Zálohy na daň z příjmů

Vydáno: 10 minut čtení

Většinou poplatníci nemají problémy s výpočtem výše záloh na daň z příjmů a se stanovením periodicity jejich placení, protože používané programy, které sestavují daňová přiznání k daním z příjmů, obvykle obsahují funkci, která tyto výpočty bez problémů zvládá. Přesto k chybám dochází - někdy vinou poplatníka, jindy v důsledku nejednoznačného znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). V dalším textu bych chtěl poukázat na problémy, se kterými se lze setkat - ať již jde o nesprávné pochopení lhůt pro placení záloh, způsobu výpočtu jejich výše u daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), tak i nejasnosti, které stále v sobě obsahuje ZDP u daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“). Předmětem článku nejsou zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, také se nebudu podrobněji zabývat placením záloh při přeměnách obchodních společností.

Zálohy na daň z příjmů
Ing.
Petr
Kout
CSc.
daňový poradce
Nejprve si připomeneme společná pravidla, která platí jak pro zálohy na DPPO, tak pro zálohy na DPFO.
Základním ustanovením, které řeší placení záloh na daň z příjmů, je § 38a ZDP. Ke správnému výpočtu výše záloh se dále použije zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Přihlédnout se musí i ke lhůtám pro podání daňového přiznání podle § 136 DŘ a § 38m ZDP.
U záloh na daň z příjmů se setkáváme se třemi rozhodnými obdobími:
1.
zdaňovací období,