Daňové přiznání za zdaňovací období 2014 – zásadní změny v
tiskopisu
Ing.
Kateřina
Illetško
Solidární zvýšení daně
Jaké jsou změny ve způsobu výpočtu solidárního zvýšení daně?
Již od zdaňovacího období 2014 platí, že vykáže-li poplatník u příjmů ze
samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Solidární zvýšení daně činí 7% z kladného rozdílu mezi
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle §
6 zákona a dílčího základu daně podle § 7
zákona v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona
upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. 1 245 216 Kč za zdaňovací období
2014).
Byl v souvislosti s výše uvedenou změnou upraven i formulář daňového
přiznání?
V tiskopisu přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2014
č. 255405 MFin 5405 vzor č. 21 došlo k následujícím úpravám:
Pro výpočet solidárního zvýšení daně byl použit v základní části daňového
přiznání řádek 43. Nově na tento řádek poplatník uvede úhrn příjmů podle
§ 6 zákona od všech zaměstnavatelů po vynětí, tzn.,
že na řádku bude rozdíl úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů ze závislé činnosti a úhrnu vyňatých
příjmů ze zdrojů v zahraničí ze závislé činnosti.
I---------------------------------------------I---------------I--------------I I 42 Základ daně I I I I (36a + kladná hodnota z ř. 41a) I I I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I 43 Úhrn příjmů podle § 6 zákona od všech I I I I zaměstnavatelů po vynětí (ř. 31 - úhrn I I I I vyňatých příjmů podle § 6 zákona od I I I I všech zaměstnavatelů) I I I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I 44 Uplatňovaná výše ztráty - vzniklé a I I I I vyměřené za předcházející zdaňovací I I I I období maximálně do výše ř. 41a I I I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I 45 Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 - I I I I ř. 44) I I I I---------------------------------------------I---------------I--------------I
Do přílohy č. 1 daňového přiznání byl navržen nový řádek 114. Na tento
řádek, který může nabývat i záporných hodnot poplatník uvede hodnotu rozdílu dílčího základu daně
podle § 7 zákona (ř. 113) a úhrnu vyňatých příjmů ze
zdrojů v zahraničí podle § 7 zákona.
I---------------------------------------------I---------------I--------------I I 113 Dílčí základ daně (ztráta) z příjmů I I I I podle § 7 zákona I I I I (ř. 104 + ř. 105 - ř. 106 - ř. 107 + ř. I I I I 108 + ř. 109 - ř. 110 - ř. 111 + ř. I I I I 112) I I I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I 114 Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 I I I I zákona po vynětí (ř. 113 - úhrn I I I I vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí I I I I podle § 7 zákona) I I I I---------------------------------------------I---------------I--------------I
Řádky 43 a 114 budou vyplněny pouze v případě, že se na poplatníka vztahuje
povinnost podle § 16s zákona, tzn. solidární
zvýšení daně.
Může poplatník s příjmem nad 2 000 000 Kč za rok u svého zaměstnavatele
žádat o provedení ročního zúčtování?
Nemůže, podle § 38g odst. 4
zákona je daňové přiznání povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení
daně. Oproti roku 2013 byli však z povinnosti podat daňové přiznání vypuštěni poplatníci, kterým v
průběhu zdaňovacího období plátce daně srážel zálohu zvýšenou o solidární zvýšení daně u zálohy
podle § 38ha zákona, ale za rok nedosáhli
48násobku průměrné mzdy.
Pokud byly v rámci výpočtu solidárního zvýšení daně sníženy příjmy
zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 zákona
o daňovou ztrátu, lze tuto ztrátu použít jako odčitatelnou položku?
Ano, ztráta byla zkompenzována s příjmy ze závislé činnosti, ale pouze pro
účely stanovení solidárního zvýšení daně podle § 16a
zákona. Není tedy omezena možnost uplatnit daňovou ztrátu ve smyslu
§ 34 odst. 1 zákona, jako odčitatelnou položku v
5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které byla daňová ztráta
vyměřena.
Sleva za umístění dítěte v daňovém přiznání
Může slevu za umístění dítěte nárokovat poplatník již v daňovém přiznání k
dani z příjmů fyzických osob za rok 2014?
Slevu za umístění dítěte podle
§ 35ba odst. 1 písm. g) zákona ve výši
prokazatelně vynaložených výdajů, lze uplatnit již v daňovém přiznání za zdaňovací období 2014
podávaném do 1.4.2015 (nebo do 1.7.2015).
Poplatník (rezident ČR) žijící s rodinou v České republice umístil svou
dceru ve školce v Německu. „Školkovné“ platí měsíčně v eurech. Může si uplatnit slevu podle
§ 35ba odst. 1 písm. g) zákona?
Může, zákon v tomto směru žádné rozdíly v umístění dítěte v zařízení péče o
děti předškolního věku v ostatních státech nečiní, musí být však splněny podmínky
§ 35ba odst. 1 písm. g) zákona.
Může poplatník (nerezident) žijící s rodinou v České republice nárokovat
slevu za umístění dítěte u svého zaměstnavatele?
Nemůže, poplatník musí nárok uplatnit v daňovém přiznání. Pokud splňuje
podmínky pro uplatnění slevy podle § 35ba odst. 1
písm. g) zákona, musí současně splnit ještě podmínky dané odst. 2 téhož ustanovení. Od
1.1.2014 mohou zmíněnou slevu uplatnit pouze rezidenti EU, Norska a Islandu, pokud splní současně
podmínku 90% příjmů z České republiky. Totéž omezení platí i pro uplatnění odčitatelných položek,
slev na dani (s výjimkou základní slevy na poplatníka a na studenta) a daňového
zvýhodnění.
Kde v daňovém přiznání mohu slevu za umístění dítěte nárokovat?
V základní části daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za
zdaňovací období 2014 č. 255405 MFin 5405 vzor č. 21 byly na straně 3 slevy na dani rozšířeny o
další nový řádek 69a.
I---------------------------------------------I----I----------I----I---------I I 69a písm. g) zákona (sleva za umístění I I I I I I dítěte) I I I I I I---------------------------------------------I----I----------I----I---------I I 70 Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, I I I I I I § 35b a § 35ba zákona (ř. 62 + ř. 63 + I I I I I I + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + I I I I I I + r. 67 + ř. 68 + ř. 69 + ř. 69a) I I I I I I---------------------------------------------I----I----------I----I---------I I 71 Daň po uplatnění slev podle § 35, I I I I I I § 35a, § 35b a § 35ba zákona (ř. 60 - I I I I I I ř. 70) I I I I I I---------------------------------------------I----I----------I----I---------I
Jak může poplatník nárok na slevu za umístění dítěte v rámci podaného
daňového přiznání prokázat?
Potvrzením vydaným zařízením péče o děti předškolního věku včetně mateřské
školy podle školského zákona. Může se jednat i o
potvrzení vydané firemní či soukromou školku, nebo jiným obdobným zařízením jako je např. lesní
školka, soukromé jesle, či dětské centrum v případě, že provozuje mateřskou školku. Toto potvrzení
je povinnou přílohou daňového přiznání v případě, kdy poplatník slevu za umístění dítěte
nárokuje.
Může poplatník uplatnit nárok na slevu za umístění dítěte, které hlídá OSVČ
na základě vydaného živnostenského listu?
Ano, podnikání na základě zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, je jednou z
možností poskytování služeb v oblasti hlídání a výchovy dětí.
Živnostenský zákon upravuje tak zvané „péčové
živnosti“ (jedná se o vázanou živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ a dvě živnosti
volné „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ a
„Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“).
Srážková daň v daňovém přiznání
Lze zahrnout příjem ze závislé činnosti (dohodu o provedení práce do 10 000
Kč) do daňového přiznání?
Ano, příjmy podle § 6 odst. 4
zákona zúčtované nebo vyplacené plátcem daně, které jsou samostatným základem daně pro
zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, které plynou na základě dohody o provedení
práce (za kalendářní měsíc úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u
tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle §
38k odstavce 4, 5 nebo
7) můžete zahrnout do daňového
přiznání.
Jakým způsobem lze příjmy podle §
6 odst. 4 zákona zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání?
Příjmy z dohody o provedení práce budou zahrnuty do celkového úhrnu příjmů
za závislé činnosti od všech zaměstnavatelů na řádek 31 (str. 2 přiznání). Dohoda o provedení práce
nezakládá účast na nemocenském pojištění, tudíž se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, a
rovněž se neodvádí zdravotní pojištění, z tohoto důvodu není vyplněn ř. 32 daňového přiznání (tzn.
příjem se nebrutuje).
1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 zákona) I---------------------------------------------I--------------I---------------I I I poplatník I finanční úřad I I---------------------------------------------I--------------I---------------I I 31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů I I I I---------------------------------------------I--------------I---------------I
Sraženou daň poplatník (rezident i nerezident) uvede na řádek 87a 7. ODDÍL –
Placení daně (str. 3 přiznání).
I---------------------------------------------I--------------I---------------I I 87a Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona I I I I---------------------------------------------I--------------I---------------I
Potvrzení od plátce bude povinnou přílohou k daňovému přiznání (str. 4
přiznání).
I-----------------------------------------------------------------------I----I I Potvrzení o vyplacených příjmech a sražené dani podle I I I § 36 odst. 2 písm. p) nebo t) zákona I I I-----------------------------------------------------------------------I----I
Lze příjmy autorů podle § 7 odst.
6 zákona zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání?
Příjmy autorů (např. z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví
nebo autorských práv), které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, lze
zahrnout do daňového přiznání za zdaňovací období 2014 na řádek 101 přílohy č. 1. Sraženou daň
poplatník uvede na řádek 87a 7. ODDÍL – Placení daně (str. 3 přiznání), nerezident na řádek
87a.
I---------------------------------------------I--------------I---------------I I 87a Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona I I I I---------------------------------------------I--------------I---------------I I 87b Sražená daň podle § 36 odst. 8 zákona I I I I---------------------------------------------I--------------I---------------I
Nárok doloží příslušným potvrzením od plátce. Na žádost poplatníka je plátce
daně povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za
období, za které byl poplatníkovi vyplacen příjem (str. 4 přiznání).
I-----------------------------------------------------------------------I----I I Potvrzení o vyplacených příjmech a sražené dani podle I I I § 36 odst. 2 písm. p) nebo t) zákona I I I-----------------------------------------------------------------------I----I
Do jakého zdaňovacího období spadají příjmy podle
§ 6 odst. 4 a
§ 7 odst. 6 zákona?
Příjmy podle § 6 odst. 4 a
§ 7 odst. 6 zákona souvisejí se zdaňovacím
obdobím, ve kterém bylo uplatněno ustanovení § 36
zákona. Zmíněné příjmy se zahrnou do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve
kterém byly příjmy vyplaceny a sražená daň se fakticky posoudí jako záloha na daň celkem, kterou
tvrdí poplatník v daňovém přiznání.
Daň dědická a darovací v daňovém přiznání
Co jsou to bezúplatné příjmy?
Příjmy zděděné a darované jsou nově označovány souhrnně jako bezúplatné
příjmy, přičemž za bezúplatné příjmy se pro účely zákona považují nejen příjmy z titulu dědění,
odkazu a darování, ale i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění.
Kam poplatník v daňovém přiznání uvede příjmy získané od zůstavitele v rámci
dědictví?
Osvobození od daně z příjmů u bezúplatných příjmů z nabytí nebo odkazu je od
1.1.2014 zahrnuto do ustanovení § 4a zákona. Nově
se tedy úplné osvobození se vztahuje bez jakýchkoliv podmínek na všechny dědice, tzn. nejen na
poplatníky dříve klasifikované v zákoně o dani dědické, dani
darovací a dani z převodu nemovitostí v I. a II. skupině. Poplatník proto nemá povinnost
bezúplatné příjmy z nabytí nebo odkazu zahrnout do daňového přiznání, má však povinnost pokud obdrží
ve zdaňovacím období příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000
000 Kč (limit se posuzuje za jednotlivý příjem samostatně), oznámit tuto skutečnost správci daně do
konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržel.
Zmíněná povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.
Je dar od osoby, se kterou poplatník žil ve společné domácnosti dva měsíce
podle zákona od daně z příjmů osvobozen?
Není, osvobození se vztahuje na bezúplatné příjmy (dary) obdržené od osoby,
se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu
ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost.
Na jaké osoby se osvobození bezúplatných příjmů podle
§ 10 odst. 3 zákona vztahuje?
Zmíněné osvobození se vztahuje na všechny osoby v přímé linii
(§ 772 odst. 1 občanského zákoníku), např.
prarodiče, rodiče a děti, tj. osoby, kdy pochází jedna od druhé, osoby ve vedlejší linii
(§ 772 odst. 2 občanského zákoníku), které jsou zákonem
omezeny na vlastní sourozence (bratry, sestry), strýce, tety, synovce nebo neteře, tj. osoby, které
mají společného předka, ale nepochází jedna od druhé, vybrané sešvagřené osoby
(§ 774 občanského zákoníku), a to dítě manžela a
rodiče manžela, tj. poměr mezi jedním manželem a příbuzným druhého manžela, a na ostatní zákonem
vymezené osoby, tj. manžela, manžela dítěte a manžela rodiče.
O jaký druh příjmu se jedná, pokud poplatník obdržel od strýce peněžní
příjem ve výši 200 000 Kč?
Podle ustanovení § 10 odst. 3
písm. d) bod 1 zákona lze příjem zmíněný v dotazu podřadit mezi bezúplatné příjmy od daně
osvobozené, protože se jedná o dar od příbuzného v linii vedlejší.
Kam poplatník v daňovém přiznání uvede bezúplatné příjmy?
Bezúplatné příjmy poplatník uvede v daňovém přiznání na přílohu č. 2 do
tabulky 2. (viz obr. 9). V tabulce bylo do sloupce č. 1 Druh příjmů podle
§ 10 odst. 1 zákona zavedeno nové předepsané
označení „G“ pro bezúplatné příjmy. Sloupec č. 5 byl doplněn o nový kód „n“. Pokud bude v tabulce
uveden bezúplatný příjem a jedná se o nemovitost, poplatník uvede ve sloupci 5 písmeno
„n“.
2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) Příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky a příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí I---------------------------------I---------I--------I--------------I--------I I Druh příjmů podle § 10 odst. 1 I Příjmy I Výdaje I Rozdíl I Kód 2) I I zákona I I I (sloupec 2 - I I I I I I sloupec 3) I I I---------------------------------I---------I--------I--------------I--------I I 1 I 2 I 3 I 4 I 5 I I----I----------------------------I---------I--------I--------------I--------I I 1 I G - darování nemovitosti I 9500000 I I 9500000 I N I I----I----------------------------I---------I--------I--------------I--------I I 2 I I I I I I I----I----------------------------I---------I--------I--------------I--------I I 3 I I I I I I I----I----------------------------I---------I--------I--------------I--------I I 4 I I I I I I I----I----------------------------I---------I--------I--------------I--------I I Úhrn kladných rozdílů I 9500000 I I 9500000 I I I jednotlivých druhů příjmů I I I I I I---------------------------------I---------I--------I--------------I--------I I---------------------I-----------------------I I Číslo rozhodnutí I V - 4223 / 2014 - 405 I I katastrálního úřadu I I I---------------------I-----------------------I
Nové políčko umístěné pod tabulkou pro výpočet dílčího základu daně podle
§ 10 zákona bude poplatníkem vyplněno, pouze pokud
je v tabulce uveden kód „G“, a jedná se o nemovitost. Poplatník uvede č. j. zápisu na Katastru
nemovitostí z listu vlastnictví.