V minulém článku zveřejněném na téma školské právnické osoby jsme se společně zamýšleli nad vyhodnocením dosavadního stavu a možnostmi změny, které nám právní rámec nabízí. Bylo zdůrazněno, že jakoukoli formu transformace provází mimo jiné úplná analýza a zdokumentování po stránce právní a ekonomické, účetní a technické tak, aby byla zcela pokryta formální a věcná stránka celého procesu. Odpovídající pochopení (resp. uchopení) daných potřeb a jejich zdokumentování bude potřeba i pro omezení eventuálních možných rizik v budoucnosti.
Účetnictví školské právnické osoby - rozdíly
Danuše
Prokůpková
auditor
č. osvč. KAČR 0712, člen výboru KAČR pro veřejný sektorLegislativní rámec
Pro zopakování základního, výchozího principu uvádíme, že transformace dosavadních školských zařízení - příspěvkových organizací (dále jen "PO") - v případně novou organizačně-právní formu - školskou právnickou osobu (dále jen "ŠPO") -
je umožněna
podle části dvanácté § 125 odst. 1 až 5 a § 127 odst. 1 až 6 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "školský zákon"). Tento zákon nabyl účinnosti již dnem 1. ledna 2005.O čem je nutné přemýšlet?
Aniž bychom chtěli opakovat některou ze základních myšlenek uvedených v předešlém čísle našeho časopisu vztahující se zejména k právním a ekonomických aspektům, chceme tímto pojednáním rozšířit pochopení pro roli účetního pracovníka a účetnictví vůbec v daném procesu transformace. Jednou z důležitých oblastí, která významnou měrou přispěje k úspěšnosti provedení procesu transformace, je nastavení počátečních stavů v "zahajovací rozvaze" nového subjektu - školské právnické osoby. Ač by to mohlo někomu připadat jako čistě účetní a ještě k tomu formální záležitost, není tomu tak. Konečnému sestavení účetní závěrky a účetních výkazů musí, jak bylo již opakovaně zdůrazňováno, předcházet řada
ekonomických úvah,
které rozhodným způsobem ovlivní finanční vypořádání s dosavadním zřizovatelem a zároveň umožní nastavit nový (odpovídající) způsob finančního hospodaření v duchu stanovených relevantních potřeb. To je prvním a zásadním předpokladem úspěšnosti finančního hospodaření a finanční situace účetní jednotky v budoucím organizačním uspořádání. Tento krok v procesu si vyžádá zřejmě pomoc poradenských služeb zaměřených a dostatečně obeznámených se specifiky dosavadního způsobu finančního hospodaření současných škol a školských zařízení. Tato specifika, jak se stále více ukazuje, vyplývají obvykle z dlouhodobě vlekoucích se (zakonzervovaných) nesprávností jak ve finančním hospodaření, tak v účetnictví. Ty mají svůj původ v nastaveném způsobu financování a finančního (zejména fondového) hospodaření a v dalších skutečnostech, o kterých je opakovaně veřejnost informována i na stránkách tohoto časopisu. Tato stránka procesu by jistě zasloužila hlubší analýzu, ale není účelem tohoto pojednání. I když význam aktu finančního hospodaření a rozdělování výsledku hospodaření je zcela mimo jakoukoli diskuzi, zkušenosti z auditorské a poradenské praxe poukazují na řadu úskalí, která tuto důležitou stránku života PO provázejí. Dá se předpokládat a očekávat, že budou hrát rozhodující roli i při případné transformaci a budou se vyznačovat významným zatížením v jednotlivých fázích celého procesu. Nebude asi výjimkou, že započetí a průběh celého procesu transformace si vyžádá poradenské služby. S pomocí odborníků na tuto sféru by se mohlo podařit "očistit" dosavadní výsledky hospodaření, majetkovou a zdrojovou strukturu, a tím přispět k založení finančního zdraví budoucí ekonomické jednotky.Toto pojednání však řeší pouze
dílčí účetní aspekty
a (ne)skromně si činí nárok být za současné situace pomocným, rámcovým materiálem, který případné zájemce o transformaci dosavadních PO na novou ŠPO upozorní na
rozdíly ve způsobech zpracování účetních informací a dat.
Obsah tohoto článku je zaměřen na porovnání současných a budoucích účetních metod v duchu závazných postupů dané účetní regulace.Záměrem je poskytnutí a získání včasné informace pro získání větší právní jistoty a připravenosti účetních jednotek a samotných účetních pracovníků. Na nich bude spočívat velká míra odpovědnosti za celý průběh případné transformace. Pojednání může posloužit i pro hlubší pochopení neúčetních pracovníků pro tyto vzniklé potřeby. Správnost celkového postupu bude spočívat zejména v jejich odpovědnosti, účetní stránka je jen jedním, i když neodmyslitelným aspektem celé věci. Na druhou stranu by i účetní pracovníci měli být připraveni na to, že budou přímými účastníky daného procesu a budou dotazováni na možné způsoby přístupu po účetní stránce.
Jak se již nyní ukazuje, míra úspěšnosti celé transformace bude významně závislá na zvoleném postupu a zpracování potřebné dokumentace, která je a bude součástí účetních písemností, jež budou svědčit o správnosti a transparentnosti účetního postupu, zachování bilanční kontinuity, spolehlivosti, úplnosti a srovnatelnosti uvedených dat v zahajovací rozvaze nového (vzniklého) subjektu, tj. ŠPO. V rámci požadavku budou zpracovány účetní písemnosti, kterými jsou zejména spolehlivá a úplná (schválená) účetní závěrka dosavadní PO, tj. účetní výkazy a další účetní záznamy ve smyslu ustanovení § 18 a 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"), včetně tzv. převodového můstku. Převodový můstek je účetním záznamem, který bude trvalou součástí archivace účetních záznamů, a bude dokumentem, který právě bude rozhodující mírou svědčit o zachování
bilanční kontinuity
mezi původní PO a nově založenou ŠPO. Mimo jiné mají příspěvkové organizace s tímto dokumentem své zkušenosti, neboť jej zpracovávaly již v rámci účetní reformy pro přechod a "překlopení" systému účetnictví z roku 2009 na rok 2010, a to ve smyslu ustanovení bodu 3.2 a 3.3. Českého účetního standardu č. 702 Otevírání a uzavírání účetních knih. Podobně bude zpracován převodový můstek i pro potřeby jakkoli zaměřené transformace. Obsah převodového můstku je třeba uzpůsobit specifickým potřebám určité transformace, a proto je třeba k jeho zpracování přistupovat s větší mírou obezřetnosti. K pochopení obsahu rozsahu převodového můstku by měly pomoci i níže uvedené informace o dosavadních rozdílech mezi obsahem dvou účetně-právních předpisů.Porovnání účinnosti právního rámce
Základním předpisem pro regulaci účetnictví v ČR je zákon o účetnictví, v platném znění, který je obecně závazným předpisem pro obě srovnatelné organizačně-právní formy. To znamená, že obě organizačně-právní formy, PO i ŠPO, se v zásadě budou řídit i nadále základními
zásadami a principy,
na kterých je zákon o účetnictví postaven. To vyplývá ze skutečnosti, že účetnictví v obou uspořádáních musí plnit všechny funkce účetnictví (funkci registrační, poznávací, kontrolní, informační, analytickou a komunikační). Odlišná ale bude aplikace některých vybraných účetních metod. PO je řazena k vybraným organizacím ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona o účetnictví a jako taková má odlišně stanovená pravidla pro použití a aplikaci vybraných účetních metod. K bližšímu pochopení řečeného a pro názornost uvádíme srovnání jednotlivých ustanovení prováděcích vyhlášek a jisté podrobnosti v níže uvedené tabulce.Pokud jde o prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, dosavadní PO se řídí ve svých účetních postupech ustanoveními prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví:
•
vyhláška č. 410/2009 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška 410").Pro založenou školskou právnickou osobu je důležité ustanovení školského zákona ve znění účinném k 1. 1. 2014, jmenovitě § 139 -Účetnictví, kde je uvedeno:
"Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů.34) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu35) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
34
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.
35
Z výše uvedeného vyplývá, že platným předpisem, kterým se bude ŠPO ve svých účetních postupech řídit, je:
vyhláška č. 504/2002 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška 504").Samozřejmé odchylky v aplikaci účetních metod a v postupech účtování mohou být dovozeny ze znění výše uvedených vyhlášek, ale spočívají také v odlišném postupu a respektování odlišností vyplývajících z Českých účetních standardů (dále jen "ČÚS").
Současné příspěvkové organizace se řídí ČÚS řady 7:
*
701-Účty a zásady účtování na účtech
*
702-Otevírání a uzavírání účetních knih
*
703-Transfery
*
704-Fondy účetní jednotky
*
705-Rezervy
*
706-Opravné položky a vyřazení pohledávek
*
707-Zásoby
*
708-Odpisování dlouhodobého majetku
*
709-Vlastní zdroje
*
710-Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek
Z tohoto pohledu nejdůležitější informace pro provedení správného "překlopení" najdeme právě v těchto standardech. Zejména pak důležitá jsou ustanovení ČÚS 702 Otevírání a uzavírání účetních knih a ČÚS 709 Vlastní zdroje, který počítá s jakoukoli formou transformace. Dalším důležitým faktem je skutečnost, že tyto ČÚS jsou pro vybrané účetní jednotky - PO -
závazné.
V závislosti na ustanovení školského zákona a prováděcí vyhlášky se bude vzniklá (založená) ŠPO nadále řídit ustanoveními ČÚS řady 4, které pro úplnost také v krátkém přehledu uvádíme:
*
401-Účty a zásady účtování na účtech
*
402-Otevírání a uzavírání účetních knih
*
403-lnventarizační rozdíly
*
404-Kursové rozdíly
*
405-Deriváty
*
406-Operace s cennými papíry
*
407-Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti
*
408-Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
*
409-Dlouhodobý majetek
*
410-Zásoby
*
411 -Zúčtovací vztahy
*
412-Náklady a výnosy
*
413-Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky
*
414-Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví
Již z prvního pohledu je zřejmé, že pro postupy účtování v dané ŠPO budou směrodatné jen některé vybrané účetní standardy. Další důležitou skutečností je, že tyto ČÚS řady 4
nejsou závazné
pro dané účetní jednotky, tj. nevýdělečné organizace (dále jen "NO"), ale jsou jen doporučujícím dokumentem, a tedy i s doporučujícími postupy. To lze považovat za významný rozdíl ve smyslu dané regulace.Rozdíly v použití účetních metod podle výše uvedených vyhlášek
Za užitečnou informaci považujeme upozornění na dosavadní základní rozdíly mezi oběma přístupy ke zpracování účetních dat a informací v obou systémech prostřednictvím porovnání vybraných ustanovení vyhlášek. Úvaha může posloužit pro rychlou a spolehlivou orientaci v budoucích možnostech, ale i jako odhad nároků doby na budoucí zpracování účetních dat a informací a spolu s touto představou i nároků na budoucí účetní software a třeba i profesní přípravu a zaškolení účetních pracovníků.
Nejdůležitější dosavadní rozdíly, ve kterých se dikce obou vyhlášek od sebe liší, spočívají zejména:
10.
v
omezeném
použití některých (dosud uplatňovaných) účetních metod,9.
ve způsobu
oceňování,
8.
ve způsobu aplikace zásady
opatrnosti,
7.
ve způsobu a aplikaci
akruálního
principu,6.
ve způsobu stanovení
klasifikace obsahu
syntetických účtů,5.
ve způsobu
označování a číslování
syntetických účtů,4.
ve způsobu
koncepce, konstrukce
a vykazování
předepsaných účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty),3.
v obsahu
přílohy
k účetním výkazů,2.
ve způsobu předávání a zveřejňování vykazovaných dat.
Přehled nejdůležitějších rozdílů uvádíme v tabulce:
+------+--------------------------------------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------+ | Č. | Vyhláška č. 410/2009 Sb. | Vyhláška č. 504/2002 Sb. | Srovnej | +------+--------------------------------------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------+ | 1. | Konstrukce výkazu Rozvaha je postavena | Konstrukce výkazu rozvaha je odlišná. | * § 4 odst. 1 až 10 | | | na vykazování jednotlivých položek | Neuplatňuje se korekce a rozdělení | vyhlášky 410 a příloha | | | Brutto-Korekce-Netto. | položek bilance na „brutto a netto“. | č. 1 vyhlášky 410 | | | | Opravné položky a oprávky k příslušným | * § 5 odst. 1 vyhlášky 504 | | | | aktivům se uvedenou v aktivech rozvahy | | | | | v záporných hodnotách. | | | 2. | Koncepce Výkazu zisku a ztráty je | Koncepce spočívá v předpokladu, že | * § 5 odst. 1 až 8 vyhlášky 410 | | | odlišná (aktivace a změny stavu jsou | aktivace a změny stavu zásob jsou pro | a příloha 2 vyhlášky 410 | | | chápány jako snížení nákladů). | účetní jednotku výnosem. | * § 6 odst. 1 až 3 vyhlášky 504 | | | Uplatňuje se zde pohled mezinárodních | | | | | účetních standardů pro veřejný sektor | | | | | - IPSAS. | | | | 3. | Účetní závěrka se sestavuje v peněžních | Údaje v účetní závěrce, tj. v účetních | * § 3 odst. 5 vyhlášky 410 | | | jednotkách české měny a vykazuje se | výkazech, se vykazují v tisících Kč. | * § 4 odst. 3 vyhlášky 504 | | | v Kč, s přesností na dvě desetinná | Vychází se z předpokladu, že zveřejněný | | | | místa. | výkaz slouží širší veřejnosti. | | | 4. | V předepsaných výkazech jsou vybrané | Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty | * § 3 odst. 3 vyhlášky 410 | | | účetní jednotky povinny vykazovat | v nulové výši se neuvádějí, opět | a přílohy 1 až 3 vyhlášky 410 | | | i nulové položky. | podmínka větší srozumitelnosti pro širší | * § 5 odst. 3 a | | | | veřejnost. | § 6 odst. 3 vyhlášky 504 | | 5. | Na základě povinnosti vyplývající | Na účetní jednotky účtující podle vyhlášky | * § 2 odst. 3 a | | | z přílohy č. 3 k technické vyhlášce1 | č. 504/2002 Sb. se nevztahují povinnosti | § 6 odst. 8 písm. l) | | | je stanovena povinnost pro vybrané | stanovené technickou vyhláškou, tzn. že | zákona o účetnictví | | | organizace sestavovat a předávat | nepředkládají účetní závěrku podle | * příloha č. 3 | | | mezitímní účetní závěrku v termínech | uvedeného právního předpisu | k vyhlášce 383/2009 Sb. | | | k 31. 3.; k 30. 6. a 30. 9. | a nesestavují podle tohoto předpisu | | | | | ani mezitímní účetní závěrku. Platí | | | | | podmínka ročního vykazování pro | | | | | veřejnost, což neznamená, že by si pro | | | | | sebe účetní jednotka nemohla sestavovat | | | | | měsíční výkazy pro potřeby vlastní | | | | | informovanosti. | | | 6. | Příloha č. 5 jako doplňující vysvětlující | Příloha se sestavuje popisným | * § 18 odst. 1 písm. c) | | | dokument je pro vybrané organizace | způsobem nebo ve formě tabulek | zákona o účetnictví | | | koncipována na odlišné bázi a má | k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti | * § 45 odst. 1 až 4 a | | | odlišnou strukturu i obsah. | předkládaných informací. Obsah je | § 47 a 48 vyhlášky 410 | | | | naprosto odlišný, zaměřený na uživatele, | * § 29 a 30 odst. 1 až 6 | | | | kterým by měla být podle předpokladu | vyhlášky 504 | | | | širší veřejnost, kterou zajímají odlišné | | | | | informace než ty, které PO uvádí pro CSÚIS2. | | | 7. | Směrná účtová osnova je členěna | Směrná účtová osnova je členěna | * příloha č. 7 vyhlášky 410 | | | na účtové třídy, účtové skupiny | na účtové třídy a účtové skupiny. | * příloha č. 3. vyhlášky 504 | | | a syntetické účty. Členění směrné | Směrná účtová osnova neobsahuje | * § 31 odst. 1 až 4 vyhlášky 504 | | | účtové osnovy je závazné. | syntetické účty. Syntetické účty | | | | | si stanoví účetní jednotka podle svých | | | | | potřeb, což je opět jedna z výhod | | | | | potřebného zaměření podle specifik | | | | | vyplývajících ze specifik finančního | | | | | hospodaření. | | | 8. | Významná informace v účetních závěrkách | Účetní jednotka účtuje položky | * § 19 odst. 6 zákona o účetnictví | | | vybraných organizací je informace | dlouhodobého nehmotného | * § 11 a 14 vyhlášky 410 | | | o ocenění dlouhodobého nehmotného | a dlouhodobého majetku ve výši ocenění, | * § 7 odst. 1 a § 8 odst. 5 | | | majetku s cenovým prahem nad | které určí sama, a vyhlásí je pouze | vyhlášky 504 | | | 60 tis. Kč a hmotného majetku | prostřednictvím vnitřního předpisu. | | | | u samostatných movitých věcí nebo | | | | | souboru movitých věcí nad 40 tis. Kč. | | | | 9. | Směrná účtová osnova obsahuje | Směrná účtová osnova tento syntetický | * § 11 odst. 6 vyhlášky 410 | | | i syntetický účet 018-Drobný | účet neobsahuje. | * § 7 odst. 5 vyhlášky 504 | | | dlouhodobý nehmotný majetek. | Položka „A. I.4. Drobný dlouhodobý | | | | | nehmotný majetek“ obsahuje nehmotný | | | | | majetek, zejména nehmotné výsledky | | | | | výzkumu a vývoje, software, ocenitelná | | | | | práva a ostatní dlouhodobý nehmotný | | | | | majetek. Jeho doba použitelnosti je delší | | | | | než jeden rok a ocenění jedné položky | | | | | je v částce 7 000 Kč a vyšší | | | | | a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, za | | | | | kterou byl pořízen nejpozději | | | | | 31. prosince 2002, a to až do doby | | | | | vyřazení. Tento syntetický účet se | | | | | ukazuje jako nadbytečný. | | | 10. | Směrná účtová osnova obsahuje | Směrná účtová osnova tento syntetický | * § 14 odst. 6 vyhlášky 410 | | | i syntetický účet 028-Drobný | účet neobsahuje. | * ČÚS 710 bod 5.3 a 6.3 | | | dlouhodobý hmotný majetek. | Položka „A. II.7. Drobný dlouhodobý | * § 8 odst. 9 vyhlášky 504 | | | | hmotný majetek“ obsahuje movité věci, | | | | | popřípadě soubory movitých věcí se | | | | | samostatným technicko-ekonomickým | | | | | určením, jejich doba použitelnosti je delší | | | | | než jeden rok a ocenění jedné položky | | | | | je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku | | | | | 40 000 Kč, za kterou byl pořízen | | | | | nejpozději 31. prosince 2002, a to až | | | | | do doby vyřazení. | | | | | Tento syntetický účet se ukazuje | | | | | jako nadbytečný. | | | 11. | Fondy vytváří účetní jednotka podle | Položka „A. I.2. Fondy“ obsahuje | * § 27 odst. 1 a 2 vyhlášky 410 | | | obecně závazných věcně příslušných | účelové zdroje vytvořené buď ze zisků | * ČÚS č. 704 Fondy | | | předpisů. Směrná účtová osnova | po zdanění dosažených účetní jednotkou | * § 137 zákona č. 561/2004 Sb. | | | obsahuje syntetické účty pro fondy | v předcházejících účetních obdobích, | * § 18 odst. 2 vyhlášky 504 | | | a tvorba a užití finančních (peněžních) | nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní | | | | fondů se účtuje podle ČÚS č. 704 Fondy. | jednotkou převodem, anebo přechodem | | | | | od jiných osob aktiv v souladu | | | | | se zvláštními právními předpisy. Uvádí | | | | | se zde rovněž část výtěžku veřejných | | | | | sbírek podle zvláštního právního předpisu | | | | | určená k použití na předem stanovený | | | | | účel a hodnota bezúplatně nabytých | | | | | zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje | | | | | účetní jednotky vytvářené podle zvláštních | | | | | právních předpisů, stanov, statutů nebo | | | | | jiných zřizovacích listin, zakladatelských | | | | | listin, interních předpisů účetní jednotky | | | | | nebo na základě rozhodnutí oprávněného | | | | | orgánu účetní jednotky. Fondové | | | | | hospodaření se ukazuje čím dál více | | | | | jakoreliktdřívějšího způsobu hospodaření. | | | | | V současnosti se otázka fondového | | | | | hospodaření a jeho podoba často diskutuje. | | | 12. | Technické zhodnocení provedené | Za dlouhodobý nehmotný a hmotný | * § 11 a 14 odst. 3 písm. f) | | | ve stanovených částkách zvyšuje | majetek se považuje technické | vyhlášky 410 | | | ocenění nehmotného a hmotného majetku | zhodnocení od částky stanovené | * § 28 odst. 5 zákona | | | stanoveného vyhláškou v uvedených | zákonem o daních z příjmů. Tato | o účetnictví | | | paragrafech. | skutečnost zásadním způsobem ulehčuje | * § 7 odst. 2 vyhlášky 504 a | | | | posuzování správnosti financování | * § 8 odst. 4 písm. f) a g) | | | | a účtování zejména ze strany různých | vyhlášky 504 | | | | kontrolních orgánů. | | | 13. | Do ocenění dlouhodobého nehmotného | Do ocenění dlouhodobého nehmotného | * § 26 odst. 1 písm. c) vyhlášky 410 | | | a hmotného majetku se zahrnuje idotace| a hmotného majetku se zahrnuje idotace| * § 18 odst. 1 vyhlášky 504 | | | poskytnutá na pořízení jmenovaného | poskytnutá na pořízení jmenovaného | | | | majetku. Účtuje se samostatně na účtu | majetku a eviduje se na syntetickém | | | | 403-transfery na pořízení dlouhodobého | účtu 901 v příslušné analytice. | | | | majetku a vykazuje v pol. rozvahy C. I.3. | Případné rozpouštění je ve stejném | | | | | režimu jako u PO. | | | 14. | Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek | Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek | * § 66 odst. 1 až odst. 9 | | | odpisují vybrané organizace podle § 28 | odpisují NO podle § 28 odst. 1 až 6 | vyhlášky 410 a | | | odst. 1 až 6 zákona o účetnictví. | zákona o účetnictví. Pro odpisování v NO | * ČÚS 708 Odpisování DM | | | Účetní odpisy jsou řízeny vyhláškou | neexistuje ČÚS. Vzhledem k odlišnému | * § 38 odst. 1 až odst. 10 | | | a ČÚS 708 velmi podrobně. | režimu odpisování v PO je potřeba | a § 39 vyhlášky 504 | | | | prověřit dosavadní způsoby odpisování | | | | | a nastavit odpisové plány, pokud zůstane | | | | | ŠPO majetek k odpisování (podle | | | | | zakládající listiny). | | | 15. | Opravné položky k veškerému majetku. | Opravné položky v NO jsou vytvářeny | * § 65 odst. 1 až 9 vyhl. 410 | | | Vybrané účetní jednotky jsou povinny | pouze za účelem optimalizace daňové | * ČÚS 706 Opravné položky | | | tuto účetní metodu užívat a vytvářet | povinnosti. Účetní opravné položky | a vyřazení pohledávek | | | opravné položky k veškerému majetku. | účetní jednotka ŠPO nevytváří k žádné | * § 37 odst. 1 až 9 vyhlášky 504 | | | Nová účetní metoda zavedená | položce aktiv. | * § 8 a 8a zákona č. 593/1992 Sb. | | | u vybraných organizací ve vztahu | Metoda vychází zinterpretace| | | | k zásadě opatrnosti. | nevýznamnosti této informace pro uživatele. | | | 16. | Nová účetní metoda - tvorba (účetních) | Tvorba rezerv je v NO umožněna | * § 67 odst. 1 až 4 vyhlášky 410 | | | rezerv. Vybrané účetní jednotky | pouze ve smyslu ustanovení § 7, 9 a 10 | * ČÚS 705 Rezervy | | | jsou povinny tuto účetní metodu užívat. | zákona č. 593/1992 Sb. | * § 40 odst. 1 až 7 vyhlášky 504 | | | | Účetní rezervy NO nevytvářejí. | | | | | Metoda vychází zinterpretace| | | | | nevýznamnosti této informace pro uživatele. | | | 17. | Metoda časového rozlišení a dohadných | Metoda časového rozlišení a dohadných | * § 3 odst. 1 zákona o účetnictví | | | účtů je metoda povinně používaná | účtů je metoda povinně používaná | * § 69 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky 410 | | | u vybraných organizací. | i u NO, ale uplatňuje se pouze | * § 17 odst. 1 vyhlášky 504 | | | | z hlediska významnosti a na základě | * § 25 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky 504 | | | | uvážení účetní jednotky, která označí | | | | | tituly ve vnitřním předpisu. | | | 18. | Kursové rozdíly vznikající při ocenění | Kursové rozdíly vznikající při ocenění | * § 70 odst. 1 až odst. 3 vyhlášky 410 | | | majetku a závazků uvedených v § 4 | finančního majetku a závazků uvedených | * § 42 odst. 1 až odst. 6 vyhlášky 504 | | | odst. 12 zákona o účetnictví | v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku | | | | k okamžiku uskutečnění účetního případu, | uskutečnění účetního případu se uvádějí | | | | ke konci rozvahového dne nebo | podle povahy ve výkazu zisku a ztráty | | | | k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje | v položce „A. V.21 Kursové ztráty“ nebo | | | | účetní závěrka, se účtují prostřednictvím | v položce „B. IV.16. Kursové zisky“. | | | | příslušných účtů nákladů a výnosů. | (6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci | | | | Výjimečně se účtuje na rozvahový účet | rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, | | | | 405-Kursové rozdíly. | ke kterému se sestavuje účetní závěrka, | | | | | s výjimkou mezitímní účetní závěrky, | | | | | se uvádějí: | | | | | a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty | | | | | v položce „A. V.21 Kursové ztráty“ | | | | | nebo v položce „B. IV.16. Kursové | | | | | zisky“, pokud se jedná o kursové | | | | | rozdíly zjištěné na účtech účtových | | | | | skupin 21, 22 a 26, | | | | | b) podle povahy v rozvaze (bilanci) | | | | | v položce aktiv „B. IV.3. Kursové | | | | | rozdíly aktivní“ nebo v položce | | | | | pasiv „B. IV.3. Kursové rozdíly | | | | | pasivní“, pokud se jedná o kursové | | | | | rozdíly zjištěné na účtech účtové | | | | | skupiny 06 a na účtech pohledávek, | | | | | závazků, úvěrů a finančních výpomocí. | | | | | Je to otázka četnosti a fluktuace | | | | | těchto položek v případných | | | | | transformovaných řízených | | | | | příspěvkových organizacích. | | | 19. | Použití ocenění majetku v reálné hodnotě | Ocenění v reálné hodnotě NO | * § 24, 25 a 27 zákona o účetnictví | | | je za stanovených podmínek ve vybraných | používají ve smyslu zákona | * § 60, 61, 63 a 64 vyhlášky 410 | | | organizacích povinné (např. při prodeji | o účetnictví a vyhlášky výhradně ve | * § 34, 35, 36, 36a vyhlášky 504 | | | majetku). | spojení s operacemi na finančním trhu | | | | § 27 odst. 1 písm. h) zákona o účetnictví | a ve spojení s operacemi s cennými papíry | | | | | či jinými finančními nástroji. | | | | | Vychází to z předpokladu, že ŠPO není | | | | | vytvářena tak, aby její činností byl prodej | | | | | majetku, a tato informace, i kdyby k ní | | | | | došlo, je pro uživatele nevýznamná. | | | | | Pokud by přece jen k podobným | | | | | transakcím docházelo, ŠPO informuje | | | | | o této skutečnosti v příloze ÚZ. | | | 20. | Podrozvahové účty | Podrozvahové účty definuje pouze český | * § 47, 48, 49, 49, 50, 51, | | | V případě skutečností, které jsou | účetní standard č. 401 Účty a zásady | 52, 53 a 54 vyhlášky 410 | | | předmětem účetnictví, avšak nejsou | účtování na účtech v bodě 2.5. | * ČÚS č. 701 Účty a zásady účtování | | | splněny všechny podmínky pro | Podrozvahové účty. | na účtech, oddíl 5. | | | provedení účetního zápisu v hlavní | Konstrukce je zcela odlišná od té, jež | - podrozvahové účty | | | knize, uvádí účetní jednotka tyto | je předepsaná podle vyhlášky 410. | * ČÚS č. 401 Účty a zásady účtování | | | skutečnosti na podrozvahových účtech | Směrná účtová osnova pro NO | na účtech, bod 2.5. | | | v souladu s obsahovým vymezením | stanoví pro podrozvahové účty | - podrozvahové účty | | | podle § 49 až 54, pokud náklady | skupinu 97-99 a nic bližšího. | | | | na získání informace nepřevýší přínosy | Z toho důvodu je možné částečně | | | | plynoucí z této informace nebo se | převzít i konstrukci podrozvahových | | | | informace nepovažuje za významnou | účtů, pokud dosavadní náplň vyhovuje | | | | podle § 19 odst. 6 zákona. Při posuzování | nebo se zcela od koncepce užívané | | | | skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona | v dosavadní PO zcela nebo | | | | účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda | částečně odklonit. | | | | jsou splněny podmínky pro účtování | | | | | v knize podrozvahových účtů. V případě, | | | | | že ano, účtuje o skutečnostech podle | | | | | § 25 odst. 2 zákona v knize | | | | | podrozvahových účtů až do okamžiku, | | | | | kdy nejsou již splněny podmínky | | | | | pro účtování v knize podrozvahových účtů. | | | +------+--------------------------------------------+-----------------------------------------------+-----------------------------------------+
1 vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů
2 Centrální systém účetních informací státu
Závěr
Výše uvedené rozdíly jsou zpracovány dle vyhlášek platných k datu 2. 12. 2013. Jsou avizovány změny jak vyhlášky 410/2009 Sb., tak změny vyhlášky 504/2002 Sb., které mají vejít v platnost s nástupem roku 2014. Domníváme se, že navrhované změny uvedené v návrhu novel obou vyhlášek nebudou mít podstatný vliv na uvedený způsob nahlížení na danou problematiku. Námi předložená problematika by měla posloužit odborné veřejnosti jako jeden z aspektů, které by se při dalším rozhodování měly brát v úvahu. I když dojde k určitým úpravám účetních postupů, uživatelé, kterých se bude proces transformace v budoucnu týkat, se budou umět pružně přizpůsobit na základě pochopení dané problematiky a budou účelně a efektivně postupovat včetně zohlednění zakomponování specifických podmínek na základě provedených ekonomických analýz, případně využijí nabízených dodavatelských služeb.
Informaci považujeme za významnou již z toho důvodu, že poslední dobou je zaznamenána zvýšená aktivita v komunikaci odpovědných i dobrovolných iniciativ při usuzování na možnosti zlepšení ve fungování neziskového sektoru, která se vztahuje i na resort školství. Mezi starosty zejména malých obcí se plošně diskutuje myšlenka svazkového školství. Na veřejných fórech je známá dnes již široce diskutovaná problematika vhodnosti dosavadní příspěvkové organizačně-právní formy pro některé neziskové organizace a možnosti jejich odlišného uspořádání. Účetní pracovníci se bezesporu stanou součástí těchto procesů a měli by mít v této účetní oblasti určitý "informační náskok". Není vyloučeno, že právě na ně bude směrována převážná část ekonomických dotazů. Bude jen k užitku věci, když budou schopni plnou měrou splnit očekávání a informační potřeby třetích stran. K tomu by mohlo přispět i toto zamyšlení. Končíme s přesvědčením, že konečný efekt případné, dobře připravené transformace se musí v blízké budoucnosti ukázat jako ziskový pro celou společnost, a nejen z hlediska finanční úspory. K dané problematice se budeme i nadále opakovaně vracet.