Nejvyšší správní soud vydal nové platové rozhodnutí

Vydáno: 11 minut čtení

Zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “), umožňuje žadatelům vyžádat si mnoho nejrůznějších informací. Jednou z těch nejčastěji vyžadovaných jsou informace o výši platu. Zejména platy vyšších úředníků nebo funkcionářů bývají předmětem zájmu novinářů i běžných občanů. Během mnoha let prošly názory soudů dlouhým a komplikovaným vývojem. Posledním, který korigoval podmínky poskytování platů coby informace zasahující do soukromí, je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2020, čj. 2 As 88/2019-29 . Tento rozsudek koriguje výklad předchozího rozhodnutí Ústavního soudu.

Nejvyšší správní soud vydal nové platové rozhodnutí
JUDr.
Eva
Janečková
 
Vývoj názorů soudů
V prvních letech existence zákona o svobodném přístupu k informacím byly tyto žádosti odmítány s odkazem na mlčenlivost a ochranu soukromí.
První průlom přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011, čj. 5 As 57/2010-79. Tento rozsudek v zásadě umožnil zveřejňování platů příjemců veřejných prostředků, přičemž z judikátu bylo možné dovodit, že se toto „uvolnění“ týká nejen platů a odměn veřejně činných osob, jako jsou poslanci, senátoři, vysocí státní úředníci atd., ale také všech státních zaměstnanců na všech úrovních, neboť i jejich platy jsou v konečném důsledku poskytovány z veřejných prostředků.
Další posun přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 8 As 55/2012. V tomto rozhodnutí soud vyložil, proč je svobo