Evidence tržeb v České republice, 2. část

Vydáno: 23 minut čtení
Evidence tržeb v České republice (část 2.)
Ing. Mgr.
Stanislav
Kouba
Pokračování z čísla 4/2015 Finančního, daňového a účetního bulletinu.
2 Místo v právním řádu, vztah k jiným normám
1) Evidence tržeb je z teoretického pohledu určitý druh oznamovací povinnosti, na základě které se však daň přímo nestanovuje (na rozdíl od daňového přiznání).
Měl-li by se k evidenci tržeb hledat nejpodobnější institut, který dnes v právním řádu existuje, byla by jím pravděpodobně záznamní povinnost dle § 97 DŘ, dle které je poplatník již dnes obecně povinen evidovat veškeré hotovostní platby, které v rámci podnikání realizuje. Tuto evidenci nicméně provádí bez zasílání těchto údajů správci daně a ve formě, kterou si poplatník zvolí.
V tomto kontextu je vhodné zmínit, že v případě, že poplatník bude povinen evidovat tržby, nebude již povinen vést záznamní povinnost s těmito tržbami spojenou, a to na základě ustanovení § 97 odst. 1 DŘ.
Ve vztahu k ostatním předpisům je nejdůležitějším faktorem vydaná účtenka, která kromě toho, že bude plnit roli nositele informací pro zákazníka, může též být nosičem splnění povinností dle právních předpisů upravující ochranu spotřebitele, o dani z přidané hodnoty nebo může sloužit jako doklad o výdaji pro prokázání výdajů u daně z příjmů.
Evidence tržeb je součástí správy daní, přičemž obdobně jako oznamovací či konkrétněji záznamní povinnost bude řazena mezi procesní normy. Jako obecný procesní předpis se dle § 33 ZoET v tomto kontextu užije . Mimo jiné to například znamená, že evidence tržeb je součástí správy daní, a proto se na informace získané touto formou vztahuje daňová mlčenlivost.
3 Rozsah evidence tržeb
Po teoretické stránce lze na rozsah evidence tržeb nahlížet z několika rovin, a to z roviny osobní, věcné (formální i materiální) a časové. Pokud je u určité tržby náhled z každé roviny hodnocen tak, že daná tržba má být evidována (tj. jsou kumulativně naplněna všechny kritéria), pak se jedná o evidovanou tržbu pro účely zákona o evidenci tržeb.
3.1 Osobní rozsah (§ 3 ZoET)
Osobní rozsah udává, kdo je pro účely evidence samostatnou jednotkou, která má povinnost evidovat tržby. Vyjma případů explicitních vynětí obsažených v § 12 ZoET, neexistuje v zákoně žádné omezení vzhledem k subjektům evidence tržeb.
Osobní rozsah je odvozen od osobního rozsahu v