místní části. Působnost osadního výboru se týká pouze samostatné působnosti obce. Osadní výbory nevykonávají žádnou rozhodovací pravomoc.

Osadním výborům náleží právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce dle § 94 odst. 1 zákona o obcích.

Iniciativa a aktivita týkající se řešení určité záležitosti v místní části tak může vzejít od osadního výboru. Aktivita však může být i opačná, tedy že orgány obce si vyžádají názor, stanovisko či doporučení osadního výboru k určité záležitosti, která se místní části týká.

V praxi se osadní výbory vyjadřují k majetkoprávním záměrům, které mají být realizovány na území příslušné části obce (např. prodeje či pronájmy pozemků ve vlastnictví obce), k plánovaným stavebním záměrům, akcím investičního či údržbového charakteru, k návrhům na změny územního plánu obce. Vyjádření jsou podpůrná, slouží orgánům obce jako jeden z podkladů k rozhodování. Pokud však osadní výbor určitou záležitost, která se týká části obce, pro niž byl zřízen, neprojedná, nemá to vliv na zákonnost rozhodnutí přijatých v této věci zastupitelstvem obce či radou obce.

V mnoha obcích jsou v rozpočtu vyčleněny finanční prostředky na různorodé aktivity v místních částech (například kulturní, sportovní a společenské akce). Akce pak organizují členové osadního výboru. Osadní výbor nemůže disponovat finančními prostředky. Není orgánem obce ani samostatnou právnickou osobou s vlastní právní osobností, a nemůže tedy právně jednat. Prakticky tedy administrativu s tím spojenou (vystavení objednávek, uzavření smluv) a finanční toky řeší věcně příslušný útvar obecního úřadu.

Ustanovení § 121 odst. 2 zákona o obcích obsahuje specifické postavení předsedy osadního výboru, které zohledňuje skutečnost, že předseda osadního výboru nemusí být členem zastupitelstva obce. Na zasedání zastupitelstva obce musí být předsedovi osadního výboru uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Toto právo může být rozvedeno či regulováno jednacím řádem zastupitelstva obce (například v otázce délky vystoupení k jednomu bodu programu). Tak je jeho postavení postaveno na roveň členům zastupitelstva obce.

Některé obce přistupují k řešení otázky institucionálního zakotvení orgánů s místní působností specificky. Nezřizují osadní výbory, ale komise místních částí. Jedná se o komise rady obce dle § 122 zákona o obcích, tedy iniciativní a poradní orgány zřizované radou obce. Rada obce stanoví komisím působnost, respektive agendy, kterými se má ve své působnosti zabývat. Není tedy vyloučeno, aby i záležitosti místních částí byly řešeny takovou formou.

Osadní výbor je orgánem zastupitelstva obce, a proto je nutné se zabývat i problematikou odměňování za členství v tomto orgánu. V případě odměňování za členství v osadním výboru má toto téma dvě roviny. Záleží na tom, zda je jeho členem člen zastupitelstva obce či nikoliv.

Je-li členem osadního výboru člen zastupitelstva obce, v plném rozsahu se vůči němu aplikují pravidla pro odměňování členů zastupitelstva obce stanovená v § 71 a násl. zákona o obcích a v nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Pokud zastupitelstvo obce odsouhlasilo poskytování odměn v případě souběhu funkcí, bude se postupovat podle § 74 odst. 3 zákona o obcích.

Stane-li se členem osadního výboru osoba, která není členem zastupitelstva obce (což bude častějším případem), nárok na odměnu ze zákona nevzniká. Zákon o obcích však pamatuje na odměňování fyzických osob, které působí v orgánech zastupitelstva obce nebo rady obce. Podle § 84 odst. 2 písm. v) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce. V tomto případě jde o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce. Odměňování členů osadních výborů může být schváleno na začátku volebního období zastupitelstva obce. O peněžitých plněních však může zastupitelstvo obce rozhodovat zpětně, například jednou za rok nebo jednou za volební období. Kritériem pro poskytování peněžitých plnění může být například účast členů na schůzích osadního výboru, jejich aktivita v části obce apod. Může však být stanovena i jako pravidelná měsíční odměna, bez vazby na to, zda se v daném měsíci schůze osadního výboru uskutečnila.

Zastupitelstvo obce … 1. zřizuje pro volební období 2018 – 2022 osadní výbor části obce … 2. určuje počet členů osadního výboru části obce … na 3. 3. určuje členem osadního výboru části obce … pana Jana Nováka, členkou osadního výboru části obce … paní Jiřinu Novotnou, členkou osadního výboru části obce … paní Jarmilu Novou. 4. volí předsedkyní osadního výboru části obce … paní Jiřinu Novotnou. 5. stanoví s účinností od 1. 1. 2021 peněžité plnění fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů osadních výborů takto: a) výše peněžitého plnění za výkon funkcí předsedů osadních výborů: 2 000 Kč za měsíc, b) výše peněžitého plnění za výkon funkcí členů osadních výborů: 300 Kč za každou účast na jednání osadního výboru, maximálně však za účast na 10 zasedáních v kalendářním roce, c) peněžité plnění dle písm. a) a b) tohoto usnesení bude vypláceno souhrnně za daný kalendářní rok v termínu do 15. 4. následujícího roku.