Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 2 Afs 187/2019 www.nssoud.cz
Úplnost daňového spisu
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
K předpisům:
Daňový řád neupravuje formu, jíž má být daňovému subjektu umožněno zjistit skutečný a úplný rozsah správního spisu, a proto se může v individuálních případech lišit. Lze si tedy představit dosažení předmětného cíle např. tím, že správce daně poskytne daňovému subjektu ke každé části správního spisu soupis všech písemností s výslovným ujištěním, že další části spisu neexistují. Dále lze právo daňového subjektu uspokojit například tak, že správce daně poskytne stručný přehled správního spisu dle čl. 19 odst. 5 písm. b) spisového řádu Finanční správy České republiky a k tomu přiloží soupis všech písemností pro každou část správního spisu. Nejvyšší správní soud nepochybuje o tom, že jedině postupováním v tomto duchu lze naplnit v § 6 odst. 3 daňového řádu vyjádřený imperativ umožnit daňovému subjektu uplatňovat jeho práva a současně též dostát v § 6 odst. 4 téhož zákona vyjádřené zásadě vstřícnosti správce daně.
Úplný přístup k daňovému spisu je v daňovém řízení základem spravedlivého procesu. Pro daňový subjekt je důležité vědět, co všechno se v jeho spisu nachází. A jelikož správce daně může některé písemnosti před daňovým subjektem tajit, je daňovému subjektu alespoň garantováno právo na soupis všech písemností. Jak přitom uvedl Nejvyšší správní soud, je v zájmu daňového subjektu tyto soupisy mít. To nejlépe i s ujištěním, že další části spisu neexistují.