Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-224/18 Budimex
Určení dne, kdy je poskytnuta služba
Ing.
Jan
Rambousek,
LL.M.
K předpisům:
–
§ 21 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
–
§ 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Článek 66 první pododstavec písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010 musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení v případě, že není vystavena faktura týkající se poskytnutých služeb, nebo je vystavena pozdě, nebrání tomu, aby za okamžik, kdy byla uvedená služba poskytnuta, bylo považováno její formální převzetí, jestliže členský stát, stejně jako ve věci v původním řízení, stanoví, že daňová povinnost vzniká uplynutím lhůty, která začíná běžet dnem, kdy byla služba poskytnuta, pokud byla formální náležitost spočívající v převzetí prací sjednána smluvními stranami ve smlouvě, která je zavazuje na základě smluvních ujednání, jež odpovídají hospodářské a obchodní realitě oblasti, v níž je daná služba poskytována, a dále pokud tato formální náležitost odpovídá fyzickému dokončení služby a s konečnou platností stanovuje částku splatného protiplnění, což musí ověřit vnitrostátní soud.
V návaznosti na žádost o vydání individuálního výkladového stanoviska, kterou předložila společnost Budimex a která se týkala data vzniku povinnosti odvést DPH týkající se stavebních a montážních prací, jež tento podnik provádí, uvedl ministr financí ve své odpovědi, že tato daňová povinnost vzniká k okamžiku, kdy zhotovitel vystaví fakturu týkající se těchto prací, anebo pokud ji nevystaví, po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne skutečného provedení uvedených prací.
V tomto ohledu ministr financí zdůraznil, že okolnost, že smluvní ujednání, na základě kterých jsou prováděny stavební a montážní práce, stanoví, že objednatel, který provedení těchto prací zadal, je musí schválit v protokole o jejich převzetí, nemá vliv na určení okamžiku vzniku daňové povinnosti.
Spor je tedy ve výkladu pojmu „poskytnutí služby“ ve smyslu čl. 63 směrnice Rady 2006/122/ES. Vyvstává zejména otázka, zda okolnost, že stavební nebo montážní služba je na základě smluvních ujednání považována za poskytnutou až po převzetí prací objednatelem, může mít vliv na určení okamžiku vzniku daňové povinnosti týkající se této služby.
V tuzemsku je tato praxe aplikována již delší dobu a po stejnou dobu přináší problémy, kdy příjemce stavebních služeb musí sledovat předávací protokoly, aby věděl, kdy nastalo datum uskutečnění zdanitelného plnění a kdy musí v rámci přenesené povinnosti odvést daň, a to bez ohledu na to, že doposud neobdržel daňový doklad.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.