Rok 2018 byl druhým rokem, ve kterém Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) zajišťovala činnosti podle novely zákona o auditorech 1) a nařízení2).
Rada pro veřejný dohled nad auditem – přehled hlavních činností v roce 2018
Mgr. et Mgr.
Martina
Smetanová,
Kontrolor kvality, Rada pro veřejný dohled nad auditem
Jednou z činností Rady je
vykonávat veřejný dohled
nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, další činností Rady je provádět,
v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality
u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu alespoň jeden subjekt veřejného zájmu. Kromě veřejného dohledu a kontrol kvality zajišťuje Rada i další činnosti stanovené zákonem o auditorech.Veřejný dohled
Výkonem veřejného dohledu se podle zákona o auditorech rozumí dohled nad:
–
kontrolou dodržování ustanovení zákona o auditorech, auditorských standardů, etického kodexu a vnitřních předpisů Komory auditory a orgány Komory a organizací, řízením a prováděním kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí Komory;
V roce 2018 provedla Rada celkem 12 dohledů nad kontrolami kvality Komory. Jednotlivé dohledy byly vybírány z plánu kontrol Komory na základě analýzy rizik a zároveň tak, aby byli předmětem dohledu všichni zaměstnanci oddělení kontroly kvality auditorské činnosti Komory.
–
organizací a provozováním systému průběžného vzdělávání statutárních auditorů prováděného Komorou;
V roce 2018 bylo provedeno pět dohledů nad kurzy kontinuálního profesního vzdělávání a čtyři dohledy nad přípravnými kurzy při vstupu do profese. Dohled je vykonáván zejména nad kurzy, které byly do systému průběžného vzdělávání Komory zařazeny nově, případně nad kurzy, u kterých byly zjištěny při minulém dohledu nedostatky.
–
uplatňováním kárných a jiných opatření Komorou při řízeních proti auditorům, případně osobám registrovaným podle § 47 zákona o auditorech (registrace pro účely povinného auditu společnosti se sídlem ve třetí zemi);
V rámci dohledové činnosti byla provedena jedna kontrola činnosti kárné komise Komory se zaměřením na plnění doporučení z předchozích kontrol, na obsah a plnění plánu kárné komise a na systém zveřejňování informací o pravomocně uložených opatřeních v rejstříku vedeném Komorou.
Systém zajištění kvality
Kontrolou kvality se u auditora zjišťuje, zda
auditor
postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu se zákonem o auditorech, auditorskými standardy, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory a nařízením. Jednotlivé kontroly kvality jsou plánovány na základě analýzy rizik, která zahrnuje rizika spojená s konkrétním subjektem veřejného zájmu, ale i potenciální rizika vztahující se ke kontrolovanému auditorovi nebo k auditorské společnosti. Na základě analýzy rizik je navržena perioda kontrol, jejich rozsah a celkové zaměření kontrolní činnosti.
Kontrolor kvality provádí kontrolu kvality v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly kvality podle zákona o auditorech a její závěry doloží potřebnými podklady. Rozsah kontroly kvality musí být přiměřený a úměrný rozsahu a složitosti činnosti kontrolovaného auditora.
Kontrola kvality je zahájena dnem doručení oznámení o termínu kontroly kvality auditorovi, který musí být oznámen auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem zahájení vlastní kontrolní činnosti.
Kontrola na místě probíhá v rozmezí 2–4 týdnů, v závislosti na počtu kontrolovaných auditorů a složitosti kontrolovaných spisů.
Samotná kontrola kvality je rozdělena do tří základních částí se zaměřením na:
1.
Kontrolu řídicího a kontrolního systému
ve vztahu k plnění zákona o auditorech, ISQC 1 (Řízení kvality u společností provádějících audity a prověrky účetních závěrek, ostatní ověřovací zakázky a související služby)
, ISA 220 (Obecné cíle nezávislého auditora a provádění auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy)
a etického kodexu.2.
Spisy auditora
(u konkrétního auditora jsou vybírány jak spisy subjektů veřejného zájmu, tak spisy, které nejsou subjekty veřejného zájmu)
ve vztahu k plnění mezinárodních auditorských standardů (ISA)
a nařízení.3.
Prověření zprávy o transparentnosti
ve vztahu k plnění požadavků nařízení.Výstupem z kontroly kvality je protokol o kontrole kvality, který musí být vyhotoven ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, tj. po projednání kontrolních zjištění s kontrolovaným auditorem, ve zvlášť složitých případech nejpozději do 60 dnů.
Proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole kvality může kontrolovaný
auditor
podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole námitky. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřizuje námitky kontrolní výbor Rady ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení. Ve zvlášť složitém případě je možné prodloužit lhůtu na vyřízení o 30 dnů. Kontrola je ukončena:
a)
marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky,
b)
dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě, nebo
c)
dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu.
Proces kontroly kvality je časově velmi náročný. Při dodržení všech lhůt stanovených příslušnými právními předpisy není možné všechny kontroly zahájené v daném roce ke konci téhož roku zcela ukončit.
Přehled vybraných kontrolních zjištění z oblasti řídicího a kontrolního systému
Nezávislost (ISQC 1, etický
kodex
)Nejméně jednou za rok je auditorská společnost povinna obdržet od všech svých pracovníků, kterých se nezávislost podle relevantních etických požadavků týká, písemné potvrzení, že dodržují její zásady a postupy v oblasti nezávislosti. Písemná potvrzení mohou být v papírové nebo v elektronické podobě. Tím, že auditorská společnost získává potvrzení a že podniká příslušné kroky v případě, že dojde k nedodržení podmínky nezávislosti, společnost demonstruje důležitost, kterou nezávislosti přikládá, čímž se tato záležitost stává běžnou a viditelnou všem pracovníkům.
| Proces | Popis zjištění |
| Písemné potvrzení nezávislosti | Auditorská společnost neobdržela od všech svých pracovníků, kterých se nezávislost podle relevantních etických požadavků týká, písemné potvrzení, že dodržují stanovené zásady a postupy v oblasti nezávislosti. |
Nezávislost na auditním klientovi je požadována jak po dobu trvání zakázky, tak po dobu, kterou účetní závěrka pokrývá. Doba trvání zakázky začíná okamžikem, kdy auditní tým začne provádět audit. Doba trvání zakázky končí vydáním zprávy auditora. Jestliže se jedná o zakázku opakující se povahy, pak doba trvání zakázky končí okamžikem, kdy jedna ze stran oznámí druhé straně, že smluvní vztah spojený s poskytováním odborných služeb končí, nebo okamžikem vydání závěrečné zprávy auditora.“
Auditor
musí zdokumentovat závěry týkající se dodržování požadavků na nezávislost a podstatu všech souvisejících diskusí, které vedly k tomuto závěru.| Proces | Popis zjištění |
| Nezávislost na auditním klientovi | Členové auditorského týmu nepotvrdili a nezdokumentovali ve spisu auditora svoji nezávislost na auditním klientovi, a to jak po dobu trvání zakázky, tak po dobu, kterou účetní závěrka pokrývá a dále až do vydání zprávy auditora. |
Monitorování (ISQC 1)
Auditorská společnost je povinna stanovit proces monitorování, který jí poskytne přiměřenou jistotu, že zásady a postupy týkající se systému řízení kvality jsou náležité, přiměřené a fungují účinně. Tento proces musí:
a)
zahrnovat nepřetržité posuzování a hodnocení systému řízení kvality společnosti, včetně periodických kontrol nejméně jedné zakázky za každého partnera odpovědného za zakázku,
b)
požadovat, aby odpovědnost za proces monitorování byla svěřena partnerovi, partnerům nebo jiným osobám s dostatečnými a příslušnými zkušenostmi a pravomocemi ve společnosti tak, aby mohli tuto odpovědnost převzít, a
c)
požadovat, aby ti, kteří se podílí na realizaci zakázky nebo kontrole kvality zakázky, neprováděli monitorování zakázky.
| Proces | Popis zjištění |
| Proces monitorování nestanoven | Proces monitorování nebyl stanoven, nebyl v interních metodikách popsán, nebyl prováděn. |
| Proces monitorování stanoven formálně | Proces monitorování byl formálně v interních metodikách popsán, ale bez vazby na potřeby a možnosti auditora nebo auditorské společnosti. |
| Kontrola zakázky partnera odpovědného za zakázku | Proces monitorování probíhal, ale kontrola se netýkala partnerů odpovědných za konkrétní zakázku, ale manažerů dané zakázky. |
| Osoby provádějící monitorování | Monitorování provedla osoba, která se podílela na realizaci zakázky. Tato osoba byla členem auditorského týmu. |
Dokumentace zakázky (ISQC 1)
Auditorská společnost je povinna stanovit zásady a postupy, na základě kterých tým pracující na zakázce včas zkompletuje finální spis po vydání zprávy auditora.
Lhůta pro dokončení kompletace finálního spisu pro konkrétní typy zakázek může být stanovena právními předpisy. V případě auditu tato lhůta obvykle nepřekročí 60 dní od data zprávy auditora.
| Proces | Popis zjištění |
| Zásady a postupy pro kompletaci nebyly stanoveny | V interních metodikách nebyly stanoveny zásady a postupy upravující uzavření spisu, a to nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora. |
Důvěrnost, bezpečné uložení, integrita, přístupnost a možnost získání dokumentace zakázky (ISQC 1)
Auditorská společnost je povinna stanovit zásady a postupy upravující zachování důvěrnosti, bezpečné uložení, integritu, přístupnost a možnost získání dokumentace zakázky.
| Proces | Popis zjištění |
| Zásady a postupy pro kompletaci byly porušeny | V interní metodice byla stanovena lhůta 60 dnů pro kompletaci finálního spisu. Po uplynutí lhůty 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora byla do spisu auditora doplňována auditní dokumentace. |
Kontrola kvality zakázky (ISQC 1)
Kontrola kvality zakázky je proces vytvořený s cílem nejpozději ke dni zprávy auditora získat objektivní vyhodnocení významných úsudků týmu provádějícího zakázku a závěrů, ke kterým tým dospěl při formulování zprávy. Proces kontroly kvality zakázky je určen pro audity účetních závěrek, kotovaných účetní jednotek a pro případné jiné zakázky, u nichž společnost stanovila požadavek kontroly kvality zakázky.
Auditorská společnost je povinna stanovit zásady a postupy řešící jmenování osob provádějících kontrolu kvality zakázky a určující jejich způsobilost.
| Proces | Popis zjištění |
| Vymezení zakázek, u kterých se provádí kontrola kvality | Auditorská společnost nestanovila, u kterých zakázek bude prováděna kontrola kvality. |
| Osoba provádějící kontrolu kvality zakázky | Osoba provádějící kontrolu kvality byla členem auditorského týmu a podílela se na provádění auditu. |
Přehled vybraných kontrolních zjištění z kontrolovaných spisů
Sjednání podmínek auditní zakázky (ISA 210)
i)
za sestavení účetní závěrky v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví a případně za její věrné zobrazení,
ii)
za takový vnitřní kontrolní systém, který je podle vedení nutný pro sestavení takové účetní závěrky, jež neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou, a
iii)
za to, že auditorovi bude poskytnut/budou poskytnuty:
a.
přístup k veškerým informacím, o nichž je vedení známo, že jsou
relevantní
pro sestavení účetní závěrky, jako např. k záznamům, dokumentaci a dalším podkladům,b.
další informace, které si
auditor
od vedení pro účely auditu vyžádá, ac.
neomezený přístup k osobám působícím v účetní jednotce, od nichž je podle
Pokud
auditor
nezískal od vedení výše popsaný souhlas, nesmí, s výjimkou případů, kdy mu to ukládají právní předpisy, přijmout navrhovanou auditní zakázku.| Proces | Popis zjištění |
| Náležitosti smlouvy | Smlouva neobsahovala informaci o tom, že vedení účetní jednotky uznává a uvědomuje si svou odpovědnost tak, jak je popsáno v ISA 210 – Sjednání podmínek zakázky. Auditor proto neměl takovou zakázku přijmout. |
Forma, obsah a rozsah dokumentace auditu (ISA 230)
Auditor
je povinen vypracovat dokumentaci auditu tak, aby zkušený auditor
, který se předtím daným auditem nezabýval, pochopil: a)
povahu, načasování a rozsah auditorských postupů provedených s cílem dosáhnout souladu se standardy ISA a příslušnými požadavky právních předpisů,
b)
výsledky provedených auditorských postupů a získané důkazní informace a
c)
významné záležitosti, které vyplynuly z auditu, dosažené závěry týkající se těchto záležitostí a významné odborné úsudky učiněné při tvoření těchto závěrů.
| Proces | Popis zjištění |
| Dokumentace | Auditní dokumentace nebyla vypracována tak, aby bylo možné pochopit povahu, načasování a rozsah auditorských postupů, výsledky provedených auditorských postupů a získané důkazní informace, významné záležitosti, které vyplynuly z auditu a významné odborné úsudky. |
| Nedostatečná nebo chybějící dokumentace | Auditní dokumentace byla nedostatečná nebo zcela chyběla. Nebylo proto možné přezkoumat jaké auditorské postupy byly během provádění auditu provedeny. |
Postupy auditorů související s podvody při auditu účetní závěrky (ISA 240)
U těch účetních jednotek, které mají oddělení interního auditu, je
auditor
povinen klást dotazy příslušným pracovníkům tohoto oddělení, aby zjistil, zda vědí o skutečných nebo údajných podvodech nebo o podezřeních ze spáchání podvodu, které se dotýkají účetní jednotky, a aby získal jejich názory na rizika výskytu podvodu.| Proces | Popis zjištění |
| Dotazování interního auditu | V auditní dokumentaci nebylo zdokumentováno, zda se auditor dotazoval interního auditu na to, zda ví o skutečných nebo údajných podvodech nebo o podezřeních ze spáchání podvodu, které se dotýkají dané účetní jednotky, aby získal jeho názor na rizika výskytu podvodu. |
Významnost (materialita) při plánování a provádění auditu (ISA 320)
Určení významnosti (materiality) auditorem je záležitostí odborného úsudku a je ovlivněno představou auditora o potřebách finančních informací ze strany uživatelů účetní závěrky. Při stanovení celkové strategie auditu je
auditor
povinen určit významnost (materialitu) pro účetní závěrku jako celek.| Proces | Popis zjištění |
| Určení významnosti (materiality) | Auditor neurčil významnost (materialitu) pro účetní závěrku jako celek. |
Vyhodnocení nesprávností zjištěných během auditu (ISA 450)
Auditor
je povinen shromáždit nesprávnosti zjištěné v průběhu auditu s výjimkou těch, které jsou jednoznačně nepodstatné, tzn. nevýznamné.| Proces | Popis zjištění |
| Přehled nesprávností | Spis auditora neobsahoval přehled nesprávností (opravených i neopravených), které auditor během auditu identifikoval. |
Externí
konfirmace
(ISA 505)Auditor
je při použití postupů souvisejících s externími konfirmacemi povinen podržet si kontrolu nad externími konfirmačními žádostmi, včetně rozeslání žádostí, potvrzující straně.| Proces | Popis zjištění |
| Externí konfirmace byly rozeslány klientem | Externí konfirmace byly odesílány klienty, nikoli auditorem. Auditor si nepodržel kontrolu nad rozesláním externích konfirmací. |
Přehled vybraných kontrolních zjištění ze zprávy o transparentnosti
Auditor
nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu musí do čtyř měsíců od konce každého účetního období zveřejnit výroční zprávu o transparentnosti. Tato zpráva se zveřejňuje na internetových stránkách auditora nebo auditorské společnosti a musí být na těchto stránkách dostupná po dobu nejméně 5 let ode dne jejího zveřejnění. Obsah zprávy o transparentnosti je stanoven nařízením.| Proces | Popis zjištění |
| Chybějící finanční údaje | Zpráva o transparentnosti neobsahovala informace o celkovém obratu statutárního auditora nebo auditorské společnosti rozdělené na požadované kategorie: - příjmy z povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek subjektů veřejného zájmu a subjektů patřících do skupiny podniků, jejichž mateřský podnik je subjektem veřejného zájmu, - příjmy z povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek jiných subjektů, - příjmy z povolených neauditorských služeb poskytnuté subjektům, jejichž audit statutární auditor nebo auditorská společnost provádí,- příjmy z neauditorských služeb poskytovaných jiným subjektům. |
| Nesprávné kategorie finančních informací | Zpráva o transparentnosti neobsahovala kategorie požadované nařízením. |
| Nezveřejnění zprávy o transparentnosti | Zpráva o transparentnosti nebyla zveřejněna na internetových stránkách. |
| Nedodržení lhůty pro zveřejnění | Zpráva o transparentnosti nebyla zveřejněna do čtyř měsíců od rozvahového dne, tj. od konce každého účetního období. |
| Chybějící podpis | Zpráva o transparentnosti nebyla podepsána. |
Auditor
nebo auditorská firma mají možnost svoji zveřejněnou zprávu o transparentnosti aktualizovat. V takovém případě se uvede, že se jedná o aktualizovanou verzi zprávy o transparentnosti. Původní verze zprávy o transparentnosti zůstává i nadále dostupná na internetových stránkách.Závěr
V roce 2018 Rada dokončila 18 kontrol kvality (z toho 5 kontrol kvality bylo zahájeno v předchozím období). U všech dokončených kontrol kvality byla identifikována zjištění a auditorovi nebo auditorské společnosti byla kontrolní skupinou uložena opatření k odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných při kontrole kvality. Nedostatky byly identifikovány ve všech kontrolovaných oblastech, tzn. jak v oblasti řídicího a kontrolního systému, tak ve spisech auditora i ve zprávě o transparentnosti. Více informací o Radě a jejích činnostech je uvedeno na adrese www.rvda.cz.
1) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.