Lhůta pro stanovení daně vs omezení procesních práv
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
Kromě toho je primárně věcí orgánů daňové správy organizovat svou činnost tak, aby ve lhůtě pro
stanovení daně dokázaly daňové řízení meritorně skončit, aniž by to na svých procesních právech
úkorně pocítily daňové subjekty. Daňový řád
jim k tomu poskytuje adekvátní nástroje (zejména ve svém § 148). Omezení procesních práv daňového
subjektu s přihlédnutím k blížícímu se konci prekluzivní lhůty ke stanovení daně je na místě zásadně
až tehdy, lze-li bezpečně dovodit obstrukční motivace daňového subjektu ve snaze dosíci marného
uplynutí této lhůty.
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2020, sp. zn.
3
Afs 80/2019, www.nssoud.cz
V této věci správce daně argumentoval, že neměl již dostatek času na to, aby daňovému
subjektu poskytl plný prostor pro uplatnění jeho procesních práv. To, že se dostal do rizika
prodlení, vydával za ospravedlnitelný důvod pro jejich zkrácení. S tím ale Nejvyšší správní soud
zásadně nesouhlasil. Připomněl, že správce daně má dostatečné nástroje k tomu, aby vzniku takovýchto
situací zamezil. Výjimkou proto mohou být toliko
obstrukce
daňového subjektu. Není-li jich, pak
nelze daňový subjekt na jeho procesních právech nijak krátit.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.