Zálohy na daň z příjmů, 2. část

Vydáno: 9 minut čtení

V předcházející části věnované zálohám na daň z příjmů jsme si uvedli, že vycházíme ze tří období: 1. zdaňovacího období, 2. období, za které se podává daňové přiznání, které není zdaňovacím obdobím, 3. zálohového období. Připomněli jsme si způsob výpočtu záloh na daň, jejich zaokrouhlování, periodicitu jejich placení a lhůty jejich splatnosti. Uvedli jsme si základní postupy při jejich správě z pohledu zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).

Zálohy na daň z příjmů (pokračování)
doc. Ing.
Petr
Kout
CSc.
daňový poradce
Nyní se zaměříme na specifické postupy u daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) a daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“).
 
Daň z příjmů fyzických osob
U DPFO jsou obecná pravidla dále upravena následovně:
1.
Poplatník při výpočtu poslední známé daňové povinnosti nepočítá s dílčím základem daně podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) - Ostatní příjmy.
2.
Poplatník s příjmy podle § 6 ZDP - Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, testuje, zda vůbec musí platit zálohy na daň, resp. spočítá, jestli má platit zálohy na daň v plné nebo krácené výši. Vychází z toho, jaký podíl tvoří dílčí základ daně podle § 6 ZDP na celkovém základu daně, tedy z podílu dílčí základ daně podle § 6 / základ daně celkem.
Do příjmů podle § 6 ZDP se zahrnují pouze ty příjmy, ze kterých má plátce povinnost srážet zál