Daňové subjekty často v případě, že nepochodí u finančních orgánů s ochranou svých práv, zvolí (nejčastěji po zamítnutém odvolání) možnost správní žaloby k soudu. Její podání však neznamená automaticky, že by např. žalovaný finanční orgán nemohl vykonat exekuci ještě předtím, než je žaloba projednána. Možnostem odkladného účinku je věnován dnešní výběr z judikatury.
Nad judikaturou z oblasti odkladného účinku žaloby ve správním soudnictví
Ing.
Zdeněk
Burda
daňový poradce, BD Consult, s.r.o.
Soudní řád správní nabízí dvě možnosti zamezení negativního postupu finančních orgánů ještě před projednáním žaloby samé:
a)
předběžné opatření dle § 38 soudního řádu správního
Byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Do konce roku 2011 pak soudní řád správní považoval takový návrh za nepřípustný, pokud bylo možno návrhu na zahájení řízení přiznat odkladný účinek či nastával-li tento účinek ze zákona.
Od roku 2012 tato podmínka vypadla, přesto se však v daňové oblasti setkáváme převážně s druhou možností, kterou je:
b)
odkladný účinek žaloby dle § 73 soudního řádu správního (popř. dle § 107 v případě odkladného účinku u kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu)
„Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. O návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodne soud do 30 dnů od jeho podání, pokud by hrozilo nebezpečí prodlení, pak bez zbytečného odkladu. Usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku musí být vždy odůvodněno. Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
Příklad
Daňovému subjektu je doměřena daň z příjmů ve výši 1 000 000 Kč. S doměrkem nesouhlasí, proti dodatečnému platebnímu výměru podal odvolání, které bylo též zamítnuto. Podal proto správní žalobu ke krajskému soudu. Samotné podání této žaloby nemá odkladný účinek - správce daně tedy nemusí čekat na výsledky soudního řízení a může zahájit exekuci. Daňový subjekt má tedy v zásadě dvě možnosti:
a)
spolehnout se na to, že finanční orgány obvykle exekuci nezahajují, protože čekají na výsledek soudního řízení a nechtějí se vystavovat riziku náhrady škody v případě, že by soud prohrály,
b)
podat návrh na odkladný účinek žaloby, který by měl zabránit správci daně, aby v mezidobí exekuci provedl.
Návrh na přiznání odkladného účinku není zdarma - podléhá soudnímu poplatku 1 000 Kč. V řadě rozsudků (zejména Nejvyššího správního soudu) se pak můžeme setkat i se skutečností, že soud o odkladném účinku vůbec nerozhodne, protože dle svého názoru velmi rychle rozhodl věc samou, takže k řešení otázky odkladného účinku nebyl důvod.
Z judikatury
V dále uvedeném výběru z judikatury se často při projednávání odkladného účinku zmiňuje otázka „nenahraditelné újmy pro žalobce“. Je třeba podotknout, že tento pojem se vyskytoval v soudním řádu správním pouze do konce roku 2011. Dnešní znění už hovoří pouze o „nepoměrně větší újmě“ pro žalobce, než jaká by odkladným účinkem vznikla jiným osobám. Tato újma již nemusí být nenahraditelná. Došlo tedy ke zmírnění požadavků na odkladný účinek. V daňové oblasti tak bude nejčastěji řešen rozpor mezi dvěma „mantinely“ - na jedné straně bude daňový subjekt tvrdit, že mu daň byla vyměřena neoprávněně a její uhrazení (spolu s penále úroky z prodlení apod.) by pro něj bylo likvidační. Bude proto požadovat odkladný účinek (a doufat, že ho soud nejen přizná, ale následně bude úspěšný i ve sporu o podstatu doměření). Na druhé straně zástupci státu budou často argumentovat tím, že přiznání odkladného účinku může způsobit faktickou nemožnost vybrání daně, protože daňový subjekt se mezitím šikovně zbaví majetku. Soud pak musí vážit, který argument je „silnější“. Vodítkem nám mohou být následující rozsudky.