Karel Marek

Současná právní úprava ŽZ člení živnosti na: – ohlašovací, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě ohlášení, těmito jsou živnosti řemeslné, vázané a živnost volná, – koncesované, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě koncese. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ . Podnikatel (živnostník) může mít více živnostenských oprávnění, v případě ohlašovací živnosti volné může oznámit či změnit více oborů činností této živnosti. V úvodu ŽZ je vymezeno, které činnosti nejsou živností podle tohoto zákona, ať už to jsou činnosti fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů, nebo činnosti vyhrazené zákonem pro podnikání výlučně právnickým osobám.

Pojednáním o novele Řádu Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (dále též jen „Řád“) účinné k 1. 1. 2023 navazujeme na náš dřívější příspěvek o Rozhodčím soudu (dále jen „RS“). Vycházíme z důvodové zprávy, kterou RS vydal. Novelizace by měla směřovat k modernizaci rozhodčího řízení a sjednocení praxe dosud neupravených institutů.

Článek se věnuje obchodním podmínkám, jejich vykládacím pravidlům a obchodním zvyklostem. Používání obchodních podmínek, obchodních zvyklostí a vykládacích pravidel, a to na úkor podrobné předpisové úpravy, považujeme za správné. Jak obchodní zvyklosti, tak obchodní podmínky či vykládací pravidla se přitom mohou měnit bez nároků na novelizace právních předpisů. Současně je třeba počítat i s některými obchodními zvyklostmi a obchodními podmínkami, které se používají shodně jak v mezinárodních, tak i tuzemských vztazích (např. u akreditivů či inkas, bankovních záruk apod.).

Zákon o zadávání veřejných zakázek byl dosud novelizován v omezeném rozsahu, a to především v souvislosti se změnou souvisejících zákonů. Nedocházelo tedy k zásadním změnám pravidel a provedené změny tak neměly významné dopady do procesu zadávání veřejných zakázek. Připravovaná novela byla iniciována Evropskou komisí. Evropská komise totiž na základě článku 258 Smlouvy o fungování Evropské komise zaslala České republice svoje „Odůvodněné stanovisko“ z důvodu „nesprávného provedení směrnic o zadávání veřejných zakázek 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25 EU“. Komise zastává názor, že některá uvedená ustanovení českého zákona o zadávání veřejných zakázek jsou v rozporu s ustanoveními uvedených směrnic, jelikož stanoví neoprávněné výjimky z uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a při širokém výkladu mohou představovat příčinu obcházení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

První část článku se zabývá vymezením právního pojmu dílo a pojmového aparátu, který se používá ve výstavbě. Dále se věnuje podstatným částem tohoto smluvního typu a dalším náležitostem smlouvy vč. možného použití smluvních podmínek FIDIC. Posléze se zaměří na práva a povinnosti smluvních stran. V souvislosti s rozvojem průmyslu, s průmyslovou revolucí 4.0 a odstraňováním následků koronakrize lze očekávat rozvoj investic. K tomu bude využíváno smluvního typu smlouvy o dílo. Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ “), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 občan. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “ nebo ObchZ“) s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (ZMO), jehož normativní konstrukce obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO. Aktuálním otázkám smlouvy o dílo se věnuje toto pojednání.

Základní ustanovení tohoto smluvního typu určuje, že smlouvou o péči o zdraví se zavazuje poskytovatel vůči příkazci pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno. O těchto otázkách pojednává tento článek.

Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním. Pojistník se zavazuje poskytnout pojistiteli pojistné. Tato smlouva se uzavírá pro zmírnění následků nahodilých událostí.

Ve druhé části pojednání o zákonné úpravě nájmu se zaměřujeme na zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu, nájmu družstevního bytu a nájmu služebního bytu.

Text pojednává o nájmu obecně, o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, pronájmu věcí movitých a o nájmu dopravního prostředku. Ustanovením o ubytování na přechodnou dobu (např. v hotelovém zařízení či studentské koleji) se již pojednání nevěnuje. Komentář zvláštních ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu bude následovat v samostatném pokračování příspěvku.

Článek se nejprve zabývá obecnými otázkami pachtu. Pojednává o základním ustanovení tohoto smluvního typu, o účelu pachtu, péči pachtýře jako řádného hospodáře a případných vadách na věci. Dále se věnuje zemědělskému pachtu a pachtu závodu.

Závěrečná část příspěvku k právním aspektům díla pojednává o způsobech řešení jeho vad, dále se zabývá zvláštními ustanoveními pro stavby a specifiky nehmotných děl. Na konci příspěvku je připojen výběr ze související judikatury.

Zatímco úvodní část příspěvku (Daně a právo v praxi č. 6/2018, s. 34) byla zaměřena na obecné aspekty díla, především stavebního, v tomto pokračování uvádíme práva a povinnosti zúčastněných stran, předmět a provedení díla a také možnosti při stanovení jeho ceny.

V souvislosti s tzv. rozvojem průmyslu – průmyslovou revolucí 4.0 – lze očekávat rozvoj investic. Z tohoto důvodu se následující příspěvek snaží také orientovat na technologické dodávky, které by zde měly být rozhodující, i když se též věnujeme širší problematice. Tyto dodávky budou vyžadovat smluvní zabezpečení za pomoci smluvních typů občanského zákoníku, ale i za pomoci nepojmenovaných smluv. Začasté se však budou uzavírat smlouvy kupní a zejména i smlouvy o dílo.

Obchodní ředitel velkého podniku a zároveň člen představenstva a. s. podepsal dopis, který měl zásadní význam pro plnění smluvních povinností daného podniku a současně akciové společnosti provozující tento podnik. 1. Jak se tento úkon (toto jednání) chová z pohledu obou smluv, když jeho obsah zjevně spadá pod rozsah obou funkcí – činností dotčené osoby. 2. Může taková činnost spadat pod rozsah odměny hrazené na základě té či oné smlouvy či v jakém poměru. 3. Není pochyb o tom, že při daném úkonu (při tomto jednání) šlo o plnění obou těchto funkcí. Lze například v takovém případě říci, že podíl odměny na dané činnosti je 50 : 50?

Zadávání veřejných zakázek je procesem, který je začasté – podle zákonné úpravy – nutné uskutečnit a který ústí do uzavření smlouvy (ať již pojmenované nebo nepojmenované; od 1. 1. 2014 se tyto smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že od 1. 11. 2016 je účinný nový zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který veřejné zakázky upravuje (je účinný jako celek; u některých ustanovení podle jeho § 279 nastane účinnost později) a zákon č. 135/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek , je vhodné této tematice aktuálně věnovat následující řádky. Je to z toho důvodu, že řada osob se běžně stává osobou činnou v zadávacím procesu a u dalších osob se tak může v budoucnu stát alespoň ad hoc nebo s těmito osobami mohou spolupracovat. Zadavatel se pak může řídit zákonem č. 134/2016 Sb. , i když by tuto povinnost obecně neměl.

Zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu. Je-li ujednáno, že zasílatel obstará pro příkazce od příjemce zásilky přijetí peněžních prostředků nebo že uskuteční jiný inkasní úkon dříve, než příjemci vydá zásilku nebo doklad umožňující se zásilkou nakládat, použijí se přiměřeně i ustanovení o dokumentárním inkasu. V následujícím příspěvku se opět zaměříme na právní úpravu smluv, které jsou v novém občanském zákoníku v rámci ustanovení nadepsaných Závazky ze smluv příkazního typu.

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. V následujícím příspěvku se zaměříme na právní úpravu smluv, které jsou v novém občanském zákoníku v rámci ustanovení nadepsaných Závazky ze smluv příkazního typu. Dalším smlouvám z této skupiny smluv se budeme věnovat v některém z našich dalších příspěvků.

Smlouva o zápůjčce [podle § 2390 až 2394 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)] se liší od smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze poskytnutí peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být nejen půjčení peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již jejím uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká s přenecháním, resp. odevzdáním, zapůjčených věcí vydlužiteli.

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dále také „obč. zák.“) nebudou moci všechny osoby shodně postupovat. Při výkladu právních jednání (právní jednání nahrazuje dosud vžitý pojem právní úkon) budeme totiž muset lišit jednání v právním styku podnikatelů.

1) Důvodová zpráva zpracovaná k občanskému zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) uvádí, že nová úprava má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. ) s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v platném občanském zákoníku je poplatné jeho původní koncepci z roku 1964 a vzoru občanského zákoníku z roku 1950 . V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (zákon č. 101/1963 Sb. , dále jen „ZMO“), jehož normativní konstrukce platný obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji v ZMO .