DPH v Evropské unii

Související předpisy:

Pro podání jednoznačné odpovědi by bylo třeba znát podrobnější informace ohledně realizace reklamací. Smluvní ujednání by bylo pro uvedené nutné znát zejména z důvodu toho, zda lze poštovné a balné vyhodnotit jako samostatné plnění či nikoliv. Pro zodpovězení dotazu zároveň předpokládám, že Vámi poskytovaným plnění je poskytnutí služby spočívající ve vyřízení reklamace.

Pokud by poštovné a balné bylo účtováno slovenskému klientovi, je nutno také zkoumat, zda ho lze vyhodnotit jako samostatné plnění či nikoliv. Ovšem v případě poštovného a balného by se mělo v zásadě přihlížet k ustanovení § 36 odst. 3 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty, kdy do základu daně za uskutečněné plnění by měly být zahrnuty i vedlejší výdaje. Vedlejšími výdaji se dle § 36 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, kdy je ale nutno poznamenat, že tento výčet není . Z tohoto pohledu by pak bylo možno poštovné a balné vyhodnotit tak, že by mělo být coby vedlejší výdaj součástí úplaty, kterou slovenskému klientovi účtujete za službu spočívající ve vyřízení reklamace. Zároveň v situaci, kdy poštovné a balné fakturujete zvlášť, nelze ani odhlédnout od judikatury Soudního dvora Evropské unie, která hovoří o plnění hlavním a vedlejším, kdy pak platí, že daňový režim plnění vedlejšího se řídí daňovým režimem plnění hlavního. Ovšem lze zjednodušeně řečeno konstatovat, že ať bude aplikován § 36 odst. 3 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty či , bude konečný důsledek v podstatě mít shodné dopady. Jelikož služba spočívající ve vyřízení reklamace je službou podle § 9 odst. 1 a místo plnění je tak přechýleno na Slovensko dle sídla příjemce, pak tedy poštovné a balné bude sdílet stejný daňový režim jako tato služba a v daňovém přiznání by se tak mělo vykázat shodně jako poskytovaná služba. Nicméně není tímto zcela vyloučena možnost, že ze smluvních ujednání by vyplynulo, že poštovné a balné je samostatným plněním s vlastním daňovým režimem. Jestliže by tomu tak bylo, bude pro aplikaci daně platit shodně níže uvedené.

Pokud by bylo poštovné a balné samostatným plněním poskytovaným osobě, která zboží reklamovala případně i jiné osobě včetně slovenského klienta, pak tady je třeba zkoumat, v podstatě dle toho komu je poskytnuto, kde se nachází místo plnění. Pro stanovení místa plnění by se zde mělo vycházet z § 9 zákona o dani z přidané hodnoty. Pokud bude místo plnění v tuzemsku, půjde o plnění s povinností přiznat daň na výstupu se základní sazbou daně, které bude vykázáno na ř. 1 daňového přiznání. Podotýkám, že co se týká poštovného, pak nemůže být uplatněno osvobození podle § 52 zákona o dani z přidané hodnoty, neboť nejste držitel poštovní licence. Pokud by příjemce byla osoba povinná k dani registrovaná v jiném členském státě, šlo by o službu vykázanou na ř. 21 daňového přiznání a pokud ve státě, kam je přechýleno místo plnění nepůjde o plnění osvobozené, vykáže se zároveň v souhrnném hlášení. Jestliže by šlo o osobu povinnou k dani ze třetí země, pak by se tato služba vykázala na ř. 26 daňového přiznání. Pro úplnost ještě uvádím, že nelze s ohledem na stávající výklady pominout možnou aplikaci ustanovení § 36 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty. Dle tohoto ustanovení se do základu daně nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Zjednodušeně řečeno tato „prohlídka“ by byla ve vašem účetnictví pouze průběžnou položkou, tj. neobjevila by se v nákladech ani výnosech.