Jakým způsobem udělat vypořádání účastníka sdružení. Dvě fyzické osoby spolupracují na základě smlouvy o sdružení rovným dílem 50 + 50%. Nyní by chtěl jeden účastník sdružení vystoupit. Daňovou evidenci má na starost účastník, který bude nadále pokračovat v činnosti. Jakým způsobem udělat vypořádání? Oba účastníci jsou plátci DPH. Za dobu sdružení mají v majetku 3 automobily (jedno je zcela odepsané, jedno bude odepsané v roce 2014 a další v roce 2015 dvě poslední auta byla pořízena na úvěr, který stále pokračuje, jedno se bude platit ještě 29 měsíců a další 37 měsíců) - je třeba u těchto automobilů udělat odhad ceny a polovinu uhradit vystupujícímu účastníku (jak s úvěrem těchto automobilů)? Také mají v evidenci drobný hmotný majetek - rovněž je třeba udělat odhad na zůstatkovou cenu (jednotlivé hodnoty majetku, byly v pořizovací ceně od 4 500 Kč do 7 000 Kč, jde asi o pět položek. Jak dále s pohledávky a závazky - oceňují se v částkách bez DPH nebo s DPH? Jakým způsobem se to pak promítne do daňové evidence účastníka sdružení, který bude pokračovat v činnosti a jak u dalšího, kterému zřejmě bude vyplacen podíl v penězích.
Vystoupení účastníka sdružení
Vydáno:
5 minut čtení
Vystoupení účastníka sdružení
Ing.
Martin
Děrgel
Související předpisy:
-
§ 829, 841 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do konce roku 2013,
-
§ 12, 23 odst. 8 písm. a), § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Ukončením podnikání jednoho ze dvou účastníků sdružení bez právní subjektivity samozřejmě končí také smlouva o sdružení, protože podmínkou každé smlouvy (nejen o sdružení) je účast nejméně dvou samostatných právních subjektů.
Obecně můžeme konstatovat, že podle § 841 občanského zákoníku při rozpuštění sdružení mají účastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k účelu sdružení a vypořádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem společné činnosti sdružení způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem.
Vnesený (vložený) majetek se dotyčnému účastníkovi vrátí, s čímž pochopitelně žádné daňové příjmy ani výdaje spojeny nejsou. Ostatní majetek se rozděluje podle podílů dohodnutých ve smlouvě o sdružení, jinak rovným dílem. Jestliže odpisovaný hmotný majetek nabyli v rámci společné činnosti ve sdružení, jsou jeho podílovými spoluvlastníky, na čemž se ukončením sdružení nic nemění. Takže i po rozpuštění sdružení budou auta daňově odpisovat individuálně, a to každý ze svého spoluvlastnického podílu. Obvykle je ale praktičtější, když se jeho výhradním vlastníkem stane jen jeden z nich. Při prodeji spoluvlastnického podílu se postupuje jako při prodeji hmotného majetku. Kupující zvyšuje na 100% podíl na majetku, zvýší vstupní cenu a pokračuje v odpisování, naopak u prodávajícího dochází ke zdanitelnému příjmu z prodeje hmotného majetku, proti čemuž může uplatnit daňovou zůstatkovou cenu své prodaného spoluvlastnického podílu na hmotném majetku. Nejprve si ale účastníci sdružení (A, B) mezi sebe standardně rozdělí podíly na společných příjmech a výdajích plynoucí z činnosti sdružení v roce 2013. A to v dohodnutém poměru - každému polovinu - jako v minulých letech, v souladu s § 12 zákona o daních z příjmů (ZDP). Tyto své podíly jako každý rok zahrnou do svých daňových evidencí z podnikání za rok 2013. Následně budou řešit podíly na společně vlastněném majetku a závazcích z činnosti sdružení příslušející odcházejícímu účastníkovi A.
Vyplacení podílu na peněžních prostředcích bude bez daňových důsledků, protože se jedná o již zdaněné příjmy ze společného podnikání v rámci sdružení, které již byly zdaněny v minulých letech nebo budou zdaněny právě za aktuální rok 2013. K řešení tak zbývá jen tzv. drobný hmotný majetek, zásoby, pohledávky a závazky. Zpravidla je zvolena varianta úplatného převodu podílu jednoho účastníka (A) - který již v podnikání pokračovat nebude - na druhého účastníka (B).
Pokud osoba (A) prodává svůj podíl na drobném hmotném majetku nebo na zboží druhé osobě (B), pak A vykáže zdanitelný příjem z prodeje obchodního majetku a naopak B do své daňové evidence zanese daňové výdaje za jeho pořízení. Prodej majetku plátcem A standardně podléhá přiznání DPH na výstupu, kterou si na podkladě jeho daňového dokladu může kupující B uplatnit k odpočtu. V rámci daňové evidence jsou přitom určující až skutečné úhrady, případně vzájemné zápočty pohledávek a závazků, nikoli pouhé závazkové vztahy.
Také pohledávky jsou majetkem získaným při výkonu společné činnosti, a tudíž se stávají spoluvlastnictvím obou účastníků. Pokud jeden účastník sdružení (A) postoupí (prodává) svůj podíl na pohledávce druhému (B), pak A vykáže zdanitelný příjem, a to v souladu s § 23 odst. 13 ZDP ve výši „své poloviny“ hodnoty pohledávky v úrovni bez DPH (viz § 5 odst. 9 ZDP), ledaže by byla sjednána vyšší převodní cena, což se ale týká prakticky jen pohledávek nabytých postoupením. Pro nabyvatele - B - není odkoupení podílu na pohledávce okamžitým daňovým výdajem, ale v souladu s § 24 odst. 2 písm. o) ZDP tuto částku uplatní jako daňový výdaj až při inkasu pohledávky (příp. při jejím dalším postoupení), a to do výše příjmů od dlužníka (příp. od postupníka). Postoupení vlastní pohledávky není předmětem DPH, u pohledávky nabyté postoupením jde o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně [§ 54 odst. 1 písm. u) zákona o DPH].
U závazků vzniklých jejich společnou činností ve sdružení může být právním problémem omezení nebo dokonce zákaz převzetí závazku pouze na jednoho z obou osob (protože tím dojde ke zvýšení rizika nesplacení). Je proto jednodušší, když si účastníci ponechají své „podíly na těchto společně vzniklých závazcích“, a každý vyrovná svou odpovídající polovinu těchto závazků. Splátka úvěru samozřejmě není daňově účinným výdajem.