Zvyšování DPH je v Evropské unii "moderní"

Vydáno: 7 minut čtení

Ekonomická krize výrazně zvýšila zadlužení všech vyspělých zemí světa. Velký nárůst veřejného dluhu je problém. I proto evropské země za posledních pár let značně zvýšily sazby DPH. Zvýšení sazeb DPH totiž pocítí státní pokladna okamžitě a je legislativně nejsnáze proveditelné. Evropským trendem je zvyšování nepřímých daní.

Zvyšování DPH je v Evropské unii „moderní“
Petr
Gola
Cestou ke snižování veřejných schodků a celkového zadlužení je mix mnoha opatření. Především zlepšování podnikatelského prostředí, provedení potřebných reforem (především zdravotnictví a penzí), omezování státních výdajů a zvýšení daňového výnosu. Trendem v členských zemích Evropské unie (dále jen „EU“) je jednoznačně zvyšování nepřímých daní. Výhodou je, že státní pokladna zvýšení pocítí okamžitě, na rozdíl od zvýšení přímých daní, které snižuje čistou mzdu nebo čistý zisk zaměstnancům a podnikatelům. Vliv na naše peněženky je tedy ihned viditelný. U DPH je vliv nepřímý. Zdraží se zboží a služby. To je pro většinu občanů přijatelnější.
 
Krize změnila daňový trend
Většina vyspělých zemí světa snižovala před rokem 2008 daňové zatížení, klesaly především sazby přímých daní. Snahou bylo oživit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory. Krize trend obrátila. K dalšímu celkovému snižování daní již nedochází. Snižování daňové zátěže narazilo během krize v mnoha zemích na své možnosti. Během posledních let zvýšilo DPH většina zemí EU. I občané však musí zvyšování DPH věnovat velikou pozornost. Vyšší DPH totiž pocítí všichni spotřebitelné na svých peněženkách při nákupu zboží a služeb. Vyšší DPH zdražuje každodenní nákupy a vytváří inflační tlaky. Vyšší sazby DPH se dotýkají peněženek všech občanů.
 
Jednotná DPH je pouze v Dánsku
Jednotná sazba DPH je v EU zavedena pouze v Dánsku (25 %), některé zboží a služby jsou však od DPH osvobozeny, stejně jako v ostatních členských zemích EU. V ostatních zemích EU je zavedeno více sazeb DPH. Některé země EU dokonce využívají legislativní možnosti a mají zavedeny tři sazby daně (základní, sníženou a super sníženou), např. v Řecku, Španělsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku. Výnos z DPH je pro státní pokladnu všech zemí nepostradatelný. V současné době se základní sazba DPH v EU pohybuje od 15 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku.
 
Maďarsko: zvýšení DPH o 7 %
Zvýšení DPH během posledních let v Evropě je skutečně značné. Nejvíce se zvýšily sazby DPH v zemích, které mají největší problémy s fiskální disciplínou. V zemích, které nejvíce pocítily ekonomickou krizi. Nejvíce potom stouply sazby DPH v Maďarsku, kde ještě začátkem roku 2009 byla základní sazba DPH 20 %. Následně se však zvýšila sazba DPH od 1. 7. 2009 na 25 %. To však nebylo vše. Ke snížené 5% sazbě DPH byla zavedena ještě 18% sazba DPH. A od ledna letošního roku se základní sazba DPH zvýšila dokonce na 27 %. Podívejme se na další země EU, které za poslení roky nejvíce zvýšily DPH, zvýšení o 4 % nebylo žádnou výjimkou:
*
Řecko
z 19 % na 23 %. Ještě začátkem roku 2010 byla základní sazba DPH 19 % a snížené sazby DPH 9 % a 4,5 %. Od března 2010 se zvýšila základní sazba na 21 % a snížené sazby na 10 % a 5 %. Od července 2010 se poté zvýšila základní sazba na 23 % a snížené na 11 % a 5,5 %. Od ledna 2011 se zvýšily snížené sazby DPH na 13 % a 6,5 %.
*
Lotyšsko
z 18 % na 22 %. Na konci roku 2008 byla základní sazba DPH 18 % a snížená sazba DPH 5 %. Od ledna 2009 se zvýšila základní sazba DPH na 21 % a snížená sazba DPH na 10 %. Od ledna 2011 se základní sazba zvýšila na 22 % a snížená sazba na 12 %.
*
Litva
z 18 % na 21 %. Ještě na konci roku 2008 byla základní sazba DPH 18 %, začátkem roku 2009 se zvýšila na 19 %, potom od 1. 9. 2009 na 21 %. Již během letošního roku však může dojít k dalšímu růstu DPH. Ministerstvo financí v případě nižšího ekonomického růstu, než byl naplánován při sestavování státního rozpočtu, počítá se zvýšením DPH o 2 %.
*
Portugalsko
z 20 % na 23 %. V červnu 2010 byla základní sazba DPH 20 %, snížené sazby 5 % a 12 %. Od července 2010 se zvýšily sazby DPH na 21 %, 6 % a 13 %. Od ledna 2011 se základní sazba DPH zvýšila na 23 %.
*
Dalších několik zemí zvýšilo základní sazbu DPH v posledních letech o 2 %. Např.
Španělsko
(z 16 % na 18 %),
Estonsko
(z 18 % na 20 %),
Irsko
(z 21 % na 23 %).
Více než 10 let se sazby DPH nezvyšovaly v Rakousku, Dánsku, Lucembursku, Švédsku, Belgii a Bulharsku.
 
Zvyšování nebere konce
Vzhledem k vysokému zadlužení evropských zemí se žádné snižování DPH v příštích letech očekávat nedá. Ke snížení sazby DPH šáhly jednotlivé země v historii velmi výjimečně. Spíše naopak. DPH se v čase neustále zvyšuje. DPH se nezvyšuje jenom od ledna daného roku jako přímé daně. Sazby DPH se zvyšují i během roku. Od března 2012 zvýšil o 2 % základní sazbu DPH Kypr (z 15 % na 17 %). V Itálii se může zvýšit základní sazba DPH v září 2012 z 21 % na 23 % a snížená sazba DPH z 10 % na 12 %, pokud bude ekonomický růst nižší, než se předpokládalo. V Litvě může dojít během roku ke zvýšení z 21 % na 23 %, pokud ekonomický růst nebude odpovídat naplánovanému rozpočtu.
 
Původní sazby DPH byly nízké
Ze všech členských zemí EU zavedlo DPH nejdříve Dánsko. V daňovém systému této země má DPH své pevné místo již od roku 1967. Od roku 1992 se jednotná sazba daně ustálila na 25 %. V roce 1968 bylo DPH zavedeno v Německu a Francii. V roce 1969 ve Švédsku a Nizozemí.
 +---------------------------------+-----------+----------+ |             Období              | Základní  | Snížená  | +---------------------------------+-----------+----------+ | od 3. 7. 1967 do 31. 3. 1968    | 10%       | -        | | od 1. 4. 1968 do 28. 6. 1970    | 12,50%    | -        | | od 29. 6. 1970 do 28. 9. 1975   | 15%       | -        | | od 29. 9. 1975 do 29. 2. 1976   | 15%       | 9,25%    | | od 1. 3. 1976 do 2. 10. 1977    | 15%       | -        | | od 3. 10. 1977 do 30. 9. 1978   | 18%       | -        | | od 1. 10. 1978 do 29. 6. 1980   | 20,25%    | -        | | od 30. 6. 1980 do 31. 12. 1991  | 22%       | -        | | od 1. 1. 1992                   | 25%       | -        | +---------------------------------+-----------+----------+
Na příkladu Dánska je vidět, jak se sazby daně z přidané hodnoty v čase zvyšovaly. Původní sazby DPH byly totiž v členských zemích EU na dnešní poměry nízké. Podívejme se na některé země, přičemž horní sazba DPH ve všech uvedených zemích platí v současnosti:
*
Belgie (od 16 % po 21 %), Dánsko (od 10 % po 25 %), Německo (od 10 % po 19 %), Itálie (od 12 % po 21 %), Švédsko (od 11,11 % po 25 %), Rakousko (od 16 % po 20 %), Španělsko (od 12 % po 18 %), Portugalsko (od 16 % po 23 %), Velká Británie (od 8 % po 20 %) či Nizozemí (od 12 % po 19 %).
 
Vývoj sazeb DPH v Česku
V Česku byla DPH zavedena od roku 1993. Během několika málo let se sazba daně měnila již šestkrát:
 +--------------------------------+-----------+----------+ |            Období              | Základní  | Snížená  | +--------------------------------+-----------+----------+ | od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1994  | 23%       |  5%      | | od 1. 1. 1995 do 30. 4. 2004   | 22%       |  5%      | | od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2007  | 19%       |  5%      | | od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009  | 19%       |  9%      | | od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011  | 20%       | 10%      | | od 1. 1. 2012                  | 20%       | 14%      | +--------------------------------+-----------+----------+
 
Nezvyšují se jenom sazby DPH
Dalším méně viditelným legislativním opatřením mimo zvyšování sazeb DPH je přesouvání některého zboží nebo služeb původně spadajících do nižší sazby daně do horní sazby daně. Tímto způsobem postupovalo např. Řecko, které přesunulo potraviny a nealkoholické nápoje do horní sazby daně. Nebo Portugalsko, kde jídlo v restauracích podléhá již horní sazbě DPH. Zdanění formou nepřímého zdanění v Evropě v posledních letech značně stouplo.
 +-----------------+-----------+-----------------+ |      Země       | Základní  |    Snížená      | +-----------------+-----------+-----------------+ | Maďarsko        | 27        | 18 a 5          | | Dánsko          | 25        | -               | | Švédsko                 | 25        | 12 a 6          | | Rumunsko        | 24        | 9 a 5           | | Finsko          | 23        | 13 a 9          | | Řecko           | 23        | 13 a 6,5        | | Polsko          | 23        | 8 a 5           | | Portugalsko     | 23        | 13 a 6          | | Irsko           | 23        | 13, 5, 9 a 4,8  | | Lotyšsko        | 22        | 12              | | Belgie          | 21        | 12 a 6          | | Itálie          | 21        | 10 a 4          | | Litva           | 21        | 9 a 5           | | Rakousko        | 20        | 12 a 10         | | Bulharsko       | 20        | 9               | | Česko           | 20        | 14              | | Estonsko        | 20        | 9               | | Slovinsko       | 20        | 8,5             | | Velká Británie  | 20        | 5               | | Slovensko       | 20        | 10              | | Francie         | 19,6      | 7, 5,5 a 2,1    | | Německo         | 19        | 7               | | Nizozemí        | 19        | 6               | | Malta           | 18        | 7 a 5           | | Španělsko       | 18        | 8 a 4           | | Kypr            | 17        | 8 a 5           | | Lucembursko     | 15        | 12, 9 a 3       | +-----------------+-----------+-----------------+
Prameny:
*
European Commission, Taxation and Customs Union and WorlWide Tax „Tax Rates Around The World“ and TMF Group „Vates Rates“.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty