V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 12/2019 na s. 3. V následujícím textu pokračujeme v náležitostech stanov spolku a přinášíme Vám i vzor stanov spolku.
Náležitosti stanov spolku – dokončení
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat
Existence členské základny je pojmovým znakem právní formy spolku. Vychází z práva na svobodu sdružování, které je zakotveno v mezinárodních dokumentech i v ústavním pořádku ČR.1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) v § 214 odst. 1 a § 215 odst. 1 upravuje zásadu dobrovolnosti členství. Právo svobodně se spolčovat tedy zahrnuje možnost fyzických a právnických osob založit spolek nebo do něj vstoupit, ale rovněž do něj nevstoupit nebo z něj vystoupit (dobrovolně ukončit členství).2)
Jednou z povinných náležitostí stanov spolku je určení práv a povinností členů vůči spolku, případně určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat. Zákon s výjimkou vzniku a zániku členství neurčuje, jaká má mít člen práva a povinnosti, tuto úpravu svěřuje stanovám. Z dikce obč. zák. tedy vyplývá, že stanovy mohou pouze určit způsob vzniku práv a povinností, doporučuje se však práva a povinnosti dostatečně určitě vymezit přímo ve stanovách. Stanovy mohou určit více typů členství (např. řádné, čestné) a adekvátně k tomu různý rozsah práv a povinností (např. povinnost platit členské příspěvky, hlas rozhodující a hlas poradní při hlasování orgánů spolků apod.).
Spolkové právo je charakterizováno zásadou osobně vázaného členství, avšak i v tomto ohledu dává zákon stanovám možnost nevázat členství ve spolku na osobu člena a zákonodárce tak do jisté míry vyšel vstříc praxi.
Práva členů je možno rozdělit do třech kategorií:3)
–
Spolurozhodování – tímto se členové podílejí na tvorbě vůle spolku. Jedná se o právo podílet se na činnosti spolku, účasti na schůzi nejvyššího orgánu spolku (členská schůze), právo vyjadřovat se, podávat návrhy, hlasovací právo, právo volit a být volen do orgánů spolku (aktivní a pasivní volební právo), právo být informován o činnosti spolku a jeho jednotlivých orgánů, právo podílet se na výstupech spolku a možnost přispívat k dosahování společného zájmu, k jehož naplňování byl spolek založen.
–
Užívací práva (právo na majetkové výhody) – jedná se o majetkové právo užívat např. objekty či předměty ve vlastnictví spolku, účastnit se jeho akcí může se také jednat o poskytování různých příspěvků členům; tyto příspěvky však nebudou mít charakter podílu na zisku.4)
–
Ochranná práva – v širším smyslu zde můžeme zařadit právo člena na vystoupení ze spolku a právo žalovat spolku o náhradu škody, v užším smyslu pak ochranu účelu spolku.
Povinnosti členů lze členit do dvou kategorií:5)
–
Osobní – základní povinností člena je dodržování stanov. Mezi další povinnosti bude zpravidla patřit účast na činnosti a při dosahování cílů spolku, loajalita a respektování poslaní spolku, zákaz poškozování jeho pověsti a dobrého jména. Některé spolky mohou mít povinnou účast na členské schůzi, u funkcionářů spolku může být stanovena povinnost seznámit se s povinnostmi plynoucími z jejich funkce. Na členy orgánů spolku se budou aplikovat obecné požadavky kladené na členy orgánů právnické osoby (např. povinnost jednat s péčí řádného hospodáře dle § 159 obč. zák.).
–
Majetkové – nejvýznamnější majetkovou povinností je placení členských příspěvků. Realizaci činností, které hodlá spolek vykonávat za účelem dosahování účelu, pro který byl založen, si nelze představit bez zajištění finančních prostředků. Častým zdrojem financování spolku jsou právě členské příspěvky. Na rozdíl od chápání prvorepublikové judikatury6) není současnou právní úpravou výběr členských příspěvků pojímán jako výdělečnou činnost, ale jako možný základ pro financování činnosti spolku, který se nevymyká z jeho „neziskového“ účelu.
Určení statutárního orgánu
Statutární orgán je obligatorním znakem každé právnické osoby. Dle § 163 obč. zák. statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Statutárnímu orgánu tak náleží působnost vnější (jednání za spolek navenek vůči třetím osobám), tak vnitřní (pravomoc rozhodovací a organizační).7) Mezi výslovné vnitřní
kompetence
statutárního orgánu patří:–
rozhodování o vyloučení člena ze spolku (§ 240 odst. 1 obč. zák.),
–
svolávání členské schůze (§ 248 odst. 1 obč. zák.),
–
zajištění vyhotovení zápisu z členské schůze (§ 254 odst. 1 obč. zák.).
Povinností stanov je určit, zda je statutární orgán kolektivní (tvořen více osobami) nebo individuální (tvořen jednou osobou). Je pak věcí stanov, jak bude upraveno jednatelské oprávnění statutárního orgánu navenek. Co do rozhodování „dovnitř“ bude kolektivní statutární orgán rozhodovat ve sboru a přijímat rozhodnutí většinou. Realizovat rozhodnutí „navenek“ (právně jednat) pak mohou buď všichni členové statutárního orgánu samostatně, ale je možné, aby jednalo více členů společně (například předseda a jeden člen, dva členové, případně všichni členové společně).
Označení „výbor“ a „předseda“, které obč. zák. uvádí v § 244, jsou pouze názvy druhové. Zakladatelům spolku se ponechává volnost v tom, jak tyto orgány pojmenují. U kolektivního se může jednat o radu, grémium, předsednictvo, prezidium, představenstvo, správní radu; individuální statutární orgán může být pojmenován jako prezident, náčelník, jednatel, ředitel, manažer, starosta, vedoucí. Pro označení všech orgánů platí obecné pravidlo, že nemohou označeny takovým způsobem, který by vzbuzoval klamný dojem o jejich povaze. Statutární orgán tak nebude možné označit jako „kontrolní orgán“ či „rozhodčí orgán“.
V obecných ustanoveních obč. zák. týkající se založení právnických osob, konkrétně v § 123, je uvedeno, že povinnou součástí zakladatelského právního jednání je určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu.
„Obligatorní náležitostí stanov spolku je podle § 218 písm. d) určení statutárního orgánu. Se zřetelem ke specialitě této právní úpravy, jež je umocněna slovním spojením stanovy obsahují alespoň, což ukazuje na zákonem vymezený minimální obsah zakladatelského jednání, by bylo možné mít za to, že určení prvních členů statutárního orgánu spolku není ve stanovách nezbytné. Nicméně, do spolkového rejstříku se podle § 25 odst. 1 písm. g) VeřRej zapisuje nejen název statutárního orgánu, ale také počet členů statutárního orgánu a jejich individualizace, která musí být stvrzena řádným projevem vůle zakladatelů, směřujícím k ustavení těchto osob do pozice statutárního spolkového orgánu. Není jednoznačné, zda v tomto ohledu postačí, že navrhovatel zápisu současně s vlastním návrhem (obsahujícím všechny předepsané náležitosti) doloží souhlas osob, které se zapisují v rámci zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku (platí přitom, že není-li souhlas udělen prohlášením osvědčeným veřejnou listinou, musí být jejich podpis na listině o udělení souhlasu úředně ověřen; § 12 VeřRej). Pro účely řádného průběhu rejstříkového řízení se doporučuje, aby zakladatelé spolku ve stanovách první členy statutárního orgánu konkretizovali.“
8)Fakultativní
náležitosti stanovZakladatelé mohou ve stanovách upravit další instituty a oblasti fungování spolku. S ohledem na předpokládanou strukturu členů a územní či věcný rozsah působnosti spolku mohou zřídit či předpokládat zřízení pobočných spolků. Dále může být ve stanovách upraven institut seznamu členů. Z hlediska organizační struktury a vnitřního fungování orgánů spolku mohou stanovy upravit institut dílčí členské schůze či shromáždění delegátů. Stanovy mohou zřídit
fakultativní
orgány spolku, a sice kontrolní komisi a rozhodčí komisi, ale i jiné orgány s vymezením způsobu jejich ustavení a pravomocí. Ve stanovách mohou být zakotveny kvalifikační požadavky na výkon funkcí v orgánech spolku, neslučitelnost funkcí atd. Stanovy mohou podrobněji (či odchylně od obč. zák., nejde-li o kogentní
ustanovení) upravit problematiku členství (různé druhy členství, vymezení práv a povinností, způsoby vzniku a zániku členství), podrobnosti týkající se průběhu svolávání, jednání a rozhodování orgánů spolku, zakotvit institut kooptace apod. Vzor stanov spolku
Stanovy spolku Klub přátel místní části …, z. s.
Článek 1
Základní ustanovení
1.
Spolek nese název Klub přátel místní části…, z. s. (dále jen „spolek“).
2.
Spolek je veřejně prospěšným spolkem ve smyslu občanského zákoníku.
3.
Sídlem spolku je město …
4.
Spolek je založen na dobu neurčitou a působí na území České republiky.
Článek 2
Poslání, účel a činnost spolku
1.
Spolek je dobrovolný nezávislý a nepolitický spolek, jehož posláním a účelem je posílení sounáležitosti obyvatel města …, místní části … (dále jen „místní část“), podpora a rozvoj této místní části a jejich obyvatel a rozvoj komunity žijící na území místní části.
2.
Předmětem činnosti spolku je aktivní naplňování shora uvedeného poslání. Svůj základní cíl spolek naplňuje zejména tím, že:
a)
spolupracuje s městem …, Osadním výborem místní části a dalšími subjekty,
b)
organizuje kulturní, společenské, osvětové, vzdělávací a sportovní akce na území místní části nebo pro její občany,
c)
rozvíjí spolupráci s občany všech věkových kategorií,
d)
seznamuje vlastní členy i širokou veřejnost s historií, památkami a přírodními krajinnými prvky města …,
e)
přispívá činností svých členů k všestrannému rozvoji a dobrému jménu místní části,
f)
prostřednictvím své činnosti umožňuje vzájemné poznávání a společenské vyžití občanů místní části.
Článek 3
Členství
1.
Členem spolku může být každý člověk, který souhlasí s posláním účelem spolku a je rozhodnut se podle svých možností podílet na jejich uskutečňování. Členem spolku se nemůže stát právnická osoba.
2.
O přijetí člena rozhoduje členská schůze. Podmínkou vzniku členství je odevzdání písemné přihlášky. Členství vzniká okamžikem schválení členskou schůzí.
3.
Členství zaniká:
a)
vystoupením, tj. dobrovolným rozhodnutím člena o ukončení členství; v takovém případě členství končí dojitím prohlášení o vystoupení spolku,
b)
vyloučením člena ze spolku pro vážné porušení jeho povinností,
c)
úmrtím člena,
d)
zánikem spolku.
4.
Členství nepřechází na právní nástupce člena.
5.
O vyloučení rozhoduje členská schůze. Člen spolku může být vyloučen, jestliže:
a)
opakovaně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti dané těmito stanovami. Tomuto vyloučení musí předcházet písemná výstraha, která musí obsahovat zdůvodnění, dále přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků, pro které je výstraha udílena a musí být doručena do vlastních rukou;
b)
použije-li majetku spolku pro své podnikání bez souhlasu členské schůze;
c)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který spáchal proti spolku nebo členu spolku, popř. pro majetkový trestný čin.
Článek 4
Práva a povinnosti členů
1.
Každý člen má zejména tato práva:
a)
podílet se na činnosti spolku,
b)
být přiměřeně informován o skutečnostech související s činností spolku,
c)
podávat návrhy, připomínky a stížnosti a žádat jejich vysvětlení,
d)
účastnit se členské schůze spolku,
e)
volit a být volen do orgánů spolku.
2.
Každý člen je zejména povinen:
a)
naplňovat poslání spolku a aktivně se podílet na plnění cílů spolku,
b)
dodržovat stanovy spolku,
c)
jednat v souladu s těmito stanovami a rozhodnutími orgánů spolku v mezích jejich působnosti a pravomoci,
d)
s péčí řádného hospodáře vykonávat funkce v orgánech spolku,
e)
řádně a včas platit členské příspěvky,
f)
dbát o to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno spolku.
Článek 5
Členská schůze
1.
Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku, který tvoří všichni členové spolku starší 18 let.
2.
Členskou schůzi svolává předseda spolku podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Členskou schůzi svolává předseda vždy, když o to požádá nejméně třetina členů spolku, tak aby se konala do třiceti dnů od doručení žádosti.
3.
Na jednání členské schůze musí být členové pozváni zpravidla nejméně 10 dní před jejím konáním.
4.
Členská schůze:
a)
rozhoduje o změnách stanov spolku,
b)
volí předsedu spolku,
c)
schvaluje plán činnosti a zprávu o činnosti spolku,
d)
schvaluje rozpočet spolku,
e)
stanoví výši a splatnost členských příspěvků,
f)
schvaluje zprávu o hospodaření spolku a účetní závěrku,
g)
rozhoduje o vyloučení člena ze spolku,
h)
rozhoduje o vstupu spolku a o jeho účasti v jiných právnických osobách,
i)
rozhoduje o zrušení či přeměně spolku.
5.
Jednání členské schůze řídí předseda spolku, případně jím pověřený člen spolku.
6.
Členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna většina členů spolku.
7.
Členská schůze přijímá svá usnesení hlasováním. Usnesení členské schůze je přijato, jestliže se pro něj vyjádří nadpoloviční většina přítomných. Každý člen má při hlasování jeden hlas.
8.
Z jednání členské schůze se pořizuje zápis, jehož vyhotovení a rozeslání členům zajistí předseda spolku do 30 dnů od konání členské schůze.
Článek 6
Předseda spolku
1.
Předseda spolku (dále jen „předseda“) je statutárním orgánem spolku.
2.
Předsedu volí členská schůze na období pěti let.
3.
Předseda rozhoduje a právně jedná ve všech záležitostech spolku, nejsou-li stanovami nebo rozhodnutím členské schůzi svěřeny jinému orgánu.
4.
Předseda smí zmocnit další členy spolku, případně jiné osoby, k jednání jménem spolku. Odpovědnost za právní jednání na základě takového zmocnění nese předseda.
5.
Zakladatelé spolku se dohodli, že prvním předsedou spolku je:
6.
identifikace (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu) předsedy
Tyto stanovy byly schváleny zakladateli spolku dne 28. 10. 2019.
Identifikace (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu) a podpis zakladatele 1
Identifikace (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu) a podpis zakladatele 2
Identifikace (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu) a podpis zakladatele 3
Náležitosti stanov spolku - 1. část
1) Dle čl. 27 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
2) BŘEŇ, Jan, JEMELKA, Luboš: s. 12.
Zákon o sdružování občanů, zákon o právu shromažďovacím, zákon o právu petičním s komentářem.
Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2007,3) RONOVSKÁ, Kateřina.
Spolkové a nadační právo
. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 35.4) SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, DEVEROVÁ, Lenka a kol.
Právnické osoby v novém občanském zákoníku. Komentář
. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 197.5) RONOVSKÁ, Kateřina.
Spolkové a nadační právo
. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 35–36.6) Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČSR 1103/36 (Boh. Fr. 9010/1938):
„Vybírá-li spolek členské příspěvky za tím účelem, aby členům klubu mohla být poskytnuta příležitost pěstovati sport, a za účelem povznesení sportu, jde tu o výdělečnou činnost.“
7) BÍLKOVÁ, Jana. Komentář k § 123 obč. zák. In LAVICKÝ a kol.:
Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1183.8) BÍLKOVÁ, Jana. Komentář k § 123 obč. zák. In LAVICKÝ a kol.: s. 650.
Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014,