Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2010

Vydáno: 33 minut čtení

Rok se s rokem sešel a opět nás, daňové subjekty, čeká milá povinnost sestavit přiznání a v něm si daň sami vypočítat a odvést ji správci daně. V případě právnických osob, které mají větší rozsah podnikatelských aktivit, může být správné uchopení všech transakcí a jejich zapracování do daňového přiznání značně složité. Některé užitečné tipy a informace by vám měl přinést tento článek.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2010
Ing.
Ondřej
Štědrý
daňový poradce, IB Grant Thornton Consulting s.r.o.
 
Poplatníci daně z příjmů právnických osob, kteří mají povinnost podat daňové přiznání
Povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO) mají poplatníci-právnické osoby. Právnické osoby obecně vymezuje § 18 a další občanského zákoníku. Jsou jimi sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a další, zákonem vymezené subjekty.
V praxi mnohem frekventovanější množinu právnických osob vymezuje obchodní zákoník. Jsou jimi
obchodní společnosti a družstva
. Mezi obchodní společnosti patří
akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost
. Specifickou formou akciové společnosti je
Evropská společnost
.
Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vymezuje okruh právnických osob, tzv. neziskových subjektů. Jde o zájmová sdružení právnických osob, občanská sdružení, politické strany, církve, nadace, některé školy, obce, organizační složky státu a další subjekty. I tyto subjekty mají, až na určité výjimky, povinnost podávat daňové přiznání.
Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání v případě právnických osob jsou uvedeny v § 38m odst. 7 písm. b) ZDP. Tuto povinnost nemá veřejná obchodní společnost a neziskové subjekty, pokud neziskové subjekty nemají příjmy, které jsou předmětem daně, či mají pouze příjmy osvobozené od daně či zdaňované srážkou, a dále zanikající nebo rozdělovaná společnost od rozhodného dne do zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
 
Jaké příjmy se do daňového přiznání zahrnují
Ustanovení § 17 ZDP definuje české daňové rezidenty a nerezidenty. Za české daňové rezidenty se považují poplatníci, kteří mají v Česku své sídlo či místo vedení. Tito poplatníci mají celosvětovou daňovou povinnost, tj. zdaňují příjmy z celého světa. Těmito poplatníky je většina právnických osob. Naproti tomu poplatníci, kteří své sídlo v České republice nemají, zdaňují jen své příjmy ze zdrojů v Česku. Takovými poplatníky jsou většinou organizační složky či stálé provozovny subjektů se sídlem v zahraničí. Tyto entity nemají právní subjektivitu, jsou v případě organizačních složek jen středisky či pobočkami zahraničního zřizovatele umístěné v Česku. V případě stálých provozoven se jedná o entitu, která je registrována k dani příjmů z důvodu podnikatelských aktivit (konzultační činnost, výstavba dálnice apod.) cizího subjektu v České republice, často není ani registrována jako organizační složka.
Do přiznání se u právnických osob zahrnují i příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou. Tyto příjmy jsou v přiznání vyloučeny ze základu daně (ZD).
Přiznání je potřeba podat i v případě nulového základu daně či daňové ztráty.
 
Lhůta pro podání daňového přiznání
Procesní postup při přípravě a podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2010 se již neřídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ale zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), účinným od 1. 1. 2011.
Lhůta pro podání daňového přiznání činí dle § 136 DŘ tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Pokud má poplatník povinnost mít závěrku ověřenou auditorem či jeho přiznání podává daňový poradce, lhůta je šest měsíců po skončení zdaňovacího období. Plná moc poradce musí být u správce daně podána před uplynutím neprodloužené tříměsíční lhůty.
Je třeba upozornit, že v případě auditu se musí jednat o
zákonnou povinnost mít závěrku ověřenou auditorem
. Pokud se daňový subjekt rozhodne pro audit sám, možnost odkladu z tohoto titulu není! V případě potřeby je tak nutné podat řádně zdůvodněnou žádost o prodloužení lhůty pro podání přiznání a správce daně může v souladu s § 36 DŘ lhůtu prodloužit až o tři měsíce a pokud má daňový subjekt i příjmy ze zahraničí, až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Dle mých zkušeností správci žádostem často vyhovují.
 
Logický postup při zpracování přiznání
Prvním krokem u každé daně je určení, zda určitý příjem je předmětem konkrétní daně. Jak stanoví § 18 ZDP předmětem daně u právnických osob jsou prakticky veškeré příjmy, o kterých právnická osoba účtuje, a to příjmy peněžní i nepeněžní.
Příjmy (výnosy) - určení, zda podléhají DPPO
Pokud tedy příjem DPPO podléhá, je v dalším kroku potřeba určit, zda se v určitých případech nejedná o příjmy od daně osvobozené. Příjmy osvobozené se do základu daně nezahrnu