Nový druh závodu - rodinný závod

Podle důvodové zprávy tato právní úprava sleduje po vzoru úpravy v italském Codice civile (čl. 230 ) zvláštní ustanovení o rodinném závodu. Italský občanský zákoník byl v tomto směru novelizován při reformě rodinného práva v roce 1975 a doplněn o úpravu, ze které náš občanský zákoník čerpá jako z inspirativního vzoru právě s ohledem na jeho koncepci. Z jiných zahraničních úprav jmenujme například nový francouzský Code de commerce z roku 2001, který problematiku rodinných podniků obsahuje v čl. 12-4 až 121-7, ale řeší jen některé dílčí aspekty, zejména právní postavení toho z manželů, který působí jako spolupracující osoba.

Právní úprava rodinného závodu je upravena v ustanovení § 700-707 v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), s účinností k 1.1.2014.

Do občanského zákoníku byla zařazena skupina zvláštních ustanovení, která řeší nejen právní poměry rodinného závodu, jehož provozování slouží k obživě rodiny a na jehož provozování se členové rodiny fakticky podílejí, ale především otázky práv a povinností zúčastněných členů rodiny pro případ, že není ujednáno něco jiného.

Tato úprava chce vyplnit prostor, kdy členové rodiny pro rodinný závod fakticky pracují, aniž se jejich práva a povinnosti upravují zvláště uzavřenou smlouvou. Proto se výslovně uvádí, že se tato ustanovení nepoužijí, pokud je rodinný závod provozován na základě společenské smlouvy (ať již se založením obchodní společnosti nebo družstva, nebo bez takového založení), smlouvy o tiché společnosti nebo na základě smlouvy zakládající mezi stranami pracovní poměr. Jak dále uvádí důvodová zpráva, tyto právní prostředky mohou být přirozeně kombinovány; i v případě, že bude závod provozován obchodní společností, jejímiž společníky budou manželé se závazkem k osobnímu výkonu práce, že jejich dcera a syn budou pro tuto obchodní společnost pracovat na základě pracovní smlouvy a děd bude tichým společníkem takové obchodní společnosti, budou se práva a povinnosti každého z nich řídit příslušnou smlouvou. To má platit i v případě uzavření obdobných smluv (příkazní, zprostředkovatelské, komisionářské apod.).

Právní úprava rodinného závodu se nepoužije ani v případě, kdy rodinný závod provozuje právnická osoba, na které mají podíly někteří členově rodiny společně s třetími osobami.

Podílejí-li se na provozu rodinného závodu manželé, mohou vzhledem k obecné úpravě manželského majetkového práva nastat různé situace podle toho, zda je rodinný závod ve společném jmění manželů, nebo náleží-li do výlučného jmění jednoho z manželů, jakož i podle toho, zda si manželé ujednali majetkový režim odlišný od zákonného režimu, popřípadě zda takový režim založil svým rozhodnutím soud. Vzhledem k tomuto se určuje, že se úprava manželského majetkového práva použije přednostně před ustanoveními o rodinném závodu. Tím se tato právní úprava snaží předejít konfliktu obou úprav.

Praktičnost navržené úpravy vyplývá zejména z toho, že podle dřívější právní úpravy se práva a povinnosti zúčastněných osob v obdobných případech, nejsou-li řešena smluvně nebo konkrétní právní úpravou, řídila ustanoveními o bezdůvodném obohacení, což s ohledem na konkrétní okolnosti případu, podmíněné zejména dlouhodobostí faktických poměrů tohoto druhu, otázky skutkového dokazování a zejména na promlčení nepřináší odpovídající úpravu práv a povinností, ani dostatečnou ochranu dotčených osob. Obtíže, které z mlčení zákona plynou, jsou dostatečně patrné z judikatury týkající se případů, kdy se členové rodiny nebo blízcí příbuzní společně podílejí vlastní prací na vytváření trvalých hodnot (například R 16/83, R 29/89, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 ze dne 5.11.2002).

O rodinný závod se jedná, jde-li o soubor obchodního jmění sloužícího podnikatelským účelům (splňuje-li tedy obecné podmínky existence obchodního závodu), a na jehož provozu se podílejí trvalou prací členové širší rodiny bez toho, že tak činí jako společníci společnosti nebo na základě pracovní smlouvy.

Rodinný závod tedy není charakterizován předmětem podnikání, ale osobami, které se trvale podílejí na jeho provozování. Kromě fixace pojmu rodinného závodu obsahuje ustanovení významné právní pravidlo, podle něhož je na roveň člena rodiny, který pro rodinný závod trvale pracuje, postaven i ten člen rodiny, který trvale pracuje pro rodinu, zejména se tedy stará o rodinnou domácnost. Jde o důsledné naplnění zásady, že osobní péče o rodinu a její členy má stejný význam jako poskytování majetkových plnění.

Výše uvedené pak nachází svoje vyjádření v ustanovení § 700 ObčZ. Zde je rodinný závod charakterizován a je zde též uvedeno, jaká ustanovení se nepoužijí.

Ustanovení § 700 ObčZ určuje:

Lze říci, že i když institut rodinného závodu byl do našeho práva přijat teprve nedávno, není podnikání tohoto druhu nijak neobvyklé, ať už se jedná o podnikání ve stravovacích a ubytovacích zařízeních, v zemědělství, ale také jinde. Autorovi je mimo jiné znám i případ, kdy členové rodiny pod řízením otce montují podsestavy pro významného producenta strojírenských zařízení. Obecně přitom může řídit podnikání pochopitelně kterýkoli člen rodiny.

Z praxe nám byly směřovány dotazy, zda v rodinném závodu musí nebo nemusí pracovat oba manželé. Odpověď na tuto otázku vyjadřuje hned první věta právní úpravy. Stačí, působí-li zde alespoň jeden z manželů.

Další dotazy přicházejí na okruh příbuzných, na které se daná úprava vztahuje. I pro tyto dotazy lze najít odpověď přímo v právní úpravě. Úprava se vztahuje na příbuzné manželů anebo alespoň jednoho z nich až do třetího stupně nebo na osoby s manžely sešvagřené až do stupně druhého.

Nevztahuje se však na všechny tyto osoby, pouze pokud trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod. Práce pro rodinu je přitom dostačující.

Zdůrazněme, že úprava rodinného závodu se nepoužije tam, kde práva a povinnosti těchto osob upravuje:

Právní úprava rodinného závodu se tedy použije jen tehdy, pokud nejsou vztahy upraveny některou z uvedených smluv či nedošlo-li k zakladatelskému právnímu jednání.

Úprava rodinného závodu řeší i podíl členů rodiny na zisku. Toto řešení podílu na zisku se však nevztahuje na manžele, podílejí-li se na provozu rodinného závodu oba. Pro oba manžele totiž platí úprava majetkového práva manželského (v § 708-750 ObčZ).

K podílu členů rodiny na zisku uvádí důvodová zpráva, že právní úprava vychází z pojetí, že životní úroveň členů rodiny má být zásadně srovnatelná a že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Tato právní pravidla se vztahují k zabezpečování osobní potřeb člena rodiny, tedy jeho výživy ve vlastním slova smyslu a jeho kulturních a hmotných potřeb. Na tomto zásadním přístupu ustanovení § 701 ObčZ nic nemění; i dítě, které se provozu rodinného závodu neúčastní (například ze studijních, zdravotních nebo jiných důvodů) nemůže být vyživováno nebo oblékáno hůře než jeho sourozenec, který v rodinném závodu pracuje.

Rodinné hospodaření se však neorientuje výlučně na produkci hodnot k okamžité spotřebě; naopak - a zvláště, provozuje-li rodina rodinný závod - část vytvořených hodnot slouží jako rezerva nebo se investuje do závodního provozu za účelem modernizace, koupě nových technologických zařízení apod. Ustanovením § 701 ObčZ se sleduje založit práva pracujících členů rodiny (členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu) na podílu na zisku, přírůstcích závodu i na věcech nabytých ze zisku z provozu závodu.

Ustanovení o právu na podílu na zisku z provozu rodinného závodu a zakládající i další majetková práva zúčastněným členům rodiny jsou a nebrání jiným ujednáním. Nicméně i v této souvislosti se jeví jako potřebně chránit slabší stranu. Proto se sice nevylučuje, aby se člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu svých majetkových práv z toho plynoucích vzdal, avšak může tak učinit jen osoba plně svéprávná, a to vlastním osobním prohlášením (nikoli tedy s využitím zástupce). Forma veřejné listiny se vyžaduje z obdobných důvodů jako u manželských majetkových smluv; je nutné zajistit dostatečnou jistotu, že se projev vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

V souladu se zněním důvodové zprávy určuje ustanovení § 701 ObčZ:

Jak vidíme, podílejí se, v míře odpovídající množství a druhu práce, členové rodiny podílející se na provozu rodinného závodu, na zisku. To platí i o přírůstcích. Pokud se zúčastněný člen rodiny práva na zisku vzdá, může tak učinit jen za určených podmínek. Vzdání se podílu na zisku nelze dohodou upravit jinak.

Rozhodnutí o použití zisku a o jiných záležitostech rodinného závodu je upraveno v ustanovení § 702 ObčZ. K této problematice důvodová zpráva sděluje, že vzhledem k tomu, že rodinný závod slouží k obživě rodiny, je založeno právo všech členů rodiny zúčastněných na jeho provozu rozhodovat o zásadních otázkách, které se k němu vztahují. To platí i v případě, že vlastnictví tohoto závodu náleží jen některému nebo některým z členů rodiny.

V rámci toho je zapotřebí rozlišovat dvě situace. Předně se jedná o rozhodování o použití zisku z rodinného závodu a o rozhodování, jak se naloží s jeho přírůstky. Protože se podle ustanovení § 701 ObčZ na těchto hodnotách všichni zúčastnění členové rodiny podílejí, je jejich právo podílet se i na rozhodování jak s nimi bude naloženo, důsledkem této konstrukce.

Do jiné kategorie spadají zásadní otázky, týkající se vlastního provozu rodinného závodu - zastavení jeho provozu, změn základních zásad pro provoz, zcizení rodinného závodu nebo jeho použití jako zástavy apod. Tato rozhodnutí se svěřují celému rodinnému společenství, resp. všem členům rodiny zúčastněným na provozu rodinného závodu bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví.

I když tedy bude rodinný závod například ve společném jmění manželů, nebude za situace, kdy se na jeho provozování podílí i jejich dcera se svým manželem, prarodiče manžela a bratr manželky, možno například o zastavení provozu závodu rozhodnout jen manželským párem, třebaže jej mají ve společném jmění, ale rozhodnou všichni zúčastnění většinou hlasů - právě proto, že jde o zdroj obživy celé rodiny.

Pokud však mají někteří členové rodiny společně s třetími osobami jen podíly na obchodní společnosti nebo družstvu, nemůže být toto ani jiná ustanovení o rodinném závodu použita. V takovém případě rozhoduje o těchto otázkách orgán obchodní společnosti nebo družstva příslušný podle zákona nebo společenské smlouvy. Tehdy totiž k obživě rodiny neslouží zisk z obchodního závodu, ale výnos z obchodních nebo členských podílů.

Ustanovení § 702 ObčZ určuje:

V dané otázce je tedy určující, kdo se provozu účastní, nikoli kdo je jeho vlastníkem. Je nutno si uvědomit, že to se týká i otázek mimo obvyklé hospodaření, a nikoli běžných otázek, tj. například prodeje produkovaného zboží.

Mimo obvyklé hospodaření budou například nákupy nového strojně technologického zařízení pro rozšíření či vybudování provozů či prodej výrobního zařízení, které se již nejeví potřebné. Půjde však i o zastavení. Práva vlastníků zde ustupují rozhodnutí prosté většiny.

Ustanovení současně zajišťuje zastupování nesvéprávných a současně nezletilých osob.

Účastenství členů rodiny na provozu rodinného závodu je nepřenositelné. K tomuto řešení se v odůvodnění uvádí, že přenést účast na jiného má být možné jen v případě, že půjde o některého z manželů nebo jejich příbuzného do třetího stupně nebo osobu s manžely sešvagřenou až do druhého stupně a za podmínky, že s tím budou souhlasit všichni členové rodiny na provozu rodinného závodu již zúčastnění (nikoli jen většina). Hlavní důvod, proč se v tomto případě vyžaduje jednomyslnost, spočívá v opatření sledujícího dosažení obecné shody a důvěry v přistupujícího člena, což je při provozování rodinného závodu jako hospodářského organismu neobyčejně významné.

Rodinný závod je spojen jen se členy rodiny. Ti se mohou podílet na činnosti rodinného závodu jen tehdy, pokud splňují zákonem určené podmínky. Přenesení na jiného člena rodiny je jen výjimečné za splnění stanovených podmínek:

Zákon návazně upravuje i nakládání s rodinným závodem a se spoluvlastnickým podílem, a to v ustanovení § 704 odst. 1 a 2 ObčZ.

Hlavní účel ustanovení sleduje zachování rodinného závodu v majetku rodiny a těch jejích členů, kteří se účastní na jeho provozování. Ustanovení prvního odstavce míří především na případy, kdy má při dědění podle pořízení pro případ smrti dojít k rozdělení pozůstalosti z vůle zůstavitele rozhodnutím třetí osoby. Rovněž ustanovení druhého odstavce sleduje myšlenku, že rodinný závod má zůstat v rukou těch, k jejichž obživě slouží.

Text § 704 ObčZ zní:

Pro případ úmrtí vlastníka majetku, který tvoří rodinný závod, jestliže by bylo více dědiců a závod by bylo třeba rozdělit, je tedy určeno speciální ustanovení vylučující dědickou posloupnost na základě jiného dědického titulu určeného zákonem. Jde o to, aby byl rodinný závod udržován členy rodiny zúčastněnými na provozu tohoto závodu.

Ze stejného důvodu je upraveno i předkupní právo (není-li ujednáno jinak) pro případ zcizení rodinného závodu, to platí i pro případ zcizení spoluvlastnického podílu na rodinném závodu nebo pro případ zcizení věci, která má podle své povahy a dosavadního určení provozu rodinného závodu sloužit, a to trvale.

Jak vidíme, předkupní právo lze předem vyloučit. Vyloučení se může týkat celého rodinného závodu nebo spoluvlastnického podílu anebo stanovené věci.

Kromě uvedených otázek bylo třeba upravit i zánik účastenství na provozu. V důvodové zprávě můžeme číst, že zanikne-li účastenství člena rodiny na provozu rodinného závodu, má právo na vypořádání svého podílu na zisku a na přírůstcích. Zejména za situace, kdy provoz rodinného závodu trvá, by mohlo jednorázové vypořádání s odstupujícím členem rodiny představovat výrazný ekonomický zásah do rodinného hospodaření, proto se umožňuje rozložení platby odstupujícímu členu rodiny do splátek. Soudní kontrola se v daném případě jeví v zájmu ochrany slabší strany.

Zánik účastenství je regulován v ustanovení § 705 ObčZ.

Účast člena zanikne buď zcizením rodinného závodu, nebo tím, že přestane vykonávat práci pro rodinu či pro rodinný závod (ať již ze subjektivních či objektivních důvodů) anebo změní-li se právní důvod, ze kterého pokračuje ve výkonu práce v rodinném závodu. Není přitom rozhodné, komu je rodinný závod zcizen, popřípadě kdo ho získá.

Změnou právního důvodu lze rozumět například uzavření pracovněprávní smlouvy.

Ustanovení § 706 ObčZ konstatuje:

Aby platba z titulu zániku účastenství nebyla tíživá, zákon, jak jsme již uvedli, umožňuje provádění splátek. Současně je upravena i ochrana osoby, které zaniklo účastenství; splátky se mu nemohou vnutit, je zde zakotvena soudní ochrana.

Ochrana je současně stanovena i pro vlastníka a rozložení do splátek může soud schválit, i pokud nedošlo k jejich ujednání. Rozhodnutí bude odvislé od konkrétní situace a konkrétních důvodů.

Poslední ustanovení právní úpravy, tj. § 707 ObčZ určuje pravidlo pro rodinná společenství vzniklá bez ujednání.

Z důvodové zprávy zjišťujeme, že faktická rodinná společenství se řídí především vlastními zvyklostmi a praxí, jaké jsou v nich zavedeny. Provozování rodinných (obchodních) závodů, zejména zemědělských, podléhá navíc i místním zvyklostem, jakož i zvyklostem uplatňovaným v jednotlivých oborech podnikání. Ustanovení § 707 ObčZ na tuto praxi a zvyklosti odkazuje, ale zároveň stanoví, že zákonná ustanovení o rodinném závodu před nimi mají přednost.

Stručné ustanovení § 707 ObčZ upravuje:

Zde je zakotvena úpravy § 700-706 ObčZ. Jestliže to však právní úpravě neodporuje, řídí se takové rodinné společenství zvyklostmi a praxí v nich zavedenými. Pokud však jde o rodinná společenství, ve kterých jsou u daných otázek výslovná ujednání členů rodiny, potom se ustanovení § 707 ObčZ nepoužije.

V závěru připomínáme, že nestanoví-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Ustanovení § 700-707 ObčZ lze vítat, fungování rodinných závodů není totiž ojedinělé a zákon pro ně upravuje potřebná východiska. Návazně pak bude třeba zkoumat otázky zdaňování, účetnictví a evidence majetku.