JUDr. Eva Janečková

  • Článek
Dne 14. 11. 2023 vydal Městský soud v Praze rozhodnutí, v němž konstatoval, že není možné na základě zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout otázky a odpovědi na ně ke složení úřednických zkoušek podle zákona č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 20. 02. 2024
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak dlouho je zaměstnavatel povinen archivovat předložené docházky od zaměstnanců (evidenci odpracované doby). Na mzdovém semináři lektorka řekla, že na základě GDPR je to pouze 3roky a pak je musíme skartovat. Je to tak správně? A jak je to se skartací exekučních příkazů na zaměstnance, které jsou již zastavené (bylo splněno oddlužením). Můžeme již skartovat? Děkuji za odpověď.
Vydáno: 31. 01. 2024
Zaměstnanec podepsal pracovní smlouvu 2. 10. 2023, byl ve 3měsíční zkušební době. Kdy se zaměstnavatel rozhodl ukončit pracovní poměr. Zaměstnanec 23. 11. 2023 nastoupil na nemocenskou. A ukončena nemocenská byla 7. 12. 2023. Dne 8. 12. 2023 podepsal ukončení pracovního poměru. Zaměstnanci firmy mají 25 dnů dovolené za rok. Má tento zaměstnanec nárok na dovolenou a kolik dnů má mít proplaceno, když 8. 12. 2023 měl dovolenou?
Vydáno: 29. 12. 2023
  • Článek
Byť zákoník práce stanoví přesná pravidla pro ukončení pracovního poměru, resp. pracovněprávního vztahu, neobsahuje pravidla pro zpracování osobních údajů v této „popracovní“ fázi. Zaměstnavatelé proto často váhají, které dokumenty smí uchovávat a jak dlouho a jak naložit s dokumenty, které nadále součástí osobní složky být nemohou. Zorientovat se zejména ve lhůtách uložení jednotlivých druhů dokumentace není vždy snadné, protože tyto lhůty stanoví různé právní předpisy.
Vydáno: 20. 12. 2023
  • Článek
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), ve svém § 312 dává zaměstnavateli právo vést osobní spis zaměstnance. Toto ustanovení současně uvádí, jaké písemnosti může spis obsahovat a kdo do něj může nahlížet. Osobní spis je základní dokumentací, která popisuje pracovněprávní vztah zaměstnance a jeho historii od vzniku tohoto vztahu až po jeho skončení. Často kladenou otázkou je, co všechno může osobní spis obsahovat, jak s ním nakládat v průběhu pracovněprávního vztahu a které dokumenty mohou zůstat součástí archivovaného spisu po skončení tohoto vztahu.
Vydáno: 29. 11. 2023
  • Článek
„Zpráva o pověsti“ se už svým názvem zdá být přežitkem patřícím do jiného režimu. Obce se však mohou s žádostí o vydání takové zprávy setkat, a byť není tato zpráva pojmově v českém právním řádu definována a není tak definován ani její přesný obsah, patří její vydání mezi úkoly obce.
Vydáno: 19. 10. 2023
  • Článek
Povinnost mlčenlivosti je v různých situacích zmiňována prakticky u všech zaměstnanců. Obecná povinnost mlčenlivosti je však výslovně zmíněna jen v několika málo právních předpisech. Takovou obecnou právní úpravou minimálně ve vztahu k osobním údajům byl § 15 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 1) . Tento zákon, který se vztahoval na všechny zaměstnance bez ohledu na typ zaměstnavatele, byl ale zrušen. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), označované též zkratkou „GDPR “, ani zákon č. 110/2019 Sb. , o zpracování osobních údajů, výslovně povinnost mlčenlivosti při zpracovávání osobních údajů nestanoví. GDPR však stanoví obecnou povinnost správce podle čl. 32 GDPR přijmout vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně zabezpečení osobních údajů odpovídající riziku pro práva a svobody fyzických osob. 2) Mezi tato opatření patří mimo jiné i schopnost zajistit neustálou důvěrnost údajů. Obecnou povinnost mlčenlivosti lze tedy dovodit z tohoto ustanovení.
Vydáno: 19. 09. 2023
  • Článek
V průběhu roku 2023 stále dochází k velkému množství kybernetických útoků, před kterými Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydává varování. Jak NÚKIB uvádí, počet květnových incidentů (19) se pohyboval vysoko nad průměrem posledních 12 měsíců. Opět dominovaly případy, ve kterých došlo k narušení dostupnosti služeb. Při jednom z květnových incidentů NÚKIB zaznamenal relativně nový trend v chování ransomwarových útočníků. Útočníci data své oběti nezašifrovali, pouze je exfiltrovali a vyhrožovali jejich zveřejněním. Jedná se o tzv. „extortion-only“ přístup. Tyto nové trendy v chování ransomwarových operátorů mění i způsob, jakým by se organizace na ransomware měly připravit.1)
Vydáno: 26. 07. 2023
  • Článek
Do Senátu zamířil dlouho očekávaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Byť příslušná směrnice1) nabyla přímé účinnosti dne 17. 12. 2021, poté co vypršela transpoziční lhůta. Ačkoliv se povinnosti ve vztahu k ochraně oznamovatelů již delší dobu týkají velké skupiny povinných subjektů, přesto kolem plnění povinností v této oblasti panují stále nejasnosti, které znovu vyplavou na povrch s účinností nové vnitrostátní úpravy.
Vydáno: 21. 06. 2023
  • Článek
Zaměstnanecké benefity lze definovat jako výhody poskytované zaměstnavatelem jeho zaměstnancům nad rámec mzdy nebo platu. V současném vysoce konkurenčním prostředí na trhu práce se stává získání a následné udržení kvalifikovaných pracovníků pro zaměstnavatele značně složitým. Zejména v „boji“ veřejného sektoru se soukromým se zaměstnanecké benefity mohou stát významným nástrojem, který napomůže získat zájem budoucích zaměstnanců a v průběhu pracovního poměru si tyto zaměstnance udržet.
Vydáno: 24. 05. 2023
  • Článek
Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Účty na sociálních sítích si zřizují úřady, přičemž tyto účty jsou vázané na konkrétní osobu, která je spravuje, zřizují si je zástupci obcí jako politikové, ale také jako soukromé osoby. Jen málokdo si uvědomuje všechny okolnosti, které z existence účtu na sociálních sítích a z jeho provozování vyplývají. Je ale třeba si uvědomit, že vše to, co se na sociálních sítích zveřejní, již povětšinou nelze vzít zpět a člověk ztrácí kontrolu nad dalším osudem informací, fotografií apod. Jaká pravidla by tedy měla být dodržována při správě účtu na sociálních sítích?
Vydáno: 22. 03. 2023
  • Článek
Obce zveřejňují na úřední desce dokumenty ve velkém rozsahu. Prakticky každý z těchto dokumentů obsahuje informace, které jsou osobními údaji ve smyslu čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR )1). Jedná se proto o zpracování osobních údajů, za něž odpovídá obec, která takové zveřejnění provede. Je-li správcem osobních údajů, musí plnit všechny povinnosti, které jí vyplývají z Obecného nařízení (GDPR ). Aby obec mohla posoudit, na jakém základě (jaký zákonný důvod) jsou dokumenty, a tedy i osobní údaje zveřejňovány, musí především rozlišit, zda se jedná o povinné zveřejňování nebo zveřejňování dobrovolné v rámci snahy o co největší transparentnost. A také zda se jedná o zveřejnění vlastních, nebo cizích dokumentů.
Vydáno: 26. 01. 2023
  • Článek
Moderní technologie v současné době umožňují pořizovat zvukovou i obrazovou nahrávku nejen velmi jednoduše, ale také skrytě. Díky tomu se rozšířil zvyk nahrávat nejen telefonické hovory, ale především jednání s úředními osobami, kdy se často účastníci řízení cítí být slabší stranou a buď pro jistotu, nebo již přímo pro ochranu vlastních práv pořizují skryté nahrávky. Je vůbec možné takové nahrávky pořizovat? A pokud ano, za jakých okolností? Odpověď není zcela jednoduchá. Rozhodování soudů není příliš konzistentní a také stanoviska Ministerstva vnitra jsou velmi opatrná, oscilují mezi „ano“ a „ne“, aniž by daly jednoznačnou odpověď.
Vydáno: 29. 12. 2022
  • Článek
K provádění veřejných průzkumů různého druhu dochází i ze strany obcí. Základním pravidlem by mělo být, že co nejdříve dochází k anonymizaci osobních údajů a v rámci vyhodnocování průzkumu se již nepracuje s konkrétními osobními údaji, jejichž pomocí by bylo možné idenfitikovat konkrétní osoby. Přesto se nelze vyhnout tomu, že v některých fázích se s osobními údaji, jak je chápe nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), pracuje. Proto i v rámci toho zpracování musí být dodržena všechna pravidla, která vyplývají ze zmíněného právního předpisu.
Vydáno: 26. 10. 2022
  • Článek
V průběhu roku 2022 docházelo a stále dochází k velkému množství kybernetických útoků, před kterými Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) vydává varování. Jak NÚKIB uvádí, jenom během roku 2022 je evidováno několik incidentů směřovaných vůči obecním a krajským úřadům, potažmo subjektům, které pod ně spadají. Samosprávy jsou lákavý cíl kvůli možnosti finančního zisku a v důsledku toho je jedním z nejčastějších druhů útoku ransomware. Ten zablokuje systémy, čímž se základní služby poskytované městy a kraji stávají nedostupnými. Ze zkušeností jsou ohrožena jak velká města či samosprávy vyšších územních celků, kde lze očekávat možnost vyššího finančního zisku, tak i malé obce, u nichž naopak útočník neočekává silné zabezpečení.
Vydáno: 29. 09. 2022
  • Článek
V dubnu letošního roku vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. Účelem tohoto doporučení je pomoci především menším zřizovatelům nastavit pravidla pro hodnocení práce ředitelů a jejich odměňování. V praxi se totiž ukázalo, že nastavit pravidla pro odměňování vedoucích pracovníků, kteří jsou odměňovaní platem, není vůbec jednoduché. Jak základní plat, tak odměny jsou často stanovovány velmi rozdílně i u stejně velkých škol a v některých případech se může odměňování stát zdrojem nejistot, či dokonce napětí a konfliktů nejen mezi zřizovatelem a ředitelem školy, ale i mezi řediteli samotnými.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Zavést bezpečnostní opatření a osobní údaje důsledně chránit patří mezi nejdůležitější a základní povinnosti každého správce a zpracovatele. Jak vyplývá ze zkušeností i z judikatury soudů, obecně je možné říct, že ze zpracování osobních údajů za použití výpočetní techniky plynou vyšší rizika úniku osobních údajů, jejich neoprávněné změny, zničení, ztráty, zpracování či jiného zneužití. Je tomu proto, že výpočetní technika umožňuje rychlé a detailní zpracování velkého množství dat. Odpovědnost správce není limitována tím, že používá informační systém od dodavatele. Naopak využíváním takového systému přebírá odpovědnost i za něj.
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
Zastupitelé mohou žádat informace podle dvou různých zákonů – zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “), konkrétně § 82 písm. c) tohoto zákona; a zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “). Poskytnutí informací podle těchto zákonů má rozdílné podmínky, zákon o obcích ovlivňuje výklad zákona o svobodném přístupu k informacím . Rozhodnout, na jaké informace má zastupitel právo, není proto vždy jednoduché.
Vydáno: 28. 02. 2022
  • Článek
Dne 11. 3. 2019 vydal Městský soud v Praze rozsudek čj. 14 A 89/2017-47 , v němž konstatoval, že ochrana soukromí dětí (ve formě znepřístupnění jména útočníků i jména oběti šikany) převáží nad právem zastupitelů obce být informován o záležitostech šikany ve škole zřízené danou obcí.
Vydáno: 26. 11. 2021
  • Článek
Dne 13. 5. 2021 zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) souhrnný materiál k prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů. Na dvanácti stranách je možné nalézt odpovědi např. na otázky komu, kdy a jakým způsobem musí člověk prokazovat svou totožnost, jaké osobní údaje přitom mohou být zaznamenány, kdo je oprávněn pořídit kopii průkazu totožnosti… ÚOOÚ již v minulosti publikoval několik stanovisek, kde se vyjadřoval k nakládání s průkazy totožnosti a s možností pořizování fotokopií. Právní předpisy, které upravují tuto oblast, se zásadně nezměnily, pravidla jsou však neustále porušována, a to zejména soukromým sektorem. Pochybení však vznikají i při činnosti obcí.
Vydáno: 29. 10. 2021