Důsledky nevyzvání k podání dodatečného daňového tvrzení

Vydáno: 2 minuty čtení

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. 9 Afs 364/2018-76

Důsledky nevyzvání k podání dodatečného daňového tvrzení
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D
K předpisům:
Jestliže správce daně nevyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení, nezpůsobuje to samo o sobě nezákonnost doměření daně.
Nejvyšší správní soud se v dané věci zabýval tím, zda byly naplněny podmínky pro aplikaci § 145 odst. 2 daňového řádu. Jak plyne z daného rozsudku, především zde shledal, že přezkoumávané daňové řízení bylo zatíženo procesní vadou spočívající v nevydání výzvy k podání dodatečného daňového přiznání podle § 145 odst. 2 daňového řádu. Zabýval se proto tedy dále tím, jaké následky má tato procesní vada na daňové řízení a výsledné doměření daně. Poukázal v této souvislosti na již existující judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze dne 10. 10. 2018, č. j. 6 Afs 61/2018-30, ze dne 28. 11. 2018, č. j. 10 Afs 149/2018-59, a ze dne 31. 10. 2018, č. j. 6 Afs 386/2017-56) a dospěl k závěru, že je zřejmé, že nevydáním výzvy dle § 145 odst. 2 daňového řádu došlo k zásahu do žalobcových procesních práv, který navíc ovlivnil vyměření penále, jež by v případě vydání výzvy a dodání dodatečného daňového přiznání nemuselo být vůbec předepsáno. Zdůraznil však dále, že takový závěr nelze bez dalšího učinit ve vztahu k samotné doměřené dani. Procesní pochybení správce daně v podobě nevydání výzvy podle § 145 odst. 2 daňového řádu totiž bez dalšího nezákonnost doměření daně nezpůsobuje.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád