Technické zhodnocení v roce 2014

Vydáno: 20 minut čtení

Majetek tzv. dlouhodobé spotřeby - stavby, výrobní linky, automobily, počítačové sítě atd. - je předurčen k tomu, aby požadovanému účelu sloužil dlouho. Čas se ale neblaze projevuje nejen na lidech, postihuje rovněž hmotné věci, a to nejen formou opotřebování a poruch, které si vyžádají údržbu a opravy. Mnohdy se změní (zvýší) provozně technické požadavky a co stačilo dříve, dnes již nevyhovuje a je potřeba změnit. Např. přistavět další patro stavby, rozšířit možnosti výrobní linky, zabudovat klimatizaci do automobilu, nahradit procesor počítačové sítě výkonnějším a rozšířit její datové uložiště atd.

Technické zhodnocení v roce 2014
Ing.
Martin
Děrgel
Takovéto a podobné zásahy do majetku dlouhodobé spotřeby se pro účetní a daňové účely označují za
technické zhodnocení
(vylepšení), přičemž se posuzují obdobně jako původní investice - do nákladů se nepromítnou jednorázově, ale formou odpisů.
 
TZ v účetnictví
V účetním přístupu k technickému zhodnocení (dále také „TZ“) došlo od roku 2014 k zásadní změně spočívající v odtržení od pevně daných hodnotových limitů dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Takže nyní
o zatřídění relevantních zásahů do majetku do účetní kategorie TZ bude rozhodovat sama účetní jednotka,
obdobně jako je tomu u většiny položek dlouhodobého nehmotného majetku (dále také „DNM“) a dlouhodobého hmotného majetku (dále také „DHM“). Tato libovůle ale má jistá obecně pojatá účetní omezení, protože by při stanovení příslušné individuální hodnotové hranice měl být respektován účetní princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Účetní vymezení technického zhodnocení
se zejména ohledně stanovené limitní hodnoty odtrhlo od částky 40 000 Kč dle ZDP a je tak nyní - obdobně jako u samotného zhodnoceného majetku -
rozhodující individuální posouzení významnosti
v podmínkách dané účetní jednotky. Toto pravidlo selhává u staveb, které jsou DHM vždy bez ohledu na významnost jejich ocenění. Proto u technického zhodnocení staveb je určující, zda takto vynaložené náklady jsou významné ve vztahu k (reprodukční) pořizovací ceně této stavby.
Přesně vyjádřeno se podle § 47 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“),
technickým zhodnocením pro účetní potřeby rozumí:
-
zásahy do majetku uvedeného do užívání,
-
které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav,
-
pokud souhrn vynaložených nákladů na dokončené zásahy
do jednotlivého dlouhodobého majetku
za účetní období dosáhnou:
-
ocenění určeného účetní jednotkou
pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách DNM a „B. II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“,
-
významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně
jednotlivé
stavby
v případě majetku vykazovaného v položce „B. II.2. Stavby“.
příklad
Účetně již pro TZ není stěžejní limit 40 000 Kč
Zemědělské družstvo s obratem 200 mil. Kč a dlouhodobým majetkem 20 mil. Kč má stanoven limit pro začlenění samostatných hmotných movitých věci mezi DHM ve výši 100 tis. Kč. Do konce roku 2013 muselo jako „investiční záležitost“ ve formě TZ vykazovat výdaje na změnu účelu, technických parametrů, rozšíření vybavenosti či použitelnosti, pokud v úhrnu za účetní období přesáhly pevný daňový limit 40 tis. Kč. Od roku 2014 bude o TZ movitých věcí účtovat, až pokud úhrn těchto výdajů za účetní období přesáhne 100 tis. Kč.
Pan Zelíčko je účtující drobný farmář, který jen s pomocí manželky a synů hospodaří na najatých pozemcích. Jeho obrat činí 2 mil. Kč a v obchodním majetku má techniku v hodnotě 200 tis. Kč. Ovšem pro své potřeby si stanovil limit významnosti pro začlenění samostatných hmotných movitých věcí do účetní kategorie DHM pouhých 10 tis. Kč. Do konce roku 2013 mohl tento zemědělský podnikatel jako „investiční záležitost“ ve formě TZ vykazovat výdaje na změnu účelu, technických parametrů, rozšíření vybavenosti či použitelnosti, pouze pokud v úhrnu za účetní období přesáhly pevný daňový limit 40 tis. Kč. Od roku 2014 bude o TZ movitých věcí účtovat, již pokud úhrn těchto výdajů za účetní období přesáhne jeho individuálně zvolený limit 10 tis. Kč.
TZ vlastního majetku zpravidla zvyšuje jeho ocenění.
Malou výjimkou je samostatné odpisování TZ:
-
Drobného nehmotného majetku,
kterým se rozumí položky věcně spadající mezi DNM, mají-li dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale nesplňují limit ocenění a proto je účetní jednotka vykazuje v nákladech.
-
Drobného hmotného majetku,
kterým se rozumí samostatné hmotné movité věci (soubory), s dobou použitelnosti delší než 1 rok, nesplňují-li limit ocenění a účetní jednotka o něm účtuje jako o zásobách.
-
Nemovitých kulturních památek a církevních staveb, které jsou v souladu s § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, oceněny částkou 1 Kč (protože není známa jejich pořizovací cena).
Naproti tomu
TZ „cizího“ dlouhodobého majetku může samostatně účetně odpisovat uživatel
(zpravidla se jedná o nájemce, příp. o pachtýře, vypůjčitele nebo výprosníka), který jej hradí, resp. realizuje, a to samozřejmě za předpokladu, že s tím vlastník předmětné věci souhlasí.
Ať už TZ zvyšuje ocenění vlastního majetku, nebo je samostatnou účetní položkou, tak se při dokončení, resp. uvedení TZ do užívání, zaúčtuje na stranu MD příslušného majetkového účtu takto zhodnoceného majetku (v praxi tedy zpravidla na MD 021-Stavby nebo MD 022-Samostatné movité věci a soubory movitých věcí). Při dlouhodobějším zhodnocování se uplatní pořizovací účty 041-Pořízení DNM a 042-Pořízení DHM.
Pokud
výdaje charakteru TZ nepřesáhnou účetní individuální limit stanovený dotyčnou účetní jednotkou,
pak se jedná o
okamžité provozní náklady účtované
zpravidla v případě:
-
zhodnocení DHM na účet 548-Ostatní provozní náklady,
-
zhodnocení DNM na účet 518-Ostatní služby.
příklad
Podlimitní
versus
nadlimitní TZ
Zemědělský podnikatel vede účetnictví, je plátcem DPH a má stanoven účetní limit pro zařazení samostatných hmotných movitých věcí 20 000 Kč, který od roku 2014 platí rovněž pro jeho TZ. Pro ustájení krav má pronajatý chlév v hodnotě cca 1 mil. Kč. S vlastníkem stavby se dohodl, že provede zateplení fasády chléva a toto jeho TZ bude moci odpisovat. Zateplení stálo zemědělce 150 tis. Kč - v úrovni bez DPH, kterou si totiž plně může nárokovat k odpočtu daně. Je zřejmé, že tyto náklady představují ve srovnání s cenou zhodnocené stavby významnou hodnotu, pročež se jedná o její TZ, které nájemce zaúčtuje na MD 021-Stavby a bude účetně odpisovat v souladu se svým účetním odpisovým plánem. V souladu s § 56 odst. 8 vyhlášky by měl toto TZ účetně odepsat v průběhu používání, tedy pokud možno během sjednané doby nájmu (jde-li o dobu určitou).
Dále v červnu 2014 do svého kombajnu nechal zamontovat klimatizaci za 18 000 Kč + DPH 3 780 Kč. Protože nebyl překročen účetní limit 20 000 Kč pro TZ (u plátce DPH s nárokem na odpočet daně se bere bez DPH), tak pořízení klimatizace při dokončení zaúčtoval jako běžný provozní náklad 18 000 Kč na MD 548.
 
TZ v daních z příjmů
Na poli daní z příjmů máme dvě samostatné definice technického zhodnocení. První se týká hmotného majetku (dále také „HM“), druhá majetku nehmotného (dále také „NM“). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že
hodnotové kritérium
- překročení částky 40 000 Kč - je u HM testováno v úhrnu za celé zdaňovací období, kdežto u NM se samostatně posuzuje každý
relevantní
zásah do majetku zvlášť. Takže dvě dílčí podlimitní změny na majetku za á 25 000 Kč během jednoho roku v případě HM zapříčiní vznik jeho TZ za 50 000 Kč, zatímco u NM žádné TZ nevnikne.
Definici
TZ u HM
najdeme v § 33 ZDP:
-
Výdaje na dokončené:
-
nástavby,
-
přístavby,
-
stavební úpravy,
-
rekonstrukce, čímž se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho:
-
účelu, nebo
-
technických parametrů, a
-
modernizace, kterou se rozumí rozšíření:
-
vybavenosti, nebo
-
použitelnosti majetku,
-
pokud převýšily
u jednotlivého majetku
-
v úhrnu ve zdaňovacím období
(příp. za jiné samostatně zdaňované období)
-
částku 40 000 Kč.
Pokud by výdaje nepřevýšily limit 40 000 Kč - pak nemusí, ale mohou - být považovány za TZ, záleží na rozhodnutí poplatníka. Téměř nikdo ale této možnosti nevyužívá, neboť je daňově nevýhodná. TZ totiž
není daňově účinné
dle § 25 odst. 1 písm. p) ZDP, ale jen zvyšuje odpisovou základnu HM, anebo jde přímo o HM.
příklad
U TZ HM je rozhodující úhrn výdajů
Zemědělský podnikatel řešil na jaře 2014 havarijní stav dřevěných dveří do kravína, který vlastní. Nejprve je chtěl pouze nahradit plastovými, ale vyslyšel výtky zaměstnanců a současně nechal o 20 cm rozšířit světlou šířku dveří. Vše to stálo 35 000 Kč + DPH 7 350 Kč, kterou si zemědělec (plátce DPH) plně nárokoval k odpočtu daně. Samotná změna materiálu dveří ještě sama o sobě není důvodem pro to, aby se jednalo o rekonstrukci dané stavby a nikoli o pouhou opravu (s okamžitou daňovou účinností bez ohledu na cenu). Problémem je ono rozšíření dveřního otvoru, které jednoznačně představuje změnu technických parametrů dané stavby a nemůže se proto jednat o „opravu“, i kdyby se přitom nakrásně zachovalo dřevěné provedení dveří. Nicméně u plátce s nárokem na odpočet DPH je určující částka 35 000 Kč, která nedosáhla daňového limitu 40 000 Kč, takže i přesto by se v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP mohlo jednat o okamžitý daňový výdaj.
Ovšem po vloupání poberty do kravína oknem byly na podzim téhož roku 2014 do všech oken osazeny mříže, což realizoval místní řemeslník (neplátce DPH) za 10 000 Kč. Mříže představují rozšíření vybavenosti kravína a samy o sobě by u nich bylo možno výdaje pod limitem 40 000 Kč uplatnit jako jednorázový daňový výdaj. Žel u HM je určující úhrn výdajů charakteru TZ za zdaňovací období, který tento limit přesáhl (35 000 Kč + 10 000 Kč). Proto výměna dveří za širší a okenní mříže znamenají TZ stavby, a zvyšují tak její vstupní cenu.
TZ tedy není okamžitě daňově účinné, ale
zvyšuje se o něj vstupní, resp. zůstatková cena,
a to ve zdaňovacím období, kdy je TZ dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání (§ 29 odst. 3 ZDP), nestanoví-li ZDP jinak (viz dále uváděné výjimky). Pročež
se daňové odpisy poté počítají:
-
při rovnoměrném odpisování odpisovou sazbou pro zvýšenou vstupní cenu,
-
při zrychleném odpisování koeficientem pro zvýšenou zůstatkovou cenu.
TZ ovlivní nejen následující výši daňových odpisů zhodnoceného hmotného majetku, ale také může prodloužit celkovou dobu daňového odpisování majetku nad minimální dobu stanovenou v § 30 odst. 1 ZDP.
příklad
Vliv TZ na délku daňového odpisování
Zemědělské družstvo již v roce 2011 koupilo za 500 000 Kč kombajn spadající do odpisové skupiny 2, jehož (minimální) doba odpisování je 5 let. V roce 2014 byl tento kombajn technicky zhodnocen za 50 000 Kč.
a)
Pokud je kombajn (HM) daňově
odpisován rovnoměrně,
projeví se jeho TZ ve 4. roce následovně:
 I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I   
Rok
I
Odpisová
I
Výpočet odpisu
I
Roční odpis
I
Zůstatková
I I
odpisu
I
sazba
I I
v Kč
I
cena v Kč
I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I 2011 I 11 I 500 000 x 0,11 I 55 000 I 445 000 I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I 2012 I 22,25 I 500 000 x 0,2225 I 111 250 I 333 750 I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I 2013 I 22,25 I 500 000 x 0,2225 I 111 250 I 222 500 I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I 2014 I 20 I (500 000 + 50 000) x 0,20 I 110 000 I 162 500 I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I 2015 I 20 I 550 000 x 0,20 I 110 000 I 52 500 I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I 2016 I 20 I 150 000 x 0,20 (max. ZC!) I 52 500 I 0 I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I I
Celkem
I
-
I
-
I
550 000
I
-
I I----------I----------I---------------------------I-------------I------------I
Kvůli TZ došlo k prodloužení celkové doby odpisování o jeden rok, a potrvá 6 zdaňovacích období.
b)
Jestliže je kombajn daňově
odpisován zrychleně,
projeví se jeho TZ ve 4. roce na odpisech takto:
 I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I   
Rok
I
Odpisová
I
Výpočet odpisu
I
Roční odpis
I
Zůstatková
I I
odpisu
I
sazba
I I
v Kč
I
cena v Kč
I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2011 I 5 I 500 000 / 5 I 100 000 I 400 000 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2012 I 6 I 2 × 400 000 / (6 – 1) I 160 000 I 240 000 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2013 I 6 I 2 × 240 000 / (6 – 2) I 120 000 I 120 000 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2014 I 5 I 2 × (120 000 + 50 000) / 5 I 68 000 I 102 000 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2015 I 5 I 2 × 102 000 / (5 – 1) I 51 000 I 51 000 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2016 I 5 I 2 × 51 000 / (5 – 2) I 34 000 I 17 000 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I 2017 I 5 I 2 × 17 000 / (5 – 3) I 17 000 I 0 I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I I
Celkem
I
-
I
-
I
550 000
I
-
I I----------I----------I----------------------------I-------------I------------I
Kvůli TZ tentokrát došlo k prodloužení doby odpisování o dva roky, a potrvá 7 zdaňovacích období.
Odlišně se postupuje v případě
TZ provedeného
na HM - s výjimkou nemovité kulturní památky a HM vyloučeného z odpisování - nejpozději
v prvním roce odpisování.
Tehdy
TZ nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu HM, ale stane se přímo součástí (výchozí) vstupní ceny.
Nejde přitom o pouhé slovíčkaření, ale o věcně odlišný přístup s daňovými odlišnostmi. Po takovém TZ se totiž nebudou roční odpisy počítat ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny speciálními sazbami/koeficienty, ale využijí se běžné odpisové sazby/koeficienty platné pro první rok odpisování zhodnoceného hmotného majetku, resp. jemu odpovídající odpisové skupiny.
Z dalších výjimek týkajících se TZ HM jsou v praxi významné ještě tyto tři. Uvedeme je už jen stručně:
-
TZ pronajatého majetku hrazené nájemcem
může (na základě písemné smlouvy s pronajímatelem, který nezvýší ocenění věcí) podle § 28 odst. 3 ZDP samostatně odpisovat nájemce, jako jiný HM. TZ zatřídí do odpisové skupiny podle zhodnocené věci a nezávisle na pronajímateli jej odpisuje rovnoměrně či zrychleně.
-
TZ HM odepsaného tzv. mimořádnými odpisy
ve smyslu § 30a ZDP nezvýší ocenění zhodnoceného HM, ale představuje samostatně odpisovaný HM [tzv. jiný HM podle § 26 odst. 3 písm. a) ZDP]. Přičemž jej zatřídí do odpisové skupiny, kam spadá zhodnocený majetek a odpisuje rovnoměrně nebo zrychleně.
-
Technologické části fotovoltaických elektráren
se dle § 30b ZDP odpisují speciálně rovnoměrně po 240 měsíců.
Jejich TZ zvyšuje vstupní cenu
zhodnoceného HM a poplatník
pokračuje v odpisování
ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy, ovšem vždy
nejméně po dobu 120 měsíců.
Nehmotný majetek a zvláště pak jeho technické zhodnocení se v praxi týká jen mála firem, a to zejména ohledně softwarového vybavení a jeho postupného vylepšování, rozšiřování a vyšší verze (up-grade). Navíc zatímco TZ HM komplikuje život obecně všech poplatníků, tak TZ NM je problémem pouze účetních jednotek.
Pro fyzické osoby, které nevedou účetnictví
a uplatňují skutečné výdaje, je totiž bez omezení
okamžitým daňovým výdajem nejen pořízení NM, ale také každé jeho TZ,
viz § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP.
TZ sice, stejně jako u HM, zvyšuje vstupní cenu NM, ale jak bylo předesláno, limit
40 000 Kč se posuzuje samostatně za každé dílčí technické zhodnocení NM zvlášť,
a nikoli jejich úhrn za celé zdaňovací období. Což je samozřejmě výhodnější, protože třeba i 10 dílčích zhodnocení jednoho NM za rok, které jednotlivě stály do 40 000 Kč, nebude mít za následek vznik TZ, ale bude se jednat o běžné provozní účetní i daňové náklady.
Po TZ se pokračuje v odpisování NM z takto zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné daňové odpisy
od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo TZ ukončeno, a to
rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování
stanovenou pro daný majetek,
nejméně však:
-
audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,
-
software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců,
-
do konce doby sjednané smlouvou, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, ¨
-
ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.
Poznámka:
Jedná se o polovinu doby daňového odpisování předmětného (zhodnoceného) NM.
Závěrem k stručnému pojednání o TZ v daních z příjmů dodejme, že v případě pochybností o tom, zda konkrétní zásahy do majetku jsou technickým zhodnocením nebo ne (zpravidla je ve hře, jestli se nejedná o daňově výhodnější opravu), je možno požádat přímo správce daně o tzv.
závazné posouzení.
K žádosti je ale třeba v souladu s požadavky § 33a ZDP dodat celou řadu podkladů a hlavně zaplatil správní poplatek 10 000 Kč.
 
TZ v DPH
Systém DPH nezná odpisy ani časové rozlišení, pro nárok na odpočet daně je určující jen jedno datum - den uskutečnění zdanitelného plnění, příp. dřívější den přijetí úplaty na toto plnění. Což je spravedlivě přesně ten den, kdy naopak plátci (a to zpravidla dodavateli) vznikla povinnost přiznat DPH na výstupu. Takže ať už je od plátce koupena nová výrobní linka nebo došlo „jen“ k jejímu technickému zhodnocení,
má příjemce tohoto zdanitelného plnění - je-li rovněž plátcem - obecně nárok na okamžitý odpočet této daně.
Postačí splnit obecnou podmínku stanovenou v § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), že jej využije pro účely zde vyjmenovaných činností (především pro vlastní zdanitelná plnění) a mít k dispozici daňový doklad (§ 73 odst. 1 a 2 ZDPH).
Ovšem i v rámci DPH je přeci jen zohledněna skutečnost, že se jedná o předmět dlouhodobé spotřeby. Je k tomu zvolena
metoda kontroly následného skutečného využití předmětné „investice“, a to u movitých věcí a jejich TZ v délce 5 let. U věcí nemovitých a jejich TZ pak 10 let.
A když v této lhůtě dojde k
relevantní
změně v rozsahu použití dlouhodobého majetku [kam podle § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH spadá i TZ] je plátce povinen nebo oprávněn provést adekvátní úpravu původně uplatněného odpočtu daně dle § 78 až 78d ZDPH.
příklad
Úprava odpočtu daně u dlouhodobého majetku
Pan Semínko je zemědělský podnikatel a měsíční plátce DPH. V roce 2012 si pro účely svého podnikání, které spočívalo pouze v uskutečňování zdanitelných plnění (např. prodej obilovin), koupil starší kancelářskou budovu. Což bylo plnění osvobozené od daně, takže nebyla kupní cena stavby zatížena DPH na výstupu. V daném objektu nechal v roce 2013 provést technické zhodnocení jiným plátcem DPH za smluvní cenu 200 000 Kč. S tím byla spojena povinnost přiznat odpovídající 21% DPH na výstupu ve výši 42 000 Kč, kterou si pan Semínko v plné výši ihned uplatnil k odpočtu daně, protože toto TZ - pro účely DPH samostatný dlouhodobý majetek - hodlal používat jen pro zdanitelná plnění. Pro potřeby tohoto příspěvku není podstatné, že se ohledně přiznání DPH na výstupu uplatnil tzv. zvláštní režim přenesení daňové povinnosti v Česku na odběratele (§ 92a, § 92e ZDPH), takže DPH na výstupu nepřiznal dodavatel, ale rovněž pan Semínko coby příjemce zdanitelného plnění.
Protože ale náš zemědělec neměl využití pro celou kancelářskou budovu, tak její část od roku 2014 pronajal jinému podnikateli - neplátci DPH. Podle § 56a ZDPH je tento nájem plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. V roce 2014 proto pan Semínko již nemá plný nárok na odpočet daně z TZ provedeného v roce 2013, ale pouze částečný (krácený) nárok na odpočet daně, jehož výše záleží na tzv. krátícím koeficientu za rok 2014, který se vypočte z poměru plnění zdanitelných a osvobozených. Podrobnosti najdeme v § 76 ZDPH, z čehož nás v tuto chvíli zajímá pouze výsledek, že krátící koeficient za rok 2014 např. činí 80%.
Protože ještě neuplynula desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu daně u tohoto TZ stavby, je nutno provést úpravu původně uplatněného odpočtu daně na vstupu z roku 2013, který byl 42 000 Kč, tj. celá DPH na vstupu. Zjednodušeně ale názorně se to provede tak, že se původní odpočet daně na vstupu 42 000 Kč rozdělí na 10 stejných částí (tj. 10 x 4 200 Kč) a každému roku z desetiletého testovacího období pro úpravu odpočtu daně se jakoby přisoudí jedna část. První část 4 200 Kč vztahující se k roku pořízení TZ (2013) se ponechá bez úpravy, neboť podmínky plného odpočtu daně byly splněny. Druhá část - prozatím stále odpovídající uplatněné části odpočtu daně 4 200 Kč - podléhá hledané úpravě odpočtu daně. A zbývajících 8 částí (8 x 4 200 Kč) zatím ještě nejsou předmětem úpravy odpočtu daně, tato se jich příp. bude týkat v „jejich“ dalších osmi letech, pokud se ve srovnání s rokem pořízení daného TZ (2013) opět změní rozsah jeho použití o více než 10 procentních bodů.
Přesněji vyjádřeno, se výpočte úprava odpočtu daně za rok 2014 při změně rozsahu použití TZ takto: DPH na vstupu při pořízení TZ x (Ukazatel nároku na odpočet daně roku 2014, odpovídá krátícímu koeficientu za rok 2014, tj. 80% - Ukazatel nároku na odpočet daně roku 2013 uplatnění původního odpočtu daně, ten činil 100%, protože plátce měl plný nárok na odpočet daně) / Lhůta pro úpravu odpočtu daně v letech, u TZ stavby 10 let Z 42 000 Kč x (80% - 100%) / 10 Z Z 42 000 Kč x (-20%) / 10 Z - 8 400 Kč / 10 Z -840 Kč. Vypočtená úprava odpočtu daně se včetně záporného znaménka uvede do řádku 60 přiznání k DPH za prosinec roku 2014. Díky této úpravě tak v důsledku pro rok 2014 pan Semínko uplatní z jedné desetiny odpočtu DPH na vstupu (4 200 Kč) jen 80% (3 360 Kč) odpovídajících využití předmětného TZ kancelářské budovy pro zdanitelná plnění. Původně uplatněný díl odpočtu daně 4 200 Kč byl upraven (snížen) o částku -840 Kč.
Pokud by krátící koeficient za další rok 2015 např. stoupl na 90%, neprováděla by se úprava části uplatněného odpočtu daně za tento 3. rok desetileté lhůty pro úpravu odpočtu (4 200 Kč), protože rozdíl mezi tímto a původním ukazatelem nároku na odpočet daně nepřesahuje 10 procentních bodů - je přesně 10%. Takže by i nadále (a to již natrvalo) zůstala plátci zachována celá tato další desetina původně v roce 2013 uplatněného odpočtu daně na vstupu z TZ. Obdobně se budou podmínky pro úpravu odpočtu daně testovat až do roku 2022.