Pohledávky představují významnou složku oběžného majetku každého hospodářského subjektu. Mají vliv na hospodaření firmy, ovlivňují majetkovou strukturu firmy, likviditu společnosti, působí na výši nákladů a výnosů. Z právního hlediska je pohledávka chápána jako právo věřitele požadovat určité přesně vymezené plnění po druhém účastníkovi právního vztahu - tj. po dlužníkovi. Pohledávka vzniká nejčastěji na základě hmotné nebo nehmotné dodávky, kdy byla vystavena faktura odběrateli, a tato nebyla zatím zaplacena. Může vzniknout i na základě uzavřené smlouvy, např. na základě vydané půjčky jiné osobě. Pohledávka zaniká přijatou platbou od dlužníka.
Pohledávky v daňové evidenci
Ing.
Hana
Hlaváčková
Oceňování pohledávek
Pohledávky se oceňují při vzniku
jmenovitou hodnotou
, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou
. Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady, které s pořízením souvisejí, např. odměny za právní služby související s nákupem pohledávky, provize, náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek. Pohledávky, které podnikatelský subjekt nabyl a určil je k obchodování, a pohledávky, které jsou zajištěny prostřednictvím derivátů (
opce
, pevné termínové operace), se oceňují reálnou hodnotou
. Reálnou hodnotu pohledávky lze stanovit jako tržní hodnotu, přičemž stanovení reálné hodnoty v prostředí, kde neexistuje burza pohledávek, je do určité míry problém. Podniky proto využívají pro stanovení reálné hodnoty pohledávky ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce. Členění pohledávek
Pohledávky lze členit podle mnoha hledisek. Např. podle doby splatnosti se pohledávky člení na krátkodobé (se splatností kratší než jeden rok) a dlouhodobé (se splatností delší než jeden rok). Pro účely daňové evidence je vhodné toto členění pohledávek:
1)
pohledávky z obchodních vztahů,
2)
pohledávky za zaměstnanci,
3)
pohledávky za společníky, členy sdružení,
4)
pohledávky ze vztahů k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
5)
pohledávky ze vztahů k finančním orgánům,
6)
pohledávky z titulu derivátových operací,
7)
jiné pohledávky (např. z prodeje podniku, z
emise
dluhopisů).Pohledávky z obchodních vztahů
1. Pohledávky za odběrateli
Pohledávky za odběrateli vznikají dodáním výrobků, zboží a služeb odběrateli na fakturu. Vydaná faktura představuje vznik pohledávky za odběratelem. Plátci DPH musí k prodejní ceně připočítat ještě DPH a evidovat ji jako závazek vůči finančnímu úřadu.
2. Pohledávky spojené s používáním směnek
V současnosti se směnky stávají oblíbeným nástrojem používaným v obchodním a platebním styku, směnky je možno používat k úhradě pohledávek. Směnky z pohledu věřitele se evidují jako cenné papíry. Pohledávkový vztah vznikne v případě, kdy majitel směnky potřebuje získat peněžní prostředky před datem její splatnosti a předloží směnku bance. Jedná se o tzv.
eskont
směnky. V případě, že banka směnku přijme, vznikne pohledávka za eskontované cenné papíry. Banka poskytne eskontní úvěr ve výši jmenovité hodnoty směnky snížené o diskontní poplatek. Pohledávka za eskontované cenné papíry zaniká v okamžiku, kdy výstavce směnky (odběratel) zaplatí pohledávku bance. Zároveň je uhrazen eskontní úvěr. Podle způsobu jejich vystavení se rozdělují směnky na tyto druhy:
a)
Směnky vlastní
- kdy výstavcem směnky je dlužník (odběratel), který se sám zavazuje, že věřiteli (dodavateli) zaplatí určitou částku uvedenou na směnce.b)
Směnky cizí
- vznikají tak, že věřitel (dodavatel) vystaví směnku, ve které dá příkaz dlužníkovi (odběrateli), aby mu zaplatil příslušnou částku. Výstavce uvede ve směnce dlužníka jako směnečníka, tj. osobu, která má platit, a sebe uvede jako věřitele. Takto vystavenou směnku předloží dodavatel odběrateli k tzv. akceptu (přijetí), tedy k podpisu. Teprve podpisem na směnce se dlužník - směnečník - zavazuje, že souhlasí s textem napsaným na směnce.3. Pohledávky z poskytnutých provozních záloh
Záloha představuje částečnou nebo úplnou platbu na budoucí dodávky služeb či zboží. Poskytnuté provozní zálohy odběratelem dodavateli představují u odběratele pohledávku vůči dodavateli. Zálohy mohou být zaplaceny na základě zálohových faktur vystavených dodavatelem nebo pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dodavatelem a odběratelem. Evidují se pouze zaplacené zálohy (výdej peněz z pokladny nebo z bankovního účtu). Při evidenci záloh je nutno zohlednit i problematiku DPH. Podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, kterým je i přijetí platby jako zálohy na zdanitelné plnění. Pohledávka zaniká v okamžiku uskutečnění dodávky a vystavení dokladu -- zpravidla faktury přijaté.
4. Ostatní pohledávky
Ostatními pohledávkami z obchodních vtahů mohou být pohledávky za pojišťovnou z titulu náhrady škody, reklamace vůči dodavatelům nebo např. nárok na záruční paušál při převzetí závazků za záruční opravy.
5. Pohledávky v cizích měnách
Pohledávky v cizích měnách nemusí vznikat pouze při obchodování se zahraničními účetními jednotkami, předpisy nevylučují ani možnost vzniku pohledávek v cizích měnách při obchodování s tuzemskými subjekty. V daňové evidenci je však nutno vyjádřit příslušnou pohledávku jak v cizí měně, tak i v českých korunách. V průběhu zdaňovacího období se směnný kurs neustále mění. V daňové evidenci se kursový rozdíl zjišťuje až na konci zdaňovacího období (konec kalendářního roku).
Pohledávky za zaměstnanci, společníky a členy sdružení
Tyto pohledávky vznikají např. poskytnutím zálohy na cestovní výdaje, uplatněním náhrady za zaměstnanci z titulu způsobeného manka nebo škody, poskytnutím půjček zaměstnancům nebo společníkům atp.
Pohledávky ze vztahů k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
Pohledávky v tomto případě vznikají na základě nároku na dávky sociálního pojištění - např. na nemocenskou, podporu při ošetřování člena rodiny, na kompenzaci poloviny přiznaných náhrad za pracovní neschopnost hrazenou zaměstnavatelem atp.
Pohledávky ze vztahů k finančním orgánům
Tyto pohledávky vznikají v případě, kdy zálohy na daň z příjmu zaplacené v průběhu roku jsou vyšší než daňová povinnost nebo např. u plátce DPH nárok na odpočet převýší daňovou povinnost (v případě, že DPH na vstupu je vyšší než DPH na výstupu).
Pohledávky z titulu derivátových operací
Finanční deriváty (neboli termínované kontrakty) jsou odvozené finanční instrumenty, jejichž tržní hodnota je odvozena z tržní hodnoty tzv. podkladového aktiva. Podstatné je, že
tyto obchody proběhnou v určitém časovém okamžiku v budoucnosti, ale podmínky obchodu jsou stanoveny v současnosti
. Ujednání mezi dvěma zúčastněnými stranami má podobu smlouvy. Pomocí finančního derivátu se zpravidla zúčastněné strany zajišťují před budoucím růstem nebo poklesem ceny podkladového aktiva. Např. pěstitel obilí se může zajistit proti poklesu ceny prodávaných produktů tak, že s protistranou dopředu domluví (ve smlouvě) pevnou cenu, za kterou se prodej v budoucnu uskuteční. Prodávající se tak zajišťuje před poklesem tržní ceny, kupující naopak před nárůstem tržní ceny. Nákup pevného termínovaného kontraktu se eviduje jako pohledávka. Derivátové kontrakty se zpravidla uzavírají s bankou, protože není jednoduché najít jako protistranu fyzickou osobu tak, aby požadavky na množství, realizační cenu a splatnost vyhovovaly oběma stranám. Banka uzavře obchod na svůj účet a poté vstoupí do kontraktu s jinými klienty nebo s jinými bankami tak, aby pro ni uzavřené kontrakty byly co nejvýhodnější. Evidence pohledávek
Uspořádanou evidenci všech pohledávek je vhodné v daňové evidenci uvádět v
Knize pohledávek
, ve které se zpravidla zapisují tyto údaje:1)
datum vystavení dokladu, splatnosti a uskutečnění zdanitelného plnění,
2)
číslo dokladu (variabilní symbol na faktuře),
3)
popis hospodářské operace (např. faktura vystavená na zboží),
4)
druh hospodářské operace (např. prodej zboží, prodej služeb, poskytnutá záloha atp.),
5)
dlužník (obchodní partner, zaměstnanec) - jméno, název firmy nebo instituce,
6)
hodnotové údaje (základ daně, DPH v základní nebo snížené sazbě, celková částka),
7)
způsob úhrady (bankovním převodem, v hotovosti).
Řízení pohledávek
Významnou zásadou poctivého obchodního vztahu je řádné a včasné plnění pohledávek. Pohledávky po splatnosti samozřejmě k podnikání patří, ale v současném tržním prostředí představuje platební neschopnost jeden z vážných ekonomických ukazatelů, který může velmi ovlivnit finanční zdraví podniku. Jednou z hlavních příčin rostoucího počtu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty firem, které upadnou do insolvence. Proto je třeba pohledávky analyzovat a řídit.
Předmětem analýzy by měly být tyto faktory:
*
objem pohledávek a jejich vývoj,
*
struktura pohledávek podle různých kritérií,
*
rentabilita (výnosnost pohledávek posuzovaná jako přínos k čistému zisku),
*
rovnoměrnost či nerovnoměrnost pohledávek,
*
doba jejich splácení (inkasní lhůta),
*
likvidnost pohledávek (běžné, s prošlou lhůtou splatnosti, sporné, pochybné, nedobytné),
*
subjekt pohledávek (výběr odběratelů - dlužníků),
*
rizika spojená s pohledávkami (pokles odbytu, resp. poptávky, platební neschopnost odběratelů, podvody).
Jednou z možností řízení pohledávek je využití podmínek prodeje. Pohledávky nevznikají při placení předem a při hotovém placení při dodávce, ale jen při prodeji s odkladem placení.
Je možné využít:
*
výše realizačních cen, poskytování slev, skont či jiných forem zvýhodnění prodeje,
*
zvyklostí při prodeji v daném oboru, např. pokud jde o obvyklou dobu poskytování obchodního úvěru, záruky za obchodní úvěry,
*
získávání a využívání informací o tržních podmínkách (cenách, konkurenci, nabídce, poptávce),
*
vážení rizika prodeje na úvěr apod.
Realizace podmínek prodeje, tudíž i prodeje na úvěr, však nebývá snadná. Je v podstatě smluvní dohodou a závisí nejen na postavení (ekonomické síle) dodavatele, ale také na postavení odběratele i na existujících tržních podmínkách (struktuře trhu, nabídce, poptávce).
Zajištění pohledávek
Jestliže hospodářský subjekt vstupuje do smluvního vztahu, měl by zvážit bonitu a důvěryhodnost smluvního partnera, ovšem může se také pojistit na základě některého ze zajišťovacích instrumentů. Tímto dosáhne plnění ze strany dlužníka řádně a včas. Zajišťovací prostředky mají také tu výhodu, že zajišťují i nedobrovolné uhrazení dlužníkem.
Pohledávky se dají zajistit např. pomocí:
*
Zástavního práva - toto právo slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě neuhrazení pohledávky do určité lhůty je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené.
*
Pojištění pohledávek - pohledávku lze pojistit v případě, že se jedná o pohledávku ze zahraničního obchodu.
*
Ručení - tento vztah se od zástavního práva liší tím, že zajišťovací vztah se uskutečňuje mezi věřitelem a třetí osobou (ne dlužníkem). Ručením se zajišťuje uspokojení pohledávky věřitele.
*
Bankovní záruky - v tomto případě se jedná o specifický druh ručení ze strany banky. Bankovní záruka zajišťuje platební i neplatební závazky.
*
Smluvní pokuty - v podstatě se jedná o náhradu škody při porušení povinnosti, kterou si strany sjednaly.
*
Dokumentárního akreditivu a inkasa - dokumentární
akreditiv
je písemný závazek banky, která se zavazuje na základně žádosti klienta zaplatit oprávněné osobě, jestliže tato osoba splní stanovené podmínky do určité doby.Dokumentární inkaso je využíváno především v zahraničním obchodě a vydání dokumentů odběrateli je podmíněno zaplacením:
*
Směnky - směnka je obchodovatelný cenný papír, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti a bezpodmínečný závazek nebo příkaz výstavce zaplatit stanovenou peněžní částku v určitou dobu.
*
Faktoringu a forfaitingu - faktoring spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Odkup pohledávek se provádí specializovanou faktoringovou společností. Forfaitingové společnosti odkupují obvykle pohledávky se splatností minimálně 90 dní a provádějí odkupy i s několikaletou splatností (čtyři a více let), tyto postupované pohledávky musí být zajištěny (např. dokumentárním akreditivem, bankovní zárukou).
*
Sekuritizace - principem je prodej existujících nebo budoucích pohledávek určitému okruhu věřitelů prostřednictvím finančního trhu. Je možné spojit malé pohledávky s různou dobou splatnosti do jednoho celku.
Závěr
Současné metody řízení nabízejí nové efektivní způsoby, jakým je např. profesionální správa pohledávek. V praxi to znamená, že subjekt využívající outsourcing pohledávek se nemusí řízením pohledávek zabývat. Firma zabývající se profesionálně řízením pohledávek zajišťuje inkasa všech pohledávek (i malých částek), zabezpečuje inkaso pohledávek po lhůtě splatnosti, zpracovává úhrady od odběratelů, analyzuje sezonní obchody, spravuje pohledávky při sanaci, likvidaci a akvizicích. Nevýhodou outsourcingu je ztráta přímého kontaktu se zákazníky, proto by měl být outsourcing použit po důkladné analýze a jen v případě, že bude pro firmu přínosný. Vztah mezi dodavatelem a odběratelem by měl být založen na vzájemně výhodné spolupráci.