Osvobození od DPH (nájem nemovitosti)

V popisované věci se spor týkal toho, zda poskytnuté služby (spočívající zde v umístění vysílačů na stožáru) byly nájmem nemovitosti ve smyslu § 56 odst. 3 zákona o DPH, který je od daně osvobozen, nebo službou spočívající v poskytnutí práva využití věci nebo práva podle § 14 odst. 1 písm. b) téhož zákona, která DPH podléhá. Nejvyšší správní soud ve vztahu k této otázce v návaznosti na provedený přehled existující judikatury Soudního dvora EU předně vyslovil zobecnitelný závěr, podle něhož užívání nebytového prostoru je nájmem nemovitosti, který je osvobozen od daně podle § 56 zákona o DPH, pouze pokud má nájemce právo užívat nemovitost způsobem, jako kdyby byl vlastníkem, a právo vyloučit jakoukoli další osobu z výkonu takového práva a zároveň se tato práva vážou ke konkrétně vymezené nemovitosti nebo její části. Nezbytnou podmínkou pro existenci práva nájemce užívat nemovitost způsobem, jako kdyby byl vlastníkem, a práva vyloučit jakoukoli další osobu z výkonu takového práva, je vymezení konkrétní nemovitosti nebo její části, k níž jsou tato dvě práva vztažena. Nejvyšší správní soud v dané věci uzavřel, že službu spočívající v umístění vysílačů na stožáru nelze považovat pro účely DPH (pro účely osvobození podle § 56 zákona o DPH), pokud konkrétní umístění vysílačů na stožáru není ve smlouvách nijak upřesněno, ale je naopak na vůli poskytovatele služby, který je limitován pouze zajištěním řádného fungování vysílačů.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.