Daň z příjmů právnických osob
Ing.
Ludmila
Dvořáčková
Jsme právnická osoba, která byla založena registrovanou církví, pořádáme
kulturní akce a setkání, děláme náboženskou osvětu, prodáváme drobné předměty, knížky, nemáme zisky.
Jsme evidovaní v rejstříku právnických osob vedeným Ministerstvem kultury (nejsme tedy v rejstříku
registrovaných církví). Pokud nám bude poskytnut dar od právnické nebo fyzické osoby, bude si jej
tato osoba moci odečíst od základu daně, i když nejsme pořadateli veřejné sbírky ani registrovaná
společnost nebo náboženská společnost, tedy nesplníme podmínky uvedené v
§ 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? Bude naše
právnická osoba tyto dary zdaňovat?
ODPOVĚĎ
Z dotazu nevyplývá, jakou právní formu má založená právnická osoba, o jaké
dary se jedná ani na jakou činnost budou dary použité.
Obecně platí, že dle § 17a
odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDP“), je veřejně prospěšným poplatníkem poplatník,
který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo
rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není
podnikáním.
Pokud tedy ze zakladatelské listiny bude vyplývat, že hlavní činností
právnické osoby je nevýdělečná činnost a nebude se jednat o subjekt negativně vymezený v
§ 17a odst. 2 ZDP (například obchodní
korporace
), bude příjemce darů při splnění všech ostatních zákonem stanovených podmínek podléhat
režimu zdanění veřejně prospěšného poplatníka.Daňový režim u dárce
Obecně pak platí, že hodnota daru není daňově uznatelným nákladem podle
§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP; přičemž za dar se
nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou
poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z
přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební
daně.
Od základu daně sníženého podle §
34 ZDP lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním
složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám,
které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné
a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže,
na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární,
charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na
území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a
školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na
financování těchto zařízení.
V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně sníženého podle
§ 34 ZDP. Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně
prospěšní poplatníci.
Pokyn GFŘ D-6 (resp. aktualizovaný pokyn GFŘ D-22) ve vysvětlivce k
§ 20 odst. 8 ZDP dále podrobněji uvádí, že
hodnotu daru lze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut.
Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota
daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud právnická osoba poskytne dar na
financování kulturních nebo vzdělávacích akcí, které pořádáte, a tyto účely budou zřejmé z darovací
smlouvy, bude si moci dárce hodnotu daru odečíst od základu daně.
Dar si může odečíst od základu daně i fyzická osoba, a to za podmínek
stanovených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňový režim u příjemce
Pokud tato právnická osoba splní podmínky pro vymezení veřejně prospěšného
poplatníka, bude mít možnost bezúplatná plnění, tedy přijaté dary, osvobodit od daně z příjmů dle
§ 19b odst. 2 písm. b) bodu 1. ZDP za
předpokladu, že přijatý dar bude použit na účely vymezené v
§ 20 odst. 8 ZDP nebo na kapitálové dovybavení.
Toto osvobození je
fakultativní
, poplatník se dle § 19b
odst. 3 ZDP může rozhodnout, že osvobození příjmů neuplatní, přičemž rozhodnutí nelze zpětně
měnit.Obecně pak u osvobozených příjmů platí, že poplatník má povinnost dle
§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP výdaje (náklady)
vynaložené na tyto příjmy vyloučit ze základu daně.
Jsme právnická osoba – společnost s ručením omezeným. Naším předmětem
činnosti je výroba a prodej slaboproudých součástí pro automobilový průmysl. Protože naše společnost
má dobré jméno, chtěli bychom organizovat i dobročinné akce. Pokud bychom na tyto akce dostali od
našich obchodních partnerů finanční dary, byly by tyto dary u naší společnosti osvobozené od daně z
příjmů?
ODPOVĚĎ
Osvobození bezúplatných příjmů (darů) je umožněno
ZDP pouze u veřejně prospěšných poplatníků, tj.
poplatníkům, kteří nejsou založeni za účelem podnikání. Dotazovaná společnost s ručením omezeným je
založena za účelem dosahování příjmů, takže není splněna základní podmínka pro veřejně prospěšné
poplatníky stanovená v § 17a odst. 1 ZDP. Aby
tento záměr zákonodárce byl zcela zřejmý, je v § 17a
odst. 2 písm. a) ZDP mimo jiné výslovně uvedeno, že veřejně prospěšným poplatníkem nemůže být
obchodní
korporace
.Naše společnost vlastní na kraji obce skladové prostory. Bylo nutné na naše
náklady vybudovat vodní dílo – přípojku vody. Ještě před realizací stavby jsme byli povinni uzavřít
smlouvu o budoucí darovací smlouvě s vlastníkem sítí – obcí. Lze hodnotu darované přípojky uznat
jako daňově uznatelný náklad dle § 24 odst. 2 písm. b)
zákona o daních z příjmů?
ODPOVĚĎ
Vodovodní přípojku vymezuje zákon č.
274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“). Z
§ 3 odst. 1 tohoto zákona vyplývá, že vodovodní
přípojka není vodním dílem. Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od
odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného
pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu.
Podle § 3 odst. 6 zákona o
vodovodech a kanalizacích vodovodní přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li
dohodnuto jinak. Vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
Z výše uvedeného plyne, že přípojka vody od odbočení z vodovodního řadu až k
vodoměru je ve vlastnictví investora, tedy společnosti, protože jste tento majetek na vlastní
náklady pořídili. Společnost ale na základě smluvního ujednání tento majetek bezúplatně převedla –
darovala.
Podle § 24 odst. 2 písm. b)
bodu 3. ZDP lze jako daňově uznatelný výdaj uplatnit při splnění všech zákonem stanovených
podmínek zůstatkovou cenu hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů
sníženou o přijaté
dotace
na jeho pořízení.Toto ustanovení by bylo možné použít pouze v případě, kdy by povinnost
bezúplatného převodu byla stanovena zvláštním právním předpisem.
Z informací z dotazu vyplývá, že ve Vašem případě byl hmotný majetek
(vodovodní přípojka) převeden nikoliv povinně bezúplatně na základě zvláštního zákona, ale na
základě smluvního ujednání, a proto nelze postupovat dle
§ 24 odst. 2 písm. b) bod 3. ZDP.
Z hlediska ZDP bude pořizovací
cena (zůstatková cena) vodovodní přípojky v důsledku darování obci daňově neúčinná podle
§ 25 odst. 1 písm. o) ZDP, které stanoví, že
daňově neúčinným nákladem je zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo
bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního
předpisu.