V našem seriálu, který obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v podnikové praxi, pokračujeme po určité přestávce jedním ze základních účetních výkazů - výkazem o peněžních tocích. Pravidelní čtenáři již vědí, že autorka často vychází ze studijního materiálu, který publikuje Oddělení vzdělávání Nadace IFRS a který se týká malých a středních podniků. Tento materiál je zdarma na internetových stránkách Nadace IFRS (www.ifrs.org) a jeho cílem je přehlednou formou vysvětlit dikci IFRS pro SME (IFRS pro malé a střední podniky), který byl vydán v červenci roku 2009. Protože v oblasti výkazu o peněžních tocích jsou požadavky IFRS pro SME totožné s požadavky „plných“ IFRS, lze tento materiál plně využít při studiu výkazu o peněžních tocích i v rámci „plných IFRS“. Výkaz o peněžních tocích je předmětem samostatného standardu IAS 7 Výkaz o peněžních tocích1). Současné znění tohoto standardu bylo schváleno v roce 1992 a vstoupilo v účinnost v roce 1994. Nahradilo historicky první IAS 7, který byl vydán v roce 1977, pod názvem Výkaz o změnách ve finanční situaci (Statement of Changes in Financial Position).
Výkaz o peněžních tocích (cash flow) podle IAS 7
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph.D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
Smyslem výkazu o peněžních tocích je poskytnout uživatelům informace o přijatých a vydaných penězích a peněžních ekvivalentech ve společnosti v průběhu období. Konkrétněji, výkaz o peněžních tocích by měl pomoci uživatelům posoudit:
-
schopnost společnosti vytvářet kladné peněžní toky,
-
schopnost společnosti splácet dluhy a vyplácet dividendy,
-
důvody rozdílů mezi vykázaným ziskem (ztrátou) a peněžními příjmy a výdaji,
-
peněžní a nepeněžní aspekty provozních, investičních a finančních aktivit společnosti.
HISTORIE VÝKAZU
Ve finančním účetnictví existoval po dlouhou dobu koncept dvou výkazů - rozvahy a výsledovky. Historicky třetí výkaz - výkaz o peněžních tocích - vznikl poměrně nedávno.
Výkaz začal postupně vznikat v USA v průběhu 50. a 60. let minulého století. Od poloviny 60. let začala být běžnou praxí u amerických společností prezentace samostatného výkazu „o zdrojích a užití fondů“. Tento výkaz zpočátku nebyl povinný (povinným se v USA stal až v roce 1971) a nebyl společnostmi prezentován jednotně. „Fondy“ v této době mohly být vymezeny mnoha způsoby - škála se pohybovala od peněz až po čistý pracovní
kapitál
(krátkodobá aktiva minus krátkodobé závazky). Hlavním důvodem toho, že se při prezentaci výkazu dlouho nevycházelo pouze z pohybu peněz (popřípadě peněžních ekvivalentů), byla skutečnost, že zástupci účetní profese měli výraznou averzi k tzv. peněžní bázi účetnictví (Cash Accounting) a argumentovali tím, že výkaz prezentující stav a pohyb peněz může navozovat u uživatelů pocit, že účetním výsledkem je kladný nebo záporný peněžní tok za období. Výkaz o pohybu peněz byl proto dlouho pokládán za snahu o návrat k účetnictví založeném na peněžní bázi. Nejčastěji byly proto „fondy“ definovány jako čistý pracovní kapitál
a byl do nich zahrnován i pohyb zásob a pohledávek s cílem zachování základních charakteristik akruální báze účetnictví.Požadavky uživatelů na informace o likviditě a solventnosti společnosti v nejužším pojetí však nakonec vedly k tomu, že koncem 80. let minulého století byl Výkaz Cash Flow zaveden nejprve v USA, následně ve Velké Británii a posléze také v IFRS.
PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY
K
peněžním prostředkům
společnosti patří hotové peníze a vklady u finančních institucí splatné na požádání. Do peněžních prostředků nepatří termínované vklady. Pokud by společnost k datu rozvahy vykazovala na účtech u finančních institucí záporný zůstatek, tzv. přečerpání (overdraft), může tento zůstatek chápat buď jako částku snižující peníze, nebo jako půjčku (a zahrnout tuto částku do peněžních toků z financování).Peněžní ekvivalenty
jsou standardem definovány jako krátkodobé vysoce likvidní investice, které jsou okamžitě směnitelné za známé částky peněz a u nichž neexistuje významné riziko spojené se změnou jejich hodnoty.
Vymezením peněžních ekvivalentů jako investic dali tvůrci standardů jasně najevo základní smysl výkazu - poskytnout informaci o pohybu peněz (tedy nikoli celého pracovního kapitálu). Za peněžní ekvivalent
nelze považovat aktivum, které není investicí,
například obchodní pohledávku, zásobu apod.Do peněžních ekvivalentů patří například termínové vklady, vkladové certifikáty, krátkodobé dluhopisy (pokladniční poukázky, obchodní cenné papíry), pokud jejich splatnost nebo výpovědní lhůta nepřesáhne tři měsíce. IAS 7 jednoznačně vylučuje (až na výjimku v případě přednostních akcií) z peněžních ekvivalentů majetkové cenné papíry (nesplňují definici peněžních ekvivalentů).
Společnost musí zveřejnit (v příloze), které položky zahrnula do peněz a peněžních ekvivalentů, a také vazbu těchto položek na rozvahu. Pokud by společnost měnila položky, které zahrnuje do peněz nebo peněžních ekvivalentů, například přidávala nové položky nebo některé položky odebírala, musí tuto změnu klasifikovat jako změnu v účetním pravidle a postupovat podle IAS 8
Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby.
To znamená, že musí provést retroaktivní přepočet všech prezentovaných srovnávacích výkazů.Příklady - peníze a peněžní ekvivalenty
PŘÍKLAD
Společnost má částku 1 000 euro a 30 000 českých korun v hotovosti.
Podle IAS 7 se jedná o peníze. Definici peněz splňuje jak domácí měna, tak cizí měna.
PŘÍKLAD
Stav běžného účtu společnosti u bankovního ústavu je 2 miliony. Tuto částku je možno vybrat na požádání bez jakékoli penalizace nebo pokuty.
Podle IAS 7 se jedná o peníze - vklad na požádání.
PŘÍKLAD
Společnost koupila dvě zlaté cihly.
Bez ohledu na důvod, proč společnost zlaté cihly vlastní, nesplňují definici peněz ani peněžních ekvivalentů podle IAS 7.
PŘÍKLAD
Společnost uložila peníze do banky na dvouměsíční termínovaný vklad úročený pěti procenty ročně. Pokud by společnost vybrala peníze předčasně, přijde pouze o nevýznamnou část úroku.
Tento termínovaný vklad splňuje definici peněžního ekvivalentu: je krátkodobý (dva měsíce), vysoce likvidní (může být kdykoli vybrán), je okamžitě směnitelný za známou částku peněz (jistina plus známá částka úroku) a neexistuje u něj riziko spojené se změnou hodnoty.
PŘÍKLAD
Společnost koupila na trhu tříletý vládní dluhopis v okamžiku, kdy byl dluhopis dva měsíce před splatností. Tento vládní dluhopis má úvěrový rating AAA.
Dluhopis splňuje definici peněžního ekvivalentu. Je krátkodobý (byl pořízen dva měsíce před splatností), vysoce likvidní (může být prodán na aktivním trhu), je okamžitě směnitelný za známou částku peněz (jistina plus úrok v okamžiku splatnosti nebo podobná částka na trhu před splatností). Fair value, za kterou by se případně dluhopis prodal na trhu před splatností, se pravděpodobně nebude příliš lišit od částky získané při splatnosti, jelikož se jedná o AAA dluhopis a do splatnosti zbývají dva měsíce.
PŘÍKLAD
Společnost má s bankou sjednán na jednom ze svých účtů konkrétní úvěrový rámec. K datu rozvahy byl stav tohoto účtu záporný.
Společnost vykazuje k datu rozvahy záporný zůstatek na účtu u finančního ústavu. Tento zůstatek (přečerpání - overdraft) může chápat buď jako částku snižující peníze, nebo jako půjčku (a zahrnout tuto částku do peněžních toků z financování).
ČLENĚNÍ VÝKAZU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
Výkaz o peněžních tocích se člení do tří částí: provozní, investiční a finanční. IAS 7 definuje tyto oblasti takto:
Provozní činnosti (operating activities)
jsou hlavní výdělečné činnosti společnosti a ostatní činnosti, které nejsou investováním nebo financováním.Investiční činnosti, investování (investing activities)
jsou nákupy a vyřazování (prodeje) dlouhodobých aktiv a jiných investic nezahrnutých do peněžních ekvivalentů.Finanční činnosti, financování (financing activities)
jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a složení vlastního kapitálu a půjček společnosti.Příklady peněžních toků podle jednotlivých částí výkazu o peněžních tocích uvádí následující tabulka:
I------------------------------------------I---------------------------------I IPříjmy (kladné peněžní toky)IVýdaje (záporné peněžní toky)I I------------------------------------------I---------------------------------I IProvozní činnostiI I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy z prodejů výrobků, zboží a služeb I Platby dodavatelům za zboží, I I I suroviny a služby I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy spojené s obchodními smlouvami I Platby zaměstnancům I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy z poplatků, provizí a licencí I Platby daní ze zisku (pokud se I I I jednoznačně nevztahují k I I I financování nebo investování) I I------------------------------------------I---------------------------------I I Přijatá pojistná plnění I Výdaje spojené s obchodními I I I smlouvami I I------------------------------------------I---------------------------------I I Přijaté úroky a dividendy (alternativně I Platby pojistného I I mohou být také investováním) I I I------------------------------------------I---------------------------------I I I Placené úroky a dividendy I I I (alternativně mohou být I I I financováním) I I------------------------------------------I---------------------------------I IInvestiční činnosti, investováníI I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy z prodeje pozemků, budov, I Výdaje spojené s nákupem I I zařízení a nehmotných aktiv I pozemků, budov, zařízení a I I I nehmotných aktiv I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy z prodeje akcií a podílů v jiných I Výdaje spojené s pořízením I I podnicích I pozemků, budov, zařízení a I I I nehmotných aktiv ve vlastní I I I režii I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy z prodeje dluhopisů I Výdaje za akcie a podíly v I I I jiných podnicích I I------------------------------------------I---------------------------------I I Přijaté splátky půjček a úvěrů I Výdaje za nákup dluhopisů I I poskytnutých společností jinému subjektu I I I------------------------------------------I---------------------------------I I Přijaté úroky a dividendy (alternativně I Poskytnuté peněžité půjčky a I I mohou být také provozní činností) I úvěry I I------------------------------------------I---------------------------------I IFinanční činnosti, financováníI I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy zemisekapitálových nástrojů I Výdaje za nákup vlastních akcií I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy z prodeje vlastních akcií I Splátky úvěrů I I------------------------------------------I---------------------------------I I Příjmy zemisedluhopisů I Splátky finančního leasingu u I I I nájemce I I------------------------------------------I---------------------------------I I Dlouhodobé půjčky a úvěry I Placené úroky a dividendy I I I (alternativně mohou být také I I I provozní činností) I I------------------------------------------I---------------------------------I I Krátkodobých přijaté půjčky a úvěry I I I------------------------------------------I---------------------------------I
Úroky a dividendy
Jak vyplývá z tabulky, IAS 7 neurčuje jednoznačně, v jaké části výkazu se mají prezentovat úroky a dividendy.
Přijaté úroky a přijaté dividendy
mohou být vykazovány v rámci provozních činností,
protože souvisejí s procesem tvorby čistého zisku nebo čisté ztráty. Alternativně je však možné je vykazovat jako součást investičních činností,
protože plynou z uskutečněných investic.Placené úroky
mohou být zahrnuty mezi provozní činnosti,
protože podobně jako přijaté úroky souvisejí s procesem tvorby čistého zisku nebo čisté ztráty. Alternativně je možné je vykazovat jako součást financování,
protože vyjadřují náklady na získaný cizí kapitál
.Placené dividendy
mají být primárně uváděny jako součást financování,
protože jsou částkou související se získáním vlastního kapitálu. Alternativně se však mohou vykazovat jako složka provozních činností,
protože hlavní výdělečné činnosti vytvářejí peněžní prostředky na jejich úhradu a uživatelé účetní závěrky mají následně možnost posoudit schopnost společnosti vyplácet dividendy z provozních peněžních toků, tj. je čitelné, jaké konkrétní výše dosahuje peněžní tok z provozních činností i po výplatě dividend bez ohledu na výši peněžních toků z ostatních činností.Příklady - členění výkazu o peněžních tocích
PŘÍKLAD
Soukromá škola vybírá od žáků školné. Studenti musí nosit školní uniformu, kterou si mohou koupit buď přímo ve škole, nebo v blízkém obchodě. Studenti si nosí obědy buď z domova, nebo si je kupují ve školním bufetu. V příslušném účetním období škola koupila nové počítače a prodala staré. Škola také získala dlouhodobý úvěr od banky.
Příjmy ze školného, z prodeje uniforem a ze školního bufetu jsou součástí provozních peněžních toků. Příjmy a výdaje, které souvisejí s nákupem nových počítačů a prodejem starých, jsou peněžními toky z investování. Dlouhodobá půjčka je součástí financování.
PŘÍKLAD
Společnost vstoupila do operativního leasingu na pronájem stroje. Společnost platí měsíční splátku ve výši 500.
Podle IAS 17 Leasingy společnost nevykazuje předmět operativního leasingu v rozvaze. V souvislosti s tímto leasingem bude proto společnost ve výkazu o peněžních tocích vykazovat měsíční splátku 500 v provozních činnostech.
PŘÍKLAD
Společnost se zabývá obchodováním s cennými papíry. V určitém účetním období společnost koupila cenné papíry za 100 a prodala je za 120.
V tomto případě se jedná o peněžní toky z provozních činností, protože se jedná o hlavní výdělečnou činnost společnosti. Proto se nákup cenných papírů (100) vykáže jako peněžní výdaj a jejich prodej (120) jako peněžní příjem v provozní části výkazu o peněžních tocích.
PŘÍKLAD
Společnost, která vyrábí textilní materiál, se rozhodla emitovat nové akcie. Zároveň získala úvěr od bankovního ústavu. Společnost také v daném období vyplácela dividendy.
I------------------I---------------------------------------------------------I IEmiseakcií I Peněžní příjmy z financování I I------------------I---------------------------------------------------------I I Přijatý úvěr I Peněžní příjmy z financování I I------------------I---------------------------------------------------------I I Výplata dividend I Mohou se vykázat jako součástfinancování,protože jsou I I I částkou související se získáním vlastního kapitálu. I I I Alternativně se mohou vykázat jako složkaprovozních I I I činností,protože hlavní (provozní) výdělečné činnosti I I I vytvářejí peněžní prostředky na jejich úhradu. I I------------------I---------------------------------------------------------I
Daně ze zisku
IAS 7 požaduje, aby byly daně ze zisku ve výkazu o peněžních tocích zveřejněny samostatně a klasifikovány jako peněžní tok z provozních činností, pokud se jednoznačně nevztahují k financování nebo investování.
Předpokládá se, že samostatné vykázání u jiných činností, než jsou provozní činnosti, je spíše výjimkou, protože je jen velmi obtížné přiřadit platbu daně k transakci, k níž se vztahuje. Důležitý je požadavek, aby byla daň ze zisku vykázána samostatně jako hrubý peněžní výdaj, případně příjem (například vratka daně). V případě, že je daň ze zisku přiřazena více činnostem, je třeba zveřejnit úhrnnou zaplacenou částku daně ze zisku.
METODY SESTAVOVÁNÍ VÝKAZU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
K sestavení výkazu o peněžních tocích, konkrétně části, která se týká
provozních činností,
se mohou použít dvě metody, přímá metoda nebo nepřímá metoda. IAS 7 však v souvislosti s provozní činností preferuje přímou metodu. U investičních a finančních činností
požaduje IAS 7 použití přímé metody.
Jednotlivé peněžní toky jsou ve výkazu o peněžních tocích vykazovány jako hrubé peněžní přítoky nebo odtoky podle hlavních tříd příjmů a výdajů.Přímá metoda
Přímá metoda vykazuje konkrétní položky, které ovlivnily peněžní toky, a jejich částky. Přímá metoda prezentuje jednotlivé zdroje, z nichž byly přijaty peníze (například zákazníci, odběratelé apod.), a oblasti, za které byly peníze vydány (například platby dodavatelům, zaměstnancům, platby daní apod.).
Nepřímá metoda
Nepřímá metoda je metodou, která je v praxi používána nejčastěji. Tato metoda je založena na zjišťování rozdílů mezi vykázaným výsledkem a peněžními toky. Nepřímá metoda vychází z výsledku společnosti, který je uveden ve výsledovce. Náklady nebo výnosy, které nejsou peněžními příjmy nebo výdaji, se odčítají nebo přičítají. Například odpisy se k výsledku přičítají, protože tyto náklady snižují výsledek, avšak nejsou peněžním výdajem. Podobně se zachází také například s náklady na tvorbu rezerv nebo opravných položek. Dále se při použití nepřímé metody v provozní oblasti provádějí úpravy výsledku o změny v pracovním kapitálu - tj. o změny stavu krátkodobých pohledávek, zásob a krátkodobých závazků. Také je nutno odstranit výnosy a náklady spojené s peněžními toky z investičních činností nebo z financování (např. zisky či ztráty z prodeje dlouhodobých aktiv), protože tyto položky se uvádějí přímou metodou v příslušné části (investování nebo financování) výkazu o peněžních tocích.
FORMA VÝKAZU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
IFRS nestanovují povinný formát výkazu o peněžních tocích. Část A Ilustrativních příkladů k IAS 7 uvádí příklad na sestavení výkazu o peněžních tocích přímou i nepřímou metodou, v němž ilustruje možnou podobu tohoto výkazu pro společnosti, které nejsou finančními institucemi2).
Přímá metoda sestavení výkazu o peněžních tocích
Peněžní toky z provozních činnostíPřírůstky/úbytkyCelkemPeněžní příjmy od zákazníků X Peněžní platby dodavatelům a zaměstnancům -X Peněžní prostředky získané z provozních činností X Placené úroky -X Placené daně -X ------------------------------Čistý peněžní tok z provozních činnostíXPeněžní toky z investičních činnostíNákup dceřiné společnosti (po odečtení peněžních prostředků koupených s touto společností) -X Nákup pozemků, budov a zařízení -X Výtěžek z prodeje zařízení X Přijaté úroky X Přijaté dividendy X ------------------------------Čistý peněžní tok z investičních činnostíXPeněžní prostředky z finančních činnostíVýtěžky zemiseakcií X Výtěžky z dlouhodobých půjček X Platba závazků z finančního leasingu -X Placené dividendy -X ------------------------------Čistý peněžní tok z finančních činnostíXČisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůXPeněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku obdobíX ----------------Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci obdobíX {{n2}}Nepřímá metoda sestavení výkazu o peněžních tocíchPeněžní toky z provozních činnostíPřírůstky/úbytkyCelkemZisk před zdaněním X Úpravy: Odpisy X Kursové ztráty X Úrokové výnosy -X Úrokové náklady X ------------------------------ X Zvýšení/snížení obchodních a jiných pohledávek X Zvýšení/snížení zásob X Zvýšení/snížení obchodních závazků X ------------------------------ Peněžní prostředky tvořené z provozních činností X Placené úroky -X Placené daně -X ------------------------------Čistý peněžní tok z provozních činnostíXPeněžní toky z investičních činnostíNákup dceřiné společnosti (po odečtení peněžních prostředků koupených s touto společností) -X Nákup pozemků, budov a zařízení -X Výtěžek z prodeje zařízení X Přijaté úroky X Přijaté dividendy X ------------------------------Čistý peněžní tok z investičních činnostíXPeněžní prostředky z finanční činnostiVýtěžky zemiseakcií X Výtěžky z dlouhodobých půjček X Platba závazků z finančního leasingu -X Placené dividendy -X ------------------------------Čistý peněžní tok z finančních činnostíXČisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůXPeněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku obdobíX ----------------Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci obdobíX
Za povšimnutí stojí skutečnost, že i v případě nepřímé metody se do výkazu o peněžních tocích uvádějí skutečně placené daně a úroky (IAS 7 požaduje, aby byly vykázány přímou metodou). Následující dva příklady ukazují, jak vypočítat skutečně placenou daň a úrok.
Příklady - výpočet placené daně
PŘÍKLAD
Následující tabulka uvádí vybrané údaje z rozvahy, které se týkají závazků souvisejících s daní ze zisku.
I--------------------------------------------------------I---------I---------I I I20X0 I 20X1I I--------------------------------------------------------I---------I---------I IOdložený daňový závazek I 300 I 200I I--------------------------------------------------------I---------I---------I ISplatná daň - závazek I 500 I 300I I--------------------------------------------------------I---------I---------I
Ve výsledovce je náklad na daň ze zisku (splatnou i odloženou) 450.
Jaká částka byla skutečně zaplacena na dani ze zisku?
Možným řešením je zobrazit situaci na účtu ve tvaru T, zapsat na tento účet údaje, které známe, a následně účet uzavřít tak, že si představíme pomyslný převod konečného stavu na Konečný účet rozvažný. Placená daň bude v tomto případě položka, která na účtu chybí.
I----------------------------------------------------------------------------I ISplatný a odložený daňový závazekI I---------------------------------I-------I--------------------------I-------I I Placená daň (chybějící položka) I 750 I Počáteční stav I 800 I I---------------------------------I-------I--------------------------I-------I I Konečný stav (převod na KÚR) I 500 I Daň ze zisku (do I 450 I I I I výsledovky) I I I---------------------------------I-------I--------------------------I-------I I Celkem I 1 250 I Celkem I 1 250 I I---------------------------------I-------I--------------------------I-------I
PŘÍKLAD
Následující tabulka uvádí vybrané údaje z rozvahy, které se týkají závazku na úroku.
I--------------------------------------------------------I---------I---------I I I20X0 I 20X1I I--------------------------------------------------------I---------I---------I IZávazek na úroku I 9 I 7I I--------------------------------------------------------I---------I---------I
Ve výsledovce je uveden finanční náklad (úrok) ve výši 100.
Jaká částka byla skutečně zaplacena na úroku?
I-----------------------------------------------------------------------------I IZávazek na úrokuI I----------------------------------I-----I------------------------------I-----I I Platba úroku (chybějící položka) I 102 I Počáteční stav I 9 I I----------------------------------I-----I------------------------------I-----I I Konečný stav (Převod na KÚR) I 7 I Finanční náklad (výsledovka) I 100 I I----------------------------------I-----I------------------------------I-----I I Celkem I 109 I Celkem I 109 I I----------------------------------I-----I------------------------------I-----I
ZÁVĚR
Tento příspěvek je první částí tématu Výkazy o peněžních tocích (Statements of Cash Flows) podle standardu IAS 7. V další části se zaměříme zejména na tzv. převod z akruální báze na bázi peněžní, tj. naučíme se zjišťovat, jaké částky společnost v určitých situacích skutečně zaplatila. Tyto postupy jsou potřebné při sestavování Výkazů o peněžních tocích (nebo jeho části) přímou metodou. Znalost přímé metody je v rámci IFRS nezbytná, protože IAS 7 připouští možnost volby mezi přímou a nepřímou metodou pouze v oblasti provozních činností. Oblasti investování a financování je nutno vždy prezentovat metodou přímou.
Literatura:
-
(1) International Accounting Standards Board: International Financial Reporting Standards, IFRS 2014, Red Book, ISBN 978-1-909704-25-1 SET (2 vols).
-
(2) International Accounting Standards Board: IFRS for SMEs Training Materials, Module 7, http://www.ifrs.org/ /IFRS-for-SMEs/Pages/Training-material.aspx.
-
(3) Krupová, L.: IFRS - Aplikace v podnikové praxi, VOX Praha, 2009, ISBN 9 788086 324760.
1) V roce 2007 došlo ke změně anglického názvu standardu. Původní název IAS 7 byl Cash Flow Statements, nový název je Statement of Cash Flows.
2) Výkaz o peněžních tocích u finančních institucí, tj. např. bank či pojišťoven, se liší od uvedených formátů, protože tyto instituce mají odlišnou provozní činnost. Příklad výkazu o peněžních tocích pro finanční instituce je uveden v části B Ilustrativních příkladů k IAS 7