Jak dále u investičních pobídek?

Poněkud méně exaktně konstatujme, že investiční pobídky, a to především ty ve formě slevy na dani z příjmů právnických osob, představovaly až do letošního roku jeden z „uživatelsky nepřátelštějších“ nástrojů veřejné podpory v České republice. Nejenže je mohly čerpat podniky v zásadě bez ohledu na svoji velikost (viz definice malého a středního podniku dle EU), ale měly ze všech instrumentů veřejné podpory nejjasnější pravidla a podmínky a byly ze svého principu také zcela imunní vůči „bolestem“, které pronásledovaly například ze strukturálních fondů Evropské Unie.

Pobídky prostě skutečně fungovaly. Pokud se tuzemský nebo zahraniční podnik rozhodl investovat odpovídající nemalou částku (v základní, nejběžnější variantě 100 mil. Kč), investoval do podporovaného odvětví (zpracovatelský průmysl), dodržel poměr mezi investicí do strojů a nemovitostí a zdržel se během čerpání pobídky takzvaných zakázaných operací (fúze, rozdělení apod.), mohl fixovat daňovou povinnost z období před investicí. Nové podniky tak fixovaly daň nulovou. Po dobu deseti, případně (u pobídek schválených v letech 2007-2012) pěti let tak podnik mohl získat velmi zajímavou daňovou úlevu. Ta skutečně dokázala motivovat investory, kteří se rozhodovali mezi výstavbou závodu v České republice, nebo jinde ve světě, k volbě některého z regionů ČR - v optimálním případě, protože tak byly podmínky nastaveny, regionu strukturálně postiženého, jako jsou například severní Čechy nebo Ostravsko.

Je pravda, že pro žadatele, který se rozhodl vytvořit kompletní dokumentaci k záměru získat investiční pobídku vlastními silami, bez pomoci specialisty na tuto problematiku, skrýval proces nemalá úskalí. Jejichž překonání nebylo vždy jednoduché, ale stále se jednalo o transparentní proces s jasně ohraničeným množstvím dokumentů. K tomu připočítejme velmi dobře fungující podporu ze strany oddělení podpory investic u agentury CzechInvest, kde tazatel vždy obdržel odpověď na své dotazy a nejasnosti.

Kombinace uvedených faktorů činila z investičních pobídek nástroj veřejné podpory, který byl pro uživatele na poměry České republiky nebývale komfortní a účinný. Pro představu o komplexnosti tohoto nástroje uveďme, že od zahájení podpory formou investičních pobídek v roce 1998 do března roku 2014 využili investoři tohoto nástroje u 795 projektů. Tyto projekty představují celkovou investici ve výši přes 668 mld. Kč a vzniklo díky nim přes 154 tisíc nových pracovních míst.¹⁾ Pro úplnost je třeba uvést, že v období od roku 1998 do dubna roku 2000 bylo podpořeno 31 projektů formou investiční pobídky ještě v režimu před účinností zákona o investičních pobídkách.

Samotná zákonná úprava prošla za dobu svého trvání několika novelizacemi, jak vyplývá z odkazu na přesný výčet předpisů, jimiž se investiční pobídky řídí. Mimo roku 2000, kdy vstoupila v platnost samotná zákonná úprava týkající se investičních pobídek, byly z hlediska tohoto nástroje veřejné podpory významné úpravy v letech 2007 a 2012.

Změn, které přinesly novelizace v uvedených letech, byla celá řada. K nejviditelnějším změnám patřilo zkrácení doby čerpání z deseti na pět let v roce 2007 a opětovné zavedení desetileté lhůty pro čerpání v roce 2012. Dále v roce 2012 byla ukončena možnost požádat o prodloužení standardní tříleté lhůty pro splnění podmínek investiční pobídky o další dva roky. Ve srovnání se změnami, které se chystají v oblasti investičních pobídek na letošní a následující rok, jsou důsledky jmenovaných dřívějších novelizací mírné.

Investiční pobídky jako takové neskončí a v určité formě tento nástroj přetrvá i nadále. Co se však velmi změní, budou podmínky, za nichž investoři budou moci o pobídku požádat, respektive ji uplatnit. Jak již bylo uvedeno, investiční pobídky dosud představovaly jeden z nejpřehlednějších nástrojů veřejné podpory co do podmínek a obsahu předkládané dokumentace.

Každý žadatel, který splnil předepsaná kritéria - výše investice alespoň 100, případně 50 mil. Kč ve vybraných regionech, polovina minimální investice z vlastních zdrojů žadatele, polovina celkové investice do strojního vybavení, veškeré strojní zařízení nové, splnění podmínek do tří let o rozhodnutí o udělení pobídky, mohl získat veřejnou podporu dle platné mapy, která určovala míru veřejné podpory jako procento uznatelných nákladů investičního projektu v tom kterém regionu. Zajímavé je, že veřejná podpora jako taková je v EU obecně nepřípustná. Jak konstatují příslušné směrnice, podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li smlouvy jinak. Veřejnou podporu je tak možné poskytnout pouze na základě výjimky z uvedeného pravidla. Tuto takzvanou blokovou výjimku si dojednávají členské státy individuálně. Dosud se programy veřejné podpory řídily předchozí blokovou výjimkou, která připouštěla u podniků veřejnou podporu ve výši 40% pro velké podniky, 50% pro střední a 60% pro malé podniky.

Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je:

Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku.

Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jehož roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. EUR.

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 mil. EUR.

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 mil. EUR. Je třeba vzít v úvahu, že do velikosti podniku se započítávají i podniky ve skupině nad určitou výši obchodního podílu.

Větší podniky, než odpovídají definici malého a středního podniku, jsou podniky velké. Nyní, tj. v květnu 2014, by měla být známa bloková výjimka, která bude platit pro nadcházející programové období (2014-2020) počínaje 1.7.2014. Ve stávajícím návrhu blokové výjimky nejsou velké podniky vůbec zohledněny. Zástupci České republiky samozřejmě usilují o rozšíření výjimky o velké podniky. Pokud se podaří výjimku dohodnout, bude veřejná podpora u investičních pobídek následující:

Další omezení přinese plánované uplatnění pravidla, že blokovou výjimku nelze aplikovat na režimy podpory, u nichž roční výdaje překročí 0,01 procenta HDP členského státu nebo 100 mil. EUR. Do těchto režimů by investiční pobídky téměř s jistotou spadaly - viz údaje o dosud udělené podpoře. To by znamenalo, že na rozdíl od dosavadní praxe, kdy investiční pobídku ve výši daného procenta z uznatelných nákladů mohl získat každý žadatel, který splnil obecné podmínky získání pobídky, bude po novu s každou schválenou žádostí limit klesat a při větším zájmu investorů může být celá částka vyčerpána za kratší dobu než jeden rok. ČR i v tomto případě jedná o zrušení, respektive navýšení uvedeného limitu.

Důležitou změnou je dále zavedení individuálního zjišťování takzvaného motivačního účinku a dalších aspektů veřejné podpory. Dosud byl motivační účinek deklarován žadatelem formou krátké průvodní zprávy připojené k projektové dokumentaci. V této zprávě nebo přesněji prohlášení bylo popsáno, jak by možnost získání veřejné podpory ovlivnila rozhodování investora o rozsahu, lokalizaci a dalších parametrech investice. Nově by měl být motivační účinek, tedy vliv možnosti získat veřejnou podporu na rozhodování investora, posuzován individuálně, a to případně přímo úředníky implementující instituce. To již tak složitý proces zkomplikuje a vnese do posuzování každého projektu nežádoucí zdržení.

Současně se připravuje další novela zákona o investičních pobídkách, která však vzhledem ke komplikovanosti legislativního procesu nebude schválena dříve než v roce 2015. Novela by měla mimo jiné reflektovat i výše popsané změny pro nové programovací období a dojednané podmínky blokové výjimky. Minimálně pro období mezi 1.7.2014 a účinností novely zákona č. 72/2000 Sb. tak vznikne rozpor mezi požadovanou minimální výší investice, která činí v současnosti 100 mil. Kč (s výjimkami), a omezením nebo dokonce vyloučením podpory pro velké podniky. Byly to právě velké podniky, které tvořily drtivou většinu investorů v oněch výše zmíněných 795 podpořených projektech. Z nich pouze u 67 byl žadatelem malý nebo střední podnik. Pokud se tedy nezmění kritéria pro minimální výši investice, případně v kombinaci se zmírněním požadavku na financování z vlastních zdrojů, bude znevýhodnění velkých podniků znamenat zásadní pokles zájmu o investiční pobídky. To bude mít přímý dopad na motivaci velkých investorů realizovat své projekty v České republice.