JUDr. Eva Janečková

  • Článek
Zavést bezpečnostní opatření a osobní údaje důsledně chránit patří mezi nejdůležitější a základní povinnosti každého správce a zpracovatele. Jak vyplývá ze zkušeností i z judikatury soudů, obecně je možné říct, že ze zpracování osobních údajů za použití výpočetní techniky plynou vyšší rizika úniku osobních údajů, jejich neoprávněné změny, zničení, ztráty, zpracování či jiného zneužití. Je tomu proto, že výpočetní technika umožňuje rychlé a detailní zpracování velkého množství dat. Odpovědnost správce není limitována tím, že používá informační systém od dodavatele. Naopak využíváním takového systému přebírá odpovědnost i za něj.
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
Zastupitelé mohou žádat informace podle dvou různých zákonů – zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “), konkrétně § 82 písm. c) tohoto zákona; a zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “). Poskytnutí informací podle těchto zákonů má rozdílné podmínky, zákon o obcích ovlivňuje výklad zákona o svobodném přístupu k informacím . Rozhodnout, na jaké informace má zastupitel právo, není proto vždy jednoduché.
Vydáno: 28. 02. 2022
  • Článek
Dne 11. 3. 2019 vydal Městský soud v Praze rozsudek čj. 14 A 89/2017-47 , v němž konstatoval, že ochrana soukromí dětí (ve formě znepřístupnění jména útočníků i jména oběti šikany) převáží nad právem zastupitelů obce být informován o záležitostech šikany ve škole zřízené danou obcí.
Vydáno: 26. 11. 2021
  • Článek
Dne 13. 5. 2021 zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) souhrnný materiál k prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů. Na dvanácti stranách je možné nalézt odpovědi např. na otázky komu, kdy a jakým způsobem musí člověk prokazovat svou totožnost, jaké osobní údaje přitom mohou být zaznamenány, kdo je oprávněn pořídit kopii průkazu totožnosti… ÚOOÚ již v minulosti publikoval několik stanovisek, kde se vyjadřoval k nakládání s průkazy totožnosti a s možností pořizování fotokopií. Právní předpisy, které upravují tuto oblast, se zásadně nezměnily, pravidla jsou však neustále porušována, a to zejména soukromým sektorem. Pochybení však vznikají i při činnosti obcí.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
V rámci činnosti obce se objevují situace a problémy, které se obec snaží vyřešit pomocí kamerového systému se záznamem. Instalace kamerového systému není vyloučená, je však třeba rozlišit, na jakých místech, pro jaké účely a jaký typ kamerového systému lze použít a za jakých okolností musí být proveden tzv. balanční test (test proporcionality). Důležité pro zákonnost provozovaného systému je i správné provedení testu, který musí obsahovat všechny podstatné náležitosti, jak vyplývají z Obecného nařízení (GDPR ) a z pokynů Sboru.
Vydáno: 29. 09. 2021
  • Článek
Přestože je zákon o registru smluv účinný již několik let, stále ještě se objevují otázky, které jsou spojeny s nejistotou při plnění povinností podle tohoto zákona. Jedním z řešených problémů je otázka týkající se zveřejnění kupní smlouvy o převod vlastnického práva uzavřené mezi obcí a fyzickou osobou v registru smluv, resp. rozsah zveřejnění osobních údajů ve smlouvě obsažených. Obce zvažují, zda požadavky katastru nemovitostí nepřesahují limity pro zveřejnění osobních údajů dané zákonem o registru smluv.
Vydáno: 28. 07. 2021
  • Článek
Dříve než začneme používat tiskové výstupy, je dobré si uvědomit, že toto zdánlivě obyčejné tiskové zařízení, které bez zaváhání a často využíváme, může mít souvislost s ochranou osobních údajů. Nesprávné nastavení tiskáren a multifunkčních zařízení může znamenat vznik potenciálního bezpečnostního incidentu a ohrožení osobních údajů. Na co si tedy dát pozor a jak správně tiskový systém nastavit a používat?
Vydáno: 25. 05. 2021
  • Článek
Zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “), umožňuje žadatelům vyžádat si mnoho nejrůznějších informací. Jednou z těch nejčastěji vyžadovaných jsou informace o výši platu. Zejména platy vyšších úředníků nebo funkcionářů bývají předmětem zájmu novinářů i běžných občanů. Během mnoha let prošly názory soudů dlouhým a komplikovaným vývojem. Posledním, který korigoval podmínky poskytování platů coby informace zasahující do soukromí, je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2020, čj. 2 As 88/2019-29 . Tento rozsudek koriguje výklad předchozího rozhodnutí Ústavního soudu.
Vydáno: 30. 01. 2021
  • Článek
Cloud computing je velmi často využívaná služba, která uživateli umožňuje využívat servery s větším výpočetním výkonem a úložný prostor na internetu. V rámci cloud computingu dochází k poskytování sdílených IT prostředí formou služby dostupné obvykle pomocí zabezpečeného přístupu přes internet apod. Bez této služby se dnes obejde jen málokdo; úřady, města či obce mezi takové uživatele obvykle nepatří. Zvažuje-li úřad, město či obec využívání služeb cloud computingu, je nutné pečlivě zvážit všechny parametry smlouvy, včetně bezpečnostních požadavků.
Vydáno: 30. 10. 2020
  • Článek
Otázka postavení správce a zpracovatele podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „Obecné nařízení“, je v praxi řešeno velmi často. Z jednoznačného určení pozic v rámci ochrany osobních údajů vyplývá plnění dalších povinností, které vyplývají z Obecného nařízení, dále vzájemné vztahy odpovědnosti, možnost udílet pokyny a v neposlední řadě i podoba smluvního vztahu a obsah smlouvy. Obvykle nebývá příliš komplikované definovat, kdo v daném vztahu je správce a kdo zpracovatel, či zda se jedná o vztah dvou správců. Oblast, kde se otázky objevují opakovaně, je oblast IT. Dodavatele služeb v oblasti IT využívá téměř každý napříč obory v soukromé i veřejné sféře, a to včetně obcí a jejich příspěvkových organizací. Mezi správcem a zpracovatelem musí být uzavřena smlouva, jejíž parametry jsou poměrně podrobně stanoveny v Obecném nařízení. Rozpoznání jednotlivých úloh je proto klíčové nejen pro správné nastavení smluvního vztahu, ale i pro nastavení odpovědnosti. Z praxe vyplývá, že dodavatel, byť je v pozici zpracovatele, se sám k odpovědnosti nehlásí, a je třeba podmínky zakotvit ve smlouvě.
Vydáno: 29. 06. 2020
  • Článek
Dne 21. 5. 2019 vydal Nejvyšší soud ČR rozsudek, který vyjasnil dosud spornou otázku o možnostech započtení ze strany zaměstnavatele, pokud jde o jeho nárok na náhradu škody, která byla způsobena zaměstnancem.
Vydáno: 26. 05. 2020
  • Článek
Článek na toto téma se v minulém dílu v časopisu UNES č. 7-8/2019 věnoval fakultativním činnostem, jejich kalkulaci a průzkumu běžně dostupnosti služeb u určité části nejčetnějších fakultativních činností poskytovaných poskytovateli v rámci sociální služby pečovatelská služba – a to dohled – připomenutí dodržení léčebného režimu/dohled nad dodržením léčebného režimu. V tomto článku ze stejného úhlu pohledu navážeme s dalšími zmíněnými fakultativními činnostmi Dohled: Koupel ve středisku osobní hygieny, Doprava uživatele, Nakrmení a základní ošetření domácího zvířete, Doprovod uživatele nad rámec základních činností.
Vydáno: 29. 11. 2019
  • Článek
Fakultativní činnosti, jako možnost poskytovat určité činnosti za splnění podmínek v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách “), a dalších podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, je nutné vždy oddělit od poskytování základních činností a také zvlášť rozpočtovat náklady, a to z mnoha důvodů. Podmínky plnění vůči fakultativní činnostem byly předmětem předchozích článků (poznámka redakce: předchozí části seriálu najdete v č. 7-8/2018, 9/2018 a v č. 3/2019) a v tomto článku se budeme věnovat dvěma důležitým, někdy také nejproblematičtějším oblastem, a to: stanovení nákladovosti/kalkulace a prokázání skutečnosti, že nedochází k nahrazování běžně dostupných služeb danou činností.
Vydáno: 27. 07. 2019
  • Článek
Zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád “), ukládá ve svém ustanovení § 26 odst. 1 všem správním orgánům povinnost zřídit nepřetržitě veřejně přístupnou úřední desku. Úřední deska slouží k vyvěšování dokumentů, u nichž tak stanoví zákon, plní nezastupitelnou roli při doručování, ale také při dobrovolném zveřejňování dokumentů, které mají napomoci informovat o dění v obci.
Vydáno: 03. 07. 2019
  • Článek
Otázka týkající se právní úpravy povinnosti mlčenlivosti zastupitelů bývá vznášena poměrně často, neboť ti s odkazem na veřejnost jednání zastupitelstva a na nutnost jednat transparentně často zveřejňují informace získané v souvislosti s výkonem funkce zastupitele, a to zejména na sociálních sítích.
Vydáno: 29. 05. 2019
  • Článek
Následující článek navazuje na předchozí, které se zabývaly pečovatelskou službou z různých úhlů pohledů (poznámka redakce: první a druhý díl seriálu najdete v č. 7-8/2018 na s. 9 a č. 9/2018 s. 18). Tímto bychom chtěli čtenáři přiblížit možnost poskytovat fakultativní činnosti v rámci pečovatelské služby a také přiblížit tvorbu povinné kalkulace, jak teoreticky, tak na ukázkách konkrétních příkladů.
Vydáno: 20. 03. 2019
  • Článek
V druhém pokračování seriálu o pečovatelské službě (poznámka redakce: první díl seriálu najdete v časopisu UNES č. 7–8/2018 na s. 9) se zaměříme na zajištění stravování v rámci poskytování tohoto druhu sociální služby v terénní formě. Tuto problematiku zhodnotíme základně jak z pohledu legislativního, tak především z pohledu nákladovosti a hospodaření s veřejnými prostředky.
Vydáno: 03. 09. 2018
  • Článek
Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších terénních služeb v České republice především díky svému historickému vývoji. Jedním z nejčastějších poskytovatelů tohoto druhu sociální služby jsou města/obce (jejich organizační složky) nebo jimi zřízené organizace (většinou příspěvkové organizace; ale začínají se objevovat i další právní formy), a právě úhrada za poskytování sociální služby je jedním z důležitých zdrojů financování jejich samotného provozu.
Vydáno: 16. 07. 2018
  • Článek
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „Obecné nařízení“, obsahuje nejen celou řadu povinností pro správce i pro zpracovatele osobních údajů, ale také několik práv subjektu údajů. Subjekt údajů může svá práva kdykoli realizovat a správce (případně zpracovatel) jsou povinni tato práva respektovat.
Vydáno: 16. 07. 2018
  • Článek
Jedna z nejdůležitějších povinností, které se objevují v článku 12 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „Obecné nařízení“, je tzv. informační povinnost. Tato povinnost není zcela nová; v dosavadním zákoně č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů “), byla tato povinnost uvedena v § 11 , byť v užším pojetí.
Vydáno: 14. 05. 2018
+ Zobrazit dalších 20