Novinky ve spotřebitelském právu a odstoupení spotřebitele od smlouvy

Vydáno: 5 minut čtení
Legislativní novinky s komentářem
Mgr.
Kateřina
Zemanová
JUDr.
Jan
Šafra
LL. M.
Novinky ve spotřebitelském právu a odstoupení spotřebitele od smlouvy
Nový občanský zákoník přinesl kromě jiného změny v oblasti spotřebitelského práva. Tyto změny mají za cíl poskytnout spotřebitelům vyšší míru ochrany v případě uzavírání spotřebitelských smluv. Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) tak reaguje především na evropské komunitární právo, konkrétně na směrnici 2011/83/EU o právech spotřebitelů1), kterou prostřednictvím NOZ implementuje do českého právního řádu.
Definice spotřebitele je obsažena v ustanovení § 419 NOZ, kde je stanoveno, že: „
spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem
“. Spotřebitelem je tedy člověk jakožto fyzická osoba a nemůže jím být osoba právnická. Pro účely NOZ je podstatná definice spotřebitele jako osoby uzavírající smlouvu s podnikatelem. Vzhledem k tomu, že v tomto smluvním vztahu je spotřebitel zpravidla slabší stranou, která často nedisponuje takovými znalostmi a zkušenostmi jako podnikatel, poskytuje NOZ spotřebiteli vyšší úroveň ochrany spočívající jednak v informacích, které je podnikatel povinen spotřebiteli ještě před uzavřením smlouvy poskytnout a dále v širší možnosti spotřebitele odstoupit od již uzavřené smlouvy.
Tato vyšší míra ochrany spotřebitele se projevuje zejména u dvou typů spotřebitelských smluv, které jsou nově upraveny společně v ustanovení § 1820 a následujících NOZ.
Prvním typem jsou
smlouvy, které uzavírá podnikatel se spotřebitelem mimo svoje obchodní prostory
. Sem patří typicky nákup zboží během různých zájezdů a prodejních akcí, dále se může jednat o nabízení zboží v místě bydliště spotřebitele nebo na nějakém veřejném místě atp.
Druhým typem jsou smlouvy, které podnikatel uzavírá se spotřebitelem
tzv. distačním způsobem a smluvní strany se tak fyzicky nepotkají.
Jedná se zejména o nákup zboží na internetu prostřednictvím e-shopů, objednávání zboží v rámci tzv. teleshoppingu atp. NOZ v těchto případech stanoví přísnější informační povinnost podnikatele. Podnikatel musí u těchto typů smluv poskytnout před uzavřením smlouvy kromě obecných informací uvedených v ustanovení § 1811 odst. 2 NOZ, týkajících se zejména kontaktních údajů podnikatele, údajů o charakteru a ceně zboží a služeb atp., také informace ve smyslu ustanovení § 1820 odst. 1 NOZ. Nesplnění této povinnosti podnikatele může mít vliv např. na možnost spotřebitele odstoupit od smlouvy.
NOZ v § 1829 stanoví, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů. Přičemž u kupní smlouvy počíná tato lhůta běžet ode dne převzetí zboží, zatímco u jiných smluv běží tato lhůta ode dne uzavření smlouvy. Lhůta, v níž může spotřebitel od smlouvy odstoupit je však výrazně spojena právě s informační povinností podnikatele stanovenou v ustanovení § 1820 odst. 1 NOZ. Jednou z informací, kterou musí podnikatel dle uvedeného ustanovení spotřebiteli před uzavřením smlouvy poskytnout je totiž informace o podmínkách odstoupení od smlouvy (§ 1820 odst. 1 písm. f NOZ). V případě, že podnikatel tuto informaci spotřebiteli před uzavřením smlouvy ani v průběhu trvání smlouvy neposkytne, prodlužuje se lhůta spotřebitele na odstoupení od smlouvy na 1 rok a 14 dní. Pokud podnikatel uvedenou informaci poskytne dodatečně až v době trvání smlouvy, spotřebiteli počne běžet 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy od tohoto okamžiku.
Novinkou je skutečnost, že uvedená lhůta spotřebitele pro odstoupení od smlouvy je lhůtou procesní, a proto postačí, pokud spotřebitel v této lhůtě
oznámení o odstoupení od smlouvy odeslal
a nevyžaduje se, aby bylo takové oznámení podnikateli ve lhůtě doručeno. Samotné odstoupení od smlouvy je spotřebiteli usnadněno i potud, že NOZ stanoví podnikateli, v případě smluv uzavíraných mimo jeho obchodní prostory a distančních smluv, povinnost poskytnout spotřebiteli formulář pro odstoupení od smlouvy, který spotřebitel pouze vyplní a odešle podnikateli. Celý proces odstoupení od smlouvy je tak pro spotřebitele zjednodušen a riziko toho, že se v textaci oznámení o odstoupení od smlouvy dopustí chyby, v důsledku které by mohlo být odstoupení od smlouvy považováno za neplatné, je tak minimální.
Lze tedy konstatovat, že nová právní úprava navazuje na evropský trend v oblasti spotřebitelského práva a směřuje k větší ochraně spotřebitelů, kteří se často jakožto slabší strana stávají obětí nekalých praktik některých podnikatelů. Až praxe však ukáže, nakolik jsou nová opatření dostatečná. Podnikatelům, kteří uzavírají smlouvy se spotřebiteli lze doporučit, aby s ohledem na NOZ, provedli aktualizaci své doposud používané smluvní dokumentace.
1) směrnice 2011/83/EU, o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES

Související dokumenty

Zákony

89/2012 Sb., občanský zákoník