Přihlášky věřitelů v insolvenčním řízení

Pokud se náš dlužník dostane do insolvenčního řízení, nezbude nám nic jiného, pokud chceme zachovat aspoň teoretickou možnost úhrady pohledávky, než podat přihlášku do insolvenčního řízení.

Pohledávky, které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, nemohou být v insolvenčním řízení uplatněny žalobou, ale jen přihláškou pohledávky. Pokud jsme žalobu na dlužníka podali před zahájením insolvenčního řízení, případně již jsme držitelem pravomocně přiznaného nároku (např. rozsudku, platebního rozkazu atd.), nebo pohledávka je již předmětem výkonu rozhodnutí či , i tak musíme náš nárok znovu uplatnit - tentokrát přihláškou do insolvenčního řízení. Pokud tak neučiníme nebude k našemu nároku přihlíženo.

Existuje specifický okruh osob s pohledávkami, kteří Jejich nároky se považují za přihlášené i bez jejich aktivního úkonu. Jedná se např. o nároky dlužníkových z pracovněprávních vztahů, pokud jejich nárok vyplývá z účetnictví nebo z daňové evidence, pohledávka manžela z titulu vypořádání společného jmění manželů atd.

Přihlášky se podávají od okamžiku zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku. Tato lhůta nesmí být kratší třiceti dnů a delší než dva měsíce. Obvykle soud stanovuje lhůtu v délce třicet dnů. Lhůta je prekluzivní (propadná), a po jejím uplynutí již nelze platně pohledávku přihlásit. Postačí, aby v poslední den lhůty byla přihláška podána na poště. Díky tomu, že insolvenční spis je celý volně přístupný v insolvenčním rejstříku na www.justice.cz,

Přihláška pohledávky se podává na formuláři, který je veřejně přístupný na internetové adrese www.justice.cz a podává se včetně příloh ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení je určeno insolvenčnímu soudu a druhé soud přepošle insolvenčnímu správci.

Přihláška mimo jiné musí obsahovat Pokud je pohledávka v jiné než české měně, musí věřitel provést její kursem podle kurzu ČNB ke dni zahájení insolvenčního řízení u doposud nesplatné pohledávky, u splatné pohledávky se vyčísluje její hodnota ke dni její splatnosti. Výše pohledávky musí být uvedena i v případě, že se jedná o pohledávku nepeněžitou.

U splatných pohledávek se uvádí datum splatnosti, u podmíněných pohledávek je nutné uvést podmínku, na kterou jsou vázány (např. odpovědnosti za případnou reklamaci atd.), u podřízených pohledávek se uvádí údaje o jejich podřízenosti.

V přihlášce uvádíme (např. dlužná část faktury, smluvní pokuta) a k pohledávce (úrok zákonný, úrok smluvní atd.). Pokud věřiteli nebudou stačit kolonky ve formuláři, může důležité skutečnosti uvést na samostatnou přílohu.

Přihlášku je nutné v závěru podepsat oprávněnou osobou. Pokud přihlášku podepisuje jiná osoba než věřitel (statutární orgán věřitele), je nutné doložit zmocnění pro osobu, která přihlášku podepisuje.

Povinnou přílohou u právnických osob je výpis z obchodního rejstříku věřitele.

Dále dokládáme vše, co osvědčuje naši přihlášku. Tedy zejména

Pokud je pohledávka vykonatelná = již je o ní pravomocně rozhodnuto (např. soudem, rozhodcem, případně exekutorským či notářským zápisem s přímou vykonatelností), je nutné vykonatelnost doložit veřejnou listinou (s doložkou právní moci takovéhoto rozhodnutí např. u rozsudku). Pro vyloučení případných sporů o to, zda byla vykonatelnost doložena nebo ne, lze jen doporučit, předkládat takovéto rozhodnutí v originále, nebo úředně ověřené kopii, byť obecně lze přílohy předkládat v kopii prosté. Pokud vykonatelnost nebude doložena (byť byla v přihlášce uplatněna), posuzuje se přihláška pro potřeby insolvenčního řízení jako nevykonatelná.

V případě, že se nárok opírá o je nutné předložit spolu s přihláškou i tuto směnku a to v originále zejména z toho důvodu, že na plnění má výlučně nárok držitel směnky, nikoliv další osoba. Tím věřitel prokáže, že je držitelem směnky, tedy prokáže nárok na plnění ze směnky. Převzetí originálu směnky soud standardně potvrdí a jsou liché obavy o její ztrátě, neboť na soudu jsou směnky ukládány do trezoru.

Pokud je patřícím do majetkové podstaty, je nutné uplatnit zajištění. Zajištění lze uplatnit na základě zástavního práva, zadržovacího práva, omezením převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění. Pak se na takového věřitele hledí jako na věřitele zajištěného s privilegovaným postavením na uspokojení v případě zpeněžení předmětu zajištění.

Pohledávka může být zajištěna i jinak, než majetkem patřícím do majetkové podstaty. I tuto skutečnost je nutné v přihlášce uvést a v příloze doložit.

Byť ne povinnou, ale doporučenou přílohou, je Napomůžeme tím insolvenčnímu správci překontrolovat způsob výpočtu našeho uplatněného nároku.

Za údaje uvedené v přihlášce odpovídá věřitel. Pokud věřitel přihlásí nárok, bude vykonávat práva spojená s přihláškou a následně bude jeho pohledávka zjištěna:

Za splnění úhrady částky do majetkové podstaty ručí osoby, které přihlášku podepsaly (statutární orgán) osobně, nebo osoby, které zmocnily druhé k podpisu přihlášky do insolvenčního řízení.

Existuje okruh pohledávek, které jsou ze zákona vyloučeny z uspokojení, a proto je nesmysl, aby byly do insolvenčního řízení přihlašovány. Pokud by se tak stalo, nezbude insolvenčnímu správci než takové pohledávky nezařadit na přezkumné jednání. Jedná se o pohledávky uvedené v ust. § 170 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“):

Věřitel může kdykoliv vzít svoji přihlášku celou či částečně zpět. Zajištěný věřitel může vzít zpět i jen uplatněné zajištění. Pak se na něj hledí jako na věřitele nezajištěného.

Zpětzetí vezme insolvenční soud na vědomí.

Pokud přihláška věřitele není úplná nebo jsou v ní nějaké nepřesnosti, nejasnosti či vady, vyzve insolvenční správce věřitele k doplnění či opravě přihlášky. Lhůtu může stanovit správce v délce minimálně patnáct dnů. Správce uvede v čem spatřuje neúplnost či vadu a poučí, jak se má přihláška opravit či doplnit.

Pokud přihláška nebude ve lhůtě opravena či doplněna, nebude se v insolvenčním řízení k takovéto přihlášce přihlížet. Opravu či doplnění přihlášky je nutno opět podat ve dvou vyhotoveních a adresovat ji insolvenčnímu soudu, který vede insolvenční řízení, byť výzvu k opravě či doplnění věřitelům rozesílá insolvenční správce.

Na přezkumném jednání se přezkoumávají přihlášené pohledávky. Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek. Jednotliví věřitelé tuto možnost až do 1. 3. 2011 nemají (nález Ústavního soudu zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 241/2010 Sb.). Pokud nebylo učiněno žádné popření, považuje se pohledávka za zjištěnou, a bude vypořádána v rámci insolvenčního řízení.

V některých případech se považuje pohledávka za zjištěnou, i když ji popřel dlužník (v konkursním řízení a při oddlužení ve formě zpeněžením majetku dlužníka).

Pokud byla popřena a věřitel přesto trvá na tom, že pohledávka je přihlášena po právu, je nutné, aby svůj nárok uplatnil v rámci incidenčního sporu. O tom, že došlo k popření pohledávky, se věřitel dozví přímo na přezkumném jednání, pokud se ho účastní, nebo z vyrozumění, které mu zasílá insolvenční správce.

Pokud je popřena incidenční žalobu na věřitele podává insolvenční správce.