Vláda České republiky schválila dne 31. 3. 2020 usnesením č. 350 návrh zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu , tzv. lex COVID justice (dále jen „Návrh“). Účelem návrhu zákona je rychlá reakce na některé urgentní změny na poli práva civilního procesního, insolvenčního, exekučního a obchodních korporací, jejichž cílem je reagovat na důsledky mimořádných opatření přijatých orgány veřejné moci při epidemii koronaviru SARS-CoV-2.
Legislativní novinky s komentářem
Mgr.
Veronika
Šaurová,
advokátní koncipientka
Návrh v první řadě obsahuje možnost
prominutí zmeškání lhůt
v občanském soudním řízení, v insolvenčním řízení, v řízení o výkonu rozhodnutí a exekuční řízení, soudním řízení správním, trestním řízení, řízení před Ústavním soudem a v řízení u Ministerstva spravedlnosti. Pro některá právní odvětví se jedná o zavedený institut (např. civilní nebo trestní řízení), v některých případech se jedná o novinku. Žádost o prominutí zmeškání lhůty bude i nadále nutno spojit se zmeškaným úkonem a bude nutné ji podat ve stanovené době od ukončení či zrušení mimořádného opatření. Za mimořádné opatření se pro účely návrhu považuje jak krizové opatření vydané podle krizového zákona, tak mimořádné opatření vydané Ministerstvem zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a to i pokud bylo opatření vydáno před vyhlášením nouzového stavu (např. povinná karanténa osob vracejících se z Itálie) nebo pokud přetrvává i po vyhlášení nouzového stavu (např. opatření týkající se pendlerů do Německa a Rakouska). Ministerstvo spravedlnosti zároveň v Návrhu zdůrazňuje
nutnost posuzovat každou jednotlivou žádost o prominutí zmeškání lhůty individuálně
s ohledem na to, zda byl žadatel postižen mimořádným opatřením do té míry, že nemohl dodržet stanovenou lhůtu. V oblasti
insolvenčního práva
Návrh odkládá povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku, do 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření při epidemii, resp. nejpozději do 31. 12. 2020. Dále se nebude přihlížet k insolvenčnímu návrhu podanému věřitelem do 31. 8. 2020 a věřitel bude muset v případě trvajícího zájmu podat po tomto datu nový insolvenční návrh. Rovněž se zavádí institut mimořádného moratoria, který podnikatelům poskytuje zvláštní ochranný režim, kdy nebude možné vydat rozhodnutí o úpadku. Oproti běžnému moratoriu se v tomto případě nebude vyžadovat souhlas věřitelů a předložení vybraných písemností se částečně nahrazuje čestným prohlášením. Mimořádné moratorium
bude možné vyhlásit na dobu tří měsíců a poté jej (se souhlasem věřitelů) o další tři měsíce prodloužit. Návrh dále zavádí možnost dočasného přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu do 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření, resp. nejpozději do 31. 12. 2020.Exekuční řád by měl doznat změn zejména v oblasti
zastavování exekucí,
a to především exekucí bezvýsledných, kdy se dlužník nachází v dlouhodobě tíživé finanční situaci, má obvykle exekucí několik a žádný majetek ani příjem, ze kterého by je šlo uspokojit, a vedení exekučního řízení tak ztrácí smysl i pro věřitele. Dle Návrhu by exekutor měl zastavit i bez návrhu a souhlasu oprávněného exekuci, nedošlo-li v ní po dobu posledních 3 let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce
a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce
. Tomuto kroku může oprávněný zabránit složením další zálohy na náklady exekuce
na výzvu exekutora. V případě určitých pohledávek jako je např. vymožení výživného na nezletilé dítě, náhrada újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem a dalších, postačí, když oprávněný na výzvu exekutora sdělí, že nesouhlasí s tím, aby byla exekuce
zastavena a není povinen skládat další zálohu. Návrh se rovněž věnuje
dopadu mimořádných opatření na právnické osoby,
zejména v souvislosti s omezením svobody pohybu a zákazem shromažďování více osob na stejném místě, což stěžuje nebo úplně znemožňuje konání zasedání orgánů, zejména těch nejvyšších, tj. valných hromad a členských schůzí, čímž je ohroženo fungování právnické osoby jako takové. Návrh tedy přichází s umožněním rozhodování orgánů právnických osob s využitím technických prostředků nebo rozhodování per rollam
i v případech, kdy tato možnost není povolena v zakladatelském právním jednání. V případě, že by ani tento způsob jednání nemohl zajistit efektivní fungování právnické osoby, došlo by k automatickému prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, jimž v době trvání mimořádných opatření uplynulo. Dle Návrhu by rovněž mělo dojít k prodloužení lhůt pro svolání valné hromady kapitálové společnosti či členské schůze družstva z důvodu projednání mimořádné účetní závěrky, a to o tři měsíce ode dne skončení mimořádného opatření. Návrh by měl být schválen ve stavu legislativní nouze a je navrhováno zkrácené jednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Finální podobu navrhovaných změn tedy ještě čeká projednání v legislativním procesu, kdy mohou doznat určitých změn.