Více jak tříleté prekluzivní lhůty
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
Lze tedy shrnout, že v případě daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013
začala lhůta pro stanovení daně běžet podle § 148 odst. 1, věty druhé,
daňového řádu dne 1. 4. 2014, ovšem skončí
podle § 38r odst. 2 zákona o daních z
příjmů až současně s tříletou lhůtou pro vyměření daně za rok 2018 jako za poslední zdaňovací
období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, tedy dne 1. 4. 2022. Skutečnost, že dne
25. 11. 2015 byla u stěžovatelky zahájena daňová kontrola za rok 2013, tedy povede k tomu, že od
jejího zahájení poběží znovu osmiletá
prekluzivní lhůta
, jejíž běh však skončí dne 25. 11. 2023.K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2020. sp. zn.
9 Afs 81/2020,
www.nssoud.cz
Platí, že standardní délka lhůty pro stanovení daně jsou 3 roky, pakliže jiný daňový zákon
nestanoví lhůtu odlišnou (delší). Co když ale jiný daňový zákon o celkové délce lhůty mlčí, přičemž
z důvodů zvláštních okolností posunuje konec lhůty takovým způsobem, že lhůta je ve výsledku více
jak tříletá? Přesně to byl případ prekluzivní lhůty dle
§ 38r ZDP (daňové ztráty). Ten u daňových
ztrát vázal konec lhůty na uplynutí lhůt pro stanovení daně následujících období. Ve výsledku se tak
lhůta prvních období vykázané ztráty skutečně natáhla. Nicméně toto natáhnutí nijak nezasahovalo do
pravidla, že lhůta i v těchto případech byla ve svém základu stále toliko tříletá. V tomto tak
nesouhlasím s Nejvyšším správním soudem, když důsledky jsou zásadní. V případě přerušení totiž běží
lhůta nová. A dle Nejvyššího správního soudu v souzeném případě to měla být lhůta osmiletá, což v
praxi téměř vždy povede k tomu, že takto prodloužená lhůta narazí na desetiletý strop dle ustanovení
§ 148 odst. 5 DŘ. Zastávám proto názor,
že lhůty pro stanovení daně u daně z příjmů jsou i dle ustanovení § 38r tříleté.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.