Vyplácení podílu na zisku fyzickým osobám

Vydáno: 8 minut čtení

Dle § 34 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZOK “), náleží právo na podíl na zisku především společníkům. Zákon o obchodních korporacích však připouští možnost, aby byl ve společenské smlouvě/stanovách rozšířen okruh osob, kterým může být podíl na zisku vyplacen. Podíl na zisku je tedy možné vyplatit nejen společníkům, ale také statutárním orgánům, zaměstnancům či osobám, které stojí vně společnosti – osobám, jež nevlastní žádný podíl na obchodní korporaci. Tyto osoby můžeme rozdělit na dvě skupiny – zaměstnance a ostatní fyzické osoby, přičemž za zaměstnance je považována osoba, která pobírá příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) (např. i jednatel pobírající odměnu za výkon své funkce).

Vyplácení podílu na zisku fyzickým osobám
Ing.
Lenka
Zachardová
 
Daňové souvislosti vyplácení podílu na zisku fyzickým osobám, které nejsou společníky
U zaměstnanců se výplata podílu na zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, u ostatních fyzických osob se příjem v podobě podílu na zisku považuje za kapitálový příjem, který se zdaňuje srážkovou daní. V obou případech nevzniká fyzickým osobám povinnost podat daňové přiznání.
Není žádnou novinkou, že v České republice dochází při výplatě a zdanění podílů na zisku (dividend) k dvojímu zdanění zisku – na straně obchodní
korporace
je zdaněn zisk 19% daní z příjmů právnických osob a při výplatě fyzické osobě dalšími 15% z již zdaněného zisku.
 
Tuzemská fyzická osoba jako příjemce podílu na zisku/dividendy
Nejprve se zastavme u zaměstnanců – jako příklad si uveďme jednatele, který majetkový podíl na společnosti nevlastní, a proto se na jeho podíl na zisku hledí jako na příjem ze závislé činnosti. Příjem v podobě podílu na zisku jednatele (zaměstnance) se zahrne do hrubé mzdy za příslušný měsíc a kromě daně z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15% odvede i pojistné na sociální a zdravotní pojištění (11%). Pojistné na sociální a zdravotní pojištění samozřejmě odvede i zaměstnavatel (34%). Náklad na sociální a zdravotní pojištění bude u zaměstnavatele daňovým nákladem v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. f) ZDP, mzdový náklad odpovídající výši dividendy bude ovšem nákladem nedaňovým podle § 25 odst. 1 písm. e) ZDP. Z výše uvedeného je zřejmé, že tato forma výplaty podílu na zisku je za současných daňových podmínek velmi nevýhodná, a pro zaměstnavatele je proto výhodnější motivovat své zaměstnance prostřednictvím klasických odměn/prémií.
Pokud bude podíl na zisku vyplacen manželce jednatele – tedy osobě, která stojí vně společnosti, bude zisk zdaněn jako příjem z kapitálového majetku. Podle současného znění § 8 odst. 1 písm. a) ZDP se za příjmy z kapitálového majetku – pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) nebo § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (příjmy ze samostatné činnosti – podíl na zisku společníka v. o. s. a komplementáře k. s.) – považují podíly na zisku z obchodní
korporace
.
Zdanění podílů na zisku upravuje § 36 ZDP. Z podílu na zisku je dle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 1 třeba odvést srážkovou daň ve výši 15% u fyzické osoby (daňového rezidenta), tzn. že částka je vyplacena v čisté výši. Jedná se o tzv. daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby (§ 38d ZDP).
Porovnání zdanění podílů na zisku u zaměstnanců a u ostatních fyzických osob si ukážeme na následujícím příkladu.
Příklad 1
Zdanění podílu na zisku u zaměstnance
Valná hromada obchodní
korporace
schválila dne 15.5.2015 účetní závěrku roku 2014 s výsledkem hospodaření ve výši 5 mil. Kč a současně v souladu se společenskou smlouvou rozhodla o výplatě podílu na zisku jednateli, české fyzické osobě s bydlištěm v České republice, ve výši 500 000 Kč, a to ve mzdě za květen.
 I---------------------------------------------I------------------------------I I Zaměstnanec/jednatel                        I          500 000 Kč          I I---------------------------------------------I------------------------------I I SP a ZP podíl zaměstnance (11% )            I          55 000 Kč           I I---------------------------------------------I------------------------------I I Daň z příjmů fyzických osob (15% ) -        I         128 049 Kč*          I I superhrubá mzda                             I                              I I---------------------------------------------I------------------------------I I Netto příjem                                I          316 951 Kč          I I---------------------------------------------I------------------------------I I Náklady zaměstnavatele na SP a ZP (34% )    I   170 000 Kč daňový náklad   I I---------------------------------------------I------------------------------I I Hrubá mzda (podíl na zisku)                 I 500 000 Kč nedaňový náklad** I I---------------------------------------------I------------------------------I   * Daň je navýšena o solidární zvýšení daně. Abstrahujeme od všech slev na dani z příjmů fyzických osob.   ** Z této částky odvede zaměstnavatel daň z příjmů právnických osob ve výši 19% . 
Pokud by zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci/jednateli klasickou prémii, budou odvody stejné, ale veškeré mzdové náklady zaměstnavatele budou daňově účinné.
Příklad 2
Zdanění podílu na zisku u ostatních osob
 I-----------------------------I----------------------------I I Ostatní fyzické osoby       I        500 000 Kč          I I-----------------------------I----------------------------I I 15% srážková daň            I         75 000 Kč          I I-----------------------------I----------------------------I I Netto příjem                I        425 000 Kč          I I-----------------------------I----------------------------I 
 
Zahraniční fyzická osoba jako příjemce podílu na zisku/dividendy
Pokud podíl na zisku obdrží daňový nerezident, je třeba postupovat v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění. V případě, že se bude jednat o příjem ze závislé činnosti, bude postup zpravidla obdobný, jak je uvedeno ve výše uvedeném případě. I pokud zaměstnanec (daňový nerezident) nebude v České republice účasten povinného pojištění, bude potřeba zvýšit základ daně o „fiktivní pojistné“, které by byl zaměstnavatel povinen hradit, pokud by zaměstnanec českého pojištění byl účasten.
V případě, že se bude jednat o podíl na zisku, bude se postupovat dle čl. 10 – Dividendy příslušné smlouvy. V určitých situacích tedy může docházet k tomu, že se v důsledku aplikace smlouvy o zamezení dvojímu zdanění sníží sazby srážkové daně na 10, 5 nebo 0%, a to hlavně u právnických osob držících alespoň 10% nebo 25% základního kapitálu.
Co se týče nerezidentů, kteří nejsou z jiného členského státu EU nebo ze státu, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, může příjem z podílu na zisku české obchodní
korporace
podléhat zdanění v České republice ve výši 35%.
 
Okamžik sražení srážkové daně
Pravidla pro uplatňování srážkové daně jsou vymezena v § 38d ZDP. Srážkovou daň sráží obchodní
korporace
při výplatě, poukázání či připsání ve prospěch osoby, jíž je podíl na zisku vyplácen. U příjmů plynoucích z podílů na zisku je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.
Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku – jedná se o obecnou lhůtu pro vyúčtování upravenou daňovým řádem. Pokud byl tedy podíl na zisku vyplacen v průběhu roku 2015, musí být vyúčtování podáno do 1.4.2016. Pozor, lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
 
Splatnost podílu na zisku
Podíl na zisku je splatný 3 měsíce od rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady jinak (§ 34 odst. 2 ZOK). Vyplácí se v penězích, ale společenská smlouva může určit i nepeněžitou formu, např. majetek.
 
Lze z účetní závěrky zjistit, zda byly vyplaceny podíly na zisku?
Povinností účetní jednotky (obchodní
korporace
) je zasílání účetní závěrky do sbírky listin. Zda byly nějaké podíly vyplaceny, lze zjistit z výkazu Rozvaha v plném rozsahu v pasivech na řádku č. 84 nebo 82, v případě zálohy na podíl na zisku na řádku č. 124. Pokud je rozvaha sestavována ve zjednodušeném rozsahu, najdeme podíly na zisku v řádku č. 18, případně 19 a 26. Je nutné porovnávat údaje z běžného a minulého účetního období.
 
Závěr
Výplata podílu na zisku je u většiny společností každoroční rutinou, nejedná se o příliš velkou administrativní zátěž. Při motivování zaměstnanců a jednatelů, kteří nevlastní podíl na obchodní korporaci, je však potřeba brát v úvahu i negativní daňové dopady.