Trestní odpovědnost právnických osob a criminal compliance programy v územní samosprávě?

Vydáno: 28 minut čtení

V tomto článku tematicky navážu na své předchozí texty publikované na stránkách tohoto časopisu, v nichž jsem se opakovaně zaměřil na problematiku odpovědností za činnost a hospodaření příspěvkové organizace územního samosprávného celku. Nyní bude pozornost věnována zejména tzv. criminal compliance programům jako relativně novému nástroji reagujícímu na změny v právní úpravě trestní odpovědnosti právnických osob v České republice.

Trestní odpovědnost právnických osob a criminal compliance programy v územní samosprávě?
JUDr.
Petr
Pospíšil,
Ph.D., LL.M.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
V souvislosti s hospodařením územních samosprávných celků a jimi zřizovaných příspěvkových organizací jsme se otázkou odpovědnosti zabývali zejména z hlediska občanskoprávního, pracovněprávního a trestněprávního. Je, samozřejmě, na místě zmínit také odpovědnost politickou, a to v případě volených představitelů obcí a krajů. Problémy v hospodaření obcí (příp. krajů) i jimi zřizovaných či zakládaných organizací jsou často prezentovány v médiích a nezřídka se také stávají předmětem politických diskusí a svárů, to zejména v předvolebním období (nejen) na komunální úrovni. V případě zjištění závažných nedostatků a nesrovnalostí v činnosti a hospodaření územních samosprávných celků či jejich organizací je pak nastolena otázka, kdo je za zjištěný stav odpovědný, zda jsou to konkrétní fyzické osoby (ředitel, zaměstnanci, volení představitelé zřizovatele), a jaké jsou v dané situaci možné a správné postupy vůči odpovědné osobě (či odpovědným osobám). A, s ohledem na téma tohoto článku, je nutné zdůraznit, že je třeba se ptát také na to, zda samotná obec či kraj (nebo jimi zřízená či založená organizace) jako právnická osoba učinili veškeré možné systémové kroky, aby zabránili vzniku problémů.
Složité období let 2020 – 2021 v souvislosti s celou situací ohledně koronavirové epidemie přináší pro veřejnoprávní
korporace
množství nových výzev a problémů – např. odpovědnost za zajištění osobních ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků, za realizaci opatření proti šíření nákazy či za využití možností nejrůznější státní podpory. Dlouhotrvající pandemie a s tím spojená vládní opatření mají dramatický dopad do hospodaření obcí, krajů i jejich organizací. Na jedné straně jsou zvýšené výdaje vyvolané bojem s pandemií, na straně druhé pak snížené příjmy způsobené celkovým útlumem ekonomiky. Byť se v tomto případě jedná převážně o okolnosti objektivního charakteru, přístup k řešení aktuální složité situace může být různě odpovědný a může mít na činnost i ekonomickou kondici konkrétní veřejnoprávní
korporace
rozdílný vliv. Nelze vyloučit ani to, že aktuální složitá a svým způsobem i nepřehledná situace může některé jedince s nižší úrovní morální integrity přivést k jednání za hranou zákona, což může v konečném důsledku způsobit i potíže (včetně trestněprávní odpovědnosti) samotné veřejnoprávní korporaci, v níž tato fyzická osoba působí. Navíc se v současné době stále více angažují také nestátní organizace a média plnící roli „hlídacího psa“ a upozorňující na nejrůznější případy nestandardního či problematického jednání při nakládaní