Transfery na pořízení dlouhodobého majetku u příspěvkových organizací zřízených ÚSC

Vydáno: 33 minut čtení

V následujícím příspěvku bych komplexně představil účetní problematiku investičních transferů u příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky (ÚSC). Abychom účtování o investičních transferech u příspěvkových organizací pochopili, dotkneme se také problematiky investičního fondu zřizovaného u příspěvkových organizací podle § 31 zákona č. 250/2000 Sb. V některých případech upozorním i na souvislosti týkající se daně z příjmů, aniž bych si činil nárok na nějaký daňový rozbor problematiky. Tato oblast prošla od roku 2010, kdy byla zahájena takzvaná reforma účetnictví státu, velice podstatnými změnami a vzhledem k nedořešení celé problematiky ze strany státu se také stala zdrojem velikých diskusí a aplikace nejrůznějších postupů.

Transfery na pořízení dlouhodobého majetku u příspěvkových organizací zřízených ÚSC
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
 
1. Logika způsobu účtování investičních dotací
 
Výchozí princip
Abychom pochopili, v čem spočívá základní problém, musíme se vrátit k základní logice účtování. Na začátku účetní reformy státu (tedy v roce 2010) se muselo rozhodnout, jak má být s investičními transfery nakládáno, a to pokud možno jednotně u příspěvkových organizací i u územních samosprávných celků. Ve hře byly následující varianty:
a)
Varianta, kdy investiční transfer je trvalou součástí vlastních zdrojů a nedochází k jeho zúčtovávání do výsledku hospodaření. Pokud budeme považovat zjednodušeně odpisy za hodnotu odpovídající nutnému objemu vytváření finančních zdrojů na budoucí investice k zachování majetkové podstaty, jedná se o „nejpřísnější“ variantu, která by požadovala plné krytí odpisů výkony k zajištění prosté reprodukce majetku. Tato varianta byla nastavena v případě příspěvkových organizací před zahájením reformy účetnictví státu a díky postupnému přechodu na nový systém fakticky až do 31.12.2012.
b)
Varianta, která přijatý investiční transfer zúčtuje výsledkově v poměrné výši ke krytí odpisu. Tato varianta směřuje k tomu, že pro prostou reprodukci majetku by mělo dojít ke krytí zdroji ve výši odpovídající spolufinancování. V praxi se pak tato varianta dělí na dvě možnosti, buď investiční transfer přímo snižuje vstupní cenu majetku, čímž nastává přímé snížení odpisů (varianta aplikovaná v podmínkách ČR u podnikatelských subjektů) nebo situace, kdy je investiční transfer zobrazen jako vlastní zdroj a je zúčtováván v poměrné výši do výnosů ke krytí odpisů (varianta aplikovaná v ČR u neziskových organizací - například obecně prospěšné společnosti ...).
V rámci reformy účetnictví státu bylo rozhodnuto, že bude „aplikován“ měkčí přístup popsaný v bodě b), a to ve variantě aplikované neziskovými subjekty účtujícími podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Varianta aplikovaná u podnikatelských subjektů (snížení vstupní ceny) byla vyhodnocena jako nevhodná ve vztahu vysokému podílu investování z dotací, což by znamenalo výrazné podhodnocení vykazovaných objemů majetku.
Daný postup byl implementován do českého účetního standardu č. 708 (Odpisování dlouhodobého majetku), který jsou příspěvkové organizace povinny aplikovat od 1.1.2013:
„8.3. V případě dlouhodobého majetku, který je odpisován a byl pořízen zcela nebo částečně z investičního transferu, účetní jednotka s výjimkou organizační složky státu účtuje současně s odpisem tohoto majetku podle bodu 8.1. o časovém rozlišení přijatého investičního transferu na stranu MÁ DÁTI účtu 403 - Transfery na pořízení dlouhodobého majetku se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 67 - Výnosy z transferů, a to v částce tohoto odpisu násobené transferovým podílem.“
Příklad 1
Příspěvková organizace pořídila majetek v hodnotě 100 000 Kč, který je z 90% pořízen z investičního transferu. Majetek je odpisován po dobu 10 let.
Na příslušném účtu dlouhodobého majetku je sledována hodnota 100 000 Kč a na účtu 403 (Transfery na pořízení dlouhodobého majetku) hodnota 90 000 Kč. Každý rok dojde k odpisu ve výši 10 000 Kč (MD 551/Dal oprávky) a proti tomu je do výnosů rozpuštěn alikvotní podíl investičního transferu MD 403/Dal 672.
 
Vazba na investiční fond
Specifikem příspěvkových organizací pak je skutečnost, že v rámci vlastních zdrojů je pro realizaci investičních potřeb vytvářen takzvaný investiční fond (zachycován na účtu 416). Základní pravidla pro nakládání s tímto fondem jsou definována v § 31 zákona č. 250/2000 Sb.
Můžeme zjednodušeně říci, že základním zdrojem tohoto fondu jsou:
a)
peněžní prostředky ve výši odpisů,
<