Zásoby tvoří podstatnou část oběžného majetku podniku. Jedná se o majetek krátkodobé povahy s dobou použitelnosti kratší než jeden rok. Do zásob patří hospodářské prostředky, které se v účetní jednotce jednorázově spotřebovávají při plnění jejích úkolů (materiálové zásoby), které jsou vázány ve výrobě (nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby), které plněním těchto úkolů vznikají (výrobky) a které účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje (zboží).
Účtování zásob a vedení skladové evidence pomocí účetních softwarů
Ing.
Hana
Hlaváčková
Členění zásob
1. Nakupované zásoby
MATERIÁL
- jakožto součást zásob představuje jejich nejdůležitější část, která je připravena k výrobnímu použití.Materiál se dále člení na:
a)
suroviny představující základní materiál, který při výrobním procesu přechází buďto zcela, nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b)
pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například laky na výrobky v dřevovýrobě,
c)
provozovací látky vytvářející a udržující podmínky pro výrobu, například úklidové prostředky, kancelářské potřeby, mazadla, paliva,
d)
náhradní díly - uvádí dlouhodobý majetek do původního stavu,
e)
obaly a obalové materiály (vratné i nevratné - za vratné obaly označujeme takové, u kterých má dodavatel povinnost přijmout je zpět, nevratné jsou pak takové, které se pořízením zabaleného zboží stávají majetkem odběratele), pouze v případě, pokud nejsou v účetní jednotce účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f)
další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,
g)
samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
h)
pokusná zvířata.
ZBOŽÍ
- obsahuje veškeré movité věci včetně zvířat, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Součást této položky tvoří také výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen (podnikové prodejny), a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji, výjimkou jsou jateční zvířata. Do položky zboží řadíme také nemovitosti včetně pozemků, avšak pouze takové, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.2. Zásoby vlastní výroby
NEDOKONČENÁ VÝROBA
- představuje tu část zásob, která již vstoupila do výrobního procesu. Tento výrobní proces však ještě neskončil, proto se v něm dosud nacházejí produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni, ale nejsou již materiálem, nejsou však dosud ani hotovým výrobkem. Dále do této položky rovněž řadíme nedokončené činnosti, při kterých nevznikají hmotné produkty.POLOTOVARY VLASTNÍ VÝROBY
- jsou odděleně evidované produkty, tj. polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.VÝROBKY
- do této položky řadíme věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.MLADÁ A OSTATNÍ ZVÍŘATA A JEJICH SKUPINY
- mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm, psi a další.Poznámka:
Největší problémy při určování, zda předmět patří, či nepatří do kategorie zásob, jsou spojeny s rozeznáním náhradního dílu a příslušenství. Pokud je na předmětu vyměňováno příslušenství, je náhradním dílem. Pokud se příslušenství pořizuje dodatečně, je jeho připojení k hmotnému dlouhodobému majetku technickým zhodnocením. To platí pouze tehdy, když je překročena příslušná, zákonem o daních z příjmů předepsaná, finanční hranice. Těmito základními pravidly je potřebné se řídit při rozhodování o tom, jaký charakter ten který předmět má. Uvedené předměty mohou být též pořizovány jako zásoby a rozhodnutí o jejich způsobu zařazení lze odložit až na moment jejich vyskladnění podle funkce, kterou budou plnit.
Účtování zásob
Pro účtování zásob je určena účtová třída 1-Zásoby, která má čtyři účtové skupiny:
11-Materiál
12-Zásoby vlastní výroby
13-Zboží
19-Opravné položky k zásobám
Česká účetní
legislativa
nabízí dva způsoby účtování zásob:1. způsob A
Při využití tohoto způsobu účtování eviduje účetní jednotka účetní případy týkající se zásob průběžně v hospodářském roce na tyto účty:
111-Pořízení materiálu
112-Materiál na skladě
501-Spotřeby materiálu
131-Pořízení zboží
132-Zboží ve skladech a v prodejnách
504-Prodané zboží
2. způsob B
Při využití tohoto způsobu účtování nepoužívá účetní jednotka v průběhu roku účty 111, 112, 131 a 132. Náklady spojené s pořízením zásob se účtují už v okamžiku pořízení rovnou do spotřeby - tzn. na účty 501 nebo 504. Při účetní uzávěrce se do nákladů zaúčtuje také počáteční stav zásob. Konečná zásoba zjištěná ze skladové evidence se zaúčtuje jako snížení nákladů.
Oceňování zásob
Přehled typů cen ve fázi pořízení zásob
1. Pořizovací cena
Pořizovací cenou se oceňují nakupované zásoby. Pořizovací cenu zásob lze rozdělit na cenu pořízení nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související (přepravné, montáž, instalace, skladovací poplatky, pojistné, provize atp.). Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky rozpouštějí způsobem závazně stanoveným účetní jednotkou. Do pořizovací ceny se nezahrnují kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
2. Vlastní náklady
Ve vlastních nákladech se oceňují zásoby vlastní výroby. Vlastními náklady se rozumí u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky. Ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem se nedokončená výroba oceňuje pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými náklady. V hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady. V malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem se zásoby oceňují přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců, výjimečně i správní režií (§ 49 odst. 5. vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).
Ocenění může být tedy stanoveno na úrovni:
*
přímých nákladů (přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady),
*
vlastních nákladů výroby (přímé náklady a výrobní režie),
*
vlastních nákladů výkonu (vlastní náklady výroby a správní režie, popřípadě zásobovací režie).
3. Reprodukční pořizovací cena
Reprodukční pořizovací cenou se oceňují zásoby v případech, ve kterých není možné zjistit vlastní náklady. Je to cena, kterou bychom zaplatili, kdybychom získaný předmět kupovali v tom stavu, v jakém se nachází v době získání. Reprodukční pořizovací cenou se oceňují zásoby pořízené bezplatně, nalezené (tj. přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby nebo jiné činnosti.
Přehled oceňovacích technik při výdeji zásob do spotřeby
Přírůstky a úbytky zásob se převážně oceňují v pořizovacích cenách. Pokud byl určitý druh materiálu pořízen za různé ceny, je možné výdej tohoto materiálu ocenit jedním z níže uvedených způsobů:
1)
metodou FIFO (nejpoužívanější) - je založena na principu „první do skladu, první ze skladu“,
2)
průměrnou pořizovací cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem proměnlivým nebo váženým aritmetickým průměrem periodickým,
3)
v předem stanovené (skladové) ceně podle podnikového ceníku.
Zásoby v zemědělském podniku
Nedokončená výroba
O nedokončené výrobě v zemědělství se účtuje v souvislosti s rostlinnou výrobou. U nedokončené výroby plodin sklízených v příštím roce je podstatné rozhodnout, kdy končí náklady pro sklizeň běžného roku, tzn., zda podmítkou nebo až hlubokou orbou, a které kultivační práce pro podzimní setí již náležejí ke sklizni příštího roku. V běžném roce se nedokončená rostlinná výroba oceňuje narůstajícím způsobem ve výši skutečných nákladů na sklizeň běžného roku. Tyto náklady jsou účtovány na nákladové účty třídy 5. Souběžně je účtováno na účtech skupiny 12 - Nedokončená výroba a ve prospěch účtů účtové skupiny 61 - Změna stavu zásob vlastní činnosti. V měsíci sklizně se zaúčtuje celá částka nedokončené výroby příslušné plodiny jako snížení nedokončené výroby MD 61x/D 121-Nedokončená výroba a produkce MD 123-Výrobky/D 61x cenou vlastních nákladů.
Vzhledem k charakteru rostlinné výroby, respektive její sezónnosti, by se účetní jednotka mohla přiklonit ke stanovení jiného roku, než je rok kalendářní.
Výrobky
Výrobky představují výsledky vlastní zemědělské výroby (rostlinné, živočišné), které jsou určeny k prodeji nebo k vlastní spotřebě uvnitř účetní jednotky. Zemědělský podnik, který vede účetnictví v plném rozsahu, zvolí v účtovém rozvrhu v účtové skupině 12 - Zásoby vlastní výroby syntetický účet - Výrobky v analytickém členění podle jednotlivých druhů výrobků nebo skupin výrobků, například obiloviny nebo jednotlivé druhy obilovin apod.
Zvířata
Mladá chovná zvířata všech kategorií, zvířata ve výkrmu a další jsou účtována jako zásoby. Na syntetickém účtu Zvířata v účtové skupině 12 - Zásoby vlastní výroby se účtují jak zvířata z vlastního chovu, tak zvířata nakoupená.
Oceňování zásob v zemědělském podniku
Definice vlastních nákladů je pro oceňování zásob vlastní výroby zemědělského podniku málo vypovídající. Zemědělská výroba je mnohdy výrobou sdruženou, tzn., že při jednom výrobním procesu vzniká současně více výrobků, například u obilovin - zrno, sláma; u zvířat - příchovek (narozené mládě), přírůstek hmotnosti, mléko, chlévská mrva. Zemědělské podniky řeší tuto situaci sestavením vlastního ceníku.
Příklady
Ocenění příchovku zvířat vlastními náklady, respektive reprodukční pořizovací cenou, nelze v praxi realizovat, neboť vlastní náklady na narozené mládě nejsou zjistitelné a tato zvířata také nejsou předmětem prodeje. V praxi je používáno ocenění hmotnosti narozeného mláděte cenou za 1 kg při odstavu. Takové ceny jsou již na trhu známy, tudíž se používá reprodukční pořizovací cena mláďat zprostředkovaně.
Obiloviny - do nákladů na pěstování obilovin se zahrnují náklady na pěstování osiv, podmítku půdy, setí, postřiky, náklady na sklizeň, posklizňové úpravy včetně uložení plodiny do skladu. Plodiny, které nejsou skladovány ve své ceně, obsahují i náklady související s prodejem, tzn. především náklady na odvoz odběrateli. Od celkových nákladů, které jsou vynaloženy na získání zrna, se v tomto případě musí odečíst objektivní suma, která odpovídá ceně vedlejšího výrobku, tj. slámy, za kterou je prodávána. Nebo je možné celkové vynaložené náklady pomocí rozčítacího základu, který tvoří poměr mezi krmnými hodnotami zrna a slámy, rozdělit na náklady, které jsou vynaložené na získání zrna, a náklady na slámu.
Zpracování evidence zásob a vedení skladového hospodářství v účetních softwarech
Modul skladového hospodářství provádí kompletní evidenci:
1)
skladových karet,
2)
skladových dokladů (prodejek, příjemek a výdejek),
3)
skladových pohybů.
Sklad je možno rozdělit na jednotlivá skladová místa, každé skladové místo pak eviduje vlastní stavy a skladové ceny, společný je centrální katalog položek V případě potřeby je možné v modulu skladu provádět zpětné opravy, funkce kontroly a přepočtu skladu provede chronologicky rekonstrukci nových skladových cen a následnou opravu ve všech položkách skladu.
Skladové karty
Skladové karty jsou součástí katalogu, který umožňuje evidovat a udržovat základní údaje o prodávaných a nakupovaných položkách firmy. Katalog je základní číselník systému a slouží především ke sjednocení kódů zboží a pro řízení cenové politiky prodeje. Každá položka katalogu je definována jedinečným kódem, popisem, cenou a DPH sazbou. Pro tvorbu cenové politiky lze na úrovni položky definovat tři úrovně prodejních cen. Tento číselník sjednocuje klíčové údaje jak pro úroveň prvotních dokladů fakturace, tak i oblast zpracování skladové evidence a dokladů objednávek nákupu a prodeje.
Skladové doklady
Příjemky, výdejky a prodejky mají v rámci určitého programu vždy stejné náležitosti:
*
číslo dokladu,
*
datum vystavení,
*
číslo skladu a meziskladu (u meziskladových převodek),
*
popis dokladu,
*
adresu,
*
koeficient ceny (marže prodejní ceny),
*
cenu skladní a cenu obchodní,
*
klíč předkontace,
*
u prodejky rozpis DPH,
*
číslo střediska, zakázky, činnosti (pokud je v číselníku nadefinováno, seznam lze zobrazit zpravidla pomocí funkční klávesy F2).
Vlastní obsah dokladu je tvořen jeho položkami.
Tlačítko „Položky“ aktivuje seznam položek, každá položka obsahuje následující hodnoty:
*
katalogové číslo (vazební klíč na katalog),
*
popis,
*
množství,
*
jednotku,
*
cenu,
*
sazbu DPH,
*
způsob zadání ceny (bez DPH, včetně DPH, mimo evidenci DPH),
*
klíč předkontace,
*
číslo střediska, zakázky, činnosti (pokud je v číselníku nadefinováno, F2 - seznam).
Výdejky slouží pro výdej zásob ze skladu. Aby bylo možné vystavit výdejku, musí být zásoby předem evidovány na skladových kartách. Jednou výdejkou lze ze skladu vydat libovolný počet položek najednou. Výdejky mají v účetních programech stejnou strukturu jako příjemky.
Závěr
Zásoby znamenají pro účetní jednotku vázání finančních prostředků, náklady na skladovací prostor, na správu zásob, objednací náklady aj. Zásoby patří k nejméně likvidní složce oběžných aktiv. Z tohoto důvodu se snaží ekonomické subjekty vytvořit takové podmínky, při kterých jsou zásoby minimální. Výroba a další činnosti se však bez zásob neobejdou. Předpokladem úspěšnosti výrobní, obchodní a jiné podnikatelské činnosti je proto optimální úroveň zásob -- z hlediska množství i struktury. Výše zásob je závislá na velikosti podniku, předmětu činnosti, charakteru technologického postupu, situaci na trhu surovin a dalších činitelích.
V současné době, kdy na trhu sílí konkurenční tlak, jsou téměř všechny společnosti nuceny řešit problematiku zásob. Optimalizace zásob je jedním ze základních předpokladů konkurenceschopnosti na trhu. Při rozhodování firemního managementu v oblasti zásobování plní velmi důležitou úlohu účetnictví, které poskytuje informace o stavu a pohybu zásob ve sledovaném období i za minulé období.