Dne 28. 1. 2021 byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, jenž byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 19. 1. 2021, a to ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu (dále jen „Zákon“). Zákon unifikuje dosud roztříštěnou úpravu evidence skutečných majitelů a přináší do této oblasti podstatné změny, z nichž nejdůležitější jsou vyjmenovány dále v tomto článku.
Nový zákon o evidenci skutečných majitelů
Mgr.
Michal
Jakoubek,
advokátní
koncipient
Povinnost evidovat skutečné majitele v evidenci vedené rejstříkovými soudy již samozřejmě veškeré společnosti mají od konce roku 2018. Současná právní úprava však byla předmětem značné kritiky pro svou nejednoznačnost, vágnost a především praktickou nevymahatelnost a nedostatečnou implementaci právních předpisů EU. Ambicí nového Zákona je vypořádat se s problémy současné úpravy, zejména tedy přinést jednoznačné a použitelné vymezení osoby skutečného majitele a vymahatelnost povinností souvisejících s evidencí skutečných majitelů.
Kdo je skutečný majitel
Zákon v první řadě přináší přesnější definici skutečného majitele.
Skutečným majitelem
je dle Zákona každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem
nebo osobou s koncovým vlivem
.Koncovým příjemcem
je pak osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 %
z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby. Koncovým příjemcem obchodní korporace
je každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace
větší než 25 %.Osobou s koncovým vlivem
je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (ust. § 74 a násl.). Na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.Zákon vymezuje rovněž
právnické osoby, jež nemají skutečného majitele
. Jde zejména o stát, územní samosprávné celky, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, státní podniky, církve, společenství vlastníků jednotek a další právnické osoby uvedené v Zákoně. Zákon pamatuje rovněž na situace, kdy nelze skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po příslušné právnické osobě rozumně požadovat, či na situace, kdy je osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která nemá dle Zákona skutečného majitele. V takových případech platí, že skutečným majitelem je každá
osoba ve vrcholném vedení
. Osobou ve vrcholném vedení se rozumí každá fyzická osoba, která zajišťuje každodenní nebo pravidelné řízení výkonu činností právnické osoby, jako je obchodní vedení, a při tom je členem statutárního orgánu právnické osoby
nebo osobou v obdobném postavení, případně zastupuje právnickou osobu v tomto orgánu nebo je přímo podřízena statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi.Evidence
Evidenci skutečných majitelů vedou krajské soudy, jejichž příslušnost je určena dle sídla právnické osoby. Ty rovněž provádějí zápisy do evidence. Zápis do evidence skutečných majitelů je oprávněn provést také notář. Návrh na zápis podává příslušná právnická osoba, o jejíhož skutečného majitele jde. Nepodá-li evidující osoba návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm osvědčí právní zájem.
Dle Zákona je nově možné získat
částečný výpis údajů z evidence skutečných majitelů
, a to v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Takto bude každý oprávněn získat údaje o skutečném majiteli, konkrétně pak jméno, příjmení a bydliště, dále pak např. údaj o povaze postavení skutečného majitele, údaj o velikosti podílu skutečného majitele či den, od kterého je či byla fyzická osoba skutečným majitelem apod. Nesrovnalost v evidenci
Jakýkoliv orgán veřejné moci či povinná osoba podle zákona č. Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, může (resp. má povinnost)
oznámit příslušnému soudu nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů, kterou při své činnosti zjistí
. Je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, zahájí příslušný soud na podkladě takového oznámení či z vlastního podnětu řízení o nesrovnalosti
, a to zpravidla tehdy, pokud nesrovnalost nebude k výzvě soudu
odstraněna nebo vyvrácena. Soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti
(v ní uvede zejména to, v čem nesrovnalost spočívá). Výsledkem řízení o nesrovnalosti je rozhodnutí soudu o nesrovnalosti, přičemž v návaznosti na toto rozhodnutí soud platí:
a)
pokud je nesrovnalost vyvrácena, zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, a vymaže poznámku o nesrovnalosti z evidence skutečných majitelů
b)
pokud je nesrovnalost potvrzena, zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalosti, dobu trvání nesrovnalosti, vymaže nesprávné údaje a zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo.
Přestupky
Zákon umožňuje sankcionovat povinné osoby v případě porušení některých jejich povinností souvisejících s evidencí skutečných majitelů. Konkrétně se přestupku dopustí právnická osoba (o jejíhož skutečného majitele jde), pokud
a)
nezajistí ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem zápis údaje do evidence skutečných majitelů,
b)
nezajistí ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o nesrovnalosti, aby byly do evidence skutečných majitelů zapsány nové údaje, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady.
Přestupku se dopustí rovněž skutečný majitel či osoba, jejímž prostřednictvím skutečný majitel získává prospěch nebo vliv, pokud neposkytne potřebnou součinnost dotčené právnické osobě a bude to potvrzeno v rámci řízení o nesrovnalosti.
Za uvedené přestupky lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Další následky nesrovnalosti
Zákon mimo výše uvedeného stanovuje rovněž další následky spojené s porušením povinnosti řádně evidovat údaje o skutečném majiteli, a to především následující.
Není-li skutečný majitel obchodní
korporace
zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace
vyplatit podíl na prospěchu jemu ani právnické osobě, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Obchodní korporace
nesmí vyplatit podíl na prospěchu také právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. V takovém případě zaniká právo na podíl na zisku či jiných vlastních zdrojích, který nebyl dle Zákona vyplacen, do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě.Dále Zákon stanoví, že není-li skutečný majitel obchodní
korporace
zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace
vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník, což platí obdobně pro jinou právnickou osobu, jíž je též (dotyčná osoba) skutečným majitelem.