Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dokončení)

Jak bylo uvedeno výše, povinnost zaměstnávat vypočtenou kvótu osob zdravotně postižených (dále jen „OZP“) může zaměstnavatel splnit též odebíráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % OZP a uzavřely s úřadem práce (dále také „ÚP“) dohodu o uznání na chráněném trhu práce (dohoda se uzavírá na tři roky, může být ÚP vypovězena, ale také prodloužena na neurčito). Od roku 2018 totiž musí mít dodavatelé . Tuto skutečnost může zaměstnavatel snadno zjistit například na internetu, a to v katalogu poskytovatelů náhradního plnění na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi OZP. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřístupnilo evidenci náhradního plnění také odběratelům. Ti si mohou požádat o přístup vyplněním formuláře Žádost odběratele o zpřístupnění přehledu dokladů. Oprávnění přístupu přidělí odběrateli ÚP ČR. Poté je uživatel přesměrován na tabulku s přehledem dokladů odběratele pro přidělené IČO. Jedná se o tabulku, která obsahuje: číslo dokladu, částku, dodavatele, e-mail odběratele, datum dodání, datum zaplacení, datum vložení, stav potvrzení dokladu odběratelem (potvrzení odběratele o správnosti deklarovaného přijatého plnění od dodavatele). Podrobněji na https://www.podnikatel.cz/clanky /elektronicka-evidence-nahradniho-plneni-v-praxi/.

Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. kvartál sledovaného roku. Pro rok 2019 činil 33 429 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí sedminásobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH). Dle ustanovení § 81 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“), mohou specifikovaní zaměstnavatelé a OSVČ dle ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) ZOZ pro splnění povinnosti povinného podílu zaměstnávání alespoň 4 % zaměstnanců se zdravotním postižením (dále také „ZP“) z celkového přepočteného počtu zaměstnanců poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. kvartál předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se ZP zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. V případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené MPSV.

Dle ustanovení § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb. si může zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat OZP jen v počtu, . Kalendářním kvartálem pro tyto účely je kalendářní kvartál předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek. Při odebírání výrobků nebo služeb od OSVČ, která je OZP a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je OZP. Odběratel si musí pro správný zápočet náhradního plnění odběrem výrobků nebo služeb vyexpedovat data od jednotlivých dodavatelů, provést výpočet a porovnat u každého dodavatele v evidenci kvartální přepočtený počet OZP zvlášť. Započítává se nejvyšší zjištěný počet ve sledovaném roce v předcházejících kalendářních kvartálech před posledním zdanitelným plněním.

Zaměstnavatel musí dle ustanovení § 83 ZOZ do 15. 2. kalendářního roku písemně oznámit ÚP plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho ­plnění. Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost zaměstnávat OZP ve stanoveném procentu nebo odebíráním výrobků či služeb nebo nezadáním zakázek v alikvotní výši, musí provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím ÚP.

Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, nemusí do státního rozpočtu odvádět nic. Případné „přeplnění“ však propadá. Do dalšího kalendářního roku dle stávající legislativy převádět nelze. Oznámení ÚP se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebíráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí. Oznámení se doporučuje zasílat i v případě, kdy došlo k poklesu počtu přepočtených zaměstnanců pod 25 (zaměstnavatel se vyhne upomínkám, případně kontrole příslušných úřadů). Novela zákona o zaměstnanosti přinesla od roku 2018 další změny v náhradním plnění. Mimo dodavatelů náhradního plnění, kteří musí být uznáni ÚP jako „zaměstnavatelé na chráněném trhu práce“, se snížil limit náhradního plnění. V roce 2018 (a v roce 2019) mohli zaměstnavatelé pro účely náhradního plnění poskytnout jen vyhlašované průměrné mzdy, v ro­ce 2017 poskytovali 36násobek.

Tuto problematiku popisuje ustanovení § 75 a 76 ZOZ. Zaměstnavatel může zřídit pracovní místo pro OZP na základě písemně uzavřené dohody s ÚP. Úřad práce poskytuje zaměstnavateli příspěvek na zřízení pracovního místa, to musí být obsazeno OZP po dobu tří let. Maximální výše příspěvku může činit 8násobek (267 432 Kč) a pro osobu s těžším ZP 12násobek (401 148 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. kvartál předchozího kalendářního roku. Ta v uvedeném období roku 2019 činila již uvedených 33 429 Kč.

Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s ÚP 10 a více pracovních míst pro OZP, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro OZP činit maximálně 10násobek a pro osobu s těžším ZP maximálně 14násobek výše definované průměrné mzdy.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce.

Zaměstnavatel může rovněž čerpat příspěvek od ÚP na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP.

Dle ustanovení § 78 ZOZ je chráněný trh práce tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterým ÚP uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci působnosti krajské pobočky ÚP, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Ke dni podání žádosti o uzavření dohody nesmí být zaměstnavatel pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu (§ 209 a následující zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP. Zaměstnavatel nesmí být ke dni podání žádosti o uzavření dohody v likvidaci nebo v posledních pěti letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů na insolvenční řízení, nebo jeho majetek by byl nepostačující k uspokojení pohledávek jeho věřitelů nebo byl zrušen konkurs z téhož důvodu. Dále v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, mzdu nebo plat bezhotovostně, dále zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou OZP na pracovištích, která nejsou jeho bydlištěm, neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou OZP smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy a nebyla mu pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce.

Poskytnutým příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je OZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 12 000 Kč, jde-li o osobu invalidní a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou (OZZ).

Zaměstnavateli náleží k příspěvku paušální částka 1 000 Kč měsíčně na OZP. Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání OZP v kalendářním kvartálu, za který o poskytnutí příspěvku žádá, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou 12 000 Kč a příspěvkem poskytnutým na mzdové náklady. Zvýšení příspěvku nelze uplatnit na OZZ, OZP pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je OZP a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek, se považují zvýšené správní náklady ve výši 4 % definované průměrné mzdy, náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou mzdové náklady v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním OZP, a to i dopravu materiálu a hotových výrobků. Dále náklady na přizpůsobení provozovny, kterými se rozumí ­náklady na pořízení a ověření počítačového a programového vybavení, přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení, pořízení komunikačních a orientačních pomůcek, přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek a výstavbu nebo rozšíření provozů. Všechny tyto náklady musí mít přímou souvislost se zaměstnáváním OZP.

Příspěvek se poskytuje kvartálně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce ÚP doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního kvartálu.

Poslední tři dekády žijeme ve společnosti řízené tržními principy, dravého budování kariér a podnikání, zesílené touhy po úspěchu, uznání a společenské prestiži, snahou vyniknout s cíleně motivovanými programy osobnostního rozvoje. Mládí se zkracuje, aktivní stáří prodlužuje. Stáří populace i aktivní délka zaměstnávání roste. To vše přináší nové situace na trhu práce.

V tomto pracovním konkurenčně soutěžním prostředí, které je stále náročnější především na výkon, rychlost, přesnost a adaptaci, možná i na vzdělání, je třeba stále pečlivěji dbát na slabé a hendikepované, kteří nemohou pro svá omezení tomuto maratónu stačit. Přibližně 8 % naší práce aktivní populace tvoří osoby se zdravotním postižením (OZP), jejichž průměrný invalidní důchod v prosinci 2019 činil necelých 9 900 Kč. Ne každý invalida si může ještě přivydělat, a ne pro každého je vhodné pracovní místo. Při současné cenové hladině je zřejmé, že kvalita života těchto hendikepovaných osob nemůže být příliš vysoká. Existenční (2 200 Kč/měsíc) a životní minimum (3 410 Kč/měsíc) pro jednotlivce je spíše akademickým pojmem než reálnou částkou k plnohodnotnému životu. Sílí diskuse odborné veřejnosti pro zvý­šení těchto částek, od roku 2012 nevalorizovaných. S účinností od 1. 4. 2020 se životní minimum navýší na 3860 Kč/měsíc pro jednotlivce (o 13,2 %), existenční minimum pak na 2 490 Kč/měsíc (o 13,2 %). Vše na základě nařízení vlády č. 61/2020 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, ze dne 17. 2. 2020.

Státní podpora zaměstnávání zdravotně hendikepovaných občanů trvá v evropském prostředí celospolečensky (státem řízená aktivita) historicky přibližně 150 let. Dodnes byla vytvořena rozsáhlá moderní na podporu zaměstnávání zdravotně postižených osob s finančními pobídkami pro zaměstnavatele. Dokonce stát zavedl i pro definované zaměstnavatele povinnost zaměstnávat určitý počet zdravotně postižených osob, a pokud by se nepodařilo zákonnou kvótu naplnit, nastupuje povinnost náhradního plnění zaměstnavatele, případně i jeho finanční odvod do státního rozpočtu. Přes poměrně složitý výpočet, který je u velkých zaměstnavatelů prováděn počítačovými programy, se dnes celkem obstojně daří státní politiku zaměstnanosti v segmentu těchto osob realizovat.

Z hlediska dnešních zkušeností a znalostí i představ o budoucnosti pracovního trhu se lze domnívat, že odstraněním rutinní a monotónní práce mohou přijít o pracovní příležitosti někteří pracovníci se zdravotním postižením. Je možné, že s ohledem na očekávané zvýšené nároky na výkon práce v budoucnu budou hendikepovaní pracovníci stále obtížněji nalézat své uplatnění. Vývoj lidské civilizace se může dostávat do stále větších paradoxů: na jedné straně bude docházet k sofistikovanějšímu způsobu robotické práce s úsporou potřeb lidské práce a ke zkracování pracovní doby (v některých zemích západní Evropy je již dnes 35, resp. 36 hod/týdně, stále častěji se debatuje o zavedení 4denního pracovního týdne), na druhé straně bude nutno hledat smysluplné uplatnění pro stále větší počet pracovníků, především těch hendikepovaných zdravotním omezením i věkem.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením