IFRS a jejich aplikace v zemědělství, 7. část - Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva (IAS 37)

Vydáno: 25 minut čtení

Tento díl seriálu je věnován požadavkům standardu IAS 37 - Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, který určuje pravidla rozpoznání, oceňování a vykazování rezerv, podmíněných závazků a podmíněných aktiv. Výklad je soustředěn na zejména na problematiku rezerv.

IFRS a jejich aplikace v zemědělství
doc. Ing.
Dana
Dvořáková
Ph.D.
 
Předmět standardu IAS 37 a výchozí definice
IAS 37 je založen na důsledném uplatňování definic závazků a aktiv, které jsou obsaženy v Koncepčním rámci IFRS. Standard rozlišuje mezi položkami, které splňují obecné požadavky definic závazků a aktiv pro jejich vykázání v rozvaze, a mezi položkami, které být v rozvaze vykázány nemohou.
V rozvaze nelze vykázat tzv.
podmíněné závazky.
O podmíněný závazek se jedná, pokud:
*
vznik závazku je nejistý (podmíněný v užším slova smyslu) - jedná se o pravděpodobný závazek, vzniklý jako důsledek minulých událostí v případě, že:
*
budoucí odtok ekonomického prospěchu závisí na splnění určité podmínky (či podmínek),
*
uskutečnění podmínek v budoucnosti je nejisté a
*
podnik na uskutečnění těchto podmínek nemá vliv; nebo
*
není pravděpodobné, že k vyrovnání existujícího závazku bude nezbytný odtok prostředků představujících ekonomický prospěch (tedy aktiv); nebo
*
závazek není spolehlivě ocenitelný.
V rozvaze rovněž nelze vykázat
podmíněné aktivum,
které je v IAS 37 definováno jako aktivum, které vzniklo v důsledku minulých událostí v případě, že:
*
budoucí ekonomický prospěch z aktiva závisí na splnění určité podmínky (či podmínek), uskutečnění podmínek je nejisté a podnik na uskutečnění těchto podmínek nemá vliv; nebo
*
aktivum není spolehlivě ocenitelné.
Rezerva
je závazek s nejistým časovým rozvrhem a výší. Termínu rezerva nelze dle standardu užívat v souvislosti s položkami vzniklými ze snižování hodnoty aktiv ve smyslu odpisu nebo tvorby opravné položky (tedy např. ve smyslu rezerv na nedobytné pohledávky).
Rezerva se podle standardu vykáže:
*
pokud má podnik současný závazek, vzniklý jako důsledek minulé události;
*
pokud je pravděpodobné, že k vypořádání závazku bude nezbytný odtok prostředků představujících ekonomický prospěch; a
*
závazek lze spolehlivě ocenit.
Vzhledem ke specifikům rezerv oproti ostatním závazkům se standard dále věnuje specifikaci jednotlivých aspektů této definice.