Daňová problematika záloh na výplatu podílu na zisku

Vydáno: 10 minut čtení

Ohledně záloh na podíl na zisku toho již bylo v odborném tisku napsáno mnoho. V řadě článků byla věnována pozornost otázkám, které nejsou jednoznačně řešeny zákonem o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. ) ani zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb. ). Jedná se například o podmínky, za kterých statutární orgán společnosti může zálohu na podíl na zisku vyplatit, jaké je přípustné stáří zatímní závěrky nebo zda mají povinně auditované společnosti povinnost nechat zatímní závěrku ověřit auditorem. Oproti tomu informací k problematice zdanění záloh na podíl na zisku není mnoho. Cílem tohoto článku je shrnout poznatky související se zdaněním záloh na podíl na zisku a upozornit na vybrané problémové oblasti.

Daňová problematika záloh na výplatu podílu na zisku
Miroslav
Kocman,
daňový poradce, Rödl & Partner
Zatímco zdanění vypláceného podílu na zisku je zákonem o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) jednoznačně upraveno, u záloh na podíl na zisku tomu tak není. Schází jasná informace o tom, zda a za jakých podmínek má být u vyplacené zálohy na podíl na zisku sražena daň. Komentář k § 19 odst. 1 písm. ze) až zi) v pokynu GFŘ D-22 uvádí, že okamžikem, ke kterému je posuzováno splnění podmínek pro osvobození podílů na zisku vyplácených českou dceřinou společností, je den rozhodnutí valné hromady české dceřiné společnosti o výplatě podílů na zisku (zálohy na podíl na zisku) nebo den roz