V § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je uvedeno, že pokud neuplatní poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP , ve výši: a) 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, b) 60% z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, c) 40% z příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů z jiné samostatné činnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč, d) 30% z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.
Výdajové paušály fyzických osob za zdaňovací období roku 2014
Ing.
Miloš
Kořínek
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. To znamená, že v dodatečném přiznání nelze uplatnit výdaje ve skutečné výši, když poplatník v řádném daňovém přiznání uplatnil výdaje paušální.
Jestliže uplatní poplatník výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Také bychom chtěli připomenout, že poplatníci s příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, kteří mají příjmy ne jako zemědělští podnikatelé (ostatní příjem podle § 10 ZDP), si k těmto příjmům mohou uplatnit paušální výdaje shodně s § 7 odst. 7 ZDP (paušální výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů).
Před rozhodnutím, zda použít paušál nebo výdaje ve skutečné výši, je potřebné posoudit a propočítat, která varianta je výhodnější nebo alespoň méně nevýhodná. Nejprve si připomeneme, jak lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společné domácnosti v případě uplatnění paušálních výdajů. Úpravu najdeme v § 35ca ZDP. Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže:
a)
snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b),
b)
uplatnit daňové zvýhodnění.
O daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku poplatník přijde, pokud v roce 2014 uplatní výdaje v procentní výši k příjmům z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu a součet dílčích základů daně, u nichž byly tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně. To znamená, že u poplatníků s výdaji v procentní výši může být dílčí základ daně z těchto příjmů maximálně roven polovině celkového základu daně. Kdo má ale výlučně příjmy podle § 7 a 9 zákona, uvedené úlevy ztratí.
Příklad 1
Poplatník má příjmy ze živnosti a k nim uplatňuje paušální výdaj ve výši 60%. Za rok 2014 má příjmy 800 000 Kč, skutečné výdaje 420 000 Kč. Paušální výdaje činí 480 000 Kč. Má dvě malé děti, manželka pobírá rodičovský příspěvek, jiné příjmy nemá. O daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku nechce přijít. Jak nejlépe by měl postupovat?
I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I I Paušál I Skutečné výdaje I I I (Kč) I (Kč) I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Základ daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji) I 320 000 I 380 000 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Daň z příjmů 15% I 48 000 I 57 000 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Sleva na poplatníka I 24 840 I 24 840 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Sleva na manželku I 0 I 24 840 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Daň po uplatnění slev I 23 160 I 7 320 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Daňové zvýhodnění na dvě děti I 0 I 26 808 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Z toho: I I I I - sleva na děti I I 7 320 I I - daňovýbonusI I 19 488 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Zaplatí na dani za rok 2013 I 23 160 I 0 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I
V tomto případě poplatník při uplatnění skutečných výdajů ušetří na dani 7 320 Kč a k tomu dostane
bonus
19 488 Kč. Sice na sociálním a zdravotním pojištění kvůli vyššímu vyměřovacímu základu odvede o 8 880 Kč více, avšak celkový přínos při uplatnění výdajů ve skutečné výši bude ziskový.Jiná situace nastane v případě, že skutečné výdaje jsou v porovnání s paušálem podstatně nižší, a tím pádem je vyšší základ daně, od něhož se odvíjí částka sociálního a zdravotního pojištění. Sice může poplatník uplatnit celé daňové slevy, ale podstatně více odvede na pojistném. V tomto případě se samozřejmě vyplatí daňový paušál.
Příklad 2
Poplatník má řemeslnou živnost, v rámci které může uplatnit paušál ve výši 80% z dosažených příjmů. V roce 2014 má příjem 900 000 Kč, k tomu 80% výdajů dělá 720 000 Kč. Ve skutečnosti měl výdaje jen 400 000 Kč. Jeho manželka pobírá rodičovský příspěvek na dvouletou dceru. Jiné příjmy nemají.
I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I I Paušál I Skutečné výdaje I I I (Kč) I (Kč) I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Základ daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji) I 180 000 I 500 000 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Daň z příjmů 15% I 27 000 I 75 000 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Sleva na poplatníka I 24 840 I 24 840 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Sleva na manželku I 0 I 24 840 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Daň po uplatnění slev (řádek 71) I 2 160 I 25 320 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Daňové zvýhodnění na dceru I 0 I 13 404 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I I Zaplatí na dani za rok 2013 I 2 160 I 11 916 I I-------------------------------------------I--------------I-----------------I
Z tabulky vyplývá, že pro poplatníka je výhodnější, pokud uplatní výdaje v procentní výši, i když tím ztratí nárok na daňové úlevy. Ani na dani z příjmů a ani na odvodech sociálního a zdravotního pojištění při uplatnění výdajů ve skutečné výši neušetří. V případě paušálu by odvedl na obou pojištěních 26 640 Kč, zatímco u skutečných výdajů dokonce 74 000 Kč.
O daňové zvýhodnění na vyživované děti nepřijdou manželé, pokud je jeden z nich podnikatelem nebo pronajímatelem, který má výdaje procentem, a druhý je zaměstnanec. Zůstane-li jeden z manželů u paušálních výdajů a druhý není v závislé činnosti, tak i v tomto případě nemusí být daňové zvýhodnění na děti ztraceno. Je to v případě, že manželka (manžel) je spolupracující osobou při podnikání svého protějšku. Přestože na ni manžel převede podíl příjmů a výdajů, které byly stanoveny paušální sazbou, restrikce se na ni nevztahují. Vychází se totiž z toho, že spolupracující osoba nemá možnost ovlivnit způsob uplatnění výdajů u poplatníka (manžela), který na ni rozděluje příjmy a výdaje, a tudíž sama z titulu výpomoci neuplatňuje výdaje procentní sazbou. Daňové zvýhodnění si s klidným svědomím může uplatnit. Na manželku si však manžel nemůže uplatnit slevu 24 840 Kč, ani kdyby na ni převedl částku nepřesahující 68 000 Kč za rok.
Výdajový strop
Poplatník, který uplatňuje výdaje ve výši 40 nebo 30% a jeho příjem za rok přesáhl 2 000 000 Kč, už nemůže z částky nad tuto hranici žádné paušální výdaje uplatnit. U poplatníků, kteří mají příjmy z činností, u nichž jsou 40% výdaje, mohou činit tyto výdaje maximálně 800 000 Kč, u pronajímatelů je strop ve výši 600 000 Kč.
Příklad 3
Poplatník, který uplatňuje výdaje ve výši 40%, měl v roce 2014 příjmy 3 000 000 Kč a skutečné výdaje ve výši 1 200 000 Kč. Kdyby zůstal u paušálu, do výdajů dostane pouze 800 000 Kč. To dělá ve skutečnosti jen cca 27% z příjmů, a to je pro poplatníka již nevýhodné.
Toto omezení připadá v úvahu například u advokátů, lékařů, daňových poradců, notářů, sportovců, umělců. Většina z nich ale i před touto změnou uplatňovala výdaje ve skutečné výši, které často podstatně převyšovaly 40% paušál. Podobně i pronajímatelé s bytovými domy by s výdaji ve výši 30% prodělali. Dá se proto předpokládat, že se tato změna nepříjemně dotkne jen nevýznamného počtu poplatníků. Živnostníků a zemědělských podnikatelů se toto omezení za rok 2014 netýká.
Jiná situace nastane ve zdaňovacím období roku 2015, neboť novela ZDP platná od 1.1.2015 zavádí limit pro maximální využití paušálních výdajů i pro řemeslné a volné živnosti a pro zemědělské podnikání. Všechny příjmy z těchto činností mají svůj paušální strop při přijmu 2 000 000 Kč.
Přechod poplatníků na skutečné výdaje
Při přechodu na skutečné výdaje se musejí pohledávky dodanit. Poplatník by měl vědět, že pokud přejde k 1.1.2015 z paušálních výdajů na výdaje ve skutečné výši, může to mít dopad do základu daně již uzavřeného roku 2014. V tomto případě totiž platí, že musí zvýšit základ daně roku, který předchází této změně, tj. roku 2014, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
Do úvahy připadají většinou pohledávky. Dodanění platí i pro dlouhodobě evidované, často nevymahatelné pohledávky. Výjimku tvoří pohledávky, které nejsou předmětem daně (například u půjčky), dále například pohledávky za dlužníkem:
-
u něhož soud zrušil konkurz pro nedostatek majetku, byla-li pohledávka poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu,
-
který je v úpadku, na základě výsledků insolvenčního řízení,
-
zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích,
-
je právnickou osobou, zanikl bez právního nástupce a věřitel přitom nebyl s dlužníkem spojenou osobou.
Pozor, plátce DPH, který odvedl daň na výstupu, zahrne pohledávku do základu daně bez DPH.
Dodanění se provede jednorázově, bez možnosti rozložení do více let, v dodatečném přiznání za rok 2014. Pokud podá poplatník dodatečné přiznání za rok 2014 a daň zaplatí do termínu pro podání přiznání za rok 2015, tj. do 1.4.2016, nebude platit žádný úrok z prodlení.
Upozorňujeme, že základ daně při přechodu na skutečné výdaje nelze snížit o hodnotu závazků. A nejen to. Bude-li závazek uhrazen až v období, kdy bude poplatník mít výdaje ve skutečné výši, nepůjde o výdaj daňový.