Osvobození od daně z nemovitých věcí v případě mimořádné události

Dle výše uvedeného ustanovení mohou obce při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní události zcela nebo částečně osvobodit nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, a to formou obecně závazné vyhlášky. Předchozí právní úprava zákona o dani z nemovitých věcí platná od 1. 1. 2003, umožňovala obci zcela nebo částečně osvobodit pouze nemovité věci postižené či dotčené živelnou pohromou, přičemž na základě zákona č. 299/2020 Sb. došlo k rozšíření osvobození o mimořádnou událost. Mimořádnou událostí, jak vyplývá z důvodové zprávy, se v daném případě rozumí zejména povodeň, vichřice, extrémní sucho, pandemie, opatření vyvolané krizovými opatřeními zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo průmyslová havárie. Zákon o dani z nemovitých věcí dále stanoví, že nemovité věci dotčené mimořádnou událostí lze osvobodit od daně nejdéle na dobu 5 let.

Obecně závazná vyhláška musí být obcí vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné události došlo. Osvobození lze stanovit i za již uplynulé zdaňovací období, přičemž nemovité věci lze osvobodit i částečně. V případě částečného osvobození musí být v obecně závazné vyhlášce uvedeno procento osvobození, tj. kolik procent nemovité věci osvobození podléhá.

Zákon o dani z nemovitých věcí v § 17a odst. 4 nově stanovuje, jakým způsobem mají být v obecně závazné vyhlášce vymezeny nemovité věci podléhající osvobození. Ze zákona o dani z nemovitých věcí i jeho důvodové zprávy vyplývá, že nepostačí vymezit dotčené nemovité věci pouze zakreslením v situačním plánu, ale je nutné je označit obdobně jako v § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o dani z nemovitých věcí stanovuje, že obec může vymezit osvobození v obecně závazné vyhlášce pro:

Z § 17a odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí vyplývá, že obec může obecně závaznou vyhláškou osvobodit všechny pozemky na území dané obce nebo v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, ale nemůže osvobodit pouze zdanitelné stavby nebo pouze zdanitelné jednotky na území dané obce nebo v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí. Tímto způsobem nelze osvobodit pouze zdanitelné stavby, aniž by nedošlo k osvobození i zdanitelných jednotek.

Výše uvedené ustanovení dále uvádí, jak mají být jednotlivé nemovité věci dotčené mimořádnou událostí vymezeny v obecně závazné vyhlášce. Pozemek se vymezí parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží. Zdanitelná stavba se vymezí číslem popisným s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží nebo pozemkem vymezeným parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, pokud nemá číslo popisné. V případě, že by se v daném katastrálním území nacházelo více zdanitelných staveb se stejným číslem popisným, je vhodné vymezit tyto zdanitelné stavby též číslem parcelním pozemku, na kterém se zdanitelná stavba nachází. V případě, že by tak obec neučinila, došlo by k osvobození všech zdanitelných staveb s uvedeným číslem popisným. Zdanitelná jednotka se vymezí číslem jednotky a zdanitelnou stavbou, ve které se tato jednotka nachází, vymezenou číslem popisným s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží nebo pozemkem vymezeným parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, pokud nemá číslo popisné.

K osvobození nemovitých věcí dotčených mimořádnou, zejména živelní událostí nedochází účinností obecně závazné vyhlášky, ale až uplatněním nároku na osvobození v daňovém přiznání. Kromě toho, že obec musí vydat v zákonem stanoveném termínu obecně závaznou vyhlášku, ve které osvobozené nemovité věci vymezí, tak i poplatník musí aktivně činit a osvobození nemovité věci dotčené mimořádnou událostí uplatnit v daňovém přiznání. Osvobození lze uplatnit jak v řádném, tak i v dodatečném daňovém přiznání.

V případě, že obec v obecně závazné vyhlášce umožní pouze částečné osvobození, vyjádřené procentem, poplatník by u pozemku procento osvobození vyjádřil výměrou v m², tj. například v případě, že by byl osvobozen pozemek o výměře 1 000 m² ve výši 50 %, tak by nárok na osvobození ve výměře (v řádku č. 207f daňového přiznání) činil 500 m². Pokud by poplatník uplatňoval částečné osvobození u zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, tak by se procento osvobození uvedlo formou desetinného čísla jako poměr podlahových ploch, tj. například v případě, že by zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka byla osvobozena ve výši 50 %, tak by se do řádku č. 320 – „Poměr výměry podlahových ploch podle § 9 odst. 2 zákona“ uvedlo 0,5.