Chyby při poskytování náhrad cestovních výdajů

Vydáno: 9 minut čtení

Běžná praxe v poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců se stále neobejde bez značného množství problémů a nejasností. Zdá se, že jsou vyvolávané jednak neznalostí platné právní úpravy a jednak nesprávným pochopením zákonného textu. Tento článek je zaměřen na nejčastěji se vyskytující chyby na tomto úseku. Celá platná právní úprava předmětné problematiky je obsažena od 1.1.2007 v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Chyby při poskytování náhrad cestovních výdajů
JUDr.
Marie
Salačová
 
1. Zaokrouhlování cestovních náhrad
Problematiku zaokrouhlování cestovních náhrad stále ovládají nejasnosti a pochybení. Především je třeba zdůraznit, že při vyúčtovávání cestovních náhrad se zaokrouhluje až konečná částka k vypořádání - nelze zaokrouhlovat žádné „mezivýpočty“, protože tato skutečnost by negativně ovlivňovala další výpočty (je tím míněno např. mezi účetními oblíbené zaokrouhlování výpočtu náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu za ujetý kilometr při použití soukromého silničního motorového vozidla při pracovní cestě, ani toto není doporučováno, neboť i při v takovémto případě nepatrných částkách po zaokrouhlení, může v konečném efektu takové zaokrouhlení znamenat nezanedbatelnou rozdílovou částku, všechny účetní mají nepochybně kalkulačky, a mohou tedy počítat i s celou řadou desetinných míst a skutečně zaokrouhlovat až konečnou částku k vypořádání).