Možnosti elektronického doručování ve správním řízení

Vydáno: 25 minut čtení
Možnosti elektronického doručování ve správním řízení
Mgr.
Tereza
Drábková
Na úvod bych zdůraznila, že v řízeních před orgány veřejné moci může doručování dokumentů adresátům probíhat prostřednictvím dvou základních forem doručování, a to jednak listinnou (analogovou), nebo elektronickou (digitální) formou. Doručování lze dále členit na adresné doručování (neboli individuální)1) a neadresné doručování, přičemž obojí může probíhat listinnou i elektronickou formou. Při adresném doručování má adresát zpravidla větší možnost se s doručovanou písemností seznámit, oproti neadresnému doručování veřejnou vyhláškou, které nastupuje ve specifických, zákonem stanovených případech.
Při
adresném
doručování elektronickou formou komunikace může doručující orgán volit mezi dvěma způsoby:
-
prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nebo
-
na elektronickou adresu (email).
Při volbě listinné formy má doručující správní orgán na výběr také mezi dvěma způsoby doručování:
-
doručení samotným správním orgánem, nebo
-
doručováním zprostředkovaným, tzn. prostřednictvím obecního úřadu nebo jemu naroveň postavenému správnímu orgánu, policejního orgánu příslušného podle místa doručení, Obecní policie, je-li k řízení příslušný orgán obce2) a provozovatelem poštovních služeb.3)
Za
neadresné
doručování považuji doručování veřejnou vyhláškou, při němž musí být písemnost paralelně zveřejněna i na elektronické úřední desce správního orgánu.4)
Pro lepší orientaci uvádím tabulku:
Forma
Typ
Způsob
Atribut
Listinná
Neadresně
Veřejná vyhláška, úřední deska
Adresně
Osobně
Zprostředkovaně
- pošta
Doporučeně do vlastních rukou
Doporučeně (nikoli do vlastních rukou)
Obyčejně: s podacím lístkem / bez podacího lístku
- Policie ČR
- Obecní policie
Elektronická
Neadresně
Elektronická úřední deska
Adresně
ISDS
Doporučeně do vlastních rukou
Elektronická pošta
Listinná forma komunikace je pomalu, ale jistě, nahrazována elektronickou. Tento vývoj urychlilo zavedení informačního systému datových schránek (dále jen „ISDS“) a s ním zásada přednostního doručování do datové schránky,5) přičemž vedle datové schránky je dále možné za stanovených podmínek doručovat na požádání účastníka prostřednictvím emailové korespondence.6)
1) Přednostní doručování do datové schránky7)
Komplexní úpravu obsahuje zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZDS“), ostatní právní předpisy upravující doručování na něj pouze odkazují.8) Pořadí způsobů doručení dle jednotlivých právních předpisů zůstává zachováno.9)
Povinnost orgánů veřejné moci doručovat přednostně prostřednictvím datových schránek vyplývá ze znění § 17 odst. 1 ZDS:
„Umožňuje-li to povaha dokumentu
10)
, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.“
Obligatorně se doručuje prostřednictvím datové schránky při obousměrné komunikaci orgánů veřejné moci (dále jen „OVM“) navzájem a při komunikaci OVM s fyzickými a právnickými osobami, které mají zpřístupněnu datovou schránku, ať už zřízenou na základě zákona (tj. z moci úřední), či dobrovolně (tj. na žádost).11)
Komunikace prostřednictvím datové schránky je pak
fakultativní
při provádění úkonů fyzickými a právnickými osobami vůči OVM a při komunikaci osob mezi sebou.12)
Jedná se o prioritní způsob doručování, který má přednost před všemi ostatními způsoby doručování (elektronickými i listinnými), vyjma případů doručování na místě13) a veřejnou vyhláškou.14)
ZDS podmiňuje použití datové schránky v § 17 odst. 1 povahou dokumentu. K dokumentům, jejichž povaha neumožňuje doručení prostřednictvím ISDS, se řadí cenné papíry, směnky a šeky, osobní doklady (občanský průkaz), dokumenty s ochrannými prvky (vodoznak, pečeť), v § 1 odst. 2 ZDS je vyloučena jeho použitelnost na dokumenty obsahujících utajované informace, ani ty nelze doručit prostřednictvím datové schránky.15)
Na doručování do datové schránky jsou navázány specifické instituty, jako je
fikce
doručení do datové schránky po marném uplynutí 10denní lhůty podle § 17 odst. 4 ZDS16) a s ní související institut žádosti o vyslovení neúčinnosti doručení do datové schránky podle § 17 odst. 5 ZDS.17) Dále ISDS poskytuje specifické formy elektronického zabezpečení, a to připojením kvalifikovaného časového razítka18) a/nebo připojením elektronické značky,19) ZDS také obsahuje ustanovení o tzv. autorizované konverzi dokumentů.20) Vedle těchto institutů zakotvených v ZDS, na doručování do datové schránky dopadá ještě tzv. materiální zásada doručení aplikovaná jak ÚS, tak i NSS21) a to i při nedodržení priority doručení do datové schránky.22)
S doručováním do datové schránky je také úzce spjat pojem
okamžik doručení
. Při určování okamžiku doručení je nutné posuzovat, zda je příjemcem OVM či nikoliv. Na fyzické osoby, fyzické osoby podnikající a právnické osoby se vztahuje § 17 odst. 3 ZDS, kdy těmto osobám je doručeno faktickým přihlášením osoby, která má k písemnosti přístup, anebo fikcí doručení desátým dnem ode dne dodání dokumentu (datové zprávy) do datové schránky podle § 17 odst. 4 ZDS.
Doručením dokumentu se z elektronické dodejky stává
elektronická doručenka
, na které jsou s přesností na vteřiny zachyceny základní informace o datové zprávě a jejím průchodu ISDS.23) O okamžiku dodání datové zprávy, jimž se rozumí okamžik, od něhož se nachází datová zpráva v dispozici příjemce, tedy je dostupná v jeho datové schránce, je odesílatel informován v oznámení zaslaném prostřednictvím ISDS.24) Přímo na doručence je výslovně uvedeno, že v případě, kdy je příjemcem datové zprávy OVM vystupující v postavení OVM, byla mu datová zpráva doručena okamžikem dodání, v ostatních případech nastupuje účinek doručení přihlášením oprávněné osoby nebo osoby pověřené.25)
Pro OVM platí opakovaně judikovaný názor,26) že dokument je doručen OVM okamžikem dodání datové zprávy do schránky OVM, protože:
„není přijatelné, aby orgán veřejné moci (zde soud) vlastním postupem (zejména svým pasivním přístupem či nečinností – nepřihlášením oprávněné osoby do datové schránky) určil okamžik, kdy mu bude podání účastníka řízení předáno, tedy kdy z procesněprávního hlediska vyvolá účastníkem zamýšlené důsledky. To vše navíc v situaci, kdy podání účastníka je dodáno do datové schránky orgánu veřejné moci, a tedy se objektivně a fakticky nachází v jeho dispoziční sféře“.
27)
Ke shodnému názoru se přiklonil i poradní sbor ministra vnitra ČR, který jej opřel o skutečnost, že účastník po okamžiku dodání jím odesílané písemnosti do datové schránky OVM nemůže nijak ovlivnit další práci s datovou zprávou, např. i to, zda ji podatelna odeslala příslušné osobě, a zda s ní ona osoba vůbec začala pracovat a seznámila se s jejím obsahem. OVM by tak mohl svou činností nebo lépe řečeno nečinností sám určit okamžik doručení.28) Proto je třeba v souladu s principem ochrany účastníků, zaujmout výklad svědčící v jejich prospěch.29),30) Stejný výklad, ohledně okamžiku dodání, se použije i v případě, kdy OVM doručuje v postavení účastníka řízení písemnost jinému OVM (např. soudu), a kdy tedy bude též za okamžik doručení považován okamžik dodání do datové schránky.31)
Při posuzování okamžiku doručení se všemi jeho účinky a rozsahu zpráv, na které se tyto účinky vztahují, je třeba vzít v úvahu i rozsah oprávnění osoby, jež se do datové schránky přihlásila, neboť:
„dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu“.
32) Úspěšným přihlášením osoby oprávněné33) dojde k doručení všech dodaných zpráv do datové schránky, od posledního přihlášení.34) Osobou oprávněnou je v případě datových schránek fyzické osoby osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena, v datových schránkách právnických osob májí toto postavení členové statutárních orgánů. Stejný účinek z pohledu doručení má přihlášení osoby pověřené s právem „číst všechny zprávy“. Z rozsahu pověření mohou být vyjmuty zprávy určené do vlastních rukou, k jejichž doručení pak nedochází, jedná se o případ osoby pověřené s oprávněním „číst zprávy“.35)
Datová schránka nabízí i možnost fyzickým a právnickým osobám spolu soukromoprávně komunikovat, v tomto případě okamžik doručení nastává přihlášením osoby oprávněné k přístupu do datové schránky.36)
2) Doručování prostřednictvím emailu
Úprava
relevantní
pro konkrétní řízení je roztříštěna v mnoha právních předpisech, přičemž se bude aplikovat:
-
ve správním řízení ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podle něhož lze na žádost účastníka doručovat na elektronickou adresu, pokud tuto možnost nevyloučil zákon a umožňuje to povaha věci,
-
ve správním řízení soudním ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“),37) a
-
v občanském soudním řízení § 46 odst. 2 a 46a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „občanský soudní řád“), za předpokladu, že adresát požádal o doručování na e-mailovou adresu nebo s tím souhlasil.38)
Účastník může dle výše uvedené právní úpravy požádat o doručování na elektronickou adresu, kterou sdělil správnímu orgánu (nebo soudu), jenž vede řízení. Jedná se zejména o opatření sloužící k urychlení řízení, použitelné je jen na případy, kdy nelze využít datovou schránku.
Při doručování na email nachází široké uplatnění tzv.
elektronický podpis
. Stěžejní úpravu obsahuje zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších předpisů (dále jen „ZOE“),39) který upravuje prostý, zaručený a uznávaný elektronický podpis.40),41) Připojení elektronického podpisu k datové zprávě zaručuje, že každá následná změna dat bude zjistitelná.42) Tato integrita datové zprávy je velmi důležitou vlastností elektronického podpisu. Je tím zajištěna neporušitelnost datové zprávy, neboť jakékoliv i drobné změny provedené po připojení podpisu způsobí porušení obsahu datové zprávy,43) které je snadno zjistitelné. Po připojení elektronického podpisu nebo elektronické značky44) není možné provádět žádné změny obsahu datové zprávy.
V rámci řízení před orgány veřejné moci se uplatní především uznávaný elektronický podpis, neboť § 11 ZOE stanoví povinnost jej používat45) při komunikaci s orgány veřejné moci. Při doručování tedy platí obousměrné uznávání elektronického podpisu a elektronické značky.46) Pro doručování orgánů veřejné moci účastníkům je v § 69 odst. 3 správního řádu zakotvena povinnost úřední osoby, doručuje-li na žádost účastníka rozhodnutí elektronicky, opatřit jej svým uznávaným elektronickým podpisem. Tento podpis je připojen namísto otisku úředního razítka. Obdobně občanský soudní řád v § 158 odst. 1 vyžaduje připojení elektronického podpisu soudce na elektronickém vyhotovení rozsudku. Naopak soudní řád správní tuto povinnost u rozsudku nestanoví.47)
Uznávaným elektronickým podpisem lze dnes nahradit i úředně ověřený podpis, v případech, kdy je to zákonem výslovně umožněno.48) Samotný ZOE takovou možnost neobsahuje.49)
Podle doporučení Ministerstva vnitra ČR lze doručování na zvolenou elektronickou adresu využít při doručování přístupových údajů k datové schránce, jestliže adresát pobývá v zahraničí, neboť takové doručení, namísto jejich uložení u držitele poštovní licence, může přispět k urychlení řízení.50)
V § 19 odst. 8 správní řád výslovně stanoví, že v případě doručování písemností určených do vlastních rukou na účastníkem zvolenou elektronickou adresu nastává okamžik doručení až potvrzením převzetí písemnosti účastníkem, a to zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Pokud účastník takto nepotvrdí přijetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy,51) okamžik doručení nenastane a správní orgán písemnost doručí, jako by adresát o tuto možnost doručení nepožádal.52)
Obdobnou úpravu obsahuje i občanský soudní řád, který v § 47 stanoví neúčinnost doručení na zvolenou elektronickou adresu,53) pokud adresát nepotvrdil na výzvu soudu doručení písemnosti do 3 dnů od jejího odeslání datovou zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem, nebo pokud se písemnost vrátila soudu jako nedoručitelná. Doručovat na zvolenou elektronickou adresu lze podle správního řádu pouze a jedině na požádání účastníka, dle občanského soudního řádu postačí, pokud s tím účastník vyslovil souhlas.54) V této souvislost je třeba poukázat na úpravu zakotvenou v § 101g odst. 5 a § 110k odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2016, který za okamžik doručení výzvy i na elektronickou adresu stanoví v rozporu se všemi principy a zákonnou úpravou elektronického doručování v ostatních právních předpisech okamžik odeslání zprávy správcem daně.
Komplikace mohou nastat, pokud doručil orgán veřejné moci účastníku elektronické rozhodnutí s uznávaným elektronickým podpisem, jehož kvalifikovaný certifikát, na kterém je založen, expiroval. Takové rozhodnutí není bez dalšího nicotné55) nebo nezákonné, ale správní orgán bude muset účastníkovi zaslat nový stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí za předpokladu, že:
„[a]bsence platného elektronického podpisu (...)představuje jen formální vadu, která podstatným způsobem nesnižuje důvěru v obsahovou jednoznačnost rozhodnutí a jeho soulad se zákonem.“
56)
3) Závěrečné srovnání obou forem
Elektronickou formou může doručování tedy probíhat dvěma způsoby, přičemž jak jeden tak i druhý mají své výhody i nevýhody, v rámci srovnání bych zdůraznila následující. Elektronicky podepsaný email také garantuje neměnnost a neporušitelnost stejně jako věrohodnost původce, jak je tomu u datových schránek, avšak u emailu není taková míra jistoty doručení jako při doručování prostřednictvím ISDS57) a není v tomto smyslu ani stanovena žádná garance ze strany provozovatelů emailových serverů. Mezi negativní vlastnosti e-mailu tedy patří nezaručenost doručení, neověřitelnost odesílatele a nedůvěryhodnost data a času odeslání.58)
Používání datové schránky je bezpochyby bezpečnější, neboť zatím není znám žádný případ, kdyby tzv. hackeři pronikli neoprávněně do datové schránky, a lze je i považovat z pohledu uživatele za snadnější, neboť u nich není třeba připojovat uznávaný elektronický podpis.
U e-mailu je na druhou stranu jednodušší správa, organizace a vyhledávání a u většího počtu emailů snazší uspořádání. Nicméně i datovou schránku je možné si uspořádat podobně jako email například prostřednictvím aplikace Outlook konektor. Výhodou elektronického podpisu je možnost jeho použití v celé EU, zatímco datové schránky nelze použít jinde než v řízení probíhajícím před orgány veřejné moci v České republice. Někdy se bez elektronického podpisu obejít nelze, například při podání prostřednictvím portálu Ministerstev.59)
Další odlišnosti spočívají v samotném pojetí ISDS. Systém ISDS je uzavřený zabezpečený systém na rozdíl od daleko volnějšího a otevřenějšího světa emailové korespondence. Poskytuje záruku přenosu datových zpráv. Obsahuje ověřitelné údaje, tj. evidenci událostí typu podání, dodání a doručení. Eviduje údaje pro dodejky a doručenky včetně např. toho, jakým způsobem došlo k doručení, zda přihlášením oprávněné osoby, fikcí a i zda datovou zprávu otevřela spisová služba. Na druhou stranu je potřeba respektovat omezení velikosti zpráv (20 MB), zatímco u emailu zásadní omezení nejsou. Na rozdíl od emailu neumožňuje datová schránka ve zprávě volné psaní textu, který je nutno vložit v podobě přílohy datové zprávy. Datové schránky používají formát „zfo“, který je do značné míry exkluzivní, a pro jeho zpracování je potřeba mít vhodné nástroje (např. Software 602 Formfiller). Systém ISDS pracuje ověřitelným způsobem s omezeným okruhem uživatelů, tj. oprávněných a pověřených osob, zatímco u emailu si příjemce zprávy nikdy nemůže být stoprocentně jistý tím, kdo předmětný email doopravdy odeslal. Cenový rozdíl při používání ISDS je v případě používání služby Poštovních datových zpráv při komunikaci mezi soukromými osobami.60)
Z hlediska doručování ISDS zaručuje jednak integritu doručovaného dokumentu, jednak autentizaci zúčastněných osob (odesílatel i příjemce) a ověřitelnost podstatných událostí.61)
Domnívám se, že k celkovému zpřehlednění situace by pomohlo především zvýšení právního povědomí a
edukace
občanů a OVM ohledně nově zaváděných forem elektronické komunikace.
1 Zákon používá u adresného (individuálního) doručení pojem „jednotlivě“ viz § 144 odst. 6 správního řádu.
2 K tomu JEMELKA, Luboš; PONDĚLÍČKOVÁ, Klára; BOHADLO, David.
Správní řád: komentář
. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 74. ISBN 978-807-4004-018, uvádí:
„pouze orgány obce a nikoli orgány kraje nebo jiné správní orgány“.
3 Podle § 19 odst. 2 správního řádu:
„Správní orgán zvolí takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost dodat poštovní zásilku obsahující písemnost způsobem, který je v souladu s požadavky tohoto zákona na doručení písemnosti.“
Podrobně zákon o poštovních službách.
7 Informace, včetně seznamu držitelů datových schránek, lze nalézt na Jednotném portálu veřejné správy, dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/ a pod záložkou eGovernment dostupné z: http://www.mvcr.cz/datove-schranky.aspx.
8 Viz § 19 odst. 1 správního řádu, který stanoví přednostní doručení do datové schránky, dále § 46 odst. 1 občanského soudního řádu, který odkazuje na zákon o datových schránkách a § 42 daňového řádu.
10 Pojem „dokument“ viz § 2 písm. e) zákona o archivnictví.
13 Například § 143 odst. 2 správního řádu, který zakotvuje ústní formu rozhodnutí na místě, dále § 150 odst. 5 téhož zákona o uložení příkazu na místě, též usnesení o předvedení podle § 60 odst. 1 téhož zákona je třeba doručit předváděné osobě na místě. Dále předání rozhodnutí v průběhu ústního jednání podle § 49 správního řádu.
14 Například podle § 144 správního řádu doručuje-li se v řízení s velkým počtem účastníků.
15 Dále § 17 odst. 7 ZDS, který vylučuje komunikaci mezi OVM prostřednictvím ISDS, je-li mezi nimi z důvodů bezpečnosti zavedena jiná forma elektronické komunikace.
16 Upozorňuji, že na běh této lhůty se neuplatní obecné předpisy upravující počítání času, viz rozhodnutí NSS ze dne 16. 5. 2013, čj. 5 Afs 76/2012-28, ve kterém NSS vyloučil pravidla pro počítání času v daňovém řádu na lhůtu podle ZDS.
17 Dle terminologie § 24 odst. 2 správního řádu se jedná o
„neplatnost doručení“
. V daňovém řízení institut neúčinnosti doručení upravuje § 48, přičemž podle § 42 daňového řádu se při doručování datovou schránkou uplatní ZDS jako
lex specialis
. Podle Generálního finančního ředitelství a NSS se úprava správního řádu nepoužije. Podle názoru NSS se touto speciální úpravou nebude řídit vše, např. na fikci doručení se použije obecná úprava.
18 Definice je obsažena v § 2 písm. r) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších předpisů. Rozumí se jím
„datová zpráva, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem, a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem“.
19 Ta je definována v § 4 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších předpisů
„Uznávanou elektronickou značkou se rozumí elektronická značka založená na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.“
20 Definici obsahuje § 22 odst. 1 ZDS. Jedná se o obousměrný proces, spočívající buď v převedení listinného dokumentu do elektronického, nebo naopak, přičemž zároveň je i ověřena obsahová shoda těchto dokumentů stvrzená ověřovací doložkou.
21 Viz rozhodnutí NSS Boh. A 779/21, ve kterém NSS judikoval, že
„Nesprávné doručení rozhodnutí správního úřadu je bez významu, dostalo-li se předmětné rozhodnutí, třebas oklikou, přece do pravých rukou strany.“
, dále rozhodnutí NSS ze dne 6. 3. 2009, čj. 1 Afs 148/2008-73, ve kterém NSS došel k závěru, že
„nelze přijmout formalistický a účelový přístup těchto účastníků, jakož ani formalistickou interpretaci těchto předpisů (...). Je-li totiž adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta.“
22 K pochybení správního orgánu, který doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb namísto do datové schránky adresáta, např. rozhodnutí NSS ze dne 29. 6. 2011, čj. 8 As 31/2011-88, dále viz rozhodnutí NSS ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95.
23 Tj. ID zprávy, označení odesílatele a příjemce, obecné informace jako věc, číslo jednací, spisová značku, určení o jaký typ doručení se jedná a samozřejmě informace o dodání a doručení.
25 Popřípadě přihlášení pomocí aplikace třetí strany (elektronický systému spisové služby, tj. software spisové služby) pomocí systémového certifikátu viz § 29 ZDS. Podrobně Provozní řád ISDS.
26 Například rozhodnutí NSS ze dne 16. 7. 2008, čj. 3 As 6/2008-96 a rozhodnutí NSS ze dne 23. 11. 2011, čj. 5 As 102/2011-61.
27 Rozhodnutí NSS ze dne 15. 7. 2010, čj. 9 Afs 28/2010-79. Dále nález ÚS ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 3518/11, ve kterém ÚS jednoznačně judikoval, že:
„Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.“
28 Viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 7. 2010, čj. 9 Afs 28/2010-79 NSS.
29 Viz Určení okamžiku učinění podání orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky.
Závěry Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu
. 2009, č. 84. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimu-radu.aspx.
30 ÚS aplikoval stejný princip i na podání učiněná emailem a vyloučil, že by dnem doručení podání prostřednictvím elektronické pošty byl až den předání tohoto podání mezi pracovišti soudu, viz nález ÚS ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. I. ÚS 750/06.
31 Viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 7. 2010, čj. 9 Afs 28/2010-79.
33 Osoby oprávněné nalezneme v § 8 ZDS.
34 Pro připomenutí – účinky doručení jsou obdobné jako u doručení do vlastních rukou.
35 Usnesení ÚS ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2594/11.
36 Viz § 18a ZDS.
37 Ustanovení podmiňuje doručování prostřednictvím veřejné datové sítě dodržením priority doručování do datové schránky.
38 Není stanoveno, zda je potřeba výslovného souhlasu, nebo stačí konkludentní, např. uvedení dané adresy na podání.
39 Zákon vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. 12. 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy. Tato směrnice byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“). Toto nařízení, resp. jeho převážné části, nabydou účinnosti již 1. 7. 2016 a dále dojde ke zrušení ZOE a jeho nahrazení novým
zákonem o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a o změně některých zákonů
40 Zaručený a uznávaný elektronický podpis dále v textu podřazuji pod souhrnný pojem „elektronický podpis“.
41 eIDAS přináší kromě dalšího i novou terminologii, a to konkrétně pojem „
kvalifikovaný elektronický podpis
43 Neporušitelnost zajišťuje otisk celého dokumentu (tzv. hash), čímž se diametrálně liší od tradičního podpisu.
45 Nebo elektronickou značku.
47 Ač u elektronického předvolání v § 43 odst. 1 požadavek elektronického podpisu stanoví.
48 Například § 180 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, prohlášení o majetku, § 22 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, návrh na zápis v elektronické podobě.
49 Srovnej MATES, Pavel; Vladimír, SMEJKAL.
E-government v České republice: právní a technologické aspekty
. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Leges, 2012, s. 254. ISBN 978-80-87576-36-6. Autoři uvádí, že
„Mimo to nelze v digitalizované podobě pořizovat dokumenty, u nichž zákon stanoví, že podpisy na nich musí být úředně ověřeny (...) zákon č. 227/2000 Sb, o elektronickém podpisu, zatím neobsáhl takovou právní úpravu, aby nahradil úředně ověřený podpis, pouze vytvořil alternativu k podpisu vlastnoručnímu.“
50 Viz Doporučení Ministerstva vnitra ČR pro orgány veřejné moci i pro právnické a fyzické osoby ze dne 1. 11. 2012, Datové schránky a činnost správních orgánů, s. 18–19. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/datove-schranky-a-cinnost-spravnich-organu-871401.aspx.
52 Srovnej SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel.
Doručování v soudním řízení
. Praha: Linde, 2009, s. 139. ISBN 978-80-7201-777-5. Autory označeno za „fikcí nedoručení“.
53 § 46 odst. 2 občanského soudního řádu stanoví povinnost účastníků zároveň uvést akreditovaného poskytovatele, který mu vydal kvalifikovaný certifikát, nebo jej předložit.
54 § 46a odst. 2 občanského soudního řádu podmiňuje použitelnost doručení na elektronickou adresu souladem se zákonem a povahou věci.
55 Nicotnost rozhodnutí viz rozhodnutí NSS ze dne 27. 10. 2004, čj. 3 Azs 277/2004-70. Dostupný z: www.nssoud.cz.
56 Viz Závěr č. 124 ze zasedání poradního sboru Ministra vnitra ČR ke správnímu řádu ze dne 22. 3. 2013, Právní účinky doručení rozhodnutí v případě neplatného elektronického podpisu.
57 Z toho důvodu se např. musí doručení prostřednictvím e-mailu následně potvrzovat podle § 19 odst. 8 správního řádu.
58 Viz LECHNER, Tomáš.
Elektronické dokumenty v právní praxi
. Praha: Leges, 2013, s. 153. ISBN 978-80-87576-41-0.
59 Například daňový portál Ministerstva financí ČR, nebo portály zdravotních pojišťoven. Viz VODIČKA, Milan. Digitálně se správcem daně.
Daňový expert,
2015, č. 2. Autor potvrzuje, že
„Email je také nutný při využití systému navrácení daně z přidané hodnoty na Daňovém portálu Finanční správy ČR.“
60 Viz KORBEL, František. Datová schránka a doručování. [online, prezentace]. Praha, Brno: Česká advokátní komora, 2012. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=8135.
61 Srovnej BUDIŠ, Petr; HŘEBÍKOVÁ Iva.
Datové schránky: fungování, doručování, bezpečnost, návody
. Olomouc: ANAG, 2010, s. 155. ISBN 978-80-7263-617-4.