V minulém příspěvku jsme se podrobně zabývali právním postavením tajemníka obecního úřadu coby nejvyššího úředníka vykonávající úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům zařazeným do obecního úřadu. V obci však může nastat situace, kdy funkce tajemníka obecního úřadu není vůbec zřízena, nebo není dočasně obsazena. Těmito aspekty se zabývá následující příspěvek.
Výkon funkce tajemníka obecního úřadu starostou obce
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), ve svém § 110 odst. 1 stanoví, že funkce tajemníka se obligatorně zřizuje v případě obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. dvojkové obce) a u obcí s rozšířenou působností (tzv. trojkové obce). V případě ostatních obcí (tzv. jedničkové obce) je možné tuto funkci zřídit fakultativně. Znamená to, že nejmenší obce vůbec funkci tajemníka obecního úřadu mít zřízenou nemusí. Tajemník vykonává nemalou agendu, a je potřeba, aby tuto činnost někdo zajišťoval. Ustanovení § 110 odst. 3 zákona o obcích deleguje tyto pravomoci na starostu obce. Úkoly tajemníka obecního úřadu pak starosta plní i v případě, že není tajemník ustanoven. Bude se jednat o případy, kdy je tajemník dočasně nepřítomen z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, čerpání dovolené či v období, kdy je funkce uvolněna po ukončení výkonu funkce stávajícího tajemníka a nová osoba do této funkce ještě nenastoupila.
Postavení starosty a tajemníka
Dle § 109 odst. 1 zákona o obcích stojí v čele obecního úřadu starosta. Zákon nerozlišuje, zda je či není funkce tajemníka zřízena. Z toho vyplývá, že i když funkce tajemníka zřízena a obsazena je, v čele obecního úřadu stojí nikoliv tajemník, ale starosta. Funkci tajemníka můžeme definovat jako „prvního“ či „nejvyššího“ úředníka či jakéhosi personálního šéfa úřadu. Tajemník je nadřízen všem zaměstnancům zařazeným do obecního úřadu a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Tajemník zejména vykonává a zajišťuje tyto agendy a úkoly:
–
vyhlašuje veřejnou výzvu a výběrové řízení na obsazení pracovního místa úředníka,
–
jmenuje předsedu a členy výběrové komise pro posouzení uchazečů o pracovní místo úředníka (v praxi bývá velmi často předsedou či členem výběrové komise právě i tajemník),
–
jménem obce činí pracovněprávní úkony (například sjednávání a ukončování pracovního poměru, stanovení náplně práce zaměstnanců),
–
rozhoduje v oblasti odměňování zaměstnanců (zařazování do platových tříd a stupňů, stanovení platu a dalších složek platu, poskytování odměn),
–
zúčastňuje se kolektivního vyjednávání s odborovou organizací, působí-li u zaměstnavatele,
–
plní úkoly zaměstnavatele vůči odborové organizaci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
–
předkládá radě obce návrh na jmenování a odvolání vedoucích odborů,
–
zabezpečuje odborný rozvoj zaměstnanců (školení, kurzy, semináře),
–
zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
–
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,
–
vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce,
–
zúčastňuje se zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním.
S ohledem na textaci § 110 odst. 3 zákona o obcích není pochybnost, že v případě nezřízení funkce tajemníka obecního úřadu plní všechny jeho úkoly v plném rozsahu starosta. Je pak věcí organizační struktury obecního úřadu a náplní práce jednotlivých zaměstnanců, jak jsou tyto agendy fakticky vykonávány a zajišťovány (například pracovníky sekretariátu starosty, personálního úseku, vedoucími odborů apod.).
V případě, že je funkce tajemníka obecního úřadu zrušena či neobsazena, respektive nevykonávána z důvodu dočasné přítomnosti osoby vykonávající funkci tajemníka, přechází úkoly tajemníka na starostu automaticky. K tomuto není potřeba žádný další úkon či schválení například některým z orgánů obce. Výkon funkce tajemníka starostou je ve stanovených případech dán přímo zákonem.
Neobsazení funkce tajemníka
V obci může nastat situace, kdy není funkce tajemníka obecního úřadu obsazena. Výkon funkce tajemníka může skončit odvoláním, vzdáním se funkce či úmrtím osoby vykonávající funkci tajemníka. Je zřejmé, že po dobu, kdy není funkce tajemníka obsazena, je nutné zajistit plnění úkolů náležejících tajemníkovi. Pověření výkonem funkce tajemníka je institutem, který zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednicích“), ani zákon o obcích nezná.1) Lze jej tak považovat za nepřípustné obcházení zákona, neboť
obligatorní
podmínkou pro jmenování do funkce tajemníka obecního úřadu je výběrové řízení provedené v souladu se zákonem o úřednících. Metodika ministerstva vnitra2) se k otázce zastupování tajemníka obecního úřadu po dobu jeho nepřítomnosti vyjadřuje takto:
„Zastoupení tajemníka po dobu jeho nepřítomnosti může být upraveno vnitřním předpisem rady obce, která je oprávněna vymezit zastupování tajemníka obecního úřadu v případě jeho nepřítomnosti na základě § 102 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 102 odst. 2 písm. o)
zákona o obcích (‚Radě obce je vyhrazeno: stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), o) schvalovat organizační řád obecního úřadu.‘). Pokud vnitřní předpis rady obce zastoupení tajemníka po dobu jeho nepřítomnosti žádným způsobem neupravuje, je k určení osoby zastupující tajemníka v době jeho nepřítomnosti příslušný starosta, jakožto nadřízený tajemníka obecního úřadu. Starosta je též oprávněn uložit tajemníkovi, aby pověřil podřízeného vedoucího zaměstnance, který ho bude zastupovat po dobu pracovní neschopnosti, a zajistil tak funkčnost obecního úřadu v době plánované nepřítomnosti tajemníka.“
Dále je dovozeno, že tajemník obecního úřadu je oprávněn sám (aniž by k tomu musel být speciálně zmocněn), pověřit konkrétního zaměstnance, aby jej zastupoval po dobu jeho nepřítomnosti.3) Takový postup je však možný za situace, není-li vnitřním předpisem rady obce určen k zastupování tajemníka obecního úřadu jiný zaměstnanec.Není vyloučeno, aby v případě neobsazení funkce tajemníka obecního úřadu a výkonu jeho pravomoci starostou, pověřil starosta některého z úředníků plněním některých úkolů vyplývajících z funkce tajemníka obecního úřadu:
„Východiskem úvah v tomto směru je skutečnost, že, není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven (o což se jedná v posuzovaném případě), plní jeho úkoly starosta [(§ 110 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. Pro posledně uvedený případ, není-li v obci, kde je zřízena funkce tajemníka, tajemník ustanoven, ani zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ani zákon o úřednících nezakazují, aby starosta v rámci své pravomoci „pověřil“ úředníka – zaměstnance obce – výkonem činností, které vykonává tajemník, a které by jinak vykonával sám. Toto „pověření“ však samo o sobě nemá za následek zánik druhu práce, kterou úředník až dosud vykonával, neboť zákon s tímto ‚zastoupením‘ takový následek nespojuje. Ve skutečnosti nejde (nemůže jít) o změnu druhu práce jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, neboť je vyloučeno, aby zaměstnavatel jen na základě svého rozhodnutí přiděloval zaměstnanci jinou práci, než je práce podle pracovní smlouvy [srov. § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce].“
4) Lze uzavřít, že výše uvedený stav je pouze dočasný, řešící nutnost zajistit plnění úkolů, které jsou svěřeny tajemníkovi obecního úřadu. Zákon o úřednících neupravuje žádnou výjimku z povinnosti vyhlásit výběrové řízení v případech, pro něž je obsazení pracovního místa na základě výběrového řízení stanoveno. Z tohoto vyplývá, že není na uvážení starosty, zda a kdy výběrové řízení vyhlásí. Výběrové řízení musí být vyhlášeno bezodkladně. Jakékoli účelové odkládání vyhlášení výběrového řízení předepsaného zákonem o úřednících s tím, že vykonávání úkolů náležejících tajemníkovi obecního úřadu, který by měl být v souladu se zákonem vybrán na základě výběrového řízení, je dlouhodobě nahrazeno vykonáváním těchto úkolů osobou, která byla pouze „pověřena“ jejich vykonáváním, je nutné považovat za porušení zákona o úřednících územních samosprávných celků.5) Stejný závěr platí i ve vztahu k vedoucím úředníkům.
S ohledem na výše uvedené je vhodné, aby byla rozhodnutím tajemníka či vnitřním předpisem obecního úřadu (například v organizačním řádu) stanovena pravidla, respektive určen zaměstnanec (funkce), který je oprávněn zastupovat při výkonu funkce tajemníka v době dočasné nepřítomnosti tajemníka či dočasného neobsazení funkce tajemníka (například po odvolání či rezignaci na funkci). V praxi bývá touto osobou některý z vedoucích odborů obecního úřadu. Není vyloučeno, aby takovýchto zástupců bylo určeno víc, přičemž
agenda
tajemníka je mezi tyto zaměstnance rozdělena (například jeden z vedoucích zastupuje při výkonu samostatné působnosti, druhý při výkonu přenesené působnosti). Taktéž je možné, aby pověřený zaměstnanec vykonával pouze část úkolů tajemníka, a část úkolů zajišťoval (plnil) přímo starosta obce. V případě, že zaměstnance pověří k plnění (některých) úkolů tajemníka obecního úřadu přímo starosta, je vyloučen souhlas ředitele krajského úřadu. Nejedná se totiž, vzhledem k výše uvedenému ke jmenování tajemníka obecního úřadu, ke kterému se souhlas ředitele krajského úřadu vyžaduje, a při jeho absenci by bylo jmenování tajemníka obecního úřadu neplatné (§ 103 odst. 3 zákona o obcích). Odměna starosty za výkon funkce tajemníka
Starosta obce, ať je pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněn či nikoliv, pobírá za výkon této funkce odměnu v souladu se zákonem o obcích a nařízením vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o obcích ve svém § 76 stanoví, že zastupitelstvo obce může členovi zastupitelstva poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce. Má starosta nárok na mimořádnou odměnu v případě, že vykonává zároveň úkoly tajemníka obecního úřadu, ať už proto, že tato funkce není v obci vůbec zřízena, anebo je dočasně neobsazena či ji tajemník z důvodu dočasné nepřítomnosti nevykonává?
S ohledem na znění zákona lze jednoznačně dovodit, že plnění úkolů tajemníka městského úřadu starostou po dobu, kdy tajemník není ustanoven (funkce tajemníka není personálně obsazena), tvoří součást výkonu funkce starosty, kterému, je-li pro výkon této funkce uvolněn, náleží odměna v souladu s § 72 odst. 1 zákona o obcích, a ve výši určené dle nařízení vlády o odměnách. Zajišťování úkolů tajemníka městského úřadu je tedy zahrnuto v odměně za výkon funkce starosty.
Důvody pro poskytnutí mimořádné odměny dle § 76 zákona o obcích by měly být věcné a konkrétní a měly by vyjadřovat svou povahou mimořádnost (významnost) odměnou oceňovaného úkolu. Pakliže právní předpisy stanoví, že v případě neobsazení funkce tajemníka městského úřadu vykonává jeho činnost, působnost a úkoly starosta města, nejedná se o žádnou mimořádnost hodnou ocenění nad rámec zákonem stanovené odměny poskytovanou starostovi. Navíc doba neobsazení funkce tajemníka se do jisté míry odvíjí od rychlosti a akceschopnosti starosty, který v souladu se zákonem o úřednících vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce tajemníka městského úřadu, jmenuje členy výběrové komise, podává řediteli krajského úřadu návrh na vyslovení souhlasu se jmenováním do funkce tajemníka a konečně jmenování do funkce tajemníka provádí.
Rozsah působnosti starosty města je široký, a zákon o obcích, případně zvláštní právní předpisy, nemohou obsahovat úplný a vyčerpávající výčet činností a úkolů, které jsou součástí výkonu funkce starosty. Navíc § 103 odst. 4 písm. g) a h) zákona o obcích v sobě v obecné rovině zahrnuje nepřeberné množství úkolů, které mohou být starostovi svěřeny radou města, či úkoly, které plní na základě
delegace
obsažené v zákoně o obcích či jiných zákonech. Ve vztahu k výkonu činnosti tajemníka městského úřadu v případě neobsazení této funkce je to však jednoznačně stanoveno. Pakliže bychom akceptovali názor, že za výkon funkce tajemníka starostou po dobu neobsazení funkce tajemníka náleží starostovi mimořádná odměna, pak dovedeno
ad absurdum
, uvolněný starosta by, viděno touto optikou, mohl žádat o schválení mimořádné odměny i za svolávání a řízení schůzí rady města a zasedání zastupitelstva města, za podepisování právních předpisů města, za výkon funkce předsedy povodňové komise obce, za výkon funkce předsedy bezpečnostní rady obce, za přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství, za řízení obecní policie, a za výkon dalších činností a úkolů, které v rámci výkonu svěřené funkce vykonává. Lze tedy učinit závěr, že starosta obce plnící úkoly tajemníka obecního úřadu, nemá za tuto činnost nárok na poskytnutí mimořádné odměny dle § 76 zákona o obcích.
1) Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 382/97:
„O jmenování zaměstnance do funkce ve smyslu ustanovení § 27 odst. 4 zák. práce jde nejen tehdy, jestliže zaměstnavatel svůj projev vůle takto označí. Za jmenování do funkce lze považovat též takový projev vůle zaměstnavatele, kterým zaměstnance ‚pověřuje‘ určitou funkcí (ať dočasně či trvale), jestliže je nepochybné, že nejde jen o zastupování jiného vedoucího zaměstnance (např. v době jeho nepřítomnosti), které vyplývá z vnitřních předpisů zaměstnavatele a které zaměstnavatel „pověřovací listinou“ jen potvrzuje.“
2) Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR.
Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 12 – Rada obce, starosta obce, tajemník obecního úřadu, podle právního stavu k 1. červenci 2016.
Dostupné zde: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx.3) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 164/2013.
4) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 164/2013.
5) Seminář „Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků“ Praha, 3. prosince 2014, dostupné zde: https://www.institutpraha.cz/obj/obsah_fck/Seminare/seminar_312_prosinec_2014/Seminar_312_2002_odpovedi.pdf.